VODA NAD ZLATO, díl 2.: Drahá samozřejmost

Úvodní díl seriálu najdete zde.

Nejběžnějším a pohodlným zdrojem vody (myšleno pitné) je ve většině případů veřejný vodovodní řad, v mnoha rodinných domech k zásobování vodou slouží studna. Pohodlí první možnosti výrazně determinuje značná závislost na dodavateli a jeho podmínkách, řešení pomocí vlastního zdroje závisí na vydatnosti studny a kvalitě, tedy i potřebě případné úpravy čerpané vody.

Alternativní řešení

Nabízí ho sama příroda, vždyť dešťovou vodu člověk využívá od nepaměti. Srážková voda obvykle nemá problémy s kvalitou, potíže jsou spíše s jejím množstvím a s tím, že je třeba ji před použitím „skladovat“. Běžný rodinný domek potřebuje k efektivnímu využívání dešťové vody nádrže o objemu zhruba 4–6 m3.

Existuje ještě jeden dnes už poměrně rozšířený zdroj vody a tím je voda přečištěná, což ovšem vyžaduje technickou schopnost domu přečistit část odpadní vody tak, aby se mohla vrátit do oběhu. Vydatnost tohoto zdroje pak pochopitelně závisí na produkci odpadní vody, kterou čistíte. Určitá soběstačnost domu v hospodaření s vodou se odvíjí od zmíněných zdrojů, dále od spotřebičů vody a od jejich citlivosti na kvalitu vody.

Systém odvodnění stavby

Na střechu středně velkého domu spadne v našich klimatických podmínkách ročně až 60 m3 dešťové vody. Výrobci dnes nabízejí kompletní odvodňovací systémy, což jsou stavebnice složené z dílčích komponentů s možností snadné montáže a úpravy podle parametrů domu. Řeč je o žlabech, svodech, kotlících a upevňovacích prvcích, o příslušenství. Tento systém svádí dešťovou vodu na terén či do akumulační nádrže.

Jen houšť a více kapek

Pojďme se nejprve podívat na možnosti „zpracování“ vody srážkové. Především je nutné položit si otázku, pro jaké účely chcete dešťovku využívat. To totiž ovlivní volbu vhodného technického zařízení. Dešťovou vodu lze využít dvěma způsoby: na zahradě pro zalévání, mytí auta, doplnění venkovního bazénu a další spotřebu mimo dům. Druhým způsobem je využití této vody v budově, ke splachování toalety, praní prádla, k úklidu.

Dešťovka na zahradě: systém potřebuje akumulační nádrž, čerpadlo, případně elektronickou řídicí jednotku. Netřeba žádné zvláštní filtrace, stačí ochrana před padajícím listím a většími nečistotami. Posloužit může betonová jímka o obsahu 9 m3 s přepadem do trativodu a do kanalizace, nebo „zakopaná“ plastová nádrž, odkud vodu čerpá samonasávací nebo ponorné čerpadlo (elektronika zajišťuje konstantní tlak ve vedení a zabraňuje poškození čerpadla při vyčerpání vody z nádrže).

Dešťovka v domácnosti: V případě „plnohodnotného“ využívání srážkové vody v domě je třeba zajistit, aby voda tekla i v případě, kdy je akumulační jímka prázdná. Čerpadlo tedy musí být vybaveno třícestným ventilem a elektronickou regulací, která při nedostatku dešťové vody přepne sání čerpadla na sání z vyrovnávací nádržky. Ta je součástí kompletu a zprostředkovává přes tzv. volnou hladinu kontakt s domovním rozvodem pitné vody (přímé spojení obou okruhů není možné kvůli nebezpečí kontaminace rozvodu pitné vody).

Na rozdíl od předchozí varianty je nutné zabezpečit i větší čistotu odebírané vody. Sací koš čerpadla musí být opatřen filtračním sítkem pro zachycení menších nečistot nebo samopropíratelným mikrofiltrem. Veškeré spotřebiče musí mít nezávislé rozvody, mimo vedení upravené pitné vody. Při zásobování dešťovou vodou se vyrovnává spotřeba vody se srážkovým úhrnem za určité období, proto se akumulační nádrž obvykle dimenzuje na dvacetidenní spotřebu.

Akumulační nádrže

Ideálním řešením jsou plastové skořepinové nádrže (Nicoll, Simco atd.). Jsou již v základu vybaveny teleskopickým nástavcem (šachtou), který umožňuje přizpůsobení výšky poklopu na úroveň terénu v závislosti na hloubce instalace nádrže (u některých výrobků však není teleskopický nástavec v ceně a je třeba ho dokoupit až za 5 000 Kč).

Inteligentní design plastové nádrže s žebrovanou konstrukcí poskytuje mimořádnou pevnost a výrazně nižší váhu v porovnání s betonovými nádržemi. Nádrž o objemu 6 m3 z betonu váží 6 200 kg, zatímco plastová pouhých 250 kg! Plastová nádrž skořepinové konstrukce je natolik pevná, že nevyžaduje obetonování. Na pořízení plastových sběrných nádrží lze získat dotace.

Vsakování dešťové vody

Zpevněných ploch stále přibývá a tím je více a více omezováno přirozené vsakování. Na zem spadne v průměru až 1 000 l/m2 srážek za rok, a kdyby všechna voda odtekla do kanalizační sítě, nutně by docházelo k jejímu přetěžování a plnění vodních toků. Při stavbě rodinného domu tedy stavební úřady zpravidla zabraňují vypouštět dešťovou vodu do kanalizačního řadu. Požaduje se její „likvidace“ vsakováním, a to pomocí vsakovací jámy, systémem drenáží nebo s využitím plastových vsakovacích klecí a vsakovacích tunelů.

Hospodaření s šedou vodou

„Způsob zacházení s použitou vodou přímo ovlivňuje i kvalitu a množství pitné vody,“ uvádí v publikaci o využití vody v domě prof. Jan Šálek, „a to tím víc, čím je vody k dispozici méně nebo je jí přímo nedostatek. Proto se v poslední době stále více prosazuje komplexní pohled na hospodaření s vodou v obytných budovách – tzv. ekologická sanitace.“ Co to tedy ta šedá voda je, odkud se bere, jak s ní lze zacházet a jak jí využít?

Šedou vodou podle příslušné normy nazýváme splaškovou odpadní vodu neobsahující fekálie a moč (voda obsahující tyto složky se nazývá vodou černou). Šedá voda odtéká z umyvadel, van, sprch, dřezů apod. Po úpravě je možné ji použít jako vodu provozní (tzv. bílou vodu) ke splachování záchodů, pisoárů a zalévání zahrad, čímž vzniká výrazná úspora nákladů.

Pro šedou vodu je charakteristické kolísání hodnot znečištění, vyplývající z rozdílného životního stylu. Obecně lze říci, že nejméně zatížená je voda ze sprch a mytí, složitější je využití vody z kuchyní (obsahuje množství tuků apod.). Podle zatížení se dají šedé vody dělit na vhodné a podmíněně použitelné pro recyklaci. Využití šedé odpadní vody je jednou z cest, jak snížit spotřebu pitné vody a redukovat množství vypouštěných vod.

Pravidla pro různé vody 

Dům hospodařící s různými vodami musí mít samostatné rozvody a také oddělené odpady. Vzniká tak poměrně složitá síť vedení, která na sebe navazují. Odběry a spotřeby vody je třeba vzájemně vyvážit, neboť pokud byste se například rozhodli splachovat toaletu vodou z pračky, nebude to stačit – pračkou jí logicky proteče podstatně méně než záchodem.

Na každém stupni je také nutné vodu akumulovat. Na splachování je například potřeba tolik šedé vody, kolik jí v rodinném domě vyprodukují pračka a sprcha dohromady. Problémem je, že šedá voda zpravidla vzniká večer a přes noc, ovšem splachovat potřebujete během celého dne. Odběr a spotřeba se vyrovnají zhruba v rámci jednoho denního cyklu. Mezistupňová akumulační nádrž by tedy měla mít minimální kapacitu jednodenní spotřeby.

Ostrovní systém a soběstačnost

Existují lokality, které nejsou napojeny na veřejné sítě hospodařící s vodou. Chybí buď vodovod, nebo kanalizace, není kam vypouštět použitou vodu. Takový objekt pak musí být schopen vodu vyčistit a upravit k opakovanému použití. Praxe zná několik způsobů čištění:

Úprava čisté užitkové vody na pitnou: Používá se v případě, kdy není k dispozici žádný zdroj pitné vody. Pitné vody sice potřebujeme jen velmi málo, ale zato velmi nutně. Vyčistit například dešťovou vodu na pitnou znamená vedle mechanické filtrace také dezinfekci (chemickou, pomocí UV záření atd.) a kontrolu.

Úprava znečištěné vody na užitkovou – tj. zpětné přečištění například šedé vody tak, aby byla znovu použitelná třeba pro praní. Jde o sedimentační a biologicky aktivní filtraci, která může probíhat ve zvláštní domovní čističce odpadních vod, ale stejně dobře může posloužit i malá kořenová čistička.

Úprava odpadní vody k zalévání zahrady nebo k vypuštění do vodoteče – vyčištění odpadní vody odtékající z budovy, pokud tato není napojena na splaškovou kanalizaci. Na trhu jsou domovní čističky odpadních vod a vybudovat lze i kořenovou čističku. U soběstačných domů je odpadní vody podstatně méně než v běžném rodinném domě.

Další díl seriálu najdete v této rubrice příští úterý.