VIDEO: Zelené zahradní stěny, zdi a ploty

Před začátkem prací je dobré vědět, jakou funkci bude plnit stěna, plot či zídka. Nejčastěji se rozhoduje mezi opěrnou, okrasnou a protihlukovou stěnou. Dobrou variantou pro běžné rodinné zahrady jsou kombinované bezúdržbové ploty a zídky pokryté zelení. V úvahu přicházejí i takzvané vertikální zahrady.

V kompozici s rostlinným materiálem

Systémy plotových prvků vynikají nejenom samostatně, ale také jako součást zeleně. Podle zkušeností zahradníků „dobře fungují“ společně s živými ploty vysokými po kolena i s ploty hustými či dvoumetrovými živými zdmi. Někdo má raději jednopruhové pásy, jiný dává přednost volnější výsadbě složené z různých druhů dřevin. Žádané jsou ploty jehličnaté i listnaté, stálezelené i opadavé. K nejběžnějším rodům patří tis (Taxus) a cypřišek (Chamaecyparis), také zerav (Thuja) či smrk (Picea). Zerav nedorůstá příliš velkých rozměrů a stříhání lze zvládnout bez výraznějších potíží. Tis je spíše stínomilný, roste pomaleji a pěkný plot začne tvořit až po několika letech. Lze jej tvarovat nejen do pásu plotu, ale i do různých koulí, ornamentů či zvířátek jako v zámeckých parcích. Ke stříhání a tvarování se hodí i český habr obecný (Carpinus betulus). Je neprůhledný i v zimě, protože staré listy rezaví, ale na větvičkách vydrží až do jara a opadávají až těsně před rašením listů nových. Daří se mu na slunci i v polostínu, roste v půdách kyselých i zásaditých, spíše sušších, ale toleruje i vysokou spodní vodu.

Živé ploty z lísky a chmele

Pokud máte velkou zahradu, můžete spojit příjemné s užitečným a vytvořit živé ploty z lísky. Kromě pěkného architektonického prvku jsou k dispozici i chutné oříšky. Popnout lze i obyčejné drátěné pletivo, které vytvoří krásně barevnou zeď. Opletka Aubertova (Fallopia aubertii) na ni přiláká mnoho hmyzu, hlavně včel a čmeláků, loubinec popínavý a trojlaločný (Parthenocissus inserta, P. tricuspidata) vykouzlí na podzim nádherné červené listí a udělá radost ptákům svými plody. Vysoce ceněná je i mrazuvzdorná aktinidie (říká se jí minikiwi), která nabízí od začátku podzimu do mrazů drobné příjemně nakyslé plody. V neposlední řadě může být plot ozeleněný i chmelem. Jeho křehké výhonky se brzy na jaře dají jíst syrové nebo používat do pokrmů. A pokud máte na zahradě opravdu hodně místa, z druhů používaných pro živé ploty lze vytvořit úžasná bludiště a labyrinty po vzoru anglických zahrad.

Žádoucí kombinace

Veškeré předěly, stěny, ploty a zídky nejrůznějších materiálů je možné kombinovat s živými ploty. Podle velikosti pozemku lze pak měnit ohraničení, vytvářet další předěly výsadbami, odlišovat plochy různě střiženým trávníkem, vytvářet vnitřní hranice zahrady živými (i neživými, umělými) ploty, skupinami keřů, stromů a rostlin. Výběr rostlin závisí hlavně na podmínkách pro jejich růst. Mezi nejoblíbenější rostliny k plotům a zídkám patří popínavky, obzvláště plamének Jackmanův (Clematis x jackmanii). Protkávat ploty můžete také fazolem šarlatovým (Phaseolus coccineus) nebo thunbergií křídlatou (Thunbergia alata). Zajímavé jistě budou i samopnoucí popínavé rostliny typu břečťan (Hedera) nebo přísavník (Parthenocissus). Mezi rostliny šplhající pomocí úponek nebo ovíjivých částí listu patří například některé druhy plaménků (Clematis). Hodí se ke všem druhům povrchů, pokud treláž nebo pletivo, po kterých se šplhají, mají malá oka z tenkých materiálů. Mnohé z těchto popínavých rostlin lze využít k prorůstání skrze jiné, již dobře rozrostlé rostliny, třeba vysoké keře, jehličnany nebo stromy. Dodají přírodní zahradě další barvy.

Objevování vertikálních zahrad

S vertikálními zahradami je nejčastěji spojován francouzský botanik, vědec a umělecký designér Patrick Blanc. Proslavil se stěnami zvanými le mur végétal nebo vertical garden. Pracuje tak, že na nosnou zeď či speciální stěnu umístí kovovou konstrukci, která slouží jako podklad pro PVC plachtu, na níž jsou připevněny dvě vrstvy polyamidové zahradnické plsti. Tato plsť napodobuje mech, jenž roste na skalnatých stěnách a slouží jako podpora kořínků mnoha druhů rostlin. Síť trubic přivádějících rostlinám výživu a minerální látky potřebné pro jejich růst je ovládána elektronicky. Polyamidová plsť je napuštěna výživným roztokem a systém funguje jako uzavřený okruh: rostliny si vezmou svoji výživu a přebytečná vláha je zachycena vespodu konstrukce v odtokovém kanálu, odkud je uvedena znovu do oběhu. Zelená stěna se skládá ze tří částí: z kovového rámu, PVC vrstvy a vrstvy plsti (nasákavý speciální filc). Kovový rám může být zavěšený na stěnu, může stát samostatně či být v souladu s dalšími architektonickými kompozicemi. Poskytuje kromě jiného i prostor pro vzduchovou mezeru, působící jako efektivní tepelný a zvukový izolant. Do kovového rámu se pomocí nýtových spojů uchytí hrubá podložka, která zpevňuje konstrukci a činí ji voděodolnou. Rostliny se instalují na tuto vrstvu jako semínka nebo jako odrostlé rostliny.

V českých podmínkách bývají vertikální zahrady nejčastěji zhotoveny v dílně specializovanou firmou a poté připevněny ke svislým stěnám podle podmínek daného projektu. Struktura stěny dle odborné garance podporuje přirozenou výměnu vzduchu a nenarušuje samotnou zeď z hlediska vlhkosti. Vertikální zahrady mají kromě estetické funkce i efekt tepelné izolace, zlepšování klimatu odpařováním vody i chlazení v letních měsících. Ceny se vždy odvíjejí od velikosti stěny a vybraného servisu. Součástí bývá montáž, doprava, materiál, zpracování projektu, návštěva po instalaci s případnou výměnou rostlin. Běžnou údržbu provádí školený zahradník, který zajistí čištění a odstranění suchých listů, eventuálně prořez k udržení formy rostlin, periodickou výměnu hnojiva z rezervy nádrže, případně další věci podle přání klienta.