Rekonstrukci začněte od dispozice - 1. část: Denní zóna

Předpokladem pro to, abyste se v domě cítili příjemně a pohodlně, je jeho účelné uspořádání na funkční zóny tak, aby všechny prostory na sebe navzájem logicky navazovaly podle toho, jak probíhá váš každodenní život. V praxi se nejlépe osvědčilo rozdělit dispozici domu na denní a noční zónu. Nesmí samozřejmě chybět odpovídající zázemí.

Další části seriálu najdete zde: 2. Noční zóna, 3. Ukrytá strana komfortu

DENNÍ ZÓNA

Je to část domu, kde se odehrává společný život rodiny, kam přicházejí návštěvy atd. Tedy kuchyň, jídelna, obývací pokoj, případně knihovna či pracovna. Zatímco ve venkovské chalupě kdysi často celá rodina žila v jedné světnici, v městském domě naopak každému účelu sloužil samostatný pokoj – chloubou rodiny byla jídelna a vizitkou pro návštěvy salon.

Dnes je trendem vytvořit jeden otevřený prostor, někdy i se schodištěm do patra. Ušetříte tím místo a získáte vzdušný světlý interiér. Měl by se nacházet v přízemí, přímo navazovat na vstup do domu a být orientován na slunnou stranu, pokud možno s výhledem a přímým výstupem do zahrady.

Pro starší domy je typická dispozice s řadou menších, někdy i tmavých místností. Vzhledem k jinému stylu bydlení bývaly hlavní obytné místnosti často orientovány do ulice a odděleny od zahrady, takže vytvoření společného obývacího prostoru podle současných požadavků si žádá výrazné stavební úpravy. Neobejdete se bez vybourání řady příček a často i zásahů do nosných zdí či schodiště.

Zásadní úprava v této části domu se však rozhodně vyplatí. Dům navenek krásný, ale nepraktický by pohodlné bydlení určitě nepřinesl. Jde o proměnu vnitřní, která umožňuje zachovat navenek autentický původní ráz. Je-li dům navíc malý, bývá někdy východiskem či nejlevnějším řešením přístavba směrem do zahrady, která přivede do domu více světla a poskytne potřebný volný prostor a příjemné místo pro sezení či jídelnu. Záleží na konkrétní situaci na pozemku, orientaci ke světovým stranám a důvtipu architekta.

Správné proporce

Důležitá je přiměřená velikost tohoto prostoru vzhledem k celkové velikosti domu a počtu členů domácnosti. Nemá smysl budovat padesátimetrový obývák v domečku o 100 m2, naopak velká rodina musí počítat s odpovídajícím prostorem jak pro kuchyňskou linku, tak i pro jídelní stůl.

Funkční zóny vaření – stolování – relaxace – na sebe samozřejmě musí přímo navazovat, ale jedna velká místnost, v níž za sebou „naskládáte“ kuchyň, jídelnu a sezení, nebude působit ani příliš útulně, ani zajímavě. Navíc přímý pohled z obýváku na kuchyňskou linku může působit rušivě. Právě starší domy nabízejí ideální příležitost společnou obývací část domu zajímavě rozčlenit, oddělit posuvnou stěnou, polopříčkou či jinak.

Nebojte se architekta

Odborník s prostorovou představivostí a profesionální zkušeností ví, kolik místa je potřeba na různé činnosti v bytě, co předepisují stavební a hygienické normy, jaké rozměry má nábytek… Dokáže navrhnout bydlení přesně na míru podle vašich potřeb, a to i v několika variantách. Záleží na mnoha věcech: jaký je počet členů domácnosti, věk, zdravotní stav, zda pracujete doma či nikoliv, kolik máte oblečení, co vyžadují vaše koníčky, co vaše kočka nebo pes... Zvláště při rekonstrukci je role jeho „odborného oka“ zásadní – posoudí, která stěna je nosná, kterou můžete zbourat, zda je krov dost vysoký pro půdní vestavbu, jaké zásahy jsou ve vašem domě technicky možné a jaké nikoliv. Samozřejmě ve spolupráci se statikem. Někdy i jednorázová konzultace či jednoduchá studie může ušetřit nemalé finanční prostředky, čas a starosti, které přijdou později. Řešit problémy předem „na papíře“ je jednodušší než se následně potýkat s vážnými nedostatky.