Skip to content

Statek, kde zní jazz

Jazzový kytarista Rudy Linka na chalupu nejezdí, ale létá tisíce kilometrů. Roky toužil po italském venkově, ale zamiloval se na Šumavě. S manželkou Annou se pustili do rekonstrukce ruiny statku, který předělali na rodinné sídlo.

V New Yorku je Rudy doma více než třicet let. V devatenácti letech emigroval z tehdejšího Československa. Do Států odešel ze Švédska společně s manželkou Annou. Protože oba milují Itálii, představovali si, jak jednou v Toskánsku opraví starý kamenný dům. Druhý domov si ovšem vybudovali v Čechách. Před lety se totiž Rudy vracel na kole z nahrávání ve Vídni a projížděl také malebným podhůřím Šumavy.

Na návsi vesnice před Prachaticemi ho okouzlil zchátralý dům, a to natolik, že ho bez dlouhého rozmýšlení koupil. Jak se ukázalo, bývalý hospodářský dvůr stál na základech ze 14. století. V domě se zvoničkou, který si po mnohaleté rekonstrukci manželé vybrali pro bydlení, se kdysi pořádaly vesnické tancovačky. Nyní je vysoká místnost otevřená do krovu využívaná pro vaření, stolování nebo setkávání s rodinou či návštěvami. Na nové galerii si Rudy zařídil hudební kout s knihovnou, naproti mají manželé ložnici se šatnou a koupelnou.

Původní objekty bývalého statku jsou postavené ze smíšeného zdiva a na základech ze 14. století. Spodní dům s pavlačí slouží k ubytování návštěv. V domě se zvoničkou se kdysi pořádaly tancovačky a majitelé si ho vybrali pro bydlení

„Nikdy předtím jsme nevlastnili nemovitost a nezískali zkušenost, která by nás od toho odradila,“ připomíná Rudy a pokračuje: „V New Yorku jsem si uvědomil, že je jedno, jestli jste architekt či muzikant. Stačí být vnímavý. S Annou jsme se proto sami pustili do příprav rozsáhlé přestavby – kreslili, něco udělali, pak předělali, ladili. S projektem a technickým řešením nám pomáhal statik Jiří Ondřich z Vimperka.“

Chalupářem i na dálku

Ve stavení třicet let nikdo celoročně nebydlel a úměrně tomu odpovídal jeho špatný stav. Nejdřív bylo zapotřebí zajistit, co padalo, následně pořídit novou krytinu na střechy. Dvůr je ve svahu, majitelé proto nechali odkopat zeminu a udělat kvalitní izolace. Dalšímu fungování dnes tří obytných domů postavených ze smíšeného zdiva kamene a cihel pomohlo zásadní řešení – statik navrhl systém odvodňovacích kanálků, jenž zbavil zdivo vlhkosti. „Nejdřív jsme si představovali, že každé léto přijedeme a budeme rekonstruovat. Koupili jsme ovšem ruinu, kde byl velký ,chlív‘,“ říká Rudy.

Býval tu chlév, dnes se tu hraje jazz. Zůstala originální klenba a dveře, prostor je využíván jako příležitostné nahrávací studio či společenská místnost. Čelní atypická stěna je poskládaná z dřevěných špalíků

Z místa, kde býval skutečný chlév, je dnes společenská místnost a příležitostné nahrávací studio. Hned první zimu se nad ním propadla střecha, což majitelé komentují: „Bylo to v momentě, kdy dům věděl, že se o něj už někdo postará a zachrání ho.“

S pracemi se začalo ve sklepě okolo kamenných díží na zelí. Ty chtěl Rudy zachovat. Jako dítě toužil stát se archeologem, což se mu podle jeho slov tady vyplnilo. V objektech zůstaly původní dřevěné trámy i nízká kamenná ostění. „Museli jsme si zvyknout, že když nedáme pozor, bude to bolet. První byl v rámci dvora hotový spodní dům, tam jsme bydleli čtyři roky. Teď v něm ubytováváme návštěvy. Na něj navazuje nová nízká přístavba s krytým bazénem a wellness,“ doplňuje Rudy.

