10 stupňů k domu 7.: Stavební otvory, ztráty i úspory...

Předchozí část seriálu najdete zde.

Výplně stavebních otvorů, čili především okna a dveře, přivádějí světlo, plní estetickou funkci, oddělují vnitřní prostředí od vnějšího, brání prostupu hluku, chladu, vlhkosti, větru a prachu, tvoří bezpečnostní bariéru, umožňují kontakt člověka s okolím, prosklené plochy také vytvářejí tzv. pasivní solární zisky.

Zásadním úkolem již v projektu je správně „rozmístit a vystavět“ veškeré okenní a dveřní otvory ve zdivu. Je zapotřebí docílit správné polohy oken a dveří vůči líci fasády (především vůči tepelněizolační vrstvě) a také zvládnout technické řešení připojovací spáry, tj. mezery mezi okenním rámem a zdivem, zejména pak eliminovat tepelné mosty.

V projektu se rozhodně neřeší jen estetická tvář domu, ale i způsob praktického fungování oken ve vaší stavbě. Jak budou členěna, v jakém poměru budou pevné části vůči otvíravým a jak se budou otevírat a ovládat, jak silné (široké) budou rámy, z jakého materiálu a jak je řemeslníci osadí do fasády. A rázem je tu první dilema: jak zajistit potřebné větrání a zdravé vnitřní ovzduší a zároveň neztratit teplo (snížit tepelné ztráty na minimum).

Kompromisním řešením je proto nucené větrání s rekuperací tepla nebo tzv. mikroventilace, při nichž nedochází ke kondenzaci vlhkosti a přitom z interiéru odcházejí škodliviny. To se využívá zejména u pasivních domů. Požadavky na pasivní domy vedly k vývoji oken a speciálních vchodových dveří určených pro pasivní domy. Dnes je jich na trhu již celá řada.

Architekti dnes z estetických důvodů stále častěji navrhují pevně zasklené plochy s tzv. bezrámovým zasklením (rám okna je skryt v omítce či obkladu, není vidět a neomezuje výhled ani prostup světla). Konstrukční řešení včetně odstranění tepelného mostu je v takovém případě vždy individuální.

Okenní rámy 

Nejčastěji se používají plastové profily s ocelovými výztuhami, hliník, dřevo s povrchovými úpravami a kombinace uvedených materiálů. Každá varianta disponuje určitými výhodami a má i své mouchy.

Konstrukce nebývají samonosné, maximální velikost okenního křídla (prosklené plochy) s jednolitým zasklením dosahuje cca 3 x 2,7 m, někdy i více (záleží na typu rámu a zasklení). Čím je prosklená plocha větší, tím masivnější musí být i rám. Hmotnost velkoplošných dvoj- či trojskel jde až do stovek kg, je tedy třeba předem myslet i na způsob manipulace a osazení do stěny. (Osazení okna se neobejde bez těžké techniky, což bývá problém ve svažitém terénu či na obtížně dostupných místech.)

Zenit nad střechou 

87 % veškerých vjemů člověk „konzumuje“ zrakem. Denní světlo také stimuluje naše biorytmy a je pro náš život zcela nezbytné. Okna, včetně střešních, mají velmi výrazný vliv na komfort bydlení. Značně však ovlivňují i energetickou náročnost a tím ekonomické ukazatele užívání podkrovních prostorů.

Střešními okny vstupuje do interiéru o 30 až 40 % více světla než okny fasádními, množství procházejícího světla ovšem ovlivňuje i tloušťka profilů. Typ a hlavně velikost střešního okna souvisí s jeho umístěním a se sklonem střechy. Při menším sklonu je třeba pro stejný výhled zvolit delší (vyšší) okno, šířku většinou předurčuje vzdálenost krokví. Velmi důležitá je správná velikost prosklené plochy. Dostatečné denní osvětlení je schopna zajistit pouze okenní plocha, která – s čirým sklem – dosahuje nejméně 10 % plochy podlahy dané místnosti.

Správný kompromis 

Maximální prosklení patří k soudobým trendům, nadměrná velikost oken (střešních i fasádních) ale může způsobit v zimě zbytečné tepelné ztráty a v létě přesvětlení a velké tepelné zisky. Zpravidla nežádoucí a nepříjemné, jimž je nutné čelit instalací stínicích prostředků.

K osvědčeným patří venkovní rolety či žaluzie v předokenních či předsazených boxech, screenové rolety či různé typy slunolamů. I na stínění je třeba myslet již v projektu. Jednodušším řešením je montáž horizontálních či vertikálních interiérových žaluzií nebo rolet, ty však nebývají tolik účinné. Náročnost výroby i osazení velkých prosklených prvků, jejich vliv na vnitřní klima a potřeba stínění – to vše vede k vysokým nákladům. Proto pečlivě zvažte, kolik prosklených ploch ve vašem domě má opravdu smysl.

Kvalita okna

Kvalita okna či jiné prosklené plochy je dána především zasklením, neboť rám představuje asi „jen“ 25–35 % z celkové plochy okna, zbylých 70 % zabírá zasklení. K tomu se používají prakticky výhradně izolační dvoj- či trojskla. Prvořadým parametrem je koeficient prostupu tepla Ug, ale také propustnost denního světla Lt (standardní dvojskla dosahují úrovně 78 %, trojskla 71 %). Dalším důležitým ukazatelem je i věrné barevné podání, což má vliv především na zrakovou pohodu. Na stupnici 100 lze docílit maximální hodnotu barevné věrnosti 99, dobré zasklení má index 96. K sledovaným ukazatelům patří i solární faktor, vyjadřující schopnost vytvářet pasivní solární zisky, a stínicí koeficient.