|
|
Když mladí manželé se třemi malými dětmi zvažovali podobu svého budoucího domova, moc dlouho se nerozmýšleli. Chtěli bydlet na venkově a uchránit tak celou rodinu před velkoměstským ruchem. Autorem studie projektu jejich rodinného domu je architekt Robert Hofman, se kterým se dobře znají. Spokojené bydlení Jestliže kousek za Prahou odbočíte z hlavní silnice na polní cestu, která se vine podél lesa, netušíte ještě, že k cíli vaší cesty – rodinnému domu situovanému na samotě poblíž stávající usedlosti – vám chybí ještě pěkných pár kilometrů. Když pak z poměrně příkrého kopce sjedete kolem starých hospodářských budov k cíli své cesty, pochopíte, proč v krytém stání u domu stojí výkonný terénní vůz. Pokud totiž napadne sníh, taky byste se odsud třeba nemuseli dostat. Mladému manželskému páru však bydlení uprostřed přírody naprosto vyhovuje. „Vůbec se mi odtud do Prahy nechce,“ říká majitel, který se ale vzhledem ke své profesi (pracuje jako grafik) občas této „pochůzce“ nevyhne. Bezpečná otevřenost Investoři měli jasno v tom, že si přejí bydlet v domě, který je v souladu s již zmíněnými hospodářskými budovami a okolní, zemědělsky využívanou krajinou. „Dům se nachází na nejkratší straně trojúhelníkové parcely a zároveň na jejím nejvyšším místě,“ upřesňuje architekt Robert Hofman. Už když se k domu blížíte, strhne na sebe vaši pozornost kamenná věž s nízkou stanovou střechou. Cítíte se, jako byste se právě ocitli blízko tvrze, která má své obyvatele chránit před úskalími okolního světa. Náznak uzavřenosti se však rozplyne, jakmile se přiblížíte ke vchodu. Ten je situován v horizontální hmotě ve tvaru kvádru. Toto křídlo je spojeno se zahradou dlouhou, prostornou verandou. Obě části měl původně spojovat prosklený krček. „Bylo by z něj krásně vidět do krajiny,“ říká Robert Hofman. Investorům ale taková architektonická finesa nezapadala do jejich představ o vlastním bydlení. „Hradní“ pracovna Stavba je celá vyzděná z tvárnic Porotherm, přičemž věž kryje zvenku ještě lícové, 35 cm silné kamenné zdivo. Pískovcové, žulové a opukové balvany pocházejí ze starých rozpadlých stodol v okolí, část z nich dokonce majitelé domu vysbírali z okolních polí. Ve věži je situovaný obývací pokoj, který je čtyřmi schody spojen s jídelnou a kuchyní. Kovový žebřík od kováře Petra Tomšíka vás přivede do patra, ve kterém se nachází pracovna, ze všech tří stran obepnutá přecpanou borovicovou knihovnou. Cítíte se zde bez nadsázky jako ve staré hradní síni, ve které ale tepe současný život. „Je to mimořádný prostor s mimořádnou pozicí v domě,“ říká Robert Hofman. Počítač na psacím stole nepůsobí nijak nepatřičně – právě naopak. Uvolněný pocit je znásoben otevřením celého prostoru do krovu. „Oproti původnímu návrhu jsme zvedli střechu o metr nahoru, k nevelké radosti zedníků, kteří věž vyzdívali bezmála měsíc. Ale udělali jsme dobře,“ dodává investor. Naprosto úchvatný je pak výhled do okolí okny, která dodala Truhlárna Sochor z pražských Záběhlic. „Příroda se tu mění v průběhu roku přímo před očima,“ říká majitel. Majitelé se ještě zařizují Zatímco výše popsané místnosti se nacházejí napravo od zádveří, nalevo najdete dlouhou chodbu s několika dětskými pokoji a ložnicí. Tuto část domu majitelé teprve zařizují. Děti zde však již nyní nalezly vlastní pohodlné zázemí. Myslím, že prožívat dětství v tomto domě a na tomto místě je bezesporu nádherné. Ostatně i dospělí jsou naprosto spokojeni. „Vůbec se mi odtud do Prahy nechce,“ říká investor. Také my jsme toto krásné místo s pohodovou atmosférou opouštěli velmi těžko. TECHNICKÉ ÚDAJE Dispozice: 7 + 1 Užitná plocha: 170 m² Konstrukce stavby: tvárnice Porotherm Střešní konstrukce: smrkové sbíjené vazníky ARCHITEKT Ing. arch. Robert Hofman (1970)
text: Filip Hubička foto: Lubomír Fuxa zdroj: Můj dům 2/2005 |
Na samotě u lesa
Domov mezi poli na okraji lesa, odkud je nejbližší vesnice vzdálená několik kilometrů, asi nemusí vyhovovat každému. Pokud ale toužíte po klidu a chcete, aby vaše děti vyrůstaly uprostřed přírody, nemůžete si přát nic lepšího.
