Domky z výrobní linky

Nebyl by to člověk, kdyby stále nehledal, nevymýšlel, nevyvíjel a nevyráběl nové a nové produkty. Usnadňuje si tím práci i život. Navzdory super technologiím a top materiálům se přesto rád vrací k osvědčeným zdrojům, z nichž staví moderní, a věřme, že i hodnotnou architekturu. Nejinak je tomu u montovaných konstrukcí.

Termín montované stavby u většiny lidí automaticky vyvolává asociaci jakési krabice. Někde se něco vyrobí a jinde se to složí. Pokud budeme jako výsledek této akce posuzovat skládačku na obrázku, pak se z krabice stal moderní dům

Především je zapotřebí udělat si trochu pořádek na „staveništi". A hned v úvodu vyvrátit omyl, že montované konstrukce se vztahují výhradně ke dřevu. Podle materiálu (podstaty) a technologie výroby se totiž stavební hmoty dělí na: kamenné a keramické materiály, výrobky ze skla a vápenické výrobky, cementářské produkty, autoklávované a kovové výrobky, živičné hmoty, plasty, výrobky ze dřeva a celulózy a ostatní. Většina z uvedených hmot tvoří podstatnou, anebo alespoň dílčí část všech staveb, tedy i montovaných.

O dřevu však lze bez nadsázky říci, že právě tahle ryze přírodní surovina hraje prim, neboť po právu patří k nejstarším a snad i nejpoužívanějším materiálům, od primitivních kultur až po současnost. K momentálním trendům v použití dřeva patří především prefabrikované rodinné domy i vícepodlažní budovy, lehké střešní konstrukce, smíšené konstrukce ze dřeva, oceli a betonu ale také lávky, mosty a mnohé jiné stavby.

V moderních stavbách se dnes dřevo prakticky využívá na všechny nosné i některé nenosné konstrukce. Dominantní konstrukcí nadále zůstává především střecha, v interiéru se pak materiál používá na schodiště a dveře, k obkladům stěn i stropů a také jako podlahová krytina.

Dřevo. Respektive prkna, která najdou uplatnění prakticky ve všech stavebních konstrukcích. Od střechy až po podlahu v interiéru

K samozřejmým trendům patří sendvičové konstrukce (nosný rám z masivu, izolace, dřevoštěpkové a jiné panely a desky) a další konstrukce vnějšího i vnitřního pláště. Na oblibě získávají i celodřevěné stavby, sruby a roubenky.

DŘEVO A DŘÍVÍ

Na první pohled stejný význam poněkud odlišuje a vymezuje norma ČSN EN 844-1. Dřevo totiž představuje substanci mezi dření a kůrou stromu (keře), obsahující lignin a celulózu. Dříví je pak definované jako dřevo v podobě stojících či pokácených stromů, případně ve formě jejich prvního zpracování. Dřevo se skládá především z celulózy (asi 50 %), z hemicelulózy (22 %) a ligninu (22 %), které tvoří buněčné stěny. Zbylých 6 % jsou látky vytvářející vnitřek buněk - pryskyřice, tuky, vosky, tříslovina, barviva, alkaloidy a minerální látky. Surovina disponuje mnoha fyzikálními a mechanickými vlastnostmi, kam patří třeba barva, hustota, objemová hmotnost, trvanlivost nebo lehkost, snadná opracovatelnost, pevnost a pružnost. Právě tyto parametry vedly k víceúčelovému využití samotného dřeva a také materiálů na bázi dřeva jako konstrukčních prvků. Patří sem desky z rostlého dřeva, desky překližované, vrstvené, vláknité, třískové, cementotřískové a OSB desky, dále lepené lamelové dřevo, zhuštěné dřevo, modifikované dřevo nebo kompozity.

Názorná ukázka stavby celodřevěného montovaného domu. Dřevo jako surovina disponuje takovými fyzikálními i mechanickými vlastnostmi, které celku dávají příznivé statické, pevnostní, teplené i mnohé další důležité parametry

LEPŠÍ NEŽ ORIGINÁL

Při použití dřeva jako masivního řeziva se zužitkovávají pouze mohutnější stromy nebo jen jejich některé části. Během růstu totiž ve dřevě vznikají nejrůznější nepravidelnosti a vady, a pokud se dřevní hmota rozdělí na drobnější částice a ty se pak opět spojí, tyto nedostatky se odstraní a výsledný výrobek dokonce získá mnohem lepší vlastnosti než prvotní surovina. Vzpomenout lze kupříkladu objemovou hmotnost (kolem 500 kg/m³) při vysoké pevnosti, snadnou opracovatelnost a spojování, objemovou stálost, vyšší požární odolnost i odolnost proti různým biologickým škůdcům.

