V minulosti se keramické dlaždice řezaly pomocí nástrojů s ostrým hrotem. Do dlaždice se postupným přejížděním podle pravítka po obou stranách vyryla drážka a pak se odřezaná část odlomila. Jak vývoj technologií pokročil, nastoupily diamantové řezáky na sklo nebo ruční řezačky. Průlom ve vybavení a nástrojové podpoře řemesla přišel až s tenkovrstvým lepením. Dnes máme k dispozici řezačky v délce dvou či dvou a půl metru, které dokážou řezat oblouky nebo uříznout z dlaždice o délce 20 cm dvoucentimetrový proužek. Nicméně výše uvedené supernástroje jsou velmi drahé a vhodné jen pro některé profesionály.
Tip |
| Při nákupu materiálu dbejte na to, abyste kupovali dlaždičky stejné šarže. Rovněž se vyplatí počítat s rezervou materiálu 10–15 % na prořez a pro případnou výměnu. Například při pozdější rekonstrukci topení či rozvodů se dlaždice mohou rozbít a bude nutná jejich výměna. |
Ruční řezačky
Hobbymarkety nabízejí levnější ruční řezačky za cenu okolo 2 000 Kč. Jejich provoz je zdarma, výhodou je rovněž tichý a bezprašný chod. Při řezání nedochází k žádným prořezům, neboť se materiál nevybrušuje. Pro úspěšné řezání je však nutné osvojit si správný „grif“ a vynaložit větší sílu. Řezačky jsou zpravidla vybaveny přípravkem pro lámání dlažeb a obkladů. V opačném případě lze hladký lom provést podložením hrany obkladu.
Na řezačkách dlaždic je nejdůležitější přesný řez, který obvykle zaručí masivní vodicí profil, v němž se pohybuje pojezdový mechanismus. Pravítko musí být správně seřízené přesně v pravém úhlu k pojezdu, aby uříznuté dlaždice měly pravoúhlý roh a na každé straně stejnou šířku. Lámací mechanismus spolu s odpruženými stoly zaručuje bezproblémové zlomení i té nejtvrdší dlaždice. Postranní držáky jsou dobrým pomocníkem při řezání velkoformátových dlaždic.
Čtěte také: Jak a podle čeho vybrat nejvhodnější svěrák
Práce s řezačkou
Princip řezání obecně spočívá v rovnoměrném narušení glazury na povrchu dlaždice. Dlaždici či obkladačku upněte do řezačky, pomocí úhelníku nastavte žádoucí rozteč (rozměr dlaždice), nařízněte povrchovou vrstvu a nakonec dlaždici jednoduše rozlomte. Zda se řez povedl, poznáte na vlastní uši podle charakteristického svištivého zvuku. Pokud se ozve zvuk dutý, povrchová vrstva odolala ostří řezačky a dlaždice se pravděpodobně neodlomí, ale nepravidelně roztříští. Počítejte s tím, že obyčejná řezačka prodávaná a půjčovaná v hobbymarketech je vhodná obvykle jen k řezání obkladového materiálu do tloušťky max. 6 mm.
Pozor! |
| Řezačka na obklady se příliš nehodí k odsekávání úzkých okrajových pruhů. Raději je odlamte pomocí štípacích kleští a okraje zarovnejte pilníkem nebo brouskem. Postup si ale raději nejprve vyzkoušejte na zbylém kusu obkladu. |
Řezání dlažby rozbrusem
Některá keramika je na ruční hobby řezačku příliš tvrdá, má velkou tloušťku a navíc vám neumožní řezat obloukové či atypické tvary. K takovým účelům se více hodí ruční úhlová bruska, tedy tzv. flexa či rozbrus. Při řezání obkladů raději používejte speciální karborundové kotouče určené pro řezání kamene, zdiva, betonu a dlaždic. V regálech obchodů je najdete díky jejich zelenému potisku. Druhou variantou je kotouč vidiový (z tvrdokovu). Rozbrus vám každopádně pomůže řezat i tvrdší a silnější obkladové materiály, na které obyčejná řezačka nestačí.
