Oleandr pro vaši terasu a balkon

Stálezelený keř oleandr obecný (Ne­rium oleander) roste v oblastech od Středozemí přes severní Indii a Barmu až po Čínu. V pokojových podmínkách dorůstá výšky až 2 m a pyšní se různými barvami květů od bílé přes růžovou po červenou, existují i žluté varianty či kombinované. Má rád teplé, jasné a vzdušné prostředí. Latinský název má základ v řeckém slově neros (mokřina).

Divoké oleandry totiž rostly u řek a říček, v jejich záplavových územích, asi jako naše vrby. Že se vzhledem (keř s pružnými, ale lámavými větvemi, se značnou schopností ulomených větví zakořenit) oleandr některým vrbám ná­padně podobá, tedy není náhodou. Při zalévání oleandru proto nešetřete vodou a dopřejte mu hnojení, které nahradí živinami bohaté náplavy bahna.

V létě venku, v zimě doma

Oleandr výborně prospívá v zimní zahradě, protože potřebuje chladné zimoviště a hodně světla. V létě se mu daří na slunných terasách a balkonech, dobře obstojí i na výslunném parapetu zahřívaném přes sklo. Ve střední Evropě je nutné olean­dry ukládat na zimu do světlého sklepa, studeného skleníku nebo zimní zahrady s teplotou 8 až 12 °C, ale snese i krátkodobé mrazy do -7 °C. Při nedostatku světla a při vysokých teplotách v zimních měsících můžou opadávat listy. V létě potřebuje vydatnou zálivku, kterou v zimě omezíme s ohledem na teplotu v místnosti.

Nepřáteli oleandrů jsou štítenky

Od dubna do srpna používáme kombinovaná nebo organická hnojiva. Má rád rosení, zejména je-li pěstován u ústředního topení. V prvních 3 letech přesazujeme každý rok, poté po 2 až 3 letech do zeminy namíchané ze čtyř dílů těžké drnovky, dvou dílů hnoje a jednoho dílu písku. Na podzim je dobré seříznout větve, které kvetly. Největšími nepřáteli oleandrů jsou štítenky a puklice, proti nimž se nejúčinněji bojuje speciálními prostředky.