(Komerční prezentace)
Jde se v ceně plynu vůbec vyznat?
Ekonomika a finanční termíny možná na první pohled vypadají děsivě, ale při správném výkladu nejde o nic složitého. Stačí vědět, že cenu veškerých energií tvoří hned dvě složky: regulovaná a neregulovaná, kterou taky někteří označují za liberalizovanou.
Dodavatel je prodejce a zároveň i kupec energie, kterou je v našem případě plyn. Na světovém trhu to pak vypadá jako na každém jiném. Ceny neustále stoupají a klesají a dodavatel je koupí tehdy, kdy se mu zdají nejatraktivnější. Právě v případě plynu v minulém roce docházelo k neustálým výkyvům cen.
Následně dodavatel může energie dále prodat domácnostem, ale to už pochopitelně s pořádnou marží, která mu zajišťuje pravidelné příjmy. Takto, i když samozřejmě značně zjednodušeně, funguje klasické obchodování.
Tento proces spadá pod neregulovanou složku celkové ceny, což znamená, že stát, respektive Energetický regulační úřad, její výši nemůže příliš ovlivnit. Podobně jako to, jakým způsobem dodavatel energii uskladní, případně jaké množství plynu si na světové burze nakoupí do zásoby. Bohužel tato složka může tvořit až 82 % z celkové ceny plynu.
Co podléhá kontrole státu?
Stát se snaží regulovat především náklady spojené s distribucí energií do domácností. Dodavatel tady nad putováním energie nemá takovou kontrolu, jak by se mohlo zdát, neboť nevlastní distribuční síť. Za rozvodové sítě a fungování plynovodů se pak odvádí jednoznačně největší část peněz. Veškeré výše poplatků určuje každoročně Energetický regulační úřad s ohledem na zákony.
Nestálá hodnota, ale my platíme stále
Právě teď se nabízí otázka, proč platit měsíčně ustálenou finanční částku za energie, když je jejich cena proměnlivá. Je to jednoduché. Takzvané inkaso je v podstatě průměrná hodnota za předešlých 12 měsíců, kterou jsme protopili. Nedoplatky musíme vyrovnat, přeplatky nám budou vráceny. Jedná se v podstatě o jakousi rezervu.
Ovlivníme cenu plynu u distributora?
Ano! Roční vyúčtování je pochopitelně závislé na počasí a dalších faktorech, které se promítají do toho, kolik energie protopíme. Paradoxně i na základě toho se může vývoj ceny zemního plynu lehce zlepšit v náš prospěch. Čím více budeme topit, tím se jeho hodnota bude snižovat.
Podobně to funguje i se samotným zájmem u distributora, který energie přeprodává dodavatelům. Čím více lidem padne do oka, tím levnější megawatthodinu můžeme očekávat, aby pochopitelně nalákal co nejvíce potenciálních odběratelů, jak už to obchodníků bývá zvykem.
