Dobrá sklizeň začíná kvalitní půdou a pečlivým výběrem sazenic

Způsoby péče o půdu se odvíjejí především od velikosti ošetřované plochy, technických a konečně i fyzických možností, ale velkou roli v tomto případě hraje také zahrádkářská morálka. Velký rozdíl je totiž v péči o půdu, pokud patříte mezi ekologicky smýšlející permakulturisty, kteří dělají vše ve jménu přírody, nebo jestli se řadíte mezi takzvaně běžné zahrádkáře vzývající syntetická hnojiva.

Je třeba zdůraznit, že půdu je nutné chápat nejenom jako prostředek pro získání úrody a prostou hmotu, ve které se bude dařit pěstovaným rostlinám, ale i jako poměrně složitý a živý systém. Půdě je třeba rozumět a starat se o ni. Na jaře přichází ten nejlepší čas.

Rytí nebo jen povrchové nakypření

Hloubkové rytí nelze většinou odepřít těžké jílovité půdě, kterou jinak nenakypříte. V tomto případě lze ovšem v prvním kroku doporučit odlehčení půdy, takže do budoucna její zpracování nebude muset být noční můrou. Kromě křemičitého písku lze k tomuto účelu doporučit přídavek kompostu bohatého na organickou hmotu nebo zelené hnojení.

Odlehčení těžké půdy není zrovna snadné. Buď si ho rozložte do více etap, nebo rovnou zapracujte větší množství vylepšujících materiálů. Časem se tak můžete dopracovat i ke způsobu péče o půdu, který je možné provádět u lehké písčité půdy. Zde se totiž mnohdy obejdete bez rýče a vystačíte si s povrchovým nakypřením vidlemi.

V permakulturních příručkách se setkáte nejčastěji s bezorebným přístupem, který je ovšem možné provést na lehké a zdravé půdě. Jeho výhodou je, že nedochází k narušení půdního života a nevyplavují se tolik živiny, což se přesně děje, když půdu obracíte rýčem.

Úskalí nesprávného použití hnojiv

Možná jste nevěděli, jakou službu půdě uděláte, když ji pohnojíte až na jaře. Při podzimním hnojení se totiž živiny působením dešťů vyplavují do podloží, takže je na jaře vysazené rostliny již nezužitkují.

Nejlepší volbou pro okrasnou i užitkovou zahradu jsou hnojiva organická, tedy kompost nebo třeba chlévský hnůj, pokud k němu máte přístup. Kromě živin dodávají do půdy bohatou „násadu“ půdních bakterií, které rozkládají organickou hmotu na sloučeniny přijatelné pro rostliny v podobě látek, nazývaných živiny.

Pokud úplně přestanete používat tato tradiční, po generace používaná hnojiva a dáte zelenou syntetickým hnojivům, časem dojde ke změně půdní struktury. Ztratí zdravou drobtovitou konzistenci a dojde k jejímu slití, což se projeví tvorbou pro vodu a vzduch nepropustného škraloupu. Problém samozřejmě není v občasném použití zahradních syntetických hnojiv v rozumném množství, velkým nebezpečím je spíše jejich nadužívání. Syntetická hnojiva jsou koncentrovaná a stačí jimi hnojit opravdu jen málo. Důležité je tedy najít vhodnou míru.

Zelené hnojení

Zahradní půdě dodáte nový život také rostlinami, které se souborně označují jako zelené hnojení. Některé do půdy dodávají dusík díky bakteriím žijícím v jejich hlízkách a na kořenech, jiné prospívají tím, že je ve vhodnou chvíli posečete a zapravíte do půdy, kterou tak vylehčí a dodají potřebné látky. Ve specializovaných zahrádkářských obchodech si snadno pořídíte nejrůznější osivo, jednodruhové nebo směsi. Vysévejte jej na jaře před plodinami, můžete ho použít také mezi sklizněmi nebo jako podrost některých vzrůstnějších druhů zeleniny. Zelené hnojení nenechte vykvést, aby nestihla dozrát semena, která by zahradu zaplevelila. Posečte je a mělce zapravte do půdy. U lehkých půd stačí povrchové zapravení motykou nebo vidlemi. Ke zdárnému rozkladu je potřeba dobrý přístup vzduchu. Naopak určitě neprovádějte hluboké zapravení, bez přístupu vzduchu by hmota hnila.

Nejlepší řešení pro výživu

Organická hnojiva nemají jen samá superlativa, přesto jsou tou nejlepší volbou pro každou půdu, kterou chcete udržet v perfektním stavu i do budoucna.

