Skip to content

Stavte nízko-energetické domy!

Pokud jste se rozhodli pořídit si rodinný dům, jistě počítáte každou korunu. Nikomu se nechce vyhazovat zbytečné peníze navíc za vlastní realizaci projektu ani za následný provoz. Ideální řešení proto představují nízkoenergetické domy.

 

Nejčastějším stavebníkem rodinného domu jsou dnes manželé ve věku okolo třiceti let, buď s malými dětmi, či právě plánující rodinu. Pro potřeby takovéto rodiny je optimálním dům se třemi ložnicemi, obývacím prostorem s jídelnou a kuchyňským koutem, pracovnou (příležitostně používanou jako hostinský pokoj). Celková užitná plocha je cca 140–180 m². Nevyžadují-li to základové a svahové poměry, dům je řešen jako nepodsklepený, s přízemím a patrem, respektive využitým podkrovím. Čistě přízemní dům má z hlediska úspor energie nevyhovující tvar, neboť ochlazovaná plocha vnějšího pláště je vůči vytápěnému objemu domu příliš veliká, jedná se o tzv. charakteristické číslo budovy, jež má vliv na posuzování celkových tepelných ztrát. Čím je jeho hodnota nižší, tím lepší může být energetická bilance objektu.

Příkladný tvar energeticky úsporného domu. Osluněná strana se otevírá do zahrady. Toto ideální řešení však bohužel není vždy možné. Projekt: Pavel Šmelhaus

Příkladný tvar energeticky úsporného domu. Osluněná strana se otevírá do zahrady. Toto ideální řešení však bohužel není vždy možné. Projekt: Pavel Šmelhaus   Příkladný tvar energeticky úsporného domu. Osluněná strana se otevírá do zahrady. Toto ideální řešení však bohužel není vždy možné. Projekt: Pavel Šmelhaus

Čím větší dům, tím větší úspory

Objem standardního rodinného domu se pohybuje mezi 550–800 m³, rozsáhlejší domy s vysokým standardem a individuálně navrhované vily mohou mít „kubaturu“ i 1 500 až 3 000 m³. Nad těmito čísly je dobré se zamyslet a uvědomit si, že každý metr kubický musí být u nízkoenergetického domu ročně vytápěn 50 kWh tepelné energie, ale u běžné stavby až 150 kWh, takže rozdíl je skutečně znatelný.

S velikostí stavby klesají náklady na energeticky úsporná opatření, u některých technologií (tepelné čerpadlo, řídící jednotky solárního systému atp.) jsou dokonce neměnné, a tudíž pro větší stavbu výrazně výhodnější. Možná to zní paradoxně, ale je to realita: čím větší je dům, tím snazší a levnější je řešit ho jako nízkoenergetický.

Blahodárný vliv slunce

Obecně platí pro nízkoenergetický dům obdobné typologické požadavky jako pro kteroukoli jinou obytnou stavbu. Jedním z významných činitelů je denní osvětlení a oslunění co největšího podílu obytné plochy. Chcete-li dosáhnout skutečně co nejvyšších energetických zisků, pak se nejdůležitějším prvkem stávají rozměrná okna orientovaná na osluněné strany domu. Méně zkušený projektant může podlehnout pokušení a umístit veškeré obytné místnosti na nejvíce osluněný jih, ale například u ložnic a kuchyně doporučují spíše východní orientaci (vstáváte pak se sluncem), u obývacího pokoje potom naopak západní.  
 
Umístěním oken pouze do jižní fasády byste se připravili o možnost využití slunečního záření v ranních a večerních hodinách. Solární zisky sice v tomto čase nejsou tak výrazné, zato se ale projevuje pozitivní psychologický vliv slunečních paprsků.

Rodinný dům s energeticky úspornými prvky v Černošicích. Sedlovou střechu tvoří vaznicový krov. Příčka okolo schodiště a v kuchyni je ponechána pohledově jako režná. Realizace: Alterstav, s. r. o.

Rodinný dům s energeticky úspornými prvky v Černošicích. Sedlovou střechu tvoří vaznicový krov. Příčka okolo schodiště a v kuchyni je ponechána pohledově jako režná. Realizace: Alterstav, s. r. o.

