Provozně vzato je rodinný dům molochem s mnoha nenasytnými chapadly. Z pomyslného energetického koláče si jen vytápění je schopno ukousnout až 80 %, ohřev vody 10 % atd. Jde o průměrné hodnoty a dům od domu se samozřejmě mohou a také budou lišit. Více a hlavně konkrétně odečtete z vlastních plyno- a elektroměrů, dále z faktur a vyúčtování. Přestože se najdou jedinci s názorem, že nešetří, neboť nemají z čeho. Jsou prý příliš chudí na to, aby si mohli obstarat moderní a úsporná zařízení (?!?).
Pravda, žádný univerzální recept, jak, čím, v čem a za kolik topit, neexistuje, ovšem podílí-li se právě teplo na celkové spotřebě energie zhruba 9/10, je způsob jeho získání s úsporou přímo strategickým rozhodnutím.
Podle čeho vybírat zdroj
Nejúspornější vytápění je takové, které přináší co největší efekt při minimálních nákladech a dlouhé životnosti. Podle uvedeného se jako takové jeví podlahové topení. Nízkoenergetické s nízkými průběžnými náklady, bezúdržbové se snadnou obsluhou, s maximální hygienou provozu, se škálou možností výběru energetického zdroje (solární energie, tepelné čerpadlo…), s dlouhou životností a flexibilností (každá místnost může být vytápěna podle potřeby).
Nabízejí se však i další varianty. Stále žádaná je kupříkladu elektřina, hlavně všude tam, kde „teče“ s dostatečným příkonem (nevýhodou je závislost na dodávkách). Výhodná je zejména u vysoce energeticky úsporných či pasivních domů. Úspory lze odvodit nejen od způsobu vytápění, ale především od efektivní regulace a možnosti využití nízkých tarifů.
Nabízí se akumulační vytápění statickými či dynamickými kamny, pomocí elektrokotlů a také smíšené vytápění, kdy asi 70 % energie jde do akumulační a 30 % pak do přímotopné části systému. K nejpoužívanějším přímotopům patří konvektory s přímou přeměnou energie elektrické na tepelnou, sálavé panely s nízkoteplotním tokem tepla a elektrické podlahové topení.
Přínos slunečních paprsků
Solární vytápění lze v rodinném domě využít dvěma způsoby. Pasivně – zvětšením prosklených ploch v obálce budovy (orientovaných na slunnou stranu), a aktivně – montáží solárně-termických a fotovoltaických panelů. Na absorpční ploše kolektoru se pak přirozené sluneční záření přemění v tepelnou energii, využitelnou k ohřevu TUV, k přitápění a také k ohřevu bazénové vody.
Pomocí kapalinových kolektorů jí lze získat zhruba 300 až 800 kWh/m2/rok (v průměrných zařízeních kolem 350 kWh/m2/rok). To však platí pro systémy, které pouze ohřívají vodu. U systémů s přitápěním se využití pohybuje v rozmezí 250 až 280 kWh/m2 za rok. Přestože slunce svítí zadarmo, energie ze systému zadarmo není. Při měrných nákladech 20 až 25 tis. Kč/m2 solárního systému a ročním zisku 350 kWh/m2 vychází cena solárního tepla na 3,80 až 4,50 Kč/kWh (plyn 1,60 Kč/kWh, elektřina 3,71 Kč).
Nejúčinnější jsou termické kolektory s vakuovými trubicemi, s možností svislé montáže na fasádu. Orientačně je k přípravě teplé vody potřeba asi 1,5 m2 deskového kolektoru/osobu, k ohřevu bazénu pak na 1 m2 plochy asi 0,5 až 0,8 m2 plochy kolektoru.
Rozšíření podpory fotovoltaiky |
|
V Nové zelené úsporám bude podporováno jak pořízení větších domácích elektráren, tak rozšíření těch stávajících. Speciální bonus je navíc připraven pro žadatele, kteří NZÚ využijí spolu s Kotlíkovými dotacemi. Dalšího rozšíření se dočká podpora střešní fotovoltaiky. Dosud byly podporovány jen systémy s využitelným ročním ziskem 3 000 kWh, nově půjde i o větší systémy s využitelnou roční výrobou 4 000 kWh a více. Na ně bude možné získat dotaci do výše 150 000 Kč. Pokud má zájemce na domě fotovoltaický systém, který si pořídil s dotací z NZÚ, a chtěl by k němu přikoupit další panely nebo třeba baterii, může na toto rozšíření čerpat další dotaci. Podmínkou je zvýšení využitelného zisku alespoň o 20 %. O zmíněné dotace bude možné žádat od září 2017. |
Biomasa
Jde o kusové dřevo, štěpky, pelety a brikety z pilin a hoblin, z cíleně pěstovaných energetických plodin, z pazdeří nebo z kůry, brikety z bylin, ale i semena plodin, balíkovanou slámu a celé rostliny. Výhřevnost většiny bylin při vlhkosti 5 % činí kolem 15 MJ/kg, výhřevnost rychle rostoucích dřevin pak až 17 MJ/kg. Jednoduchým zařízením může být např. teplovodní kotel na kusové dřevo s automatickým režimem spalování paliva ze zásobníku.
