Památkově chráněná chalupa z poloviny 19. století je typická pro oblast Žďárských vrchů. Předchozí majitelka na rekonstrukci neměla čas ani prostředky, zároveň Ústav na ochranu památek požadoval řešení havarijního stavu, a tak byla chalupa na prodej.
„Když jsme před pěti roky dům koupili, byl v poměrně špatném stavu a vyžadoval urychlený zásah. Během tří let se nám ve spolupráci s památkáři podařilo jej zrekonstruovat. Podkroví bylo plné nepořádku, krov padal, eternitovou krytinou překrývající původní rozpadlé dřevěné došky zatékalo, víc než polovina krokví byla zničená, na nárožích vyrůstaly náletové dřeviny. Rekonstrukce přišla doslova za pět minut dvanáct. Rekonstrukci jsme započali od střechy,“ vzpomíná současný majitel na období před pěti lety.
Rekonstrukce „z gruntu“
Majitelé chtěli využít podkrovní prostor k bydlení a zároveň chtěli přiznat krokve, a tak se rozhodli pro nekrokevní izolaci. Následovala oprava a doplňování původních omítek, opět pod dohledem památkářů. Vždy šlo o tradiční vápenné nebo hliněné omítky. Velkou výzvou byla snaha integrovat moderní prvky – například plynový otopný systém do staré chalupy, aniž by se viditelně změnil charakter obytného prostoru.
Vítejte v podkroví
Podkroví je kompletně nové, ale opět s důrazem na původní řemeslnou techniku. Je to vidět na podlahách, kde byla použita široká kartáčovaná prkna, ale také na stěnách. „Kdybychom na stěny použili hoblované palubky, přišli bychom díky jejich dokonalým povrchům o tu krásnou atmosféru. Proto jsme sáhli po řezaných, tzv. chlupatých prknech a jen jsme je naolejovali.“ Problémy byly s okny. V jednom štítě jsou tzv. průvětrníky, které sloužily k cirkulaci vzduchu v podkroví, ve druhém štítě jsou dvě malá okna. Z hlediska památkové ochrany nebylo možné okna zvětšovat. „Po konzultaci s památkáři jsme naštěstí mohli umístit do podkroví čtyři střešní okna, což v kombinaci s bílou výmalbou činí světelné podmínky ucházející.“
Uspořádání prostoru
Dispozice v přízemí zůstala více méně původní včetně světnice, jen kuchyňku majitelé vytvořili z původní komory a tím zvětšili prostor světnice. Koupelnu vybudovali v původním kamenném chlévě. V přízemí se nachází ještě jeden pokoj s klenutým stropem a dvěma postelemi, který v 19. století sloužil jako sklad. Tenkrát se totiž většinou žilo ve světnici, kde se vařilo, jedlo, topilo a spalo.
Do podkroví se vchází po schodišti, na jehož konci se otevírá chodba s koutkem pro čtení a relaxaci vybavená křesílky Thonet, knihovnou a truhlou s hračkami pro děti. U obou štítů jsou ložnice, každá má svoji koupelnu se sprchovým koutem. Podkrovím prochází masivní těleso průlezného komína od již zmiňované černé kuchyně. Prostor podkroví je využit až do hřebene, což vytvořilo další zajímavá zákoutí, která oceňují hlavně děti ke svým hrám.
Vytápění a teplá voda
Pod dlažbu bylo instalováno teplovodní podlahové topení, aby byly co nejvíc eliminovány radiátory, ale v místnostech s dřevěnou podlahou se radiátorům vyhnout nešlo. Majitelé si dlouho lámali hlavu, jaký typ vybrat, nakonec padla volba na žebrovaný typ.
Radiátory i podlahové topení ohřívá plynový kotel s integrovaným bojlerem. Původní kachlová kamna byla zdevastována, proto majitelé nechali vytvořit šablony a vyrobit nové kachle podle původního starého vzoru.
Plány do budoucnosti
Rekonstrukční práce skončily minulé léto, majitelé, popřípadě jejich přátelé chalupu využívají rekreačně. Ale protože nebudou na chalupě trávit každý víkend, nebrání se poskytovat tento originální prostor i dalším případným zájemcům. „Věřím, že chalupa přitáhne lidi, kteří ocení citlivý způsob rekonstrukce a kteří si budou tohoto prostředí plného zajímavých detailů vážit,“ doufá majitel.
