Skip to content

Na léto i zimu budete připraveni s největší parádou

Z pohledu energetických nároků na vytápění, ale také chlazení rodinných domů, může být pro někoho překvapující, že chlazení je problematičtější. Už z praxe si každý řekne, že když je mu doma zima, vezme si svetr nebo přitopí. U chlazení to tak rychle nejde. Mnohem významnější roli hraje u chlazení také architektura a orientace domu, neboť trendem jsou velké prosklené plochy, které přispívají k přehřívání stavby, pokud nemáte kvalitní stínící techniku. Tepelně-izolační vlastnosti obálky rovněž. A k tomu počítejme s tím, že průměrné roční teploty v našich zeměpisných šířkách rok od roku stoupají. Sečteno podtrženo, systémem budoucnosti je proto plošné sálavé vytápění respektive chlazení.

Galerie

Kdekdo namítne, že přece existují klimatizace, které pronikly také do rodinných domů a dají se montovat i dodatečně. Ano, ale musíme se smířit s tím, že nám nebude vadit agresivní nízká teplota po zapnutí, hluk, potřeba odstranit kondenzát, protože klimatizace vzduch odvlhčuje, a také zabírá nějaké to místo. O vyšší energetické náročnosti nemluvě. Naproti tomu celoplošné podlahové respektive stropní vytápění a chlazení přináší nejen nesrovnatelně vyšší komfort, ale zdaleka nejnižší provozní náklady, příjemnější a zdravější prostředí.

Celoplošné systémy REHAU nabízejí několik variant stavebního řešení, ale u rodinných domů je nejčastější variantou instalace topného potrubí v betonovém stropě případně v podhledu – pokud počítáme s reverzním režimem (vytápění/chlazení). Ale i tak je toto možné realizovat v oblíbené podlahové variantě. Za zdroj tepla, respektive chladu se hodí nejlépe tepelné čerpadlo, které musí být vybavené chladicím modulem. Tím není vyloučen ani plynový či jiný kotel pro vytápění, ale k tomu je zapotřebí mít k dispozici vždy zdroj chladu. Hlavní devizou systému je řádově nižší teplota topného média, proto říkáme, že se jedná o nízkoteplotní systém (cca 25-35 °C). Navíc u vytápění vytápíme na menší teplotu (místo 22 °C stačí v obývacím pokoji 21 či 20 °C) a přitom pocitově jsme na tom stejně. Díky plošnému sálavému způsobu přenosu tepla nevznikají v interiéru zóny s rozdílnou teplotou vzduchu a nevíří se prach. Protože hustota vzduchu s teplotou klesá, ohřátý vzduch stoupá nahoru a ochlazený padá zase zpátky dolů, dochází tak k samovolnému pozvolnému prohřívání místnosti. Z toho vyplývá, že nejideálnější variantou by bylo podlahové vytápění a stropní chlazení, ale ovšem za cenu vyšších investičních nákladů. Bonusem obou variant je, že v chladicím režimu nemusíme řešit kondenzát, na druhou stranu musíme hlídat teplotu rosného bodu – proto se počítá s teplotami okolo 16 – 17 °C. Aby vše pracovalo se 100% jistotou a nejnižšími provozními náklady, je nutná kvalitní regulace a dlouhodobý provoz. Snadno tak docílíme celoročně příjemné vnitřní teploty doslova za každých klimatických podmínek. 

 

Plošné nízkoteplotní systémy vytápění/chlazení se vzhledem k neustálému snižování energetických ztrát domů a také zlepšující se pasivní ochraně domu před sluncem, dostávají do popředí zájmů privátních investorů. A to jak u standardní výstavby, tak u montovaných technologií. Jak již bylo řečeno, množství variantních řešení nabízí německá firma REHAU, orientovaná na kvalitu, spolehlivost a dlouhodobou funkčnost svých systémů. Více na kvalitnipodlahovka.cz, nebo na www.rehau.cz