Kromě nezbytného místa tato samostatná „spižírna“ nabízí konstantní teplotu prakticky bez potřeby jakékoli energie. Optimálním řešením je vybudování sklepa zaříznutého do svažitého terénu, nabízí se však i varianty uměle hloubené s betonáží a izolací stěn, případně zděné, vystavěné nad úrovní terénu z běžně dostupných zdicích systémů. Zdařilá stavba může zároveň působit jako zajímavý architektonický prvek zahrady.
Sám sobě stavitelem
Zejména v nepodsklepených rodinných domech se ke skladování potravin velmi často využívá kuchyňská spíž, technická místnost, venkovní terasa či dokonce garáž. Pomineme-li všechna související estetická kritéria a hygienická rizika, určitě se shodneme na tom, že dům prosycený odérem naloženého zelí, hnijících jablek natož zapomenuté tlející brambory, odrazuje nejen návštěvy, ale je na obtíž i samotným obyvatelům domu. Nezbývá než se pustit do díla…
V prvé řadě je ovšem třeba vypořádat se s příslušným úřadem. Stavební zákon přesně definuje co a jak. Pokud jde o zbudování nových staveb, ohlašovací povinnost není u: nepodsklepených staveb s jedním nadzemním podlažím (přízemí) do 25 m2 zastavěné plochy a do maximální výšky 5 m, která neslouží bydlení, přesto neuškodí informovat se. Kdyby nic jiného, ještě před prvním kopnutím do země zjistíte, jak se na váš počinek dívají třeba vaši jinak veskrze dobří sousedé.
Vhodný prostor a vnitřní dispozice
Vybírejte vždy místo s pevným a nepodmáčeným podložím (jinak budete muset realizovat systém drenáží), rozhodně se vyhýbejte prostoru se zvýšenou zemní vlhkostí a kvůli stékající srážkové vodě nikdy nestavte na úpatí svahu.
Pečlivě si promyslete a v měřítku nakreslete rozměry budoucího díla i členění vnitřního prostoru. Pomůckou může být rozvržení obdobné jako ve skleníku – tedy odkládací prostory s regály a policemi maximálně do výšky dosahu ruky vzpřímené osoby.
Spodní prostor po obou stranách uličky mohou zabrat bedny na brambory a na písek pro uchování kořenové zeleniny, také sláma atd. Středem, přímo proti vstupním dveřím, by měla vést ulička široká 1 až 1,5 m.
Dveře by měly vždy ústit na závětrnou stranu, pokud možno nikoli směrem k severu ani k jihu (zbytečné přehřívání sluníčkem). Znáte-li rozměry dílčích stavebních prvků, násobte a počítejte.
Největším konstrukčním oříškem je podlaha (můžete ji řešit jako zpevněnou plochu nebo jako železobetonovou základovou desku) a strop. Ten se dá sestavit například z konstrukčních prvků (nosníků a vložek Miako) systému Porotherm či Heluz, případně pomocí šalování a betonáže s vloženou kari sítí. Alternativou je i dřevěný strop.
Z čeho stavět?
Zdi budoucího sklípku by vždy měly stát na „pevných nohách“, tedy na betonových pasech. Podlahu podle okolností řešte zhutněním zeminy, zásypem štěrku nebo kačírku v tl. zhruba 20 cm, případně základovou deskou.
Stavbu lze zhotovit z přírodního kamene, ale například i z prvků ztraceného bednění, vyplněných betonem. Vhodné jsou i nejrůznější prefabrikované zahradní prvky – komponenty opěrných zdí, tvarovky z vibrolisovaného betonu vyztužené ocelí a vylévané betonem. Osvědčily se především díky pevnosti, mrazuvzdornosti a rychlosti montáže. Pokud chcete ve sklípku svítit elektřinou, práci rozhodně svěřte odborníkovi.
Při budování sklípku se můžete inspirovat bezpočtem dobrých rad a nápadů například v knížce „Sklepy v zahradě – stavba krok za krokem“, kterou vydalo nakladatelství Grada.
Pozor! |
| Pokud jde o vlhkost, je podle odborníků vhodný určitý kompromis. V suchém, tedy v dokonale tepelně izolovaném, natož vytápěném sklepě s kvalitní hydroizolací je minimální či žádná vlhkost (vzdušná vlhkost), skladovaná syrová zelenina, okopaniny, ale také jablka příliš rychle vysychají. Naopak ustavičně vlhký sklep vede k tvorbě plísní. Optimální je přirozená, konstantní, podzemní vlhkost cca 55 % (těžko jí docílit ve stavbách nad úrovní terénu) se stálou teplotou 8–13 °C. Tu může svým způsobem garantovat hliněná udusaná podlaha, která v létě ochlazuje a v zimě naopak. |
