Skip to content

Postavím si sám, část 1.

Za dob našich pradědů byla svépomocná stavba samozřejmostí, před třiceti pětatřiceti lety nutností. V období všeobecné mizérie totiž lidové budovatelství představovalo prakticky jedinou možnost, jak si pořídit vlastní střechu nad hlavou.  

Galerie

Používal se materiál z „bouraček“, běžná byla i samovýroba a různá kutilská řešení. To vše nijak nesnižuje obdiv k budovatelům, pro něž byla stavba příležitostí k seberealizaci i prověrce sil. Právě tehdy vznikl pocit, že stavebnictví u nás „rozumí“ téměř každý.

Rozhodnutí „postavíme si“ postupem času přebilo „necháme si postavit“, případně „koupíme postavené“. Jako houby po dešti vznikaly (a zanikaly) projekční kanceláře, ateliéry a stavební firmy, trh ovládli silní hráči, developeři… a bohužel i šizuňkové. A kvalita se postupně začala měnit v nekvalitní kvantitu, často jen v pouhý příslib. S přibývající nedůvěrou v jiné začala v lidech opět klíčit důvěra ve vlastní schopnosti.

Statisticky dnes opět přibývá Čechů, stavějících domy vlastními silami. Hlavním motivem je v naprosté většině případů snížení nákladů. Zatímco čtvereční metr domu postaveného svépomocí vyjde zhruba na osm až dvanáct tisíc korun, u developerů je to zpravidla až trojnásobek. Dvě stě metrů obytné plochy lze tedy svépomocí postavit do dvou milionů korun. Zájem o soběstačnost rapidně narůstá, průměrně si každoročně vlastními silami postaví dům asi 5 tisíc Čechů a poptávka po zhotovení díla bez účasti stavební firmy či developera tak meziročně roste zhruba o 30 %.

Před zahájením stavby je třeba mít pozemek zasíťovaný (voda, elektřina, plyn a kanalizace). Většina tzv. ležatých vnitřních domovních rozvodů pak zmizí pod betonem základové desky.

Důkazy v číslech 

Svépomocné stavění tedy má své zastánce a pochopitelně existuje i určitá oponentura. Ti první argumentují neustálým nárůstem počtu individuálních staveb (asi 12 tisíc ročně, přičemž zhruba 80 % domů je dokončeno do 2 let od zahájení).

Argumentem ve prospěch svépomocné výstavby je i průměrný věk stavebníků (středoškoláci od 25 do 44 let, tedy lidé zakládající rodinu nebo s rostoucím počtem a věkem dětí), nízká průměrná cena díla (od 1,5 do 2 milionů Kč, přičemž nejvíce se staví ve Středočeském kraji, kde jsou ceny pozemků i nemovitostí tradičně nadstandardně vysoké).

Startem díla jsou prý základy. Mnohem víc manuální dřiny je však ukryto pod nimi.

Naproti tomu odpůrci z řad stavbařů-odborníků kritizují zejména způsob výstavby, ale především výsledky některých individuálních počinků. Odmítavým postojem se netají mnozí architekti či projektanti, developeři a realizační firmy. Tvrdí, že způsob stavby rodinného domu svépomocí, tak jak se u nás dosud praktikuje, nemá obdoby v žádné vyspělé evropské zemi. Stavba svépomocí v těchto zemích obecně neobstojí nikoliv proto, že by byla ekonomicky neprůchodná, ale proto, že je společensky nepřijatelná.

Zde je však zapotřebí dodat, že situaci na českém trhu významně ovlivňuje právě cena a proměnlivá úroveň práce stavebních firem…

Respektujte stavební zákon

Stavební zákon č. 183/2006 Sb. ukládá stavebníkovi dle §152 povinnost zajistit si stavební dozor a stavbyvedoucího, tj. autorizovanou osobou při provádění stavby dle §103 (Stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení) a dle §104 (Stavby vyžadující ohlášení). Rodinné domy do 150 m2 zastavěné plochy (stavby pro bydlení) může stavebník provádět pouze za účasti autorizovaného stavbyvedoucího dle §104. Stavby realizované na základě Stavebního povolení §115 může stavebník provádět jen prostřednictvím stavebního podnikatele, tj. autorizované osoby dle zákona 360/1992 Sb. 

Pokračování najdete v této rubrice příští pátek.