Sláma, rákos, konopí

Zájem lidí žít zdravě vede k používání přírodních stavebních materiálů. Krása, lehkost, snadná výroba, nezávadnost, recyklovatelnost, to vše jsou pojmy, které souvisejí s přírodní architekturou.

Materiály rostlinného původu nejsou na stavbách žádnou novinkou. Spíše naopak, v minulosti bylo jejich použití mnohem častější, protože byly levné a snadno dostupné. Není divu, že mnohé z nich prožívají v současnosti renesanci.

VÍTE, ŽE...

Vlastnosti přírodních rostlinných materiálů podporují naši psychiku:
1. Neodebírají tělu teplo
2. Dobře regulují poměr relativní vlhkosti vzduchu
3. Jejich vůně působí blahodárně na vnitřní naladění
4. Protože jsou to materiály porézní, mají výborné „měkké“ akustické vlastnosti
5. Mají zajímavý povrch, jehož dotek přináší lidské psychice jedinečné příjemné zážitky a pocity
6. Díky své nerovnosti jemně odrážejí světlo
7. Jsou netoxické, velmi dobře pohlcují ze vzduchu pachy a obecně látky způsobující problémy alergikům
8. Vyžadují minimální průmyslové zpracování, takže omezují neblahý vliv lidské činnosti
9. Jsou 100% recyklovatelné.
Člověk se v blízkosti materiálů, u kterých zažívá jejich omezenou životnost a přirozenost návratu do přírody, cítí dobře

Tepelněizolační výplň slaměnými balíky mezi krokvemi střechy, pohled na kruhový tvar střešní konstrukce

Slaměné bloky mohou tvořit izolaci pod střešní krytinou i výplň obvodové stěny

Sláma

Použití obilné slámy do konstrukcí domů bylo na našem území tradiční. Všichni známe došky a půdu plnou sena nebo slámy, která tvořila dokonalou tepelnou izolaci domu. Používala se také na utěsňování spár mezi trámy roubených staveb nebo jako příměs do jílových omítek a nepálených cihel. V dnešní době sláma přebývá, často se dokonce zaorává.

Její předností jsou pevná trvanlivá dutá stébla, která velmi dobře tepelně izolují. Nejdostupnější a nejvhodnější jsou „malé“ balíky, nejčastěji v rozměrech 45 x 35 x 50–70 cm. Ideální je navrhnout dům tak, abychom jimi zateplili obvodovou konstrukci a střechu.

Bez obav

Jistě vás napadne, zda se ve slámě nezabydlí hlodavci a zda vám dům nemůže shořet. V Rakousku provedli test hořlavosti stěny ze slámy a výsledky byly nečekaně dobré. Požární odolnost stěny omítnuté oboustranně jílovou omítkou je F 90 (tj. stěna odolává 90 minut). Na běžnou stěnu stačí F 60. Proti hlodavcům lze aplikovat několik jednoduchých opatření: uzavřít stěnu oboustranně do omítky, použít slámu bez zbytků zrní a balíky dostatečně slisovat.

Podstřešní prostor izolovaný slámou může vypadat například takto

Podstřešní prostor izolovaný slámou může vypadat například takto

Pokud slámu zbavíte zbytků zrní, balíky dostatečně slisujete a stěnu poté z obou stran omítnete, má překvapivě vysokou požární odolnost

POUŽITÍ SLÁMY

1. slaměné balíky – tepelná izolace
2. slámovláknité desky Stropoly OSF – konstrukční desky
3. slámokartonové panely (Stramit) – příčky, obdoba sádrokartonu
4. slaměné došky – střešní krytina
5. slaměná řezanka – do jílových omítek

Slaměné balíky jako tepelná izolace ve střeše

Rákos

Rákos je rostlina, která byla od nepaměti používaná ve stavebnictví. Stačí si vzpomenout na doškové střechy na venkově. Zvláště na Slovensku se s tímto použitím můžete setkat dodnes. Došky se pokládají v tloušťce cca 30 cm a mají výborné tepelněizolační vlastnosti.

Dalším výrobkem jsou rákosové desky vázané drátem, které se prodávají v tloušťkách 2 a 5 cm. Lze je využít jak na vnější, tak i vnitřní zateplení domů. U vnitřního zateplení je vhodné použít jako krycí vrstvu jílovou omítku, která dokáže případnou vlhkost transportovat z konstrukce ven.

Rákos se používá také ve formě tenké rohože plnící funkci nosiče omítek, například při omítání dřevěné konstrukce nebo OSB desek jílovou omítkou.

TIP

Materiály a výrobky pro stavbu najdete ve
STAVEBNÍ PŘÍRUČCE :
http://www.dumabyt.cz/katalog/stavebni-prirucka/

Že jsou došky kvalitní krytinou, o tom svědčí jejich hojné využívání v severozápadní Evropě

Doškové střechy u nás mají staletou tradici. Místo slámy může jako krytina posloužit i rákos

Rákosové rohože lze účinně využít nejen ke stínění, ale také pod omítku

POUŽITÍ RÁKOSU

1. rákosové rohože – pod omítku a pro stínění
2. rákosové tepelněizolační desky – tepelná izolace vnitřní a vnější
3. hliněnorákosové desky (Claytec) – konstrukční desky
4. rákosové došky – střešní krytina

Technické konopí

Ve skutečnosti technické konopí obsahuje tak málo THC (cca 0, 2%), že nemá žádný vliv na organismus člověka. Proto je také povoleno ho u nás pěstovat. Konopí je prastará rostlina, která byla využívaná v lékařství, oděvnictví, provaznictví, k výrobě olejů a samozřejmě také ve stavebnictví. Má dobré tepelněizolační vlastnosti a odolnost proti většině škůdců.

Můžete se setkat s konopnými izolačními deskami, které se vyrábějí v různých šířkách podle potřeby zateplení. Pokud chce stavebník ušetřit, může použít prostou konopnou vlnu.

Experimentální stavba Petra Žáčka "První české konopné architektonikum" v Podvinní u Litoměřic. Stěny jsou tvořeny nostnou dřevěnou konstrukcí, výplně zdiva jsou z konopných snopů vymazávaných jílovou omítkou. Střechu bude tvořit přírodní konopné plátno

Jak aplikovat konopnou vlnu

Konopná vlna se den před použitím rozbalí a dostatečně načechrá. Poté se pěchuje do instalačních míst v hustotě cca 50 kg/m3. Abychom dosáhli požadované hustoty, je nutné provést před pěchováním test, kterým vyzkoušíme požadované parametry. Vata je vhodná především pro vyplnění volných prostor, např. jednostranně uzavřené dřevěné konstrukce, která se po izolování uzavře (nosné stěny, příčky, podlahové dutiny, stropy, střechy).

Tepelněizolační výplň mezi nosnými trámy v konstrukci podlahy

Utěsnění spáry mezi okenním rámem a ostěním

POUŽITÍ KONOPÍ

1. konopná vlna – tepelná izolace, do jílových omítek
2. konopné pazdeří – tepelná izolace, zásyp
3. konopné tepelněizolační desky – tepelná izolace
4. konopný filc – kročejová izolace
5. konopné těsnicí provazce – izolace oken
6. konopná vata (koudel) – izolace spojů
7. celá konopná stébla (jako snopy) – tepelná izolace