Vaří, pečou a smaží

Plyn je sice na ústupu, ale zdaleka není mrtev. Jeho největší výhodou (kromě nízké ceny) je rychlost změny teploty. U plynových přístrojů není ovšem možné nastavit cílovou teplotu a samozřejmě je ani „programovat“ (aby vařily deset minut naplno a pak minutu na sporo).

Plynové sporáky mají horní plotýnky různé velikosti a většinou i plynovou troubu s hořáky. Ty se často zapalují pomocí věčného plamínku nebo elektrickou jiskrou ze škrtátka. U moderních přístrojů se klade důraz na přesnost hořáků a na konstrukci zamezující natečení tekutiny. Většinou je možné pomocí nových trysek přestavět sporák na propan-butan a použít ho třeba na chatě.

Laik může mít představu, že zakoupí elektrický sporák, nechá si ho přivézt a po návštěvě elektrikáře bude za hodinu vyndávat z trouby voňavý koláč s borůvkami. Elektrické sporáky a sklokeramické desky jsou ovšem energeticky velmi náročné. Je třeba zjistit, případně nechat odborně posoudit, zda rozvody odběr „utáhnou“. Tyto přístroje mohou mít totiž příkon až 10 kW. Připojují se na třífázovou přípojku s napětím 400 V a většinou na samostatný okruh (jistič) min. 16 A, častěji podstatně více. Dostatečně dimenzovaná pojistka (např. 30 A) umožní v určitých situacích zapojit přístroj i do jednofázové sítě 220 V. Montáž má provádět odborník.

Chcete-li zabudovat přístroj do linky, počítejte s většími náklady, ale také s vyšším komfortem. Samostatná trouba se dnes umisťuje výš (spodní hrana cca 70 cm od podlahy), což usnadňuje manipulaci, navíc pohled na připravující se krmi podporuje činnost slinných žláz.

Vrchní vařicí díl může mít podobu klasických elektrických plotýnek, ovšem vhodnější, i když dražší, jsou sklokeramické desky. Nejlevnější elektrický sporák stojí podle výbavy zhruba od 8 nebo 9 tisíc, cena luxusních modelů se pohybuje kolem 20 tisíc korun. U samostatných vestavných přístrojů se dostaneme asi na trojnásobek. Kromě bílého a hnědého provedení je populární i černý antracit, zrcadlový povrch či módní nerez. V nabídce budete vybírat především ze známých značek jako AEG, Ariston, Baumatic, Bosch, Candy, Electrolux, Fagor, Gorenje, Indesit, Mora, Whirlpool a Zanussi.  

Základní výhodou elektriky je termostat, díky němuž i nezkušený kuchtík dokáže uvařit podle doporučeného postupu „pečte X minut při Y stupních“. Přínosem elektrické trouby je cirkulace horkého vzduchu. Teplo přichází ze všech stran, a tak se jídlo nepřipálí. Horký vzduch přináší také úsporu času a peněz – pečení je totiž rychlejší. Navíc je možné souběžně připravovat odlišná jídla, třeba kuře i koláč. Dejte si pozor při nákupu tuto horkovzdušnou troubu nelze zaměňovat s pouhým ventilátorem, který rozhání teplý vzduch v troubě! Správně má mít ventilátor vlastní zdroj tepla (asi do 250 °C).

V elektrických troubách bývá běžný otočný rožeň pro grilování a samozřejmostí jsou ovládací funkce, které u plynu být nemohou. Minimem je základní programování a minutka, pečení zpříjemní akustický signál, který třeba ohlásí konec procesu. Dolní a horní ohřev lze obvykle různě kombinovat v intenzitě, přepínání v čase a v kombinaci s ventilátorem. Trouby zvládnou i rozmrazování, kynutí těsta (40 až 60 °C), infrapečení, předprogramované druhy ohřevů a jejich různé varianty. K pohodlné ob- sluze přispívají speciální samočisticí systémy, které zbaví vnitřek trouby zbytků tuku. Nejlepší trouby pak mají i parní část (zelenina neztratí chuť ani vitaminy, ryba se nerozpadne), klasickou funkci mikrovlnky, pečení pizzy, sušení, samostatný chladicí ventilátor a další vymoženosti. Samostatné vestavné trouby stojí zhruba od 8 do 30 tisíc korun. Kromě značek vyjmenovaných výše se u nás prodávají také levnější Nardi, Karma nebo litevská Ardo.  

Ovládání varných desek může být různé. Zapřemýšlejte nejen nad jeho umístěním, ale i nad tím, zda vám bude vyhovovat módní dotykové, nebo přehlednější „čudlíky“. Nejstarší, nejméně komfortní, ale i nejlevnější je klasický dvouvařič (respektive vícevařič) v moderním hávu. Používáním se naučíte přesnosti – uvařit vajíčko naměkko i správně ohřát mléko. Desky s elektrickými plotýnkami jsou nejlevnější, stojí i méně než 10 tisíc korun. 

Sklokeramické desky skvěle fungují a dobře vypadají. Mají obvykle tmavý povrch, dotykové ovládání a spousty funkcí z nich dělají nejžádanější typ „plotny“. Základním bezpečnostním prvkem jsou kontrolky zbytkového tepla, tedy „pozor, nedotýkej se, ještě hřeju“. Obvykle je to 50 °C. Odporové spirály mají výrazně rychlejší teplotní „dozvuk“, což je náročnější na úspornost a bezpečnost, ale teplo se dá zároveň využít pro ohřev dalšího hrnce. Nejlevnější desky se dají pořídit už od 10 tisíc korun.  

Nadstavbou sklokeramických jsou indukční desky, které hřejí pouze při kontaktu s nádobou. Jsou nejrychlejší a tedy i nejúspornější – viz tabulka. Sama deska zůstává při vaření chladná, je tedy bezpečnější, a podobně jako plynový hořák po vypnutí dále nehřeje, takže hrnec může zůstat na plotně. Deska také pozná velikost nádoby, ale potřebuje speciální magnetické nádobí – tedy nikoli skleněné, keramické, hliníkové ani z nemagnetické oceli. Použitelnost staršího nádobí zjistíte tak, že do něj vložíte magnet a nádobu otočíte dnem vzhůru. Když magnet drží, nádobí je vhodné.

Indukční desky jsou nejmodernější, nejúspornější a nejbezpečnější, ale i nejdražší (od 20 do 40 tisíc korun). Jsou však citlivější na poškrábání (např. se na nich nesmí krájet nožem) nebo náraz a nádobí se po nich nesmí posunovat. Přesto jim nepochybně patří budoucnost. Většina značek nabízí alespoň jeden model kombinovaný, kdy ze čtyř ploten jsou například dvě indukční. Žádná varná deska se nesmí čistit agresivní chemií, takže je vhodné pořídit si speciální čisticí přípravky.  

Trouby a bezpečnost

Nejen v rodinách s dětmi a zvědavými zvířaty je důležitá bezpečnost – například pojistka proti náhodnému otevření. Skla jsou vymyšlena tak, aby buď byla horká co nejméně (chlazení), nebo aby signalizace hlásila, že je nebezpečné se dotýkat (obvykle výrazný symbol při teplotě 50 °C). Sklo bývá tvrzené dvojité, trojité i ze čtyř kusů. Vnitřní osvětlení přispívá k orientaci, a tedy bezpečnosti. Poslední dobou jsou běžné teleskopické vodicí lišty (jako u myček), aby se obsah horkého pekáče i při vysunutí do maxima nepřestěhoval na podlahu.

Kontakty.

Budějovická 5, Praha 4,
tel.: 261 122 256

 

U Nákladového nádraží 2, Praha 3,
tel.: 271 771 614,

 

Pekařská 10a, Praha 5,
tel.: 251 095 511

 

Pekařská 10a, Praha 5,
tel.: 251 095 511