SUROVINA BUDOUCNOSTI

Výměra lesů se v České republice pohybuje kolem 2,6 milionu ha, lesnatost činí asi 34 %, k produkci dřeva slouží ¾ celkové rozlohy lesní půdy. Částečně ubývá jehličnanů, ale naopak se zvyšuje podíl listnatých dřevin. Pozitivním trendem je zalesňování pozemků nevhodných k zemědělské výrobě (za jediný rok je zalesněno až 900 ha). Roční těžba dřeva představuje asi 20 milionů kubíků. Nejvíce se ve stavebnictví používá smrkové, jedlové, dubové a bukové dřevo.

Srub, nebo sendvič?

Uvažujete-li o realizaci dřevěněného domu, nabízejí se dvě možnosti: pořídit si masivní dřevostavbu, nebo některou z montovaných konstrukcí. Sruby a roubenky však v některých lokalitách působí jako pěst na oko (mnohde je úřady ani nepovolují). Standardní tloušťka stěny je 20 až 30 cm a vykazuje hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,6-0,7 W/m2K. Poloviční hodnoty pak lze dosáhnout vnitřním nekontaktním zateplením.

Rozšířenější alternativou jsou montované stavby z prefabrikovaných dřevěných panelů. Výhodou je tloušťka konstrukce, jež je oproti keramickým nebo pórobetonovým tvárnicím zhruba poloviční. Alternativou jsou sendvičové lepené panely z OSB desek se samozhášecím polystyrenem. Jednoduché konstrukční řešení přináší úspory materiálu i energií.

Okal a jeho nástupci

Představoval jeden z prvních prototypů montovaných staveb tuzemské provenience. V éře hlubokého socialismu šlo o docela levný domek se snadnou a docela rychlou výstavbou, spousta „okalů" stojí a slouží dodnes. Jednou z mnoha nevýhod domu byly především velmi špatné tepelněizolační vlastnosti obvodového pláště, špatná kvalita a tedy nedlouhá životnost. Doba se změnila, a přestože i dnes činí podíl dřevostaveb na celkové rodinné výstavbě pouhá procenta, montované sendvičové domy či jiné dřevěné alternativy získávají na stále větší oblibě. Většina montovaných domů se vyrábí a staví prakticky stejnou technologií, rozdíl je jen v tloušťce panelů podle tloušťky izolace. Trh nabízí pestré spektrum variant i řešení (kupříkladu systém Cubespace). Pro nosné konstrukce se většinou používá jeden druh dřeva a rozměry dílčích prvků jednotlivých konstrukcí stanoví statický výpočet. Základními konstrukcemi jsou obvodový plášť, stropní konstrukce, střešní konstrukce a příčky.

Stavebnice pro dospělé

Termínem montovaná se označuje stavba, jejíž stěny, střešní a další konstrukční prvky jsou předem připraveny ve výrobním závodě a následně smontovány až na místě stavby. Takto se zhotovují jak velkorozměrné díly obvodového pláště (většinou už včetně otvorových výplní, s předpřipravenými vstupy a průchody energetických rozvodů a dokonce i s interiérovými obklady stěn), tak vnitřní příčky, stropní (podlahové) prvky a jednotlivé části krovu budoucí střechy. V případě některých domů na klíč jsou součástí dodávky schodiště, podlahové krytiny, obklady stěn... Hotové prefabrikované panely se jednoduše dopraví na staveniště a sestaví se z nich hrubá stavba. Výhodou je, že na vlastní montáž suchou cestou nemá vliv nepřízeň počasí, byť i zde samozřejmě platí stejné normy na kvalitu a technické provedení jako u zděných staveb. Zákazníci mimo jiného oceňují také velmi krátké dodací lhůty.

Tvárné prefabrikáty

Prefabrikát (stavbaři často uvádějí sendvič) v podstatě představuje nosný dřevěný rám s potřebnou tepelnou izolací a oboustranným opláštěním. Rozdíly v konstrukci domů vyplývají především z odlišné technologie dílenské výroby a pak i ze způsobu praktické montáže. V případě dřevostavby s rámovou konstrukcí je někdy stupeň předvýroby jednodušší (konstrukce z jednotlivých trámů totiž lze montovat přímo na staveništi a teprve poté se hotové panely izolují a oplášťují).

