Dejte trávě zelenou

Strojově setý trávník je vhodný i pro hry, jako je petangue

Už na konci února můžeme projít zahradu a překontrolovat stav trávníku po zimě. Místa, kde se drží voda, budou potřebovat provzdušnit, poničený (příliš řídký nebo vyšlapaný) trávník bude třeba dosít či zde rovnou založit trávník nový. Můžeme si také vytipovat nerovná místa, která si zaslouží návštěvu válce. Při obchůzce odstraníme z trávníku větve a předměty, jež se sem mohly dostat během zimy a které by mohly poškodit sekačku. Drobné větve či zbytky listí „uklidí“ sekačka.

Po prvním, nejpozději však po druhém sekání bychom měli trávník provzdušnit a zbavit travní plsti. Na menších plochách (do 50 m²) si vystačíme s ručním nářadím, na větší je dobré půjčit si vertikutátor. Jeho nože bez problémů zvládnou vyčesat ohromující množství staré trávy a plstnatého mechu. Jen je třeba být připraven na poněkud šokující pohled na trávník po ukončení provzdušňování – vypadá jako cupanina. Je to ale klam a do 14 dnů přijde proměna. Zvláště pokud bezprostředně po vertikutaci rozhodíme po celé travnaté ploše písek a hráběmi jej zapracujeme do země. V této fázi „oživování“ trávníku je dobré přispěchat ještě s aerofikátorem. Ten propichuje v pravidelných vzdálenostech drn a pomáhá ke kořínkům přivést vzduch.

Zakládáme trávník

Pokud zjistíme, že starý trávník je v tak zbědovaném stavu, že jej nemá cenu zachraňovat, nadchází čas opatřit si zcela nový. To samozřejmě platí i pro případ, že jsme dokončili rekonstrukci nebo stavbu domu a vrháme své úsilí na zahradu. Konec března a celý duben je pro to naprosto ideální dobou.

Nejdůležitější je pro zakládání nové travnaté plochy příprava půdy. Ta musí mít jemnou strukturu, být prosta plevele, kamínků a kamenů a perfektně srovnaná. Menší plochy lze takto připravit ručně, na ty větší raději použijeme motorovou půdní frézu. Po zkypření (a důsledném odstranění starého trávníku) plochu srovnáme hráběmi a znovu vysbíráme všechny kamínky.

Jedenáctý den Patnáctý den

Dvacátý první den Konec prvního měsíce

Sekání je k udržení skvělé kondice trávníku nezbytné (HONDA)

Po půdním rozboru (měl by být určitě proveden) pro zjištění, co půdě chybí, a následném přihnojení můžeme směle vyrazit na plac s osivem. Nejlépe je, pokud k setí použijeme výsevní vozík. Jen ten zajistí rovnoměrné rozptýlení semene. Ruční výsev lze navíc vykonávat jen za naprostého bezvětří, protože travní semena jsou velmi lehká. Podle složení travních směsí potřebujeme asi 20 až 40 g na m². Směsí je mnoho, lze je zakoupit již namíchané, nebo si je nechat speciálně namíchat. Obecně platí, že na zahradu, po níž se bude prohánět v létě více dětí, nebo kde budete provozovat třeba rekreační ping-pong, nelze použít parkovou směs. V okrasné zahradě se zase budete zbytečně mordovat s hřištní směsí a naříkat, že není krásná. Po setí ještě důkladně zaválcujeme osivo válcem a plochu důkladně zalijeme. Při správné péči můžeme svůj nový trávník za 4–6 týdnů poprvé opatrně posekat.

TRAVNÍ KOBERCE

Snadnější než setí trávníku je pokládání hotových travních koberců. Samozřejmě je to způsob finančně náročnější, ovšem na takto položený trávník můžeme poměrně brzy začít vstupovat. Pokládka trávníkových koberců je navíc o dost jednodušší než výsev a následná péče o vzcházející trávník. Určité zásady je však přesto nutné dodržovat.

Předpěstované trávníkové koberce rostou ve speciálních školkách a před transportem na určené místo se odřezávají i s vrstvou hlíny speciálním kombajnem.
	Od sloupnutí ve školce do pokládky na místo určení by nemělo uběhnout více než 24 hod. Čím déle jsou trávníkové pásy mimo své přirozené prostředí, tím větší je riziko zasychání kořínků a odumírání travních rostlinek.
Příprava půdy pro položení trávníkového koberce je v podstatě shodná jako pro setí. Vrchní vegetační vrstva by měla být minimálně 10–12 cm vysoká a měla by ji tvořit hlinitopísčitá zemina nebo speciální trávníkový substrát. Terén musí být rovný, bez hrud a kamenů. Důležité je také odstranění plevelů. Před položením trávníku se nesmí zapomenout na zálivku – nejlépe den předem.
	Pokládat se začíná na délku, rovnoběžně s delší stranou pozemku. Pásy na sebe musí co nejtěsněji navazovat, ovšem nesmějí se překrývat.
Další řada je pokládána vždy rovnoběžně s předchozí tak, aby konce pásů jedné řady nenavazovaly na spáry v předchozí řadě – pásy by se měly střídat jako na cihlové zdi. Při pokládce se nesmí vstupovat na už položený drn, a pokud je to nutné, měla by se použít široká prkna jako lávka.
	Položený koberec se uválcuje šikmo ke směru položených drnů. Ihned po pokládce je nutné trávník zavlažit větším množstvím vody.
Pro další fungování trávníku je nejdůležitější péče v prvních 2 až 3 týdnech po položení. Tím hlavním je každodenní zálivka, a to zvláště v horkých letních měsících. Trávník nesmí zaschnout!

První sečení se provádí asi po 8 až 14 dnech, nebo když trávník dosáhne výšky 7 až 8 cm. Seče se šikmo ke směru položení drnů. Listy trávníku se nesmí zkracovat o více než 1/3 délky. S hnojením trávníkového koberce je možné začít za dva až tři týdny po položení. Nejvhodnější je používat dlouhodobě působící hnojiva pro trávníky.

Na trhu je několik druhů travních směsí. Tahle je pro velmi zatěžované plochy

Jak a čím hnojit

Hnojení je důležité nejen pro růst trávníku, ale také pro zabarvení, odolnost (vůči sešlapání), správné přezimování, vývin kořenů i pro schopnost ubránit se plevelům. Hnojit lze průmyslovými hnojivy ve formě granulí, prášku nebo postřikových hnojiv. Intenzita hnojení se odvíjí podle počtu sekání. U trávníků, které sekáme nejméně jednou za 2 týdny, hnojíme (podle typu hnojiva) jednou za měsíc, u ostatních stačí obvykle jedno až dvě hnojení do roka. Samo hnojení není složité: granulovaná hnojiva se za pomoci dávkovacího vozíku nebo ručně rozhazují po trávníku, tekutá se aplikují postřikem a hnojiva ve formě trávníkářského písku se nanášejí za rosy či po dešti, aby se dobře uchytila na stéblech. Nejpřirozenější hnojivo – kompost – má jeden jediný, ale poměrně zásadní problém: na metr krychlový kompostu připadá asi pět tisíc semen plevele připraveného vámi hýčkaný trávník zamořit. Proto je dobré kompost před rozhozením do trávy rozložit, pokropit ho a nechat plevel vyklíčit.

Teprve po jeho odstranění lze kompost rozhodit po trávníku, rozhrabat, či do trávníku zapracovat síťovými branami. Jinak déšť zeminu spláchne a práce vyjde v niveč. Kompostem hnojíme zhruba jednou za dva roky množstvím 450 kg zeminy na 100 m².