Členění interiéru, část 2.: Cihly, bloky, příčkovky...

První část seriálu najdete zde.

Nelze jednoznačně říci, který stavební materiál je pro zdivo (zde vnitřních příček) nejvhodnější, neboť srovnání lze provádět z mnoha hledisek. Projektanti proto zpravidla rozhodují podle fyzikálních vlastností zdiva (tepelný odpor a součinitel prostupu tepla, akumulace tepla, riziko vytvoření tepelných mostů, propustnost vodních par, riziko zvýšené vlhkosti mokré výstavby a zvuková neprůzvučnost, křehkost apod.).

V podstatě však existuje šestice základních požadavků, zahrnující mechanickou pevnost a stabilitu, zdravotní nezávadnost, bezpečnost užívání, zvukovou izolaci (rozdílné nároky v různých lokalitách), tepelnou izolaci (tedy energetické úspory) a také nezbytnou protipožární odolnost.

Dávno tomu…

K vůbec nejstarším přírodním materiálům, používaným k výstavbě lidských obydlí, patří vedle kamene a dřeva také hlína. První známky o pálené cihle (do té doby se sušily na slunci) lze datovat do třetího tisíciletí před naším letopočtem. Výroba zůstává dlouhá léta principiálně podobná, základem je plná cihla nejrůznějších rozměrů.

Výrazný pokrok v cihlářství nastává až v období průmyslové revoluce s objevem lehčené dutinové cihly (1813). V rychlém sledu za sebou se na trhu objevují inovované cihlářské výrobky, umožňující rychlejší, přesnější, levnější a nesporně kvalitnější výstavbu. Hlavním keramickým stavivem se stává tzv. lehčená cihla, která tvoří základní prvek cihlových systémů dodnes.

Výrobky z ryze přírodních surovin (tedy i z hlíny) jsou hodnoceny nejen z hlediska technických a ekonomických vlastností, ale i z ekologického a zdravotního hlediska. To posouvá pálenou keramiku do kategorie surovin příznivě působících na tvorbu kvalitního životního prostředí i na lidský organismus.

Upečeno z hliněného těsta 

Zděné objekty, postavené z pálených cihel, nabízejí především schopnost akumulovat tepelnou energii. Masivní svislé zdi (vodorovné podlahy i stropy) totiž zvládají regulaci příjmu a výdeje tepla, což garantuje vyrovnanou vnitřní teplotu v létě i v zimě (v létě vyrovnávají teplotní rozdíly mezi horkým dnem a chladnou nocí, v zimě umí optimálně využívat sluneční energii k akumulaci tepla).

Cihelné konstrukce přitom disponují vysokou akustickou a protipožární odolností a zároveň „dýchají“ a udržují uvnitř domu přirozené zdravé a stabilní klima. Cihla je dnes prokazatelně nejpoužívanějším konstrukčním „prvočinitelem“.

Na bázi keramiky… 

Výrobky pálené z cihlářské hlíny dosahují vynikajících tepelněizolačních vlastností, díky promyšlené struktuře dutin tvarovky a vylehčeného střepu bohatě splňují normové požadavky. Vlastnosti zdiva určuje i kombinace prvků a způsob jejich spojování. Nezanedbatelným faktorem je minimální zdicí spára, vývoj prakticky eliminoval maltové lože a přinesl montáž pomocí stavebních lepidel a speciálních PUR – pěn. Poslední proces prakticky vylučuje mokrý proces výstavby, což má pozitivní vliv na vlhkostní režim v prvních letech užívání stavby a také nesrovnatelně zrychluje (a zlevňuje) výstavbu samotnou. Patří sem kupříkladu příčkové bloky a tvárnice Porotherm, Heluz (zde konkrétně relativně nový prvek, cihla Heluz AKU Kompakt 21 broušená), KM Beta aj.

… z pórobetonu atd.

K realizaci nenosných vnitřních stěn na bázi bílého pórobetonu je možné použít přesné tvárnice s tl. 100, 125 nebo 150 mm. Vyrábějí se s hladkými styčnými plochami a s tl. 100 a 150 mm i se systémem pero/drážka. Na vnitřní omítání jsou vhodné vápenocementové, vápenné, sádrové a vápeno-sádrové omítky určené výrobcem. Keramické obklady je možné aplikovat přímo na zdivo bez omítky. Pórobetonové prvky jsou odlehčené a disponují výbornými statickými i tepelně a zvukověizolačními vlastnostmi i výhodami přesného zdění na tenkou spáru. Známou značkou jsou tvárnice Ytong.

Třetí část seriálu najdete v této rubrice příští týden.