Majitelé rádi sportují, proto vznikla moderní přístavba s ocelovou nosnou konstrukcí a částečně prosklenou střechou pro krytý bazén. Velké plochy oken maximálně propojují interiér s okolím

S citem k originálu

„Udělali jsme to podobně, jak to tu bývalo, dispozice kopíruje původní stav. Nová galerie je tak trochu americkým prvkem a vedou na ni kamenné schody. Jsou tu nově, ale sehnali jsme je z nějaké bouračky, takže to není úplně mimo,“ zmiňuje Rudy. V domech manželé vybavili dohromady osm koupelen a mají tu veškerý moderní komfort. O tepelnou pohodu se starají dvě tepelná čerpadla, ústřední vytápění, v ložnici je nainstalované podlahové. Repasovaná americká kamna z bazaru jsou stylovou, ale funkční záležitostí.

Na galerii vede kamenné schodiště postavené ze stupňů, které Rudy sehnal z rozbouraného domu. Mezi předměty, které putovaly z Ameriky, jsou také velké dřevěné masky z Indonésie

Improvizace, spolupráce a gentlemanství – to všechno může být jazz. Díky nasazení a nadšení majitelů pro věc to ladilo i během náročné, rozsáhlé rekonstrukce. Spolu s místními firmami všechno zvládli za čtrnáct let, což Rudy vysvětluje: „Všechno, co má cenu, stojí spoustu práce. Amerika nemá dlouhou historii, proto jde všechno rychleji, máte větší svobodu rozhodování. V případě, že se pustíte do něčeho takového v Evropě, víc vás svazují a brzdí tradice, protože se to vždycky dělalo tak a tak…“

Centrem kuchyně je zakázkově vyrobený pracovní a zároveň barový ostrůvek s deskou ze starých trámů. Tu podpírá originální ocelová podnož. Kuchyňské skříňky dostaly záměrně patinovaný povrch

Na začátku se Anna Rudyho zeptala, co hodlá na Šumavě dělat, až budou mít hotovo. Narychlo řekl, že třeba jazzový festival. Je obdivuhodné, že kromě domu manželé zvládli vybudovat ještě Bohemia Jazz Fest, jeden z největších letních hudebních festivalů v Evropě.

Zahrada z outletu

„K chalupaření patří dvě domácnosti. Doma si zvyknete na kávovar a musíte pořídit ještě jeden. Zařídili jsme si to věcmi z celého světa – z Itálie, Francie, lustr Anna koupila ve Švédsku, já mám rád africké umění. Vlastně jsme museli pořídit chalupu, aby se všechno vešlo,“ říká pobaveně Rudy, který stejně jako Anna miluje a vaří italská jídla. Profesionálně vybavenou kuchyň s luxusním sporákem postavila firma Sedlák. Centrem je pracovní a barový ostrůvek, desku vyrobil truhlář ze starých fošen a podepřel ocelovou nohou. Široká americká lednice musela čekat celou dobu na stavbě, protože pak by neprošla dveřmi.

Anna i Rudy rádi vaří, proto si nechali profesionálně vybavit kuchyň. Základem je kvalitní sporák, nechybí měděné nádobí. Pro pracovní desku a obklad stěny nad ní posloužila místní žula

Z Ameriky se stěhovaly vinylové desky, knížky, ale i traktor, bez něhož by se rozlehlý svažitý pozemek nedal udržovat. Ze zámoří připlul i obytný přívěs využívaný během festivalu jako zázemí. „Krása Česka je v tom, že jsou tu úžasní lidé. Pomohli nám třeba při složité přepravě kontejneru, který se nevešel pod zdejší viadukt. Byli kreativní, ochotní, to by nikdo na světě neudělal,“ chválí Rudy.

Dalším koníčkem majitelů je zahradničení. Zahradu navrhli a osázeli sami a za dobrou cenu. Před pár lety bylo sucho a v zahradnictví vyprodávali zásoby. Za deset tisíc tudíž nakoupili rostliny na celou zahradu. Když se Anna pochlubí fotkami vypěstované zeleniny přátelům v Americe, jsou nadšeni. „Když je to tu nejlepší, musíme se sbalit a vrátit domů. Prostě jako v životě. Žádným sentimentem netrpím. Podstatné je, aby v místě, kde momentálně jsem, byli lidé, které mám rád.“

Rudy Linka (58) patří k deseti nejlepším jazzovým kytaristům na světě. Z New Yorku si přestěhoval oblíbené ,vinyly‘, kytary a knihy. Na Šumavě se zrodila také myšlenka na založení festivalu (Bohemia Jazz Fest)