Výsadba ovocných stromů

Na výsadbě stromku se zdánlivě nedá nic pokazit. To je ale dojem, který plyne z neznalosti věci.

Ovocné stromy, například jabloně, hrušně, švestky, třešně i meruňky, je v dobrých půdních podmínkách nejvhodnější sázet na podzim – od poloviny října do konce listopadu. Během zimy slehne půda, kořeny s ní mají na jaře již dobrý kontakt a stromek se lépe vyrovnává s případným nedostatkem vláhy.

Pokud podzimní výsadbu nestihnete nebo nemáte na zahradě příliš dobrou půdu, můžete sázet i na jaře přibližně od poloviny března do poloviny dubna. Než aby stromek úpěl přes zimu v mokré díře v nekvalitní půdě, trpěl mrazy a byl okousán hladovou zvěří, je lépe jej vysadit na jaře. Také podzimní výsadba broskvoní nebývá úspěšná, stromky často utrpí mrazem, proto je raději vysaďte na jaře.

Příprava jámy

Vykopejte jámu o něco větší a hlubší, než je objem kořenů. Pokud sázíte například jabloň na místo, kde předtím nejméně pět let jabloň nerostla, máte situaci jednodušší – na dno jámy nasypte kompost, přehoďte kvalitní zeminou a můžete sázet. Kořeny ani kmínek nesmí být v kontaktu s čerstvým hnojem nebo průmyslovým hnojivem, mohlo by je to „popálit“!

Pokud sázíte do míst, kde již jabloně rostly, vykopejte jámu větší. Původní, od jabloní unavenou půdu odvezte na záhon (zelenině vadit nebude) a do jámy použijte čerstvou zeminu. Můžete ji promíchat s kompostem, pískem, starou omítkou – podle daných půdních podmínek.

Do jámy před vložením stromku zatlučte kůl nebo kolík (záleží na podnoži stromku). Podnože málo vzrůstné budou potřebovat kůl vysoký (asi 2 m) na celou dobu života, stromkům s vyšší podnoží stačí jen kolík na kratší dobu (na rok dva). Kůl se zatlouká jižně od kmínku (oddaluje rašení; zastiňuje kmínek na jaře a chrání tak před mrazíky). Pokud je stromek ohrožen spíše větrem, umístěte kůl na návětrné straně od kmínku.

Stromek vložte do jámy tak, aby místo štěpování zůstalo ve výšce 5–10 cm nad zemí. Tuto zásadu je nutné dodržet i u stromků s velmi krátkou podnoží. Jinak by za čas došlo ke „zpravokořenění“ – stromek by pustil kořeny i z naštěpované odrůdy nad podnoží, rostl by příliš rychle a málo by plodil.

Stromek vložte do jámy tak, aby místo štěpování zůstalo ve výšce 5–10 cm nad zemí.

Tuto zásadu je nutné dodržet i u stromků s velmi krátkou podnoží. Jinak by za čas došlo ke „zpravokořenění“ – stromek by pustil kořeny i z naštěpované odrůdy nad podnoží, rostl by příliš rychle a málo by plodil.

Správná péče o kořeny a kmínek

Kořenům zastřihněte konečky „do bílého“. Pokud trochu zaschly, plocha střihu bude zahnědlá. Stříhejte, dokud nebude bílá. Zaschlé kořeny namočte do vody na několik hodin nebo i přes noc.

Stromek vložte do jámy tak, aby místo štěpování zůstalo 5–10 cm nad zemí. Kořeny pak zasypte zeminou a setřeste je tak, aby se dostala i pod kořeny, opatrně půdu přišlapujte a zhutňujte. Kontrolujte místo štěpování, aby zůstalo výrazně nad zemí. Když už je jáma skoro vyplněná zeminou, kořeny zalijte, přidejte půdu a téměř na povrch nasypte pár hrstí hnojiva, například NPK. Hnojivo zasypte posledním zbytkem půdy a vydatně zalijte. Na pár let máte s hnojením vystaráno.

Kmínek přivažte provazem stočeným „do osmičky“ ke kůlu. Když mezi kmínek a kůl vtlačíte špalík polystyrenu či jiný měkký materiál, stromek bude pevně fixován a zabezpečen proti větru. Na podzim vysazené stromky se spíše nestříhají, s řezem počkejte na jaro. Zato při jarní výsadbě je hlubší řez nutný.