Rod Cattleya ustanovil anglický botanik John Lindley již roku 1821 – tedy téměř před dvěma sty lety. Pojmenoval ho na počest prvního anglického pěstitele orchidejí Williama Cattleye, typovým druhem se stal C. labiata.
Postupně bylo popsáno zhruba 550 druhů a forem tohoto rodu, ale zdaleka ne všechna jména jsou správná a uznávaná. Po poslední revizi, založené na znalosti genetiky, nezůstal kámen na kameni, a tak nyní známe kolem 50 platných druhů.
Rod Cattleya je rozšířen v tropické části Jižní a Střední Ameriky, nejvíce druhů obývá Brazílii.
Katleje v přírodě rostou ve světlých tropických lesích s výraznějším obdobím sucha, většinou vysoko v korunách stromů, aby měly dostatek slunce. Lze je najít i na skalách a balvanech, vystavených slunci.
Zářivě barevné květy
Orchideje rodu Cattleya mají krátký plazivý oddenek, z kterého vyrůstají válcovité pahlízy s jedním nebo dvěma tuhými jazykovitými listy. Silné kořeny jsou pokryté bílou vrstvou (velamenem) schopnou přijímat vodu i z mlh a předávat ji hlouběji do kořenových tkání.
Květenství sestává z několika velkých, široce rozevřených a vonících květů. Podle druhu mohou mít různě široký nebo zvlněný pysk, barevná škála zahrnuje odstíny od bílé a krémové přes růžovou, fialovou po hnědou a zelenou. Rozdílná je i velikost květů jednotlivých druhů, například Cattleya aurantiaca má drobné svítivě oranžové květy o velikosti kolem 3 cm, velkokvěté druhy jako C. trianae, C. labiata nebo C. maxima mívají květy 3 až 4x větší.
Barevní kříženci
Přestože původní druhy jsou opravdu krásné, obchod ovládly hlavně hybridy s květy duhových barev a obřích velikostí. Základní druh, z něhož již před více než stoletím vyšla hlavní křížení, je C. labiata ze severovýchodní Brazílie. Katleje se však ochotně kříží i s příbuznými rody Laelia, Rhyncholaelia, Brassavola a Sophronitis.
Některé z nejlepších odrůd mají rodokmeny delší než proslulé královské rodiny a jejich šlechtění trvalo mnoho desítek let.
Velikostí a barvami květů vynikají především složité mezidruhové hybridy × Brassolaeliocattleya (Brassavola × Laelia × Cattleya), velice oblíbené jsou také kompaktní a relativně velkokvěté hybridy × Potinara, k nimž ještě přibývá rod Sophronitis. Ten do křížení přinesl ohnivě červenou barvu a také miniaturní velikost celé rostliny. Drobné červeno- a oranžovokvěté kultivary s krásným leskem, které na rostlině vydrží neuvěřitelně dlouho, nyní patří mezi nejžádanější orchideje.
Jak pěstovat orchideje
Většina druhů i hybridů jsou náročné na teplotu, ale vyžadují zimní klidovou fázi s poklesem nočních teplot k 15 °C a omezenou zálivkou. Potřebují hodně světla, jinak nekvetou. Celoročně jim vyhovuje místo na jižním a západním okně s dostatkem slunečního záření, ale v létě je mezi 11. až 14. hodinou nevystavujte přímému prudkému slunci. Optimální teplota je od jara do podzimu 20 až 28 °C, v zimě (od listopadu do února) 16 až 20 °C. V létě rostlina ocení pobyt venku na zahradě, terase nebo balkonu, kam nepraží přímé slunce.
Od jara zalévejte a přestřikujte 3 až 4x týdně, rostlina však nesmí stát ve vodě. Od října do března stačí mírně zalít 1x týdně. Hnojí se buď na list, nebo jednou týdně speciálními hnojivy na jaře a v létě. S koncem babího léta hnojit přestaňte.
Rostliny přesazujte 1x za 3 roky, nebo pokud substrát zahnívá a rozkládá se. Vhodným substrátem jsou kousky čisté borové kůry o velikosti 3 až 6 cm nebo směs kokosových chipsů s polystyrenovou drtí, hrubšími drobty dřevěného uhlí a přídavkem tufového štěrku. Při přesazování větších trsů je možné oddenek rozdělit tak, aby každá část nesla alespoň dvě, lépe tři pahlízy.
