Před zahájením prácí souvislých s pokládkou betonové dlažby provedeme ztržení zemní pláně ve spádu budoucí plochy a její dokonalé zhutnění. Správné provedení podkladových vrstev patří mezi velmi důležité fáze výstavby celé zpevněné plochy. Ani nejkvalitnější dlažba nezmírní nedostatky v podloží.
Složení jednotlivých podkladových vrstev je vždy závislé na geologických podmínkách a předpokládaném zatížení právě realizované plochy. Doporučuje se přednostně používat nestmelené podkladní vrstvy a stmelené podkladní vrstvy navrhovat pouze v odůvodněných případech, například u krytů vystavených zvýšenému dopravnímu zatížení (křižovatkové úseky, zastávky nekolejových prostředků veřejné hromadné dopravy apod.) Velmi důležité je správné a kvalitní zhutnění podkladních vrstev. Hutníme po jednotlivých vrstvách, případně po částech o tloušťce 100 – 150 mm. Podkladové vrstvy se provádějí ve spádu budoucí plochy.
Horní vrstva podkladu musí být zhotovena ve sklonu komunikace nebo projektované plochy tak, aby byl zabezpečen odtok vody z konstrukce. Požadavky na podkladní vrstvu stanovují normy ČSN 73 6126 – 1, ČSN 73 6124 – 1 a zvláštní předpisy TP 170 a TP 192.
Respektovat skladební rozměry
Při osazení obrubníků doporučujeme respektovat skladební rozměry (pokud je to možné) tak, aby se musela dlažba co možná nejméně dořezávat. Obrubníky, krajníky a obrubové kostky ohraničují dlážděné kryty a zabezpečují jejich vodorovné kotvení. Obrubníky se osazují do zavlhlého betonu, na pevný, zhutněný podklad. Povrch podkladu má být tak vlhký, aby neodebíral vodu z pokládaného čerstvého betonu. Lože musí mít tloušťku nejméně 100 mm.
Před pokládkou ložní vrstvy se změří rovnost, výšky a sklon podkladní vrstvy a provedou se její případné lokální opravy. Ložní vrstva se rozprostře na suchou a čistou horní podkladní vrstvu. Na zhotovení ložní vrstvy použijeme drcené kamenivo frakce 4/8 mm, které stejnosměrně urovnáme na vyspádované a řádně zhutněné podkladové vrstvy. Ložní vrstva se navrhuje v tloušťce 50 mm a nesmí klesnout pod 40 mm. Dřevenou či ocelovou latí kamenivo stáhneme s max. přesností na požadovanou
výšku. Při stanovení potřebné výšky, musíme brát v úvahu budoucí pokles celé plochy v důsledku konečného zhutnění.
Rovnoměrné linie spár
Dlažební prvky se kladou na ložní vrstvu v požadovaném sklonu tak, aby šířka spár mezi dlažebními prvky byla 2 mm až 5 mm pro nestmelený spárovací materiál. Pokládka prvku se provádí z položené dlažby tak, aby se nenarušila ložní vrstva. Doporučujeme postupovat od rohu v nejníže položeném místě krytu. Dlažební prvky se kladou s potřebným nadvýšením na dohutnění. Je třeba dbát na rovnoměrné linie spár. Při dláždění doporučujeme odebírat kameny z více palet najednou, předejdete tak případným dočasným barevným kontrastům na vydlážděné ploše. Spáry mezi obrubníkem a zámkovou dlažbou je třeba provádět co nejužší, doporučuje se do 5 mm. Podél okrajů se doporučuje používat speciální krajové prvky, popř. se prvky upraví řezáním do příslušného tvaru na zajištění vodorovného kotvení dlážděného krytu. Případné řezání dlažby provádíme vždy mimo dlážděnou plochu! Dobetonování ploch se nesmí provádět! Stejným způsobem se postupuje kolem poklopů apod.
Spáry se doporučuje vyplnit pouze čistým těženým křemičitým pískem frakce 0/2 mm. Nestmelený materiál se do spár vmete tak, aby spáry byly zcela vyplněny.
Tolerance dlaždic
Nově vydlážděná plocha se hutní dvakrát vibrační deskou s pryžovou ochranou. Poprvé po položení dlažby, podruhé po prvním zapískování. Pro jednu pokládku je možno použít jen jednu tloušťku dlažby. Před hutněním nutno plochu důkladně zamést. Hutněním se srovnají případné výškové výrobní tolerance jednotlivých dlaždic.
Nevyhovující dlažební prvky (poškozené, lišící se barvou a strukturou) je třeba ihned vyměnit, propadlé prvky je třeba vyjmout. Ložní vrstva se musí upravit a dlažba se znovu dohutní do správné výšky. Po dohutnění musí mít dlažba rovný povrch a předepsaný sklon. Povrch dlažby chodníku (plochy) musí být na okraji 5 mm až 10 mm nad krajníky, obrubníky nebo obrubovými kostkami. Žlaby na odvedení srážkových vod je třeba v dlážděných krytech provádět se sklonem nejméně 5 %.
Základní informace pro správné zdění z betonových tvarovek PT a retrobloků
– Konstrukci z betonových tvarovek zakládáme na dostatečně únosnou a stabilní základovou konstrukci.
– Základovou konstrukci provádíme do nezamrzné hloubky.
