Tepelným čerpadlem je dnes vybavena takřka každá desátá novostavba. Pořizovací cena zařízení přesto neklesá a kompletní dodávka včetně projektu a realizace může vycházet až o 150–200 tisíc korun víc než vybavení rodinného domu plynovým kotlem. Záleží na typu čerpadla a místních podmínkách.
Ovšem pokud se vám za vytápění podaří ušetřit alespoň 2,5 tisíce korun měsíčně, pak se s ohledem na stoupající ceny energií vrátí vstupní investice asi za osm až deset let. Čím větší je vytápěný prostor, tím více se investice do tepelného čerpadla vyplatí. To vše za předpokladu, že jste vsadili na správnou technologii a vybrali si zařízení „na míru“ vašeho domu.
Jak a podle čeho vybírat
Technologie tepelného čerpadla (TČ) není v podstatě ničím novým. Už kolem roku 1860 totiž lidé přišli na to, že energii lze čerpat i z okolní přírody. Jak? Pomocí zařízení, které odebírá teplo z venkovního vzduchu, z vody nebo ze země a pomocí „nějakého“ uceleného systému ho předává dovnitř objektu.
Právě podle zdroje a podle toho, jakému médiu pak teplo systém předává, se rozlišují čerpadla typu vzduch/voda, země/voda, vzduch/vzduch a voda/voda.
TČ je v porovnání s plynovým nebo elektrickým zdrojem schopno ušetřit 40–60% nákladů na vytápění. Má zpravidla dvě části: vnitřní a venkovní, přičemž vnitřní část (bojler, pomocný zdroj, oběhová čerpadla, regulace), zajišťuje předávání tepla do otopné soustavy, a tudíž představuje vlastně jakýsi domovní kotel.
Technologie venkovní části závisí na tom, jaký zdroj energie využívá. Každý z nízkoteplotních zdrojů má totiž své klady i zápory.
Srovnání jednotlivých typů
Pravděpodobně nejrozšířenějším typem TČ je systém vzduch/voda. V porovnání s ostatními zařízeními se sice vyznačuje nejnižší efektivitou provozu, je ovšem levnější, neboť kromě jiného odpadají zemní práce při přípravě vrtů nebo zemních kolektorů.
Je však třeba přiznat i nevýhodu této varianty – vyšší provozní náklady (oproti systému země/voda až o 25%). Tepelná čerpadla země/voda a voda/voda k provozu potřebují hlubinný vrt (zaplatíte zhruba 1 400 Kč/1 m vrtu) nebo plošný kolektor (trubky se kladou do hloubky asi 1,2 m do země a navíc je třeba počítat i s poměrně velikou plochou, kterou nelze zastavět – průměrný rodinný dům zhruba 400 m2).
Nevýhody vyvažuje výhoda vyšší účinnosti, neboť teplota vody a země je stálejší než kolísavá teplota venkovního vzduchu.
Účinnost čerpadla
Hlavní roli hraje tzv. topný faktor tepelného čerpadla (COP – Coefficient of performance), což je poměr mezi vyprodukovanou a spotřebovanou energií (pro pohon TČ, resp. jeho kompresoru).
Nejčastěji se hodnota topného faktoru pohybuje v intervalu 2 až 5 a závisí na vstupní a výstupní teplotě, typu kompresoru a dalších okolnostech. Reálný, tzv. roční topný faktor bývá nižší (různé energetické ztráty) a pohybuje se v intervalu 2 až 3,5.
Pokud má např. TČ topný faktor 3, znamená to, že dokáže vyprodukovat 3x více tepla, než kolik je třeba dodat elektrické energie pro jeho provoz (tzn. že z 1 kWh elektrické energie vyrobíte 3 kWh energie tepelné, ale zaplatíte za 1 kWh).
V praxi platí, že čím vyšší je topný faktor, tím je vyšší i účinnost TČ. Úspora energie ale neroste úměrně s topným faktorem, zvyšuje se o něco pomaleji. Z tohoto pohledu je tedy určitě výhodnější čerpadlo s COP 3,5 než COP 3.
Rozhodně se ale zajímejte také o cenu zařízení, a co všechno za tuto cenu obdržíte (uvedení do provozu, bojler, ekvitermní regulaci, bivalentní zdroj atd.). Dražší totiž nemusí znamenat lepší, neboť úsporu ročních nákladů na vytápění může „spolykat“ právě umořování vstupní investice.
Pár užitečných rad
Pokud zvolíte čerpadlo vzduch/voda, pak určitě s modulací výkonu, díky níž je TČ schopno snížit svůj výkon na 30%. Pak není nutná tzv. taktovací (chybně akumulační) nádoba. Zjistěte si rovněž, co všechno dostanete za standardní cenu (zda je součástí dodávky bivalentní zdroj – např. elektrokotel, ekvitermní regulace – nedovolí vyšší teplotu topné vody, než je nezbytně nutné atd.).
Tepelné čerpadlo se hodí pro topný systém, který vystačí s teplotou topné vody do 55°C. Pro topný systém, který je dimenzován na vyšší teplotu topné vody, je nutné počítat s tím, že se bude voda dohřívat pomocí bivalentního zdroje a úspora nebude tak vysoká.
Co se týče návratnosti pořizovacích nákladů, platí, že čím je vyšší spotřeba tepla v domácnosti, tím je návratnost rychlejší (pořizovací náklady na tepelné čerpadlo u domu s tepelnou ztrátou 15 kW se vrátí rychleji než u domu se ztrátou 6 kW). Provozní náklady na vytápění domu jsou v průměru o 40 až 50% nižší ve prospěch tepelného čerpadla.
