|
Pozemek určený pro stavbu domu leží na okraji obce, kde v minulosti vyrostla typická rekreační zástavba, pro niž jsou charakteristická tehdejší materiálová, stavebně-technologická i finanční omezení. Jinak řečeno, mezi stavby sezonního charakteru s přívlastkem „každý pes jiná ves“ měla být zasazena solidní rodinná vila. Najít pro tento nový objekt přiměřený výraz nijak neulehčoval ani fakt, že mnohé bývalé chaty začali majitelé přestavovat na rodinné domy. I po tomto zásahu tvoří rekonstruované objekty velmi nesourodou směsici vesměs romantizujícího stylu. Charakter místa se navíc v dohledné době určitě výrazně změní také díky tomu, že je zde plánována hromadná výstavba rodinných domů, s nimiž bude vila v přímé optické vazbě. Není sice jisté, zda se úkolu ujme jeden investor a vtiskne mu jednotný ráz dnešního typického příměstského bydlení, nebo zda budou pozemky prodány jednotlivě a ponecháno na vůli stavebníků, jak je využijí. Rozhodně však nebylo možné navrhnout dům jakoby na zelené louce.
Dvě etapy, dvě stavby Tyto okolnosti respektovali architekti tím, že dali objektu jednoduchý standardní výraz, který působí vůči okolí nenápadně, nikoli však utlačeně. Protože stavba byla realizována ve dvou etapách, rozdělili jeho hmotu do dvou objektů posazených na společném základu podzemní garáže a sklepů, přičemž obytná dvoupodlažní část se sedlovou střechou se snaží předjímat charakter budoucí nové čtvrti. Druhou část pak tvoří dřevěná přístavba s pultovou střechou, kde se nachází tělocvična a bazén. Spolu s dřevěnou konstrukcí pavlače tak jemně připomínají dosud přetrvávající atmosféru okolí. Vnější dvojí podoba domu však není vyvolána pouze respektem k okolí, ale vzhled přístavby vypovídá také o její rekreační náplni a propojení domu se zahradou.
Střídmost versus kvalita Jako celek působí objekt velmi střídmě a funkčně, takže jeho očekávaný střet s případnou sterilností plánované hromadné výstavby nebo naopak s přemrštěně individuálními budovami jednotlivých stavebníků určitě nedopadne v jeho neprospěch. Střídmost a funkčnost vyvážili architekti kvalitou vlastního designu domu i jeho detailů. Při návrhu střežili velmi pečlivě měřítko a proporce domu, aby při jeho hloubce zůstala zachována požadovaná výška, ale i subtilnost stavby. Ze stejných důvodů jsou některé prvky, jako zasklené dřevěné zádveří nebo dřevěná pavlač, provedeny z výrazně odlišných materiálů. Obytnou část tvoří částečně podsklepená dvoupodlažní zděná stavba, v níž jsou na severní straně nepravidelně umístěné okenní otvory, které mají přispět ke zmenšení skutečného měřítka stavby. Naopak na jižní fasádě, která je obrácena do zahrady, jsou okna přes obě podlaží a dřevěná pavlač u nich plní také funkci slunolamu. Určitou strohost severní fasády zjemňuje zasklené dřevěné zádveří. Dům je postaven z přírodních materiálů – dřeva, keramiky, kamene, vápenných omítek apod.
Slovo architekta Dnešní investoři podobných zakázek mají často protikladné, i když pochopitelné požadavky. Chtějí zejména dosáhnout relativně skromnými prostředky maximální velkorysosti a při řešení vnitřních dispozic žádají prostorovou otevřenost a současně nezbytný pocit soukromí. Hledání optima je vždy výsledkem mnoha diskusí. V tomto případě přistoupilo ještě přání, aby se dům dal v budoucnosti prostorově, případně zcela rozdělit na dva byty. I to se nakonec podařilo. Omezené náklady měly sice zásadní vliv na podobu stavby a ovlivnily celé dispoziční a konstrukční řešení domu, ale na druhé straně nás přiměly k promyšlenému šetření tam, kde to „nebylo vidět“, abychom získali prostředky na věci, které nakonec rozhodly o standardu domu a jeho kvalitě pro uživatele. Zadání, které bylo poměrně obvyklé, jsme pochopili jako výzvu k hledání individuálně řešené formy kvalitního „typového” rodinného domu.
prof. ing. arch. Ladislav Lábus * 1951 v Praze 1976 absolvent ČVUT, Stavební fakulta, obor architektura 1977–1991 praxe v Projektovém ústavu hl. m. Prahy a v ateliéru Delta od r. 1991 vlastní architektonický ateliér – LÁBUS AA od r. 1990 vedoucí ateliéru na Fakultě architektury ČVUT od r. 1993 vedoucí Ústavu navrhování III na FA ČVUT Významné realizace: Obchodní centrum Lužiny v Praze 5 (1977–91), spolu s A. Šrámkovou; Dům pečovatelské služby v Českém Krumlově (1994–97), spolu s L. Dvořákovou a Z. Heřmanem – Grand Prix 98 a nominace na 6. Mies van der Rohe Award; rekonstrukce domu Na Smetance v Praze 2 (1996–99), spolu s P. Burešovou, finalista Grand Prix 98; Vila ve Vonoklasech, spolu s L. Dvořákovou, čestné uznání Grand Prix 1999; rekonstrukce paláce Langhans v Praze, s D. Marešem, L. Dvořákovou, Z. Heřmanem, P. Burešovou, hlavní cena Grand Prix 2002, Stavba roku 2002, nominace na 8. Mies van der Rohe Award
Kontakty: ARCHITEKTONICKÝ ATELIÉR LADISLAV LÁBUS, Komunardů 5, Praha 7, tel.: 220 808 258, fax: 220 808 338, e-mail: atelier.labus@volny.cz
text: Bea Fleissigová foto: Oto Pajer |
Vila mezi chatami
Zadání projektu rodinné vily, adresované ateliéru architekta Ladislava Lábuse, slibovalo všestranně zajímavý pracovní oříšek. Ať už to bylo místo, kde měl objekt vzniknout, představy investora, který měl částečně protikladná přání, nebo samotná výstavba probíhající ve dvou etapách – každý z těchto úkolů vnášel do celkové koncepce nekompromisní požadavky, přičemž rozhodujícím faktorem byl finanční limit stavby. Pro architekta Ladislava Lábuse a jeho kolegu architekta Jana Drahozala, kteří se poslední dobou zabývali řešením větších konceptů, to však byla inspirující změna.