Na jedné straně představuje rodinný dům radost z vlastní střechy nad hlavou, na straně druhé přináší spoustu odpovědnosti, nákladů a péče. A těch úkolů, které je potřeba vyřešit, je opravdu hodně už od samého počátku.
Co je vlastně hrubá stavba?
Hned na úvod je třeba uvést na pravou míru samotný pojem hrubá stavba. Definici hrubé stavby nenajdete v žádné odborné literatuře a v praxi se zpravidla uvádí, že zahrnuje základy, vertikální a horizontální nosné konstrukce a nosné prvky zastřešení – krov. Hranici mezi hrubou stavbou a následnými pracemi neurčuje ani projektová dokumentace, proto se někdy na dané téma vedou rozsáhlé diskuse.
U staveb na klíč se konkrétní specifikace řeší detailním popisem předmětu dodávky – tedy finálního produktu. U individuálních staveb však musí zmíněné otázky detailně a rigorózně definovat smlouva o dílo. Mnoho stavebníků dnes volí realizaci hrubé stavby na klíč, zbytek dílem svépomocí, na část si najmou kvalifikované řemeslníky. Je to určitý kompromis mezi svépomocnou výstavbou mimořádně náročnou na čas, fyzickou práci i odborné zkušenosti a stavbou domu na klíč, která je sice nejkomfortnější, zároveň však i nejdražší.
Mohlo by se vám hodit: Jaký materiál použít na hrubou stavbu domu?
Než se pustíte do díla
Rozhodnutí budovat přivádí individuálního stavebníka do poměrně složité situace. Má přirozenou tendenci bedlivě střežit především kvalitu prací, neboť „odfláknuté“ dílo se může zásadně projevit ve vlastnostech budovaného objektu a tím i v prodražení zakázky. Mnoha problémům lze ovšem předejít už správnou volbou stavebního systému.
Rodinný dům lze sice považovat za konstrukčně poměrně jednoduchou stavbu, od perfektního založení a prvních kontur budoucího díla však lze odvodit vše ostatní. Specifikaci hrubé stavby tedy vymezuje prakticky „jen“ smlouva o dílo. U standardního rodinného domu tato fáze stavby tvoří až 60 % nákladů a časově představuje asi 50 % času výstavby.
Čtěte také: Jak si dobře vybrat firmu pro stavbu rodinného domu
S čím je třeba počítat
Výchozím podkladem pro realizaci stavby je detailně připravená finanční rozvaha a položkový rozpočet. Finance je třeba rozdělit podle jednotlivých etap výstavby (projekt, vlastní stavba, provozní náklady). S první fází, zahrnující tvůrčí činnost projektanta na vizualizaci a stavebním i technickém řešení nebo výběr typového projektu, však souvisí i poplatky stavebnímu a katastrálnímu úřadu (za stavební povolení, za kolaudaci, zápis do katastru).
Rozpočet obsahuje výměry jednotlivých ploch a soupisy všech materiálů, výrobků a prací, které budete v každé dílčí části stavby potřebovat. To vše položkově (dveře, okna, nosníky), početně, v měrných jednotkách (m3, m2, ks, kg, q, Kč/hod. atd.). Slouží nejen k upřesnění rozpočtu, ale i k porovnání cenových nabídek při „výběrovém řízení“ na dodavatele stavby.
Kolik to všechno bude stát? |
|
Celková suma prakticky vychází z projektu, ovlivňuje ji řada cenových položek a také místo stavby a výběr dodavatele. Záleží i na tom, zda jsou již na pozemku přípojky inženýrských sítí. S reálnějšími čísly vám pomůže rozpočtář, který na základě projektu zpracuje podrobný výkaz výměr, vyhotoví stavební rozpočet a na konkrétních položkách poradí, jak náklady optimalizovat. Cena stavby na papíře a v realitě (od konkrétního dodavatele) se ale může lišit. Určitou (velmi orientační) představu si lze udělat už na základě aktuální tržní ceny novostaveb. Ta dnes osciluje zhruba mezi 20 až 45 000 Kč za m2 užitné plochy nezařízeného domu (záleží na energetickém standardu a náročnosti zakládání). Rodinný dům s obytnou plochou kolem 100 m2 se tedy dá postavit zhruba za 3 až 4,5 mil. Kč, přičemž náklady na hrubou stavbu obvykle představují asi třetinu až polovinu celkových nákladů na hotový dům. Cenu stavby také ovlivňuje místo, kde hodláte stavět, přičemž k nejdražším lokalitám patří Praha, její okolí a velká či lázeňská města a relativně nejlevněji lze postavit třeba na Ostravsku nebo v Ústeckém kraji, kde je cena práce nižší. |
