Jak mám postupovat, když sousedův strom stíní mému pozemku? Obávám se, že ohrožuje i můj rodinný dům, při bouřce či silnějším větru se větve mohou kdykoli ulomit a spadnout na můj dům…
Je pravda, že každý vlastník musí dbát práv vlastníků sousedních nemovitostí, dodržovat zejména v souvislosti s výsadbou stromů a keřů určitá pravidla a nepoškozovat práva souseda. Porosty na hranicích pozemků často vyvolávají mezi sousedy rozepře, zejména pokud stromy jsou staré, vysoké či zastiňují sousední pozemek. Občanský zákoník upravuje v základních obrysech problematiku odstranění přesahujících větví a kořenů či jiných rostlin sousedním vlastníkem a omezení výsadby či odstranění stromů.
Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle plné výšky 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5m. V případě přesahu větví platí obecná zásada, že je nejdříve nutné vyzvat souseda jako vlastníka daného stromu ke zjednání nápravy, tj. k ořezání větví nebo poražení stromu či odstranění popínavých rostlin z fasády domu.
Pokud se výzva mine účinkem, je vlastník, který chce nadbytečný porost odstranit, oprávněn takové větve odstranit sám. Pozor – za účelem odstranění větví může vstoupit na pozemek vlastníka stromu jen s jeho souhlasem, jinak větve může odstraňovat jen ze svého pozemku!
Samozřejmě se musí při odstraňování nadbytečného porostu dbát, aby strom či keř nepoškodil či nezpůsobil jeho úhyn. Toto však platí výhradně v případě, že sousedův strom skutečně vadí – stíní do oken, bere vlhkost okolním rostlinám, je napaden plísní či parazitem, je ztrouchnivělý a hrozí, že rozlomí a poškodí okolní stavby.
Uvedené právo se neuplatní, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhraničení nahrazující oplocení nebo jde-li o chráněný strom, kdy je nutné před odstraněním stromu získat souhlas příslušného odboru životního prostředí.
Občanský zákoník rovněž umožňuje, aby vlastník sousedního pozemku, má-li pro to vážný důvod, požadoval, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků.
V praxi se problematika přebytečných či převislých větví zpravidla řeší tak, že přečnívající větve keřů si vlastník sousedního pozemku zpravidla odstraňuje sám, bez výzvy vlastníkovi keře, neboť keře rostou velmi rychle a je nutné je sestřihávat či ořezávat několikrát v roce. V případě odstraňování větví vzrostlých stromů se sousedi zpravidla musí domluvit, jak budou společně postupovat, neboť činnost spočívající v odstraňování větví fakticky postihne oba sousedící pozemky a je nutná vzájemná kooperace.
A komu patří plody z přesahujících větví? Vlastníkovi stromu, kterému musí soused umožnit vstup na jeho pozemek, aby vlastník stromu mohl plody sklidit. V případě, když plody spadnou na zem, pak jsou vlastnictvím toho, komu patří pozemek, na který spadly.
Mgr. Hedvika Hartmanová |
 Advokátka, vystudovala na Univerzitě Karlově v Praze a od roku 1997 působí v advokacii. Během své praxe se zaměřovala a nadále zaměřuje na vedení soudních sporů a arbitráže, právo nemovitostí, občanské právo, právo duševního vlastnictví a trestní právo. Své zkušenosti získávala zejména v advokátní kanceláři Haarmann Hemmelrath a bpv Braun Partners, s. r. o., kde byla vedoucí advokátkou. V současné době působí v advokátní kanceláři Hartmanová & Steininger. |
.jpg){kind=small}
