Odborníci se shodují, že technické možnosti výroby teplovodních kotlů jsou z hlediska účinnosti vyčerpány. A vůbec nezáleží na tom, zda se jedná o kotle na pevná paliva, plynové anebo elektrické. Žádný výrobce totiž nedovede zvýšit účinnost běžného kotle nad 93 procenta. Znamená to, že část drahocenného tepla uniká bez užitku komínem v podobě vodních par a spalin. Efektivní vytápění, při němž se dají v rodinném domku uspořit i desetitisíce korun ročně, však možné je. Moderní kondenzační kotle dovedou využít i zbytkové teplo tím, že zkondenzují vodní páry a vrátí je zpět do systému.

Kondenzační kotle

Konstrukce kondenzačních kotlů je odlišná od doposud vyráběných zařízení a také je dražší. Vyšší pořizovací náklady jsou však vyváženy provozními. Investiční návratnost se pohybuje mezi třemi až pěti lety, což se při dvacetileté životnosti kotle může majitelům rodinných domků (ale i větších činžovních domů) jevit jako ekonomicky velice zajímavé.

Zejména při jarním anebo podzimním topení, kdy je nižší tepelný spád, může úspora paliva kondenzačního kotle oproti topení v klasickém kotli činit až 30 procent (tbl. 3). Princip kondenzačního vytápění se zdá jednoduchý. Spalováním vodíku vzniká voda, která je ve formě páry odváděna se spalinami do komínu.

Pokud se podaří snížit teplotu této vodní páry pod teplotu rosného bodu ještě v kotli, začne pára kondenzovat a odevzdá výparné teplo do topné vody. Kondenzační technikou je možno získat dodatečné teplo u zemního plynu až o 11 procent a u topného oleje o 6 procent vyšší než u nízkoteplotních kotlů bez kondenzace.

Vysoká účinnost a ekologický provoz

V západoevropských zemích již spotřebitelé přednosti kondenzačních kotlů dávno objevili, na celkovém počtu nově instalovaných výrobků se podílejí zhruba třiceti procenty. U nás je tento objem zatím necelých pět procent. Vhodnost různých paliv pro využití kondenzačního tepla vychází z rozdílu mezi spalným teplem a výhřevností. Při spalování vzniká vodní pára. Její množství závisí na druhu paliva a srovnání těchto druhů paliv přibližuje tabulka č. 2.

K přednostem kondenzačních kotlů patří vysoká účinnost, ekologický provoz a také modulace výkonu s konstantním poměrem spalovacího vzduchu a plynu v celém regulačním rozsahu 5 až 24 kW. K výhodám je možno řadit rovněž schopnost obousměrné komunikace mezi kotlem a prostorovým termostatem, řízení se děje prostřednictvím mikroprocesoru s možností volby široké programové škály. Pro celkový výsledek je důležitá správná volba paliva. Viz tabulka č. 1. K ceně za vytápění je v některých případech nutno přičíst poplatek za měřidla.

U akumulační elektřiny je to 300 Kč, u přímotopů 498 Kč za měsíc. Při vytápění zemním plynem dodavatel účtuje 154 koruny.

Jaká je spotřeba?

Průměrná roční spotřeba černého uhlí při vytápění dvougeneračního dvoupodlažního rodinného domku činí asi 7 800 kg, tomu odpovídají celkové náklady ve výši 17 300 Kč. U hnědého uhlí bývá obvyklá spotřeba 10 000 kg, toto množství paliva stojí 15 000 korun. Topení koksem v našem případě znamená spotřebu 4 600 kg a účet na 19 000 korun.

Počítadlo spotřeby zemního plynu ročně ukáže hodnotu asi 33 000 kWh a tomu odpovídá asi 26 000 korun. Přímotopy v našem modelovém případu „vytáhnou“ majiteli domku z kapsy ročně 37 000 korun, podobně by vypadal účet při centrálním zásobování teplem. Nejdráže přijde topení propanem. Při jeho roční spotřebě 2 300 kg zaplatí majitel asi 63 000 korun.

Instalace kotlů se řídí závaznými pravidly.

Nejdříve je třeba mít v domě v souladu s platným povolením rozvod plynu. Potom může nastoupit instalační podnik, který upevní a ke zdroji připojí kotel. Kominická firma zkontroluje správnost odvodu spalin (vložkování komínu) a elektrikář „oživí“ ovládací prvky. Teprve po prověrce všech těchto operací smí revizní technik dát servisní organizaci pokyn k převzetí revizí a uvedení kotle do provozu. Je dobré vědět, že odvod spalin může být zapojen i do náhradního dvouplášťového plechového komínu, který se dá vztyčit k boku stávajícího obydlí.

Klasické nástěnné anebo stacionární plynové kotle pro rodinné domky se na našem trhu dají koupit za cenu od 25 000 do 40 000 korun, kondenzační plynové kotle stojí 40 000 až 50 000 Kč. Nejmenší kotle na pevná paliva jsou k mání už za 10 000, větší i za 30 000 korun. Kotle na dřevo přijdou zájemce zhruba na 35 000 korun, elektrokotle včetně čerpadla a snímače tlaku vody jsou nabízeny v cenách od 12 000 do 25 000 korun. Z příslušenství vzpomeňme alespoň ceny prostorových termostatů (asi 500 až 1 000 Kč) a týdenních programátorů (1 500 až 4 000 Kč).

1. náklady na vytápění

2. energetický obsah paliv

3. srovnání emisních objemů ze spalování paliv v g/GJ

text: Miroslav Hruška

foto: autor

zdroj: Můj dům 10/2002