– Stěnu je nutno odizolovat od základové konstrukce a okolních ploch pomocí klasických asfaltových, případně fóliových pásů.
– Při realizaci opěrné stěny, která bude přenášet tíhu okolní zeminy, se za rubem stěny cca 100 mm pod úrovní horního okraje základu provede odvodňovací drenáž, která se umístí do štěrkové lože frakce 8 – 16 mm o mocnosti 150 mm. Odizolování rubu stěny se provede pomocí profilované polyetylenové fólie.
– Zdění a betonování konstrukce provádíme při minimálních teplotách 5 °C.
– Zdění provádíme pouze na cementovou maltu bez výskytu vápna.
– Tvarovky stavěné beze spár rovnáme pečlivě do provázku, tvarovky mají rozměrové tolerance, z tohoto důvodu doporučujeme betonové tvarovky zdít na ložnou a styčnou spáru o mocnosti 10 mm.
– Při zdění doporučujeme používat zdící ocelové pruty z hladké oceli o ø10 mm.
– Betonové tvarovky je nutno zasypávat suchým betonem s nízkým vodním součinitelem, který hutníme pomocí dřevěného, nebo ocelového dusáku. Zasypávání betonem provádíme vždy po vyzdění 2 vrstev, do výšky 1,5 tvarovky pro zamezení výtoku betonu spárou na tvarovku.
– V závislosti na působícím zatížení tvarovky vyztužujeme.
– Tvarovky poslední vrstvy neplníme až k hornímu okraji konstrukce (necháme u horního okraje 20 – 50 mm mezeru pro vysrážení vody).
– Stříšky lepíme flexibilním lepidlem na terče (do rohu stříšky z důvodu odvodu páry, neboli „dýchání“ plotového systému).
– Uchovávejte výrobní štítky, kterým je opatřena paleta pro možnost reklamace.
– Tento štítek je nezbytně důležitý pro záruční podmínky v případě reklamace.
Poznámka
Rozměry a druh základové konstrukce závisí na místních geologických poměrech a velikostí zatížení,
kterou bude základ přenášet na základovou spáru. Výztuž v poli a ve sloupcích je svislá, profil výztuže,
stupeň vyztužení a třída zálivkového betonu se řídí výškou konstrukce a mírou zatížení.
Pokládka dlažby
1) Pokládka ložní vrstvy z kameniva frakce 4 – 8 mm, o tloušťce 30 – 40 mm. Ložnou vrstvu stahujeme dřevěnou nebo hliníkovou latí pomocí ocelových vodicích tyčí, které máme usazené v požadovaném sklonu dlážděné plochy. Horní úroveň ložní vrstvy volíme dle výšky dlažby, s odečtením nadvýšení dlažby pro pozdější sednutí.
Ložnou vrstvu klademe na kvalitně provedené podkladní vrstvy, které nám tvoří nosnou kostru podloží a jejich tloušťku a skladbu volíme dle předpokládaného zatížení, kterým uvažujeme dlážděnou plochu zatížit. Podkladní vrstvy klademe na dokonale zhutněnou zemní pláň, kterou si již připravíme v požadovaném sklonu. Podkladní vrstvy podloží klademe po jednotlivých vrstvách a dokonale hutníme.
2) Dlažební bloky klademe na ložní vrstvu pomocí bílé gumové paličky tak, že drobným rázem usadíme blok do ložní vrstvy. Bloky klademe v požadovaném sklonu k sobě, kdy spára mezi bloky je vymezena distančními nálitky pro pozdější zasypání nestmeleným materiálem. Pokládku provádíme z položené dlažby tak, abychom nenarušili ložní vrstvu. Dlažební bloky klademe s potřebným nadvýšením 10 mm pro následné sednutí, způsobené hutněním plochy. Při kladení bloků pravidelného tvaru je nutné dbát na rovnoměrné linie spár. Při dláždění odebírejte bloky z více palet najednou, aby se předešlo případným dočasným barevným kontrastům na vydlážděné ploše.
3) Spáry mezi obrubníkem a zámkovou dlažbou je třeba provádět co nejužší, doporučujeme do 5 mm. Podél okrajů doporučujeme používat speciální krajové prvky, popř. se bloky upraví řezáním do příslušného tvaru na zajištění vodorovného kotvení dlážděného krytu. Doporučujeme, aby bloky upravené řezáním, měli co nejpravidelnější řez. Ovlivňuje to potom celkový výsledný dojem z dlážděné plochy.
4) Řezání dlažebních bloků pro vodorovné zajištění plochy provádíme vždy mimo dlážděnou plochu!!
5) Nově vydlážděnou plochu zasypeme do 1/3 výšky dlažby čistým, těženým křemičitým pískem frakce 0 – 2 mm, dokonale zameteme a hutníme vibrační deskou s gumovou podložkou. Dosáhneme tak dokonalého zatažení dlážděné plochy.
6) Po zhutnění se spáry mezi dlažebními bloky doplní čistým, těženým křemičitým pískem frakce 0 – 2 mm.
7) Křemičitý písek se do spár vmete tak, aby byly spáry zcela vyplněné. Po půl roce až po roce vlivem působení atmosférický vlivů (vítr, déšť) se dlážděná plocha doplní o chybějící nestmelený materiál.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Kontakt
www.diton.cz | info@diton.cz