 |
Při navrhování zahrady jsme zpracovali dvě možná řešení. Oba návrhy zachovávají výhled na vltavské údolí, utvářejí rámec zahrady výsadbou listnatých a jehličnatých stromů doplněných podsadbou keřů a člení prostor tak, aby zahrada nebyla přehledná na první pohled, ale nabízela místa „k objevování“. Návrhy se od sebe liší umístěním jednotlivých funkčních ploch zahrady a výběrem rostlin.
|
PŘÁNÍ MAJITELŮJednoduchá a na údržbu nepříliš náročná zahrada přírodního charakteru by měla být nejen pěkná, ale také „užitečná“. Majitelé proto chtějí vysadit na zahradu několik ovocných stromů a vyčlenit menší plochu pro užitkovou zahrádku, na níž budou pěstovat bylinky a zeleninu. Dále si přejí začlenit do zahradního prostoru domek na zahradní náčiní, houpačku, vodní prvek (např. pítko pro ptáčky), ohniště a kompost