Cihla k cihle, tvárnice ke tvárnici

Naši prapředkové stavěli převážně z místně dostupných materiálů. Tedy z hlíny, ze slámy, z kamenů a ze dřeva. V 19. století se i u nás začala používat cihla a všechno bylo jinak. Dnešní nabídka kusového staviva je téměř nepřeberná, vybrat si ten správný materiál je proto hotová věda.

Podle projektu se volí ty či ony cihly s adekvátní izolací (POROTHERM)

Ani při nejlepší vůli nelze v jednom článku vyjmenovat všechny v současnosti používané systémy a v nich pak ještě dopodrobna rozpitvat desítky zdicích elementů pro obvodové a vnitřní zdivo, vyčíslit existující stropní prvky a překlady, běžně užívané stropní a střešní dílce, malty, lepidla, omítky a doplňky. Omezíme se tudíž pouze na tři (významné) výrobce a jejich základní produkty - cihly, cihelné bloky a tvárnice.

Klasické cihelné zdivo

Cihly se dělí podle tvaru a provedení, podle určení, váhy, barvy a také materiálu, z něhož se zhotovují. Vyrábějí se speciální cihly pro nosné stěny (venkovní i vnitřní), příčkovky, thermobloky a další produkty. Všechny cihelné výrobky musí splňovat předepsané a normou dané parametry, k nimž patří rozměry (sleduje se rovinnost a rovnoběžnost ložných ploch), tvar a uspořádání zdicího prvku, směr otvorů v něm a poměrný objem těchto otvorů, objemová hmotnost a pevnost v tlaku, tepelněizolační vlastnosti, trvanlivost, mrazuvzdornost a nasákavost, propustnost vodních par (difuzní odpor), přídržnost a jiné.

Soudobé cihlářské výrobky dosahují velmi dobré homogenity střepu, vysoké mechanické pevnosti se zlepšenými tepelnými a akustickými parametry, jsou odolné vůči klimatickým vlivům. Dobře vypálený cihlářský střep je načervenalé barvy, pórovitý, s hmotnostní nasákavostí přesahující 20 %. Výrobky dobře akumulují teplo, umí přijímat i uvolňovat vlhkost, jsou nehořlavé nebo dokonce žáruvzdorné a podle provedení mohou být mrazuvzdorné. Snad jediným nedostatkem cihelného střepu je křehkost.

Vylehčené cihelné bloky

Pálené cihly děrované (Wienerberger, Heluz) jsou vylehčeny otvory. Toto vylehčení a také větší rozměry mimo jiné zvyšují produktivitu práce a zároveň snižují spotřebu zdicí malty. Moderní nabídku reprezentují klasické prvky (P+D) s maltovanou ložnou spárou, dále superizolační (Si) cihly vyzdívané na tepelněizolační maltu TM, broušené cihly (CB), broušené cihly zděné pomocí speciální PUR pěny Dryfix (CB DF) či cihly ekonomické (EKO) s předurčením pro energeticky úsporné domy.

Prakticky všichni výrobci dnes nabízejí kompletní stavební systémy s přesným určením „místa“ i praktického použití jednotlivých zdicích prvků

Úspěch budoucího díla a dosažení kýžených energetických úspor závisí na pečlivém výběru stavebního systému, který minimalizuje tepelné ztráty promyšleným řešením detailů (POROTHERM)

Zdění z broušených cihel je jednoduché a v praxi se nejčastěji používají tři základní způsoby. Na pěnu (Dryfix – Porotherm, PU pěna Heluz), na tenkou maltu nebo tradičně s nanášením zdicí malty zednickou lžící

CIHLY PRO ...

- zdivo vnější - o tloušťce 365 až 490 mm,

- zdivo nosné vnitřní - o tloušťce 140 až 365 mm,

- nenosné zdivo - o tloušťce 65 až 115 mm

Stavebníci i stavbaři si oblíbili také cihelné bloky STI (SuperTherm Izolační) různých rozměrů a výborných tepelněizolačních parametrů. Technicky relativně velmi jednoduchý systém vyplnění dutin v cihelných blocích perlitem (expandovaný hydrofobizovaný perlit EP 150 H1 zrnitosti 0-1,0 mm) například dokáže „dát" cihelné tvarovce až 5x lepší tepelněizolační vlastnosti ve svislém směru, což vede ke snížení tepelných ztrát ze zdiva do betonového základu.

V nabídce jsou i cihly se zvýšenou akustickou ochranou a vzpomínané broušené cihly, umožňující provádět ložné spáry 1 mm silné. Oproti práci s nebroušenými bloky zaručuje použití broušených cihel snížení pracnosti zdění až o 27 % a úsporu zdicí malty dokonce o 84 %. Nespornou výhodou je i zásadní snížení technologické vlhkosti vnesené do stěny při zdění (tzv.mokrý proces).

Ytong je snadno opracovatelný materiál, přesto je žádoucí používat speciální nářadí. Kupříkladu vidiovou pilku se zuby z tvrdokovu pro ruční řezání

Pórobetonové tvárnice

Pórobetonové tvárnice (Ytong) se díky jednoduchému způsobu opracování už delší dobu řadí k nejoblíbenějším stavebním materiálům. Výrobci na trhu nabízejí kompletní modulové stavební systémy. Pórobeton má výborné tepelné vlastnosti. Umožňuje snadnou výstavbu, klasickou maltu nahrazuje maltové lože tl. 1-3 mm. Užívá se i označení tenkovrstvý tmel (lepidlo). Stavební prvky jsou velmi lehké a snadno se s nimi manipuluje. Komponenty se používají na nosné i nenosné obvodové a vnitřní stěny, ztužující, výplňové a požární stěny. Tvárnice se dodávají s dvojitým perem a drážkou a úchopovými kapsami (PDK) nebo hladké (HL), v šířkách 200, 250, 300 a 375 mm.

