![]() ![]() |
Název sukulenty vznikl z latinského slova succus - šťáva. Do této skupiny se řadí mimochodem také kaktusy. Tentokrát se však zaměříme na ty méně známé sukulentní rostliny, jako jsou například kvetoucí kameny, rozchodník, aloe pravá a další.
|
- český název: Aloe pravá |
![]() |
|
Rostlinní velbloudiSukulenty patří do skupiny xerofytů, pro něž je specifická přizpůsobivost v suchých obdobích. Díky své schopnosti uchovávat v sobě vodu na delší čas si zajišťují možnost přežít i v náročných podmínkách. Plochy listů odpařují minimum vody. Hloubkové kořeny mají obrovskou sací sílu, navíc dosahují až do nejspodnějších vrstev půdy, plošné kořeny se rozpínají do velké šířky. Nedostatek vody změnil v průběhu milionů let jejich vnější vzhled. Povrch rostliny se zredukoval na menší oblé a silně rozvětvené tvary, které snižují odpařování vody. Tento minimální výdej je bezpodmínečný pro existenci sukulentů.
SENECIO ROWLEYANUS- český název: starček |
|
![]() |
|
Jak na ně?Sukulenty se podobně jako kaktusy pěstují poměrně snadno. Pro většinu z nich není vhodné chladné prostředí. Vyžadují vyšší teploty a také více vlhkosti. Některé sukulenty mají radši polostín, jiné naopak vyžadují dostatek světla, vybrané druhy dokonce plné slunce (například agáve). Vysoce teplomilné druhy nejlépe přezimují u oken otočených k jihu. Méně náročné druhy stačí umístit do chladných světlých místností s ideální teplotou 10 °C a více.
PACHYPODIUM BISPINOSUM- český název: pachypodium |
|
SEDUM- český název: rozchodník |
![]() |
|
|
|














