Největším nepřítelem je hlavně voda ve všech skupenstvích. V období nízkých teplot v podobě těžkého sněhu a rozpínajícího se ledu, při střídání teplot jako vysrážená, zkondenzovaná vlhkost, při tání pak ve všudypřítomné zatékající a prosakující tekuté formě. Přírodní živel zdaleka nepůsobí pouze na střešní krytinu, ale na kompletní střešní plášť se všemi izolačními vrstvami, vlivem větru atakuje i podstřeší, v důsledku vadného nebo chybějícího odvodňovacího systému pak i fasádu a svislé zdivo a také spodní stavbu.
V prvé řadě určitě zkontrolujte uchycení tašek ve velmi namáhaných místech, tedy v úžlabí a nároží. Pro správné odvodnění střechy je vhodné vyčistit drážky klempířských prvků, zejména u lemování kolem střešních oken, komínů, solárních kolektorů, svislých konstrukcí (atika, vikýře atd.). Nezapomeňte na prostupující systémové prvky, jako odvětrání kanalizace, sanitární odvětrání, anténa, solární potrubí apod.
Součástí střechy jsou také prvky sloužící k pohybu po střeše – stoupací plošiny, komínové lávky – a ochranné prostředky proti pádu ze střechy – bezpečnostní háky. Nejčastěji do střechy zatéká v místech napojení krytiny na komíny, anténové stožáry atd.
Dům pod bílou duchnou |
| Pokud například na střechu s plochou 100 m2 napadne 30 cm sněhu, může se na ní snadno vytvořit ledovec vážící více než 30 tun! Takové zatížení se samozřejmě projeví na střešní krytině, následně na prvcích krovu a posléze i na svislých konstrukcích. Masa sněhu a ledu pak při oblevě smete ze střechy vše, co z ní vyčnívá. Vždy je nutné kalkulovat také s váhou střešní krytiny – např. plech nebo šindel zdaleka nezatěžuje střešní konstrukce tak jako beton nebo pálená keramika (ocelová krytina má hmotnost asi 4,7 kg/m2, hliníková 2,3 kg/m2, pálená taška podle typu asi 40 kg/m2, betonová podle typu okolo 45–50 kg/m2). |
Proti lavinám a námraze
Konstrukce, stavba a složení střechy a také materiály střešních krytin dnes zcela samozřejmě „počítají“ s padajícím sněhem. Řeší však pouze odstranění sněhové vrstvy ze střešního pláště, přičemž sjíždějící laviny, návěje a ledové valy představují poměrně vysoké nebezpečí. Účinným zařízením proti tomu jsou sněhové zábrany a rozrážeče. Zábrany se umisťují především v okapové části, nad balkony, nad vchodem, nad francouzskými okny a terasami. Účinnou ochranu proti sesuvu a pádu sněhu ze střechy skýtají speciální bezpečnostní prvky.
Odolné a účinné brnění
Každá střecha by měla být vybavena funkčním odvodňovacím systémem. Přesvědčte se, že větve blízkých stromů se nedotýkají ani střechy, ani žlabů, natož fasády, dlouhé a suché větve odstraňte. Zkontrolujte pevnost žlabových háků, čel a zábran přelití žlabu, vyčistěte žlaby, lapače nečistot i hrdla s odtokem, prověřte spojky, objímky a upevnění trnů do fasády, dole vyčistěte výtoková kolena atd.
Vyplatí se investovat několik stokorun a do žlabů vsadit válcové nebo ploché plastové mřížky. Běžný metr stojí asi padesátikorunu a nebudete se trápit s vymetáním listí a dalších nečistot. V podstřeší hledejte případné fleky od zatékání, zavátí sněhu, ujistěte se o neporušenosti vrstev (hydroizolace, parozábrany) a prohlédněte i prvky krovu, trámy, krokve…
Povinné vybavení střechy
Minimálním bezpečnostním opatřením, které předepisují české stavební normy u rodinných domů, je zajištění bezpečného přístupu k domovnímu komínu. K tomu slouží kombinace střešní (komínové) lávky a žebříku.
Lávky (ocelové, hliníkové, některé typy opatřené bezpečnostním zábradlím) a žebříky také umožňují bezpečnou instalaci satelitů, TV a wi-fi antén. Žebříky navíc mohou sloužit jako úniková (při likvidaci zdroje ohně přístupová) cesta při požáru. Zejména u domů v horských a podhorských oblastech s možným ohrožením osob u vstupu do domu nebo pohybujících se v blízkosti domu jsou nezbytnou součástí střechy také sněhové zábrany.
Zde je velmi důležité zajistit optimální počet a velikost sněhových zábran (háků, rozražečů, mřížových a tyčových sněholamů a speciálních tašek) podle průměrného množství sněhových srážek, délky po spádu a sklonu střechy.
Ochrana proti sesuvu sněhu |
|
Břemeno ploché střechy
Oproti klasické sedlové střeše vyžadují ploché střechy nebo střechy s tupým úhlem sklonu mnohem náročnější a tedy i pečlivější péči a údržbu. Sníh ve vrstvě se totiž kupí, vlivem teplotních změn povoluje a opakovaně tuhne, ale odtává jen velmi pomalu a navíc roste jeho hmotnost. Čerstvě napadaný sníh totiž ze 3 % tvoří ledové krystalky, 97 % připadá na vzduchové mezery mezi nimi, takže hustota se pak pohybuje okolo 100 kg/m3.
Uvedená hodnota čerstvě napadaného sněhu značně závisí na vlhkosti, začíná zhruba na 30 kg/m3, ovšem u mokrého sněhu se zvyšuje zhruba na 600 kg/m3 a může vzrůstat až k hustotě vody. Opět je tu nepřítel č. 1 a cílit je nutné zejména na vodotěsnost střešního pláště.
Prevence proti zamrzání okapů
Když se oteplí, vysoká vrstva sněhu na slunci povolí, voda stéká do žlabu a svodu, kde pak zvečera a v noci zmrzne. Ucpaný okapový systém neplní svoji funkci, valy těžkého ledu a mohutné rampouchy vytrhnou (narovnají) žlabové háky, žlaby spadnou dolů a led poškodí okraj střechy, fasádu nebo dokonce i okna.
Škodám zabrání elektrické topné kabely (např. termokabely Fénix), umístěné pod krytinou, v úžlabí střechy nebo přímo v okapech a svodech. Spínání garantuje automatika podle „povelů“ tepelných a vlhkostních čidel. Obvykle postačuje výkon cca 30 W/1 bm žlabu (svodu) a není třeba se kolísání teplot bát.
.jpg){kind=small}
