Tonička: Rekonstrukce začala bouráním

První díl seriálu najdete zde.

Nemáme koupelny!

Rekonstrukci jsme zahájili bouracími pracemi a dispozičními úpravami, především chodeb a koupelen. Současně jsme se pustili do budování nové kanalizace a sanitárních rozvodů. 

Největším problémem při plánování rekonstrukce byla absence jakékoliv koupelny v domě, a to nejen z pohledu stavebnětechnického, ale i funkčního. Za žádných okolností jsme však tento nedostatek nechtěli řešit jakoukoliv přístavbou či dostavbou domu, neboť by to zcela jistě negativně ovlivnilo celkový vzhled vilky.

Zbývalo tedy pouze jediné řešení, a sice využít prostory stávajících komor nacházejících se v uliční části domu, které byly v 50. letech vybudovány z původní chodby. To bohužel znamenalo, že obě dvoukřídlá okna, která směřovala do ulice, budou muset být zazděna. Zvolené řešení se nám za daných okolností zdálo nejšetrnější.

Krátce po zahájení rekonstrukčních prací se objevila další komplikace. Původně jsme plánovali, že pouze odstraníme starou malbu a bude hotovo. Hned po prvním dnu rekonstrukce na nás však čekala dvě nemilá překvapení – omítka byla natolik nesoudržná, že musela být kompletně odstraněna až na zdivo. Tak jsme zjistili, že téměř všechny příčky v domě nejsou z cihel, ale z heraklitových desek.

Po krátkém váhání jsme se rozhodli nechat heraklit odstranit a namísto něj vyzdít všechny vnitřní zdi z pórobetonu. Když z domu zmizely poslední zbytky heraklitu, naskytl se nám impozantní pohled na betonový monolit schodiště vedoucího ze sklepa až do 2. patra. 

Co se starou dlažbou? 

Se zahájením rekonstrukce ještě úzce souvisela další dvě zásadní rozhodnutí, která jsme hned na začátku museli učinit. První z nich se týkalo původní betonové dlažby, kterou jsme, k naší velké radosti, objevili pod linoleem a kterou jsme se rozhodli vyčistit a zachovat. To, že to nebylo zrovna jednoduché, je patrno z fotodokumentace.

I druhé rozhodnutí směřovalo k betonové dlažbě, a sice v tom smyslu, že ji v prostorách domu, ve kterých nemůže být zachována, šetrně vybouráme, vyčistíme a znovu repasujeme na místech, kde je stávající dlažba poškozená nebo neúplná (na chodbách), anebo ji položíme zcela nově (např. v zádveří).

Základy kanalizace 

Paralelně s bouracími pracemi jsme se vzhledem k hezkému počasí pustili do budování dešťové kanalizace. Doposud totiž byla dešťová voda svedena do zahrady, což nebylo příliš šťastné řešení. V podstatě bylo nutno zcela nově vybudovat napojení na svody ze tří okapů a dvou anglických dvorků před okny do sklepa.

Jedním z dalších nemilých překvapení, které nám Tonička přichystala, bylo to, že podlaha ve sklepě byla asi 20 cm pod úrovní vnější kanalizace. Vzhledem k tomu, že jsme chtěli v prádelně kromě pračky umístit i sprchový kout, který bude mimo jiné sloužit i k příležitostné očistě našeho psa, jednalo se o důležitý problém.

Řešení však bylo, bohudík, celkem jednoduché: do technické místnosti, která ve sklepě sousedí s prádelnou, jsme nechali nainstalovat tzv. automatickou přečerpávací stanici, která je schopna veškerou odpadní vodu vyčerpat až do výšky 6,5 m. Do této stanice bude kromě zmíněného sprchového koutu a pračky sveden i kondenzát z plynového kotle.

Nové rozvody 

V domě nebyly koupelny a chyběl dokonce i přívod vody do kuchyně. To nám ušetřilo práci s odstraňováním starých trubek. Nové rozvody vody (a odpady) jsme budovali do suterénu (pro pračku a sprchový kout), do kuchyně ke dřezu, k myčce a k lednici s výrobníkem ledu a do malé koupelny v přízemí.

V prvním patře bylo potřeba vybudovat vedení odpadu a vody pro samostatné WC s malým umyvadlem a do koupelny, ve které bude sprchový kout a poněkud velkorysejší umyvadlo. To, že jsme z původních komor, tedy budoucích koupelen, postupně vybourali betonovou dlažbu, nám umožnilo vést veškeré instalace v těchto prostorách v podlaze, což nám též ušetřilo práci a čas. Vzhledem k tomu, že je dům postaven z dutých tvárnic, mohli jsme nádržku vestavěného WC zcela zabudovat do obvodové zdi, čímž se tato miniaturní koupelna nezmenšila ani o centimetr; obdobné řešení jsme pak zvolili i v případě samostatného WC v prvním patře.

Nevyužitá komínová šachta nám posloužila k tomu, abychom tudy vedli přívod vody a odpad až do druhého patra na terasu, kde jsme naplánovali zimní zahradu.