Domov pod střechou: konstrukce, krov, zateplení

Jednou z možností, jak vytvořit ve starém domě nový byt, je zobytnění podkroví pod původní nebo „zvednutou“ střechou.

Podle novelizovaného stavebního zákona platí, že pokud se vejdete i s případnou přístavbou do rozměrů stavby pro ohlášení, tedy nepřesáhnete 150 m2 celkové zastavěné plochy i s přístavbou a nepřekročíte dvě nadzemní podlaží, podkroví a suterén maximální hloubky 3 m, pak vám stačí ohlášení stavby.

Pokud tyto rozměry přesáhnete, neobejdete se bez stavebního povolení. Pokud se mění objem stavby, musí proběhnout i územní řízení, což se obvykle v případě rodinných domů spojuje se stavebním povolením nebo ohlášením. Rozhodně je vždy dobré informovat se na příslušném stavebním úřadě nebo celou záležitost svěřit zainteresovanému architektovi či projektantovi.

Relativně nejméně administrativně „bolestným“ řešením může být přestavba půdy na obytný prostor (stavební zákon ale nezná termín vestavba a obecně se tím myslí změna dokončené stavby nebo stavební úprava, při níž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby).

V hlavní roli krov

Pokud si vystačíte se stávajícím krovem, zpravidla se neobejdete bez různých zásahů – výměny nebo přemístění krokví, trámů, kleštin, vyztužení apod. Moderní technologie nabízejí řešení pomocí subtilních ocelových prvků (táhla apod.), případně lepených dřevěných prvků, které plnohodnotně nahrazují masivní dřevo a jsou mnohem odolnější a stabilnější. Jistý problém mohou představovat například vazné trámy, často ležící těsně nad podlahou, respektive stropem nižšího podlaží. Zde (pokud je to možné) se buďto musí zvednout výška konstrukce nové podlahy až nad horní líc těchto trámů, nebo se trámy vyříznou a nahradí je třeba ocelové profily, zapuštěné přímo do nového stropu a podlahy.

Stavební práce pod střechou

Je-li řeč o vybudování nového obytného prostoru pod střechou stávajícího domu, pak zásadní je stav spodního podlaží – nosnost zdiva, základů, stropů a možnost vyřešit přístup – umístit schodiště. Pokud možno tak, aby vaše děti (+ vnoučata) cestou domů neprocházely celým vaším bytem.

Záleží samozřejmě také na krovu – jeho výšce, konstrukci a technickém stavu. Vybudování střešní nástavby (případně vestavby) se neobejde bez značných zásahů do stavby původní a první, koho je třeba pozvat, je tedy statik a stavební projektant. Vždy se najde „nějaké“ řešení, většinou však vyžaduje značné související stavební úpravy. Vestavba se může s většími či menšími zásahy umístit do stávajícího krovu, její dispozice bude ovlivněna umístěním trámových vazeb, komína, omezena sklonem střechy atd.

Pokud je ale půda nízká (a místní stavební regulace dovoluje zvýšit hřeben střechy), bude vás čekat demontáž starého krovu, vyzdění nové (vyšší) nadezdívky a vybudování úplně nové střešní konstrukce. V takovém případě to bude dražší, ale architektonické a dispoziční řešení o něco svobodnější. Můžete i změnit tvar střechy a dát domu zcela novou tvář.

Existuje rovněž možnost zhotovení podlahy kolísavé úrovně. Vyšší střecha nabízí „hru“ s různými úrovněmi podlah nebo dokonce vyzývá k vybudování dvou podkrovních podlaží. Dělicí příčky se provádějí především v místech plných trámových vazeb, umístění střešních oken se odvíjí od polohy krokví. Při rekonstrukci vždy vybírejte lehké stavební materiály, abyste co nejméně zatížili původní části stavby. Ideálně se hodí sádrokarton nebo desky Fermacellu, zdivo z lehkých staviv (keramické či pórobetonové příčkovky). Důležitá je samozřejmě i požární odolnost.

Rozhodnete-li se pro nástavbu, lze ji vybudovat také jako lehkou sendvičovou dřevostavbu. Předností této varianty je rychlost výstavby. Prefabrikáty se od sebe liší technologií výroby a použitými materiály. Sendvičové konstrukce dosahují dobrých akustických vlastností, značné protipožární odolnosti a tepelného odporu.

Stropní (podlahové) konstrukce

Odstraníte-li půdovky nebo dřevěná prkna, která nejčastěji pokrývala podlahu v podkroví, nejpravděpodobněji objevíte škvárový násyp a pod ním starý dřevěný strop nebo cihelnou klenbu, u modernějších domů betonový strop. Pro zásah či úpravu do starého stropu se nabízí celá řada řešení – opět záleží na posouzení statika, na ekonomice a možnostech konkrétní stavby. Lití železobetonové desky bývá v podmínkách rekonstrukce obtížné, výhodným řešením jsou montované stropy z ocelových I profilů a keramických vložek či panelů. Snadno se montují a mají nízkou hmotnost. Rychle a přesně se montují rovněž lehké pórobetonové stropy, variantou jsou rovněž dřevěné stropy.

Na nový či upravený původní strop je ideální tzv. suchá podlaha, tedy konstrukce, v níž tuhý podlahový dílec odděluje od stropní konstrukce mezivrstva suchého podsypu (Liapor) nebo desek (podlahové komponenty Knauf nebo desky Fermacell). Kromě únosnosti musí stropní a podlahové konstrukce zastat i funkci zvukověizolačního prvku.

Co přijde navrch

Co se týče střešní krytiny, můžete se někdy setkat s požadavkem stavebního úřadu dodržet původní typ, jindy můžete volit novou. Základním kritériem pro výběr je sklon střechy, trvanlivost materiálu, a pokud jste zachovali původní krov, pak také stejná nebo nižší hmotnost.

Světlo a vzduch pod střechou

K prosvětlení a provětrávání podkroví mohou sloužit vikýře, které zároveň zvětšují obytnou plochu. Umístění vikýře, jako tesařsky a vůbec řemeslně docela složitého konstrukčního prvku, vždy vyžaduje přímou vazbu na krov, fasádu i na okna v ní. Častějším řešením jsou střešní okna, která slouží i jako zdroj tepelných zisků. Existují i střešní okna, která umožní přímý výstup „na střechu“. Skládají se ze šikmého střešního okna s velkým rozsahem otevření nahoře a ze spodního otevíravého nebo pevného okna se zábradlím.

Zateplení střechy

Standardní skladba střešního pláště staví na hydroizolaci (krytině), tepelné izolaci a parotěsné zábraně. Souvrství musí být vodotěsné. Dobře izolovaná střecha brání tepelným únikům v zimě, jistí i pohodu během letních tropů. V současnosti se používají především desky z čedičového či skleněného vlákna, z extrudovaného polystyrenu, expandovaného perlitu, PUR pěny a další materiály. Minerální izolace výrazně zlepšuje i akustický komfort podkroví. U šikmé střechy existují dvě možnosti zateplení – mezi a nad krokvemi. První způsob spočívá ve vkládání izolačních desek zevnitř půdního prostoru mezi konstrukční prvky krovu (krokve), druhá v aplikaci nadkrokevní celoplošné izolace. Nadkrokevní zateplení umožní volbu relativně libovolné tloušťky izolace (i více než 300 mm), aniž by se zmenšil půdní prostor. Navenek se však celkově významně zvětší objem střechy a zvýší výška hřebene.