První část seriálu najdete zde.
Vytápění zemním plynem stále patří k nejpohodlnějším způsobům. Výhodou je plně automatický chod, vynikající regulovatelnost, účinnost spalování, možnost programového řízení a příznivé provozní náklady. Dnes už tak trochu archaickým lokálním plynovým kamnům (kdysi populárním „vafkám“) odzvonilo, nahradily je nízkoteplotní a zejména kondenzační kotle s vysokou účinností a nižší spotřebou.
Teplo z modrých plamínků
Plynové kotle lze připojit k různým typům otopných soustav, tedy i k teplovodním radiátorům nebo podlahovému vytápění. Do správně projektované topné soustavy je výhodné k plynovému kotli připojit doplňkový zdroj (krb, krbová kamna, solární kolektory). Výhodou je možnost přitopit si kdykoliv mimo hlavní topnou sezonu (třeba jen v obýváku) a také cenově výhodný ohřev teplé užitkové vody.
Markantní rozdíl v pořizovacích nákladech na instalaci teplovodního vytápění plynovým kotlem se liší dům od domu. Podle odborníků z Ekowattu však pro běžný rodinný dům se šesti kusy radiátorů představují investici od osmdesáti do sta tisíc. To za předpokladu, že budova má plynovou přípojku, vyvložkovaný komín a instalace kotle nebude vyžadovat další stavební úpravy.
Kotle na plyn
Podle způsobu provozu se plynové kotle dělí na klasické, nízkoteplotní a kondenzační, podle způsobu ohřevu vody pak kotle bez ohřevu teplé užitkové vody (TUV), určené pouze pro vytápění, kotle s průtokovým ohřevem TUV, tzv. kombinované, a konečně kotle pro akumulační přípravu TUV (buď s vestavěným zásobníkem, nebo s možností připojení externího zásobníku).
Vybrat si plynový kotel, který by optimálně vytopil dům a zároveň měl jeho výkon dostatečnou rezervu pro ohřev teplé užitkové vody, není jednoduché a měl by pomoci projektant. Přesto se nabízí orientační určení výkonu kotle a velikosti vytápěného prostoru: 5–11 kW na 100 až 220 m3, 9–18 kW na 180 až 360 m3 a 9–24 kW na 180 až zhruba 480 m3 prostoru.
Příběh čtenáře |
| Jaromír a Nikola K. zdědili starší domek po prarodičích. „Ještě dva roky – to než jsme vyprázdnili kůlnu – jsme topili uhlím,“ vzpomíná paní domu, „což byla hlavně moje starost. Do domu sice vedla kdysi zřízená přípojka a byly tu i teplovodní rozvody s radiátory, staří se ale plynu báli, a proto topili a ohřívali vodu postaru.“ Tečku za uhelnou anabází udělala výplata stavebního spoření. Jaromír počítá: „Vyfrézování a některé zednické úpravy 10 m komína stály asi 12 tisíc, vložka 18,5 tisíce, za technickou kontrolu a revizní zprávu jsme dali 1 200 Kč, instalatér si řekl o 2,5 tisíce, kotel se zásobníkem stál okolo 36 a jeho zapojení a spuštění dalších 5,5 tisíce korun. Čistý a levnější provoz nás tedy stál kolem 75 tisíc korun.“ |
Výhody (a nevýhody) zařízení
Vytápění zemním plynem je poměrně „levné“, nese však s sebou vyšší pořizovací náklady na otopnou soustavu. Technické a provozní požadavky na plynové kotle se zpřísnily a nyní lze zakoupit pouze kondenzační kotle s výměníkem.
K výhodám patří čistý automatizovaný provoz a skvělá účinnost, určitou nevýhodou je povinnost (nutnost) provádět pravidelné odborné revize plynového kotle, což představuje další náklady. (Cena za revizní prohlídku plynového kotle se může lišit v závislosti na regionu nebo revizním technikovi. Zpravidla se pohybuje v řádech několika set korun, až po částku kolem dvou tisíc korun. Např. Brno – 1 200 Kč bez DPH.)
Pokud přemýšlíte nad případnou výměnou kotle na tuhá paliva za plynový, můžete požádat o kotlíkovou dotaci a v kladném případě získat podporu až 85 % ze způsobilých nákladů (v maximální výši 150 tisíc korun).
Provozní náklady |
| Ve standardním rodinném domě s vytápěnou plochou 150 m2 se na vytápění ročně spotřebuje kolem 40,5 GJ tepla (11 250 kWh/rok). K tomu je však nutné připočíst ještě přípravu teplé vody, což je dalších asi 12,5 GJ za rok (3 500 kWh/rok). S běžným plynovým kotlem to představuje náklady ve výši zhruba 25 až 26 tisíc Kč (v pasivním domě o stejné výměře jsou tyto náklady 3 až 4x nižší). Obecně platí, že snížení pokojové teploty o 1 ºC představuje snížení spotřeby plynu na vytápění až o 6 %. Chcete-li tedy topit co nejúsporněji, pak doporučené optimální teploty se pohybují v obytných místnostech kolem 20 ºC, v kuchyni a ložnici bohatě stačí 18 ºC a na chodbách, schodišti a ve vedlejších (provozních) místnostech dokonce jen 15 °C. |
Plyn je účinná alternativa
Z hlediska efektivity se jako nejvýhodnější jeví kondenzační kotle, které v porovnání s „klasikou“ dosahují o 15 % (i více) vyšší účinnosti. Udávaná účinnost kondenzačních kotlů může převyšovat hodnotu 100 % (až 106 %). Každý kondenzační kotel vyžaduje trvalý odvod kondenzátu. Lze jej napojit přímo na kanalizaci bez dalších opatření, napojení však podléhá schválení správcem kanalizační sítě.
Výpočet ceny plynu |
| Cena plynu se skládá z více složek. Jako koncový zákazník sice dostáváte pouze jednu fakturu s jedinou koncovou částkou, ovšem tato částka ve skutečnosti směřuje z části k dodavateli plynu a z části k distributorovi plynu, který zajišťuje dodávku a transport plynu až do vaší domácnosti. Zatímco jedna část ceny je regulovaná státem (tvoří přes 19 % ceny, zahrnuje cenu za přepravu, za distribuci a za službu operátora trhu a nelze ji ovlivnit, neboť distributor a distribuční soustava jsou určeny místem vašeho bydliště), zbytek ceny (téměř 81 %) je neregulovaný a určuje jej dodavatel – obchodník. Právě zde je prostor pro úspory, neboť dodavatele si můžete vybrat dle vlastního uvážení. Ke koncové ceně plynu se samozřejmě připočítává DPH 21 %. |
Ve třetí části seriálu příští týden se zaměříme na elektřinu.
