Zahrada mnoha proměn

Kousek zeleně by neměl chybět u žádného domu, nejenom jako místo k odpočinku, ale také jako poděkování přírodě a příspěvek ke zkrášlení a zútulnění vašeho okolí. Zahrada na břehu Blanice, kterou jsme navštívili, dokazuje, že i na malé ploše lze vybudovat velice krásný a hodnotný prostor.

Majitelé koupili rodinný dům s nepříliš velkým, ale pro jejich potřeby zcela dostačujícím pozemkem zhruba před třinácti lety. Na prvním místě stála rekonstrukce domu, po jejím dokončení začala paní Alena budovat svoji zahradu. „V době, kdy jsme dům koupili, byly na zahradě jen dvě staré jabloně a mahon, jinak vůbec nic,“ začíná své vyprávění.

Zaujalo nás

Zahrada i okolí domu působí příjemně také díky doplňkům a drobné výzdobě. Je tady několik bonsají s kameny, mezi nimi skalničky, na chodníku jsou rozmístěny osázené nádoby různých velikostí. Květiny si majitelka většinou množí sama, má vlastní sazeničky muškátů, levanduli pěstuje ze semínek.
„Sadbu nekupuji, roste tady spíše jenom to, co se urodí. Zeleninu vůbec nepěstuji, ne že bych nechtěla, ale celé toto místo je poměrně stinné a zelenině se tady nedaří. Navíc při dané rozloze na zeleninový záhon nebo kontejnery s rajčaty prostě nezbývá místo. Z užitkových rostlin tady mám jenom bylinky
– mátu, meduňku, pažitku a bazalku. Zahrada je to spíše okrasná“, uzavírá a ukazuje levanduli, vypěstovanou ze semen u paty domu.

V proudu času

Zahradu budovala majitelka postupně a přiznává se, že hodně improvizovala. „Neměla jsem žádnou konkrétní ideu ani koncepci. Nacházíme se na pozemku blízko řeky, půda je tady jílovitá a vlhká. Hlavní část se sice otevírá k jihu, ale kvůli bohatému porostu a malé rozloze je pozemek spíše stinný,“ podotýká.

Rostliny ovšem nevybírala paní Alena podle typu půdy ani podle oslunění pozemku, ale podle vlastního vkusu. Na celkové atmosféře je patrný citlivý přístup a smysl pro estetiku. Bohatá zeleň výsadby dokládá, že se tady keřům i květinám daří. Před průčelím domu jsou vysazeny vajgélie a zlatý déšť, mezi vzrostlými keři vyplňují prostor růže, hranici pozemku lemuje pás tújí s japonským javorem v rohu. Dřeviny tvoří pozadí kvetoucím růžím a hortenzii. Část plotu směrem k řece vroubí polovysoké keře a převislá vrba, nad brankou se klene masivní oblouk pěstěného živého plotu. Na druhé straně branky roste mahon a stříbrný smrk, za nimi se tyčí bobkovišeň a stříbrný tis. Plochu zdobí rozkvetlé azalky.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.modernibyt.cz nebo www.mujdum.cz.

„Pokud jde o vzhled zahrady a rostliny, nic konkrétního jsem neplánovala, chtěla jsem bohatě zarostlý prostor. Líbí se mi anglické romantické zahrady, kde není příliš patrný lidský zásah. Nejprve jsem sázela túje a postupovala metodou pokus – omyl. Výsledek jsem několikrát měnila. Což vlastně dělám pořád – vzhled zahrady neustále pozměňuji – je to trvalý proces,“ vysvětluje majitelka svoji koncepci.

Ptejte se odborníků na ZAHRADU v PORADNĚ ZDE.

Posezení lemované révou

K zahradě na břehu Blanice patří také netradiční posezení. Za domem se dříve nacházely nevzhledné kůlny, které majitelé zbourali a postavili nové. Před nimi postupně vznikl krytý dlážděný prostor, obrostlý vinnou révou. Je tady zavedena elektřina i přístup na internet a majitelé tady grilují, relaxují a pracují. Plot dále obrůstá vínem a kolem domu se buduje chodník z lepených kamenů, osazených na nové armované betonové podkladní ploše s izolací proti vodě. Část chodníku tvoří záhony pro výsadbu voňavých bylinek. Povrch je vysypán kačírkem.