Určitou nevýhodu představuje jejich nejednotné složení a nevyvážený poměr živin. Je to dáno tím, že kompost se zakládá z různých materiálů, občas i z nevhodných látek jako maso nebo tuk. Hnůj může obsahovat větší poměr steliva a problémy mohou do jisté míry způsobit i obilky z podestýlky, které nezničil ani trávicí trakt hospodářských zvířat, takže začnou klíčit ve výsadbách. Ačkoli ani kompost a hnůj nejsou zcela bez chyby, určitě půdě dodají vše potřebné pro správné fungování.

Pokud pěstujete zeleninu náročnou na živiny, určitě se vyplatí používat hnůj od místního chovatele hospodářských zvířat. Jenže ne každý je vhodný. Kvalitnější bývá hnůj s nízkým obsahem vody, tedy kravský a koňský, případně ovčí. Zcela zapomeňte na prasečí, který má obsah vody nejvyšší.

Výběr sazenic pro jarní sezonu

V zahradnictví se během jarní sezony setkáte s různými typy sazenic okrasných i ovocných dřevin. Možná nevíte, jaké jsou ty nejlepší, záleží spíše na účelu rostlin. Prostokořenné rostliny bývají levnější a setkáte se s nimi po krátkou dobu na jaře a na podzim. Tyto sazenice je nutné poměrně rychle po převozu vysadit na zahradu nebo je na dobu nutnou alespoň založit do zeminy a zalít.

Druhou variantou v případě dřevin okrasných jsou „balovky“. Jejich cena je taktéž příznivá, na rozdíl od předchozích mají kořenový systém obalen pletivem a jutou, s nimiž je samozřejmě možné rovnou rostlinu i sázet.

Posledním typem sazenic jsou ty kontejnerované. Vyšší cenu kompenzuje prakticky časově neomezená doba výsadby během sezony, proto tyto sazenice seženete v nabídce od jara až do podzimu.

Každý typ sazenic se hodí pro trochu jiný účel. Pokud rostlin potřebujete hodně, nevadí vám menší vzrůst a budete sázet brzy po nákupu, pak pro vás bude nejlepší volbou sortiment prostokořenných sazenic, které jsou po finanční stránce nejúspornější.

Sazenice zeleniny v klasické i bio kvalitě

Pokud si sadbu nepěstujete sami, pak určitě rádi využijete nabídku obchodů, které nabízejí sadbu různých druhů zeleniny i letniček. Prodej se většinou orientuje pouze na základní druhy a nejlépe prodávané odrůdy. Ve specializovaných obchodech se setkáte i se sadbou v bio kvalitě, která je pěstována z osiva se stejnou certifikací. Tento sortiment naleznete také u specializovaných permakulturních zahradníků. Cena sadby zeleniny a letniček se cenově pohybuje od několika korun až po jejich desítky. Některé druhy získáte i po jediném kuse vyndaném z pěstební nádoby s obaleným kořenovým systémem, u jiných bude nutné koupit sadu sadbovačů.

Praktické rady a tipy

Při hnojení půdy byste měli vědět, jaké rostliny budete na záhonech pěstovat. Česnek nebo cibule nesnášejí organické hnojení, dokonce ani zelené hnojení ani hnůj nejsou vhodné (hrozí vznik chorob). Před těmito cibulovinami hnojte pouze dobře rozloženým kompostem. Nevíte si rady, co si na jaře počít s velkým množství posečené trávy? Pokud se vám nevejde ani do kompostéru, založte si z ní „kompostovací záhon“. Toto řešení je ideální z mnoha ohledů, posečená tráva se během sezony rozloží a vytvoří skvělý humus. Při rozkladu bude navíc uvolňovat větší množství živin, které zase ocení pěstované rostliny na tomto záhonku. Vhodnou volbou budou brambory, rajčata, okurky nebo řepa. Na dno záhonu nasypte vrstvu zahradní zeminy, na tu pak navršte asi 10 až 20 cm najemno posečené (nezhutněné) trávy, kterou ještě jemně promíchejte se zeminou. Na tuto vrstvu nasypejte asi 10 cm zeminy. S tímto způsobem vrstvení pokračujte do té doby, než zužitkujete všechnu trávu. Posečenou hmotu vrstvěte opravdu v tenké vrstvě, jinak by došlo ke hnití. Celý záhon pak nahoře i na bocích posypte zeminou. Pokud se přece jen neobejdete bez syntetických hnojiv, používejte je s mírou a opravdu ve vhodném termínu. Přebytečné živiny se vyplavují do podloží a znečišťují podzemní vody. Snažte se syntetická hnojiva střídat s kompostem nebo jiným organickým hnojivem. Na trhu jsou dostupná i šetrnější a vhodnější hnojiva s obsahem organické hmoty. Během sezony lze hnojit také bylinnými jíchami. Ty jsou bohaté hlavně na dusík, proto jimi přilepšete opět spíše „žroutům“ mezi zeleninou, jako jsou dýně, rajčata či okurky.