(KOMERČNÍ PREZENTACE)
Drenážní beton propouští až 95 % srážek (dle americké normy ASTM C 1701), což představuje významný přínos pro ekologii. Proto je jeho použití vhodné zejména v městských parcích, na cyklostezkách, v okolí bytových domů, bazénů a na parkovištích.
Dešťová voda se neodvádí bezúčelně kanalizací, ale vsakuje se v daném místě a přispívá ke zlepšení městského prostředí (doplnění zásob podzemních vod, voda pro kořeny rostlin a stromů, snížení vlivu tepelného ostrova města aj.). Povrch drenážního betonu není nutné spádovat a nevznikají na něm louže ani při intenzivních srážkách. Na rozdíl od prefabrikovaných dlažebních bloků (zámková a plochá dlažba) umožňuje drenážní beton realizovat nepravidelné a složité půdorysné tvary finálních povrchů bez nutnosti pracného řezání, odpadu, prachu a s celkově rychlejší pokládkou. Při výrobě drenážního betonu se nejčastěji používá těžené i drcené kamenivo frakce 4–8 mm bez jemných podílů (písek). Těžené kamenivo má lepší pochozí vlastnosti při chůzi na boso, drcené kamenivo má lepší protismykové vlastnosti. Drenážní beton lze probarvit minerálními pigmenty, probarvení v celém objemu betonu pak zajišťuje barevnou stálost i v případě povrchového poškození. U běžného betonu se dosahuje odolnosti vůči mrazu pomocí dodatečného provzdušnění pomocí provzdušňovacích přísad. U drenážního betonu se mrazuvzdornosti dosahuje pomocí otevřené struktury betonu.
Standardní skladbu pro pochozí plochu tvoří drenážní beton o tloušťce 150 mm s podkladní vrstvou z kamenné drti tloušťky 200 mm. Pro pojezdovou vrstvu je vhodná skladba 200 mm drenážního betonu a 200 mm kamenné drti. Pro malé plochy či chodníky lze beton ukládat ručně. Pro velké plochy doporučujeme ukládku strojově, a to pomocí speciálních finišerů. Díky velmi malému smrštění lze dilatační spáry navrhovat až po 10 metrech délky.
Drenážní beton je třeba chránit před zanesením zeminou a jinými nečistotami, aby nedošlo ke snížení funkčních vlastností.
Příkladem úspěšné realizace drenážního betonu ZAPA DROP je revitalizace městských parků Gaštanica a Jama v Bratislavě. Díky ekologickému přínosu zadržování srážek v místě dopadu v urbanizovaném prostředí, bylo možné z velké části financovat projekt z norských fondů (dotace 68 %).
Více informací najdete na Zapa.cz.