CO JE PÓROBETON

Jde o lehčený beton, tedy silikátový kompozit s makropóry, vytvořenými přímo v jemnozrnné maltě. Podle pojiva se dělí na cementem pojené plynobetony a na vápenopískové plynosilikáty. K výrobě se používají čtyři základní suroviny: pojivo (vápno a cement), křemičité látky, plynotvorné a pěnotvorné látky a pomocné suroviny. Stavivo z pórobetonu je lehké, křehké, pórovité a tím tepelněizolační, snadno zpracovatelné. Obsahuje až 80 % objemu uzavřených mikropórů o průměru 0,5 až 2,5 mm. K hlavním produktům patří tvárnice (zdicí prvek větších rozměrů než cihla, s nímž se ještě dá ručně manipulovat), bloky a další stavební prvky.

Použití pórobetonu

S využitím pórobetonu lze vytvořit prakticky celou hrubou stavbu domu. Umožňuje to sladěnost všech dílčích prvků do jednoho uceleného systému. Za normálních klimatických podmínek je pórobeton (díky porézní struktuře) mrazuvzdorný, avšak kvůli poměrně vysoké nasákavosti se nehodí do stálého vlhkého či mokrého prostředí. Pórobeton vodu dobře pohlcuje, ovšem opět díky pórovité struktuře vysychá.

Jako zdicí materiál je proto vhodný do prostředí s relativní vlhkostí vzduchu nižší než 85 %. Obvodové nadzemní zdivo by mělo začínat minimálně 300 mm nad upraveným terénem nebo musí být chráněno spolehlivou svislou hydroizolací.

Pórobeton se ve stěně (nosné i výplňové) nesmí kombinovat s jinými materiály (tedy ani s prvky z cihelného zdiva) a platí zásada, že výplňové stěny a příčky musí být ze všech čtyř stran, tedy po celém obvodu, důsledně odděleny.

Založení rohů z rohových tvárnic s použitím nivelačního přístroje či jiného zařízení s přesností ± 1 mm. A pak už řady bílých pórobetonových „kvádrů“ doslova rostou před očima

Xella (Ytong) ale i další výrobci pomáhají stavebníkům srozumitelnými manuály s detailně popsanými pracovními a montážními postupy. Pomoc je v případě potřeby připravena poskytnout i „výjezdní“ parta profesionálů

ZÁKLADNÍ POJMY

V souvislosti s volbou materiálu patří k hojně diskutovaným pojmům tepelný odpor R = m²K/W a součinitel prostupu tepla U = W/m²K. Zároveň je třeba vysvětlit pojem akumulace tepla, což je schopnost materiálu podržet teplo při přerušení vytápění (a naopak udržet chlad v letních parnech), neboť i zde platí, že čím těžší materiál, tím lepší akumulace. Teplo se totiž nejprve ukládá do stavebních konstrukcí a teprve poté, se zpožděním, dochází k potřebnému vytápění interiéru. Tepelný odpor R vyjadřuje schopnost materiálu zadržet teplo v jednotkách m²K/W. Tato hodnota udává, jak velká plocha materiálu s určitou tloušťkou je nutná k přenosu tepelné energie 1 wattu při rozdílu teploty 1 K (kelvin) mezi teplou a studenou stranou. Čím vyšší je hodnota tepelného odporu R, tím lépe materiál izoluje. U (dříve se uvádělo K) pak značí součinitel prostupu tepla a jedná se vlastně o převrácenou hodnotu R. Udává, kolik wattů projde plochou 1 m² stavební konstrukce při rozdílu teplot 1 kelvin. Platí, že čím je U nižší, tím je materiál lepším tepelným izolantem.

Maltou už se nesrovnává

Moderní zdicí materiály sice disponují mnoha přednostmi, představují však také určité problémy. V porovnání s klasickou cihlou kupříkladu vyžadují nesrovnatelně větší přesnost zdění, pohybující se doslova v milimetrech (tzv. zdění beze spár). Jedině tak lze totiž efektivně využít tepelnětechnických a akustických parametrů deklarovaných výrobcem.

Přesný stavební materiál usnadňuje a urychluje práci, nedodržení přesných montážních postupů a předepsaného materiálu s doplňky však může vést například ke vzniku tzv. tepelných mostů (označní pro místo, kde dochází ke zvýšenému úniku tepla - kouty, nadpraží oken, spáry ve zdivu), k nežádoucí kondenzaci vlhkosti (ovlivňuje pohodu bydlení a vnitřní klima objektu), což snižuje tepelný odpor konstrukce a následně zvyšuje náklady na vytápění.

Rozhodně nelze opomenout ani zvukovou neprůzvučnost a další parametry. To vše jsou výrobci schopni garantovat, kladou si však podmínku: s jejich materiály a s jejich technologií musí pracovat výhradně vyškolení řemeslníci s příslušným certifikátem.

ZE STAVEBNÍHO ZÁKONA

Materiály uváděné na trh musí být v souladu s bezpečnostními kritérii a požadavky na ochranu zdraví. Zákon č. 183/2066 Sb. (konkrétně § 156) stanoví, že pro stavby smí být použity pouze výrobky, splňující:

- mechanickou odolnost a stabilitu

- požární bezpečnost

- ochranu zdraví, životního prostředí a hygieny - bezpečnost při užívání a také udržování stavby - ochranu proti hluku - úspory energie a tepelnou ochranu