Rodinný dům s energeticky úspornými prvky v Černošicích. Sedlovou střechu tvoří vaznicový krov. Příčka okolo schodiště a v kuchyni je ponechána pohledově jako režná. Realizace: Alterstav, s. r. o.

Zónovaný půdorys

Obecně se pro každý návrh energeticky úsporné obytné stavby doporučuje takzvaný zónovaný půdorys. V něm se na jižní straně nacházejí nejteplejší obytné místnosti (ložnice, obývák, kuchyně). V centru dispozice pak najdete takzvanou přechodovou zónu (komunikace, šatny, schodiště) se středními tepelnými nároky. Na sever je situována „nárazníková zóna“ nevytápěných místností (sklad, garáž, šatna atd.). Na ideálním pozemku můžeme tyto zásady plně uplatnit. Do domu se vstoupí od severu, nárazníkovou zónu tvoří garáž, zádveří, závětří, sklad zahradních potřeb a veškeré obytné místnosti jsou na opačné, osluněné straně, orientované do zahrady.

Rodinný dům v Nové Vsi pod Pleší - jde o dřevostavbu se zděnými prvky. Severozápadní stěna je do výšky přízemí vyzděna z plných pálených cihel a vnější plášť je zateplen minerální vlnou do fasádního dřevěného roštu. Zbylý vnější plášť domu tvoří sendvič s dřevěnou nosnou konstrukcí, která je zateplena tepelnou izolací. Realizace: Alterstav, s. r. o.       Typická jižní fasáda domu využívajícího jižní slunce

Další důležitý faktor představují požadavky klientů. Stále častěji chtějí co nejotevřenější kompozice vnitřních prostor domu, které propojují kuchyň, jídelnu a obývací pokoj se schodištěm nebo galerií v patře. Takový prostor se pak často otevírá do všech světových stran, tedy i ke „studené“ severní fasádě.

Rodinný dům v Nové Vsi pod Pleší - jde o dřevostavbu se zděnými prvky. Severozápadní stěna je do výšky přízemí vyzděna z plných pálených cihel a vnější plášť je zateplen minerální vlnou do fasádního dřevěného roštu. Zbylý vnější plášť domu tvoří sendvič s dřevěnou nosnou konstrukcí, která je zateplena tepelnou izolací. Realizace: Alterstav, s. r. o.

Co s přebytky tepla?

Nejdéle osluněným prostorem by měla být jídelna, z prostoru kuchyně by měl být výhled na co největší část pozemku a vstupní branku. Z kuchyně je tak možné pozorovat děti na zahradě i dění na ulici. Na kuchyň může navazovat technická místnost, v níž jsou umístěné veškeré technologie sloužící k vytápění a provozu domu (kotel, tepelné čerpadlo, solární zásobník, pračka apod.). Koncentrace energetických zařízení vytváří v této místnosti stálý přebytek tepla, které můžete využívat pro vylepšení celkové energetické bilance domu.

Rodinný dům v Nové Vsi pod Pleší - jde o dřevostavbu se zděnými prvky. Severozápadní stěna je do výšky přízemí vyzděna z plných pálených cihel a vnější plášť je zateplen minerální vlnou do fasádního dřevěného roštu. Zbylý vnější plášť domu tvoří sendvič s dřevěnou nosnou konstrukcí, která je zateplena tepelnou izolací. Realizace: Alterstav, s. r. o.

Prosluněné fasády rodinného domu v Praze. Čím větší je stavba, tím snažší a levnější je řešit ji jako nízkoenergetickou. Projekt: Pavel Šmelhaus

Z těchto důvodů by se technická místnost měla nacházet v blízkosti vytápěných obytných místností, její přesunutí do studené části domu se mi proto jeví jako problematické. U mnoha zahraničních nízkoenergetických staveb prochází středem domu právě akumulační zásobník tepla a jeho tepelné ztráty slouží přímo k vytápění navazujících obytných místností.

Častým omylem je umisťování koupelen mezi vedlejší prostory do „nárazníkové“ zóny na severu. Koupelna totiž musí být nejteplejší místností v domě! Ne vždy je možné ji umístit k jižní straně domu, ale západní a především východní orientace je při praktickém využívání velmi populární. Obyvatelé domu tak vstávají se sluncem, které ráno koupelnu příjemně prohřívá.

Praktické je také sekundární osvětlení koupelny přes jinou obytnou místnost transparentní stěnou. Potom je možné odsunout koupelny od ochlazovaného obvodového pláště do centra dispozice.

Architektonický styl

Architektonický styl domu je věcí zcela individuální. Teoreticky je tedy možné „obléci“ nízkoenergetické domy do jakéhokoliv vnějšího kabátu. Jednoznačně je přitom lze označit za nositele nejpokrokovějších technologií. A tomu by měl odpovídat i vzhled nízkoenergetických staveb, který by měl uplatňovat i ve svém vzhledu současné tvarové řešení, soudobé architektonické prvky a stavební materiály těch nejlepších vlastností.
 
Vidím rozpor v technickém řešení domu odpovídajícím 21. století (kam nízkoenergetické domy jistě patří), zamaskovaném do podoby pseudobarokní vilky či rádoby vesnické chalupy. Tvarově moderní stavba vhodně osazená do okolního prostředí a ukazující navenek své vlastnosti je mi určitě bližší.

Má-li mít nízkoenergetická stavba optimální tvar krychle či kvádru, jeví se jako vhodné zastřešení plochá či pultová střecha, což občas naráží při projednávání stavebního povolení na konzervativní představy veřejnosti o vzhledu domu. Negativní reakce odpadají většinou ve chvíli, kdy navrhnu střechu „zelenou“, to znamená s vegetační vrstvou a extenzivní zelení.                                                                
(Autor článku je architekt)
 

Prosluněné fasády rodinného domu v Praze. Čím větší je stavba, tím snažší a levnější je řešit ji jako nízkoenergetickou. Projekt: Pavel Šmelhaus

Prosluněné fasády rodinného domu v Praze. Čím větší je stavba, tím snažší a levnější je řešit ji jako nízkoenergetickou. Projekt: Pavel Šmelhaus

Pohledy do interiérů, jejichž nedílnou součástí je krb, který vylepšuje energetickou bilanci rodinného domu. Podobná řešení jsou čím dál oblíbenější. Projekt: Pavel Šmelhaus      Pohledy do interiérů, jejichž nedílnou součástí je krb, který vylepšuje energetickou bilanci rodinného domu. Podobná řešení jsou čím dál oblíbenější. Projekt: Pavel Šmelhaus
Pohledy do interiérů, jejichž nedílnou součástí je krb, který vylepšuje energetickou bilanci rodinného domu. Podobná řešení jsou čím dál oblíbenější. Projekt: Pavel Šmelhaus

Kontakty:

Ing. arch. Pavel Šmelhaus
Atelier ARS, s. r. o,
Plzeňská 199, Praha 5, mobil: 603 736 306
 
Alterstav, s. r. o.
Komenského 102, Vysoké Mýto
tel.: 465 424 279
www.alterstav.cz                          

CO VÁS STOJÍ

Uvažujete-li o stavbě nízkoenergetického domu, počítejte s roční spotřebou energie na provoz domu ve výši cca 5 000–8 000 kWh energie. Do domu budete denně dojíždět z místa práce. Pokud pojedete sami vlastním autem, u vozu střední třídy spotřebujete 1,25-1,5 kWh/km. Uvážíte-li, že pro účel našeho výpočtu pojedete třistakrát do roka, můžete snadno spočítat při jaké dojezdové vzdálenosti je celková spotřeba vozu vyšší než celková energetická spotřeba vašeho domu. Můžete tedy dojíždět 20 km, 30 km denně, nebo ještě víc? Ne, je to pouhých 12,5 km! V roční bilanci je to 4 800-6 500 km. Ujedete-li vaším vozem ročně víc, tak spotřeba energie v palivu převýší veškeré topné a provozní náklady vašeho domu. Spotřebu automobilů málokdo sleduje tak pozorně jako výdaje na vytápění stavby.

A poučení? Pokud svůj dům nemůžete postavit blíže k „městu“, měli byste se snažit energii spotřebovanou na dojíždění kompenzovat větší úsporností vlastního domu.