Hoblíky v domácí dílně

Hoblíky provázejí truhláře od pradávna, což dokazují krásné dochované kusy v muzejních depozitářích. Hoblíky se tradičně vyráběly z habru, ale v současné době se setkáte s hoblíky z buku, případně s habrovým plátkem na spodní části. Další variantou jsou hoblíky z kovu, tzv. kanadské hoblíky.

Hoblíků je ovšem celá řada a některá řemesla používala speciální hoblíky přizpůsobené svému zaměření. Např. sudaři a koláři měli speciální hoblíky s průhybným stolem. Pro hoblování velkých prken a trámů se používal velký hoblík zvaný macek neboli hladík (místo dnešní hoblovky).

Uběrák se používal na hrubé ubírání materiálu a zanechával charakteristickou stopu po obloukovém ostří na nepohledových částech nábytku (např. záda skříní, dna šuplíků zespodu). Uběrák posloužil vždy, když bylo třeba rychle odebrat větší množství materiálu.

Speciální hoblíky

Kromě rovných hoblíků s rovným nožem se využívala celá řada profilových hoblíků, např. na okna, na výrobu lišt, na okraje stolů atd. Zkrátka to, co se dnes frézuje, se v minulosti hoblovalo hoblíkem s různým tvarem ostří, konvexními rádii atd. Dále se používaly hoblíky drážkovače, ať už na polofalcy nebo na drážky. Některé z těchto hoblíků šlo pomocí dorazů nastavit na požadovanou šířku, hloubku či tvar drážky.

Kocour a svlakovník

Známé byly takzvané svlakové hoblíky – svlakovníky, které se používaly na výrobu svlakových spojů. Svlakový spoj využíval rybinovou drážku, do které se zasouval protikus (svlak) stejného tvaru. S tímto spojením se můžete mimo jiné setkat u vrátek chlívků na statcích a jeho výhodou je, že umožňuje vzájemný pohyb spojených částí při změnách vlhkosti dřeva. K tomuto spojení se kromě svlakovníku a svlakové pilky používal také hoblík zvaný kocour, který se vzhledem od ostatních hoblíků velmi liší. Používá se k vytvoření drážky pro zasunutí svlaku. Tato drážka vede obvykle napříč lety.

Nastavení hoblíku

Hoblík se nastavuje doklepnutím klínu a poklepem shora na železo. Klín se vyjímá poklepáním na čelo hoblíku. Čím je železo ostřejší, tím se méně nadřete, proto je třeba broušení věnovat velkou pozornost.

Železo se brousí nejprve na rotační brusce, potom na plochém karborundovém brousku pod vodou nebo pod petrolejem a končí se belgickým kamenem či arkansasem nebo břidlicí.

Pokud jste nároční a čeká vás přesná práce, je možné broušení dokončit na koženém řemenu. U hoblíku se může časem stát, že se spodní část – tzv. plátek či plaz obrousí a ztratí rovinu. V tomto případě z těla hoblíku odstraníte želízko a klín, na rovnou plochu (např. na stůl pily) položíte jemný brusný papír a pohybem tam a zpátky rovinu obnovíte.

Hoblíky elektrické

Oproti ručním klasickým hoblíkům se dnes používají elektrické hoblíky, které pracují podobně jako hoblovka – to znamená, že se zde otáčí válec a výška odebírané třísky se nastavuje zdvihem předního stolu. Mezi hoblíky je velký rozdíl, a to v ceně i v kvalitě. U hoblíku za pět, šest tisíc máte jistotu, že vám vezme třísku po celé šířce a délce obráběné plochy, což u levného hoblíku za dva tisíce nemáte.

Jinak dnešní hoblíky mají přípravu na odsávání, protože hoblík dokáže udělat v interiéru značný nepořádek. U značkových hoblíků máte jistotu, že tato příprava bude kompatibilní s vysavačem stejné značky.