|
|
Různé typy plotů se používají pro různé účely – slouží k zakrytí nevzhledné stavby, jsou útočištěm proti živlům, vytvářejí soukromí, jsou dekorativní oporou pro popínavé rostliny a v neposlední řadě pomáhají chránit náš majetek před různými nenechavci. Při stavbě plotu je nutné dát pozor na dělicí čáry mezi dvěma různými majetky, aby nedošlo k zásahu do vlastnictví někoho jiného.
Zbavte se jednotvárnosti Pozemky či zahrady mají většinou pravidelný tvar, nejčastěji čtverce nebo obdélníku, a tak mnozí stavitelé dělají základní a stále opakovanou chybu, že pozemek obeženou nějakou standardní stavbou (plotem), který jen zvýrazní pravidelnost pozemku.
Nejjednodušším způsobem, jak se této jednotvárnosti zbavit, je využití různého stavebního materiálu. Použijte cihly nebo kámen například před vjezdem do domu, zbytek plotu vyrobte ze dřeva. Když už chcete mít celý plot ze stejného materiálu, je vhodné měnit alespoň jeho výšku tak, aby odpovídala modelu vaší zahrady či pozemku. Pokud je to jen trochu možné, nechte plot obepnout popínavými rostlinami. Při výběru materiálu na stavbu plotu je také důležité brát zřetel na bezpečnost a soukromí. Podstatné také je, aby udržel děti a domácí zvířata uvnitř a cizí lidi venku.
Hlavní zásadou při stavbě každého plotu je, že by měl dát nahlédnout do světa za ním a zvyšovat tak pocit prostornosti zahrady. Při stavbě nezapomeňte na základní poučku: Každý plot je tak pevný, jak pevná je jeho nejslabší část. Dobře promyšlený a pečlivě postavený plot bez slabších míst bude pevnější a vydrží vždy déle.
Od klasiky k plastům Plot můžete postavit téměř ze všeho. Netradiční může být z bambusu, tepaného železa, cihel, tvárnic, v poslední době jsou stále více populární i plastové ploty či sklolaminátové desky upevněné v dřevěném rámu, které vytvářejí zajímavé dekorativní plochy. Ke stavbě plotu u klasické chalupy mohou sloužit i staré železniční pražce. Nejčastěji používaným materiálem je ovšem stále klasické dřevo. V Evropě se ke stavbě plotů používá dubové dřevo, modřín, červený cedr, ale využít se dají i jiné druhy, například jasan či jilm.
Při stavbě klasického dřevěného plotu je vždy nutné mít z prken nebo sloupků odstraněnou kůru. Dřevo by také mělo být ošetřeno ochranným nátěrem proti vlhkosti a plísním. Exponované kovové části plotu, např. kotvy na upevnění sloupků, které mají sklon k rezivění, by měly být pokud možno galvanizované, pozinkované nebo alespoň důkladně natřené ochranným nátěrem. K upevňování používejte raději šrouby než hřebíky, protože déle vydrží.
Dřevěný materiál k oplocení je v nepřeberném množství k dispozici ve všech specializovaných prodejnách se dřevem či velkoprodejnách typu OBI, Baumax, Bauhaus a mnoha dalších, kde si už můžete koupit předem hotové a impregnované plotové díly, které pak na místě stačí jen upevnit na kovové sloupky a plot je hotov, což zvládne i méně zručný domácí kutil.
I při stavbě plotu ze dřeva si můžete vybírat, a to nejen podle stavu vaší peněženky, ale hlavně podle hledisek, která má splňovat. Takže můžete vyzkoušet například plot z proutí. Tradiční košatina z vrby nebo lísky vydrží při správném ošetření asi pět až šest let. V některých velkoprodejnách jsou k dostání již hotové panely, vysoké zhruba dva metry. Plot z proutí je vhodný zejména k ochraně před větrem, a to jak zákoutí (například u venkovního krbu), tak i nové výsadby v zahrádkářské kolonii.
Tyčkový plot je určitou obdobou prkenného plotu, oproti kterému zdůrazňuje svou dekorativní funkci, proto se hodí do městské zahrady i na chalupu.
Klasický plot z prken dokáže při vhodném sestavení zajistit jak soukromí i závětří, tak může vypadat velice dekorativně. Je opět možné koupit již hotové panely, ale tady se zejména domácím kutilům meze nekladou.
I z klasických zdicích materiálů, tedy z cihel nebo tvárnic, lze bez problémů postavit plot, tedy spíše plotovou zeď, která nás dokonale ochrání před zvídavými pohledy našich sousedů, a přitom může vypadat velice esteticky a dokonale zapadne do okolní krajiny.
