Skip to content

VE VLASTNÍ REŽII, 1. část: Dům z katalogu, nebo projekt na míru?

Průměrně si každoročně vlastními silami postaví dům asi 5 až 6 tisíc Čechů a poptávka po zhotovení díla bez účasti stavební firmy či developera tak meziročně roste zhruba o 35 %. Ovšem zatímco dřív bývalo rozhodnutí pustit se do stavby domu svépomocí ovlivněno hlavně pohledem na stav bankovního účtu, dnes je situace složitější.

Česko dlouhodobě trápí nedostatek kvalifikovaných a kvalitních zedníků, klempířů, tesařů a dalších profesí. A situace se dle profesních cechů v blízké době nezlepší, neboť mladým se na „učňáky“ moc nechce a zkušení mistři postupně odcházejí do důchodu. Zkrátka nejsou lidi a dodavatelské firmy bývají vytíženy na dlouhou dobu dopředu. Leckdy ani nezbývá nic jiného než přiložit ruku k dílu. Zde je na místě podotknout, že stavební odborníci sice individuální výstavbu principiálně neodmítají, přesto varovně vztyčují prst a radí: pouštějte se pouze do věcí, které skutečně zvládnete, a vězte, že na některých věcech ve skutečnosti neušetříte.

Jednou z věcí, které určitě zvládnete, je manažerské vedení celého projektu, od jeho výběru či zadání svých představ projektantovi až po doslova dirigentské vedení jednotlivých subdodavatelů a řemesel.

Také čtěte: Nový dům krok za krokem – 1. díl: Plánujeme stavbu

Katalogový, anebo šitý na míru?

V přípravné fázi vás čeká a nemine velmi důležité rozhodnutí, kterým je buď výběr projektu typového (katalogového) domu, nebo realizace ryze individuální představy o budoucím bydlení.

Obě alternativy mají svá pro i proti. Typový projekt ve většině případů představuje univerzální (ovšem zpravidla i praxí prověřené) řešení a obvykle zahrnuje domy standardních velikostí se standardním dispozičním uspořádáním. Katalogový projekt tedy lze označit jako univerzální projekt rodinného domu. Nebo ještě jinak „ideální dům pro ideálního uživatele na ideálním pozemku“. Což je samozřejmě teorie.

Katalogové projekty rodinných domů jsou totiž zpracovány bez vazby k pozemku a nezohledňují (ani nemohou zohledňovat) místní podmínky v daném území. Tudíž neberou v potaz vlastnosti a charakter konkrétní parcely (např. okolní výstavbu, spád terénu, dopravní infrastrukturu, napojení na inženýrské sítě, požadavky na orientaci místností ke světovým stranám atd.).

Cena katalogového projektu je samozřejmě nižší nežli cena za individuální řešení, ovšem tady je třeba připomenout, že jde o tzv. cenu základní. Ta se rozhodně navýší o další položky, např. o projekt osazení domu na konkrétní parcelu, o projekt infrastruktury, za radonový průzkum, za průkaz energetické náročnosti domu a další položky.

Mohlo by vás zajímat: Jaký materiál použít na hrubou stavbu domu?

Spolutvůrcem budoucího domu

Příprava individuálního řešení je sice o „něco“ dražší a tvorba projektu vyžaduje určitý čas, ale nabízí možnost realizace vašeho vlastního nápadu i jeho ladění podle reálných finančních možností.

Architekt (či projektant) zde může využít své tvůrčí invence a (pochopitelně v rámci platných norem a zásad), vám projekt „ušije“ přesně na míru. S přihlédnutím k vašemu způsobu života, vašich zvyklostí, nároků i požadavků, se zohledněním možností pozemku v daném prostředí, s reakcí na okolní architekturu a terénní podmínky, s využitím nezastavěné plochy a vzrostlé zeleně (může ovlivňovat oslunění budovy a zahrady) atd.

Výsledkem je zpravidla projekt domu k dlouhodobému užívání, připravený reagovat i na různé etapy vašeho života. Určitou nevýhodou je poněkud vyšší cena, za niž ovšem obdržíte kompletní dokumentaci (podílí se na ní tým specialistů) pro ohlášení stavby či pro stavební povolení.

Další díly seriálu: