|
|
Gazelí šíje, veliké hnědé oči, štíhlá postava a aristokratické držení těla přímo předurčovaly Audrey Hepburnovou k rolím romantických žen z velkého světa, které utvářely styl doby. Audrey k tomu předurčoval také rodinný původ. Její matka, baronka Ella van Heemstra, pocházela ze starobylé nizozemské šlechty a svoji dceru od dětství zasvěcovala do ceremoniálů, o kterých si hollywoodské krásky mohly čítat jenom ve scénářích. Když v roce 1956 natáčel King Vidor monumentální fresku Vojna a mír podle románu L. N. Tolstého nemohlo být o obsazení hlavní role pochyb. Audrey Hepburnová zde skvěle ztvárnila postavu kněžny Nataši Rostovové. Každý její pohyb na scéně, uchopení sklenice, zacházení s příborem i usednutí na taburet dávalo znovu ožít historickým předmětům. Pozornější americký divák se tak konečně dovídal mnohé o podstatě šlechtické kultury, neboť „noblesse oblige – šlechtictví zavazuje“.
Excentrický Higgins Jestliže ve Vojně a míru Audrey představila svět z přelomu 18. a 19. století, potom její role ve filmu G. Cukora My Fair Lady byla o secesním světě na počátku 20. století. Excentrický profesor Higgins se vsadil, že naučí prostou květinářku Lízu Doolittlovou „dobře“ mluvit a udělá z ní dámu. Výpravný film, ve kterém každá rekvizita měla svůj význam, se pro milovníka historie a starožitností stal encyklopedií salonního života anglické smetánky. Baronesa Edda van Heemstra alias Audrey Hepburnová, která část dětství prožila v Londýně u nevlastního otce, se tak definitivně stala nejpovolanější průvodkyní světem evropské aristokratické mentality.
Čekej do tmy Vedle této „noblesní trilogie“ však Audrey Hepburnové uplatnila své herecké schopnosti i v dalších rolích. Právě její herecký talent jí umožnil vymanit se ze zajetí ustáleného klišé stejných rolí a rozehrát svůj široký výrazový rejstřík. Ve filmu Sabrina (1954) režiséra Billyho Wildera představuje dceru řidiče a jejím spoluhráčem byl Humphrey Bogart, který vytvořil kultovní podobu detektiva Phila Marlowa. I v dalším filmu B. Wildera Love in the afternoon – Odpolední láska si zahrála dceru stárnoucího detektiva, kterým nebyl nikdo jiný než legendární Maurice Chevalier a jejím protihráčem se stal Garry Cooper. V civilní poloze dosáhla vrcholu ve filmu Wait until Dark – Čekej do tmy (1967), kde přijala roli slepé ženy. která bojuje o život s nemilosrdnými gangstery.
Snídaně u Tiffanyho Jemně laděné komediální herectví došlo svého naplnění v hořkosladké komedii Breakfast at Tiffany’s — Snídaně u Tiffanyho (1961), která ironicky líčí bědný život amerických boháčů. Scénář filmu měl za předlohu novelu již tehdy úspěšného romanopisce Trumana Capota. Audrey Hepburnová zde předvádí osmnáctiletou playgirl, která denně pojídá svoji skromnou snídani a před luxusním klenotnictvím Tiffany v New Yorku sní o velkém světě. Jako playgirl s módním účesem a čtyřiceticentimetrovou cigaretovou špičku se snaží dobýt snobskou společnost. Režisér Blake Edwards provádí hrdinku výstředními večírky, kterým odpovídají i příslušné interiéry.
Ikona doby Byla to opět právě Audrey Hepburnová, která se stala ikonou Ameriky té doby. Vytvořila její realistický obraz stejně věrohodně, jakým ztvárnila prototypy svých historických hrdinek. Ojedinělým způsobem tak spojila novodobou Ameriku s odcházejícím světem noblesní evropské tradice.
Fotograf Richard Avedon řekl: „Jsem a navždy budu poznamenaný darem, který měla Audrey ve vínku, když stála před fotoaparátem. Nedokázal jsem ji nějak interpretovat, nedalo se jít za to, co byla. Ochromovala mě.“
Audrey Hebpurnová – narodila se 4. 5. 1929 v Bruselu – zemřela 20. 1. 1993 ve švýcarském Tolonchez – jedna z nejvýznamnějších hereček 20. století – držitelka dvou filmových Oscarů a Zlatého glóbu – velvyslankyně Dětského fondu Spojených národů
Kontakt: GALERIE ART DECO, Michalská 21, Praha 1, tel.: 224 223 076
text: Karel Holub (autor je historik umění) foto: Oto Pajer a profimedia |
60. léta podle Audrey Hepburnové
Snad žádné dílo té doby neukázalo tak názorně styl 60. let jako film Snídaně u Tiffanyho. Divák se tu stal nechtěným účastníkem prostředí, kde měly všechny rekvizity vlastní symboliku. Filmový průmysl začal ještě víc ovlivňovat životní styl včetně bydlení… A když se Amerika vyhoupla do centra světového kulturního dění, zazářilo také jméno Audrey Hepburnové.