Kamenné ploty nebo spíše zdi jsou hlavně na vesnicích dokonalým vizuálním prvkem, jenž zároveň poskytuje dokonalou ochranu a soukromí. U kamenného plotu však platí jedna důležitá zásada – čím je vyšší, tím silnější je snaha dívat se nahoru a ven z prostředí, které vytváří. Ke stavbě kamenného plotu se dá použít téměř každý druh kamene – žula, vápenec, břidlice i pískovec. Nejčastěji se používá nepravidelný lámaný kámen nebo kamenné kvádry. Lámaný kámen se neopracovává, ale pokládá se do zdi tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné rozložení tlaku na co největší plochu bez vertikálního propojení. Je důležité dobře vyplnit a vymazat všechny spáry maltou. Pokud malta nebyla použita, je nutné sledovat, aby se nekryly vertikální spáry.
V současné široké nabídce nejrůznějších výrobců si můžete vybrat různé systémy plastových plotů, napodobující například klasický tyčkový plot. Tyto ploty vyžadují jen nepatrnou údržbu, dají se sehnat v nejrůznějších odstínech, ale jejich nevýhodou je, že jsou příliš lehké.
Klasika na venkově Zejména na venkově se nejčastěji používají dva druhy plotů – klasický dřevěný, kdy jsou v zemi v pravidelných vzdálenostech od sebe umístěny vertikální sloupky, ať už dřevěné, kovové nebo betonové a mezi nimi jsou umístěny horizontální příčky, zpravidla z prken nebo klád, a pak plot drátěný. Ten se dá nazvat už téměř klasikou našich vesnic i měst. Klasické pletivo, v posledních letech obalené plastem, který chrání proti povětrnostním vlivům, se napíná mezi vertikální sloupky. Tento typ oplocení se prodává v rolích, v nejrůznějších výškách. Jako obvodové oplocení sice poskytuje jen málo soukromí, je-li však kvalitně postavený, může být výborný z hlediska bezpečnosti. Drátěné pletivo je rovněž dobrou oporou pro popínavé rostliny.
Zelená je dobrá Stále větší oblibu na vesnicích i ve městech opět získávají i živé ploty. Tradiční zastupuje zejména hloh (Crataegus sp.), trnka (Prunus spinosa) a babyka (Acer campestre), ovšem ani jeden z nich není stálezený. Ten vytváří cesmína (Ilex sp.), v teplejších krajích i hlodáš (Ulex europaeus).
U živých plotů ještě chvíli zůstaňme. Rostliny pro ně používané můžeme rozdělit do tří základních skupin: druhy řídkého vzrůstu, kterým stačí jen občasné tvarování, například dřišťál (Berberis), zábluda (Escallonia) a hlohyně (Pyracantha). Druhy, jež potřebují řez, například bobkovišeň (Prunus laurocerasus).
Značnou pozornost při stříhání a tvarování pak vyžadují zimostráz (Buxus), habr (Carpinus), cypřiš (Cupressocyparis leylandii), buk (Fagus), cesmína (Ilex), ptačí zob (Ligustrum) a červený tis (Taxus baccata).
Výběr živého plotu bude vždy záležet na lokalitě, charakteru místa a požadavcích, které na něj máte. Lokalita, hlavně pak množství sněhových srážek, má na jeho výběr velký vliv. Pokud se totiž například těžký sníh pravidelně nesetřásá, může sníh stříhaný plot svou vahou rozlámat. Obecnou chybou je vysazovat jednotlivé rostliny v živém plotu příliš hustě vedle sebe ve snaze získat rychlý zápoj. Jestliže se vysazený plot dobře nezavlažuje a nehnojí, některé rostliny v plotu uhynou dříve, než dosáhnou dospělosti. Vysazujte proto vždycky v doporučené vzdálenosti a buďte trpěliví.
Některé doporučené vzdálenosti rostlin v živých plotech: Zimostráz: 450 mm Cesmína: 500 mm Tis: 500 mm Cypřiš: 750 mm
Venkovní brány a vrata Modernizaci se nevyhnuly ani dřevěné brány a vrata – nedílná součást každého plotu. Mnozí z nás sice vystačí s klasikou, ovšem nejrůznější výrobci nabízejí nepřeberné množství jednokřídlých i dvoukřídlých, posuvných nebo otočných venkovních bran a vrat. Jsou zhotoveny z kovu, plastu i klasického dřeva. Většina z nich je vybavena dálkovým ovládáním, které reaguje ze vzdálenosti 30 až 80 metrů, pochopitelně i elektronickou ochranou proti sevření. Dálkové ovládání je možné jednoduše používat i k otevírání garážových vrat.
text: Vladimír Tachecí foto: archiv redakce |
Před plotem, za plotem
Klasický plot má několik základních funkcí. Zatímco dříve sloužil hlavně jako ochrana před nezvanými hosty a na jeho splynutí s krajinou se příliš nebral zřetel, v současné době se přidává i funkce estetická, kdy plot dokresluje tvar či umístění stavby, kterou „schovává“, dále určuje obvod zahrady či pozemku a také vytváří dekorativní stěny a zákoutí uvnitř zahrady.
