Vyvracíme 5 pověr a mýtů o plastových oknech

(Komerční prezentace)

Od té doby se však mnoho změnilo, a to jak z hlediska technologie výroby, tak i z pohledu technického vývoje vlastních oken. To co se dříve mohlo zdát jako jasný ukazatel kvality okna, může být již dnes pouhým podružným nepodstatným údajem. Nenechte se tedy při výběru ideálních plastových oken napálit historickými mýty a pravidly pro jejich výběr.

Mýtus 1: Čím víc komor, tím lepší okno

Počet komor byl v minulosti jedním ze základních ukazatelů tepelně-izolačních vlastností okna. A dodnes se s tímto argumentem často operuje, byť už není tento argument směrodatný.

Tepelně-izolační vlastnosti se totiž s rostoucím počtem komor nezlepšují lineárně, naopak, každá další komora navíc znamená oproti té předchozí menší příspěvek k izolačním schopnostem okna.

Mnohem větší vliv na součinitel prostupu tepla mohou mít konkrétní konstrukční řešení nebo použité materiály profilu.

Hlavním tepelně-izolačním údajem pro volbu okna by tak měl být součinitel prostupu tepla rámu Uf [W/m²K], čím nižší Uf, tím lepší izolační schopnosti nebo ještě lépe hodnota prostupu rámu celého okna Uw [W/m²K].

Kolik komor má mít tedy ideální okno? V dnešní době vnímáme na trhu trend k systémům se stavební hloubkou profilu okolo 80 mm, kde se jeví kombinace ceny a tepelně-izolačních vlastností okna jako nejoptimálnější.

Mýtus 2: Plastová okna přináší plísně

Žádné standardní plastové okno, pokud je zavřené, nezajistí hygienickou výměnu vzduchu.

Příčiny vzniku plísní je třeba hledat především ve 3 oblastech:

• v místnostech se pravidelně nevětrá, a tím je daná vysoká vnitřní vlhkost
• okna jsou špatně namontovaná, v ostění jsou tepelné mosty a v chladných místech dochází ke kondenzaci vlhkosti.
• okno má nedostatečné tepelně-izolačními parametry a dochází ke kondenzaci vlhkosti, nejčastěji na okraji skla.

Řešením problému je zajištění pravidelné výměny vzduchu v místnostech.

Zcela speciální způsob řešení nabízí patentovaný systém GENEO Inovent, který vyvinula firma REHAU. Přímo v rámu okna GENEO je zabudována rekuperační jednotka, která zajišťuje nucené větrání 24 hodin denně (více na www.rehau.cz/Geneo). 

Mýtus 3:  Důležitá je extruzní třída profilů

V minulosti hrála při výběru oken významnou roli takzvaná extruzní třída profilů. Ta udává tloušťku vnější stěny profilu, u třídy A jde o 3 mm, u třídy B o 2,7 mm. V dobách dvou- a tří-komorových profilových systémů byla síla vnějších stěn profilů důležitou veličinou. Důvodem bylo dosažení dostatečné pevnosti rohových svárů. Profily měly v těch dobách jen málo vnitřních stěn a příček. Pevnost rohů tak byla dána převážně množstvím svařeného materiálu vnějších stěn profilů. V dnešní době mnoha-komorových systémů velkých stavebních hloubek (70mm a více) je v profilech výrazně více materiálu (stěny a příčky), než bývalo v profilech dvou- a tří-komorových. Není tedy důvod tvořit extra silné vnější stěny profilů, neboť pevnost rohů velmi pozitivně ovlivňuje množství vnitřních stěn a příček.

Firma REHAU vyrábí profily v obou třídách a můžeme objektivně zhodnotit, že při dnešní úrovni techniky extruze není mezi těmito profily prakticky žádný rozdíl, jde tedy již jen o marketingový nástroj některých výrobců profilů.

Mýtus 4: Okna s podílem recyklovaného materiálu mají jiné vlastnosti 

Dnešní doba si žádá ekologický přístup snad ve všech oblastech, a proto se u plastových oken setkáváme s profily s takzvaným regenerátem. Jde v podstatě o recyklovaný materiál, který byl již při výrobě jednou zpracován. Jde například o odřezky z výroby oken nebo profily, které nevyhověly rozměrovým tolerancím. Tento zcela prvotřídní materiál by bylo nutné jinak vyhodit a zlikvidovat (spálit či dát na skládku), což je jednak zcela nehospodárné a také odporuje požadavkům na zachování kvalitního životného prostředí.  Materiál je tedy po protřídění a zušlechtění opětovně využíván při výrobě nových profilů. Materiálové charakteristiky jsou přísně sledovány a dozorovány nezávislými orgány a v praxi se neliší od původního prvo-materiálu.

Obvyklou praxí v ČR bylo vytváření dojmu, že profily vyráběné s podílem regenerátu jsou kvalitativně horší, nežli profily z prvomateriálu. Tuto „argumentaci“ však používají pouze výrobci a prodejci neznalí stavu technologie a výrobní praxe. Dnes se bez podílu regenerátu prakticky žádný systém nevyrábí. Naopak u veřejných zakázek lze očekávat v budoucnu povinnost dodávat okna vyrobená z profilů obsahující regenerát, tak jak je již praxí například v Německu nebo Rakousku.

Firma REHAU je například členem zájmového sdružení REWINDO, v rámci kterého se členové zavazují ke zpracování určitého množství tun regenerátu za rok.

Mýtus 5: Reklamace plastových oken je obtížná 

Na dodávkách plastových oken se podílí výrobce, prodejce a montážní firma. V některých případech toto může být jen jedna firma, často se však jedná o různé subjekty, a tím se vlastní reklamace může zkomplikovat.

Obecně platí, že záruku za montáž i okna nese ten, kdo okna montuje. Velice často se však jedná o externí montážní firmy, tedy ne přímo výrobce oken. V případě reklamace se pak tato montážní firma obrací na výrobce daných oken. Další problém může nastat v případě, kdy výrobcem oken je zahraniční firma, kde je vymahatelnost reklamace daleko komplikovanější, a to i s ohledem na případnou nutnost komunikovat v cizím jazyce.

Především díky zkušenostem z trhu v posledních letech je důležité si zvolit okna od výrobce, který je finančně stabilní, má dobrou pověst a delší historii výroby.

Naopak argumentaci některých firem pomocí extrémní délky záruky se dá pokládat pouze za marketingový trik. Zde je nutno si uvědomit, že pokud daná firma zkrachuje, je záruka stejně nevymahatelná.

S identifikací vhodného výrobce může pomoci doporučení dodavatele profilů, který zná stabilitu a kvalitu dané výrobní firma. Věnujte čas a ověřte si výrobce oken!

Seznam prověřených výrobců REHAU oken naleznete na webu společnosti Rehau.