Pokročilejší variantou jsou zplynovací kotle, řízené elektronikou. Dřevěné či konopné produkty představují účinné homogenní palivo (2 kg pelet = výhřevnost 1 litru topného oleje).
Energie živlů |
|
K moderním způsobům vytápění rodinných domů slouží alternativní energie. Zdrojem jsou hlavně slunce, biomasa, ale i voda, země a vzduch. Využívání energie živlů pro vytápění objektů přispívá k úsporám fosilních paliv, šetří životní prostředí a peněženky spotřebitelů. Navíc jsou tyto zdroje v přírodě obnovitelné. Proto se z ekologicky a energeticky střídmých topidel stává atraktivní artikl. |
Energie okolního prostředí
Řeč je o tepelných čerpadlech, která „umí přeměnit nízkopotenciální teplo obsažené v okolním prostředí na energii, využitelnou pro vytápění a ohřev vody“, zmiňuje arch. Josef Smola v pojednání o výrobě a zdrojích tepla v nízkoenergetických a pasivních domech. Systémem je vybavena takřka každá desátá novostavba. Pokud uvažujete o pořízení TČ k vytápění, rozhodně se vyplatí využívat ho i k přípravě teplé vody.
Nabízí se i varianta kombinace bojleru s integrovaným čerpadlem, fungujícím na principu TČ vzduch/voda a k ohřevu vody využívajícím odpadní vzduch z domu. TČ v porovnání s plynovým nebo elektrickým zdrojem ušetří 40–60 % nákladů na vytápění.
A pak je tu ještě energie vody (tzv. malé vodní elektrárny, za něž se v ČR považují zařízení s výkonem pod 10 MW). Těch je u nás zatím evidováno necelých 1 600 s výkonem od 1 kW do 10 MW a celkovým instalovaným výkonem 348 MW.
K nejdéle využívaným obnovitelným zdrojům patří vítr, pro rodinné domy se však u nás větrné elektrárny běžně nepoužívají. Navzdory složitému povolovacímu procesu a cenám technologií však i u nás fungují tzv. ostrovní systémy. Jde například o mikroelektrárny s výkonem od 0,1 do 5 kW, jejichž součástí jsou akumulátory a řídicí elektronika.
Regulace spotřeby a úspor
Úsporný zdroj by neměl smysl bez efektivního řízení a regulace. Nejvyspělejším systémem je tzv. inteligentní domácnost (smart home). Nabízí možnost okamžité změny teploty, dálkové zatopení, různé programy pro každý den v týdnu a pro každou zónu v domě, počítadlo tzv. natopených hodin kotle, rozsah regulace teploty atd. Vše lze ovládat i na dálku přes internet.
Všechny technologie jsou zde propojeny a vzájemně komunikují, takže na optimální spotřebě energií se mohou kromě topného systému podílet třeba i žaluzie, reagující na množství slunečních paprsků. Průměrný dům 5 + kk se zónovým ovládáním topení, žaluzií a osvětlení vyjde v bezdrátové variantě asi na 80 a v drátovém na 100 tisíc korun. Lze si vybrat i z mnoha dalších nabízených a levnějších sad.
Vstupní náklady do zařízení se vyplatí, o čemž svědčí téměř 30% prokázané úspory za topení. „Zákazníci se někdy bojí, že úspory automaticky znamenají ztrátu pohodlí a komfortu,“ říká Jiří Konečný ze společnosti Elko EP. „Je to naopak. Tím, že si do domu pořídíte inteligentní prvky, nemusíte nic řešit a dům šetří za vás.“ Obdobné systémy nabízejí také Jablotron, Fibaro, PocketHome, InsideHome a další.
Řešení v samotné stavbě |
| Při hledání řešení vytápění domu je prvotním kritériem dilema o zateplení obálky a výměně oken i zastaralého topného zařízení. V novostavbě je to jednodušší, zde má zásadní roli už výběr moderního stavebního systému a stejně progresivní provozní technologie. Prim v tomto ohledu hrají výrobci pálených keramických komponentů Wienerberger (cihly Porotherm s integrovanou minerální izolací) a Heluz (cihly vyplněné polystyrenem) a také „bílého“ stavebního systému z pórobetonu Xella (Ytong). Zmínění lídři stavebního trhu dnes nabízejí kusová staviva pro jednovrstvé zdění bez nutnosti dodatečného zateplení, splňující kritéria staveb v nízkoenergetickém a pasivním standardu. Opomenout nelze ani jiné stavební systémy včetně dřevostaveb. |
Poslat Messengerem
-5d777499bd1b6.jpg)