Takto se v továrních halách vyrábí dílčí stavební prkvy budoucích domů. Na počátku linky postupně vznikají rámy, na konci z pásů sjíždějí hotové sendvičové konstrukce obvodového pláště a vnitřních příček

Stejně jako stěny se dnes vyrábí i prvky střešního krovu

Přirovnání ke krabici je zcela na místě, což ovšem nijak nesnižuje kvalitu ani životnost dřevostaveb

Dřevostavba ve stádiu montáže je především záležitostí zkušených tesařů. Jejich um a fortel navazuje na přesnou práci strojů, řízených počítačovými programy

Do kategorie montovaných dřevostaveb se řadí i hrázděné konstrukce s typickými diagonálními vzpěrami a relativně malým prostorem mezi jednotlivými trámy (klasická předvýroba jako u rámové stavby v tomto případě není možná). Oblíbené jsou i skeletové stavby, kdy vzpěry nesou vertikální zátěž a příčné výztuhy leží ve stropě. Místo masivního dřeva se někdy používají lepené vrstevnaté nosníky, které zůstávají odhalené - často se používá termín přiznané.

Sendvičové konstrukce se používají i ke zhotovení vnitřních stěn - od nejběžnějších příček mezi místnostmi přes instalační stěny, příčky s vyššími nároky na požární odolnost a akustické vlastnosti. Jednoduché konstrukce mají vzduchovou neprůzvučnost od přibližně 40 dB, lze však docílit až 65 i více dB při odpovídající skladbě stěny. Kýžené neprůzvučnosti lze docílit jedině dokonalou izolací, vloženou mezi opláštění příčky.

NÁŠ TIP

Značnou variabilitu dřevěných domů umožňuje hlavně kombinace masivního dřeva a tzv. aglomerovaných materiálů, kdy se z pilin, hoblin nebo štěpků vyrábějí desky a tvarovky. Pojivem je zpravidla cement, různá lepidla a pryskyřice. Desky jsou buďto využívány přímo, nebo se z nich předpřipravují lepené profily, I-nosníky a další stavební prvky. K trendům patří ekologické tepelněizolační materiály z dřevního vlákna. Spolu s ochrannými nátěry, izolacemi a dalšími materiály se totiž podstatně zlepšily technické parametry stavebních konstrukcí a staveb, jejichž základ tvoří dřevo.

Montovaná stavba značí dílo, jehož stěny, sřešní a další konstrukční prvky doveze na staveniště kamion. Pak nastoupí řemeslníci...

Budoucí montovaný dům vzniká stejně jako klasická stavba. Jistou výhodou je však přece jen možnost dílčích úprav ještě v průběhu montáže

Průměrná délka vlastní stavby se počítá doslova na dny. Odpadají při ní zdlouhavé mokré procesy a montáž není tak závislá na povětrnostních podmínkách

Domy s duší

Duši prý stavbě vdechují až její uživatelé, ovšem v případě dřevostaveb se sluší doplnit, že dům dostává do vínku kladné vlastnosti už pouhým dotykem lidské ruky, třímající sekeru, pilu nebo dláto. Platí to i při rostoucí automatizaci výrobního procesu, neboť linka sice vyrobí, ovšem poskládat dům z jednotlivých prvků umí jedině člověk.

Ale co se děje s projektem před zahájením a v průběhu výroby? Pokud zákazník odsouhlasí půdorysné rozměry stavby, případné odchylky od projektu a dispoziční uspořádání domu, vstupní parametry se zadají do počítače. Všechny statické návrhy a posudky se zpracovávají pomocí speciálního softwaru, schopného modelovat konstrukce v 3D rozměru. Kontinuální průběh všech operací zajišťuje informační systém. Optimalizované stavební prvky elektronicky přecházejí do výroby, jednotlivé díly zpracovávají počítačem řízené stroje.

Výroba panelů je hlavně z manipulačních důvodů rozdělena na několik dílů. Celý konstrukční systém, způsob řešení i finální skladba sendvičových konstrukcí musejí vždy splňovat příslušné normy. Připravené trámy se nejprve automaticky montují do konstrukce jednotlivých velkorozměrových panelů, následně se frézují rozvody instalací a na dalším pracovišti se už smontovaná konstrukce prefabrikátu naležato opláští (OSB nebo sádrovláknitými deskami a sádrokartonem). Střešní konstrukci tvoří vazníky s ocelovou destičkou s prolisovanými trny nebo klasicky vázaná konstrukce. Polohy jednotlivých prvků a jejich funkce závisí na koncepci objektu, který ovšem musí být posuzován vždy jako celek. Rodí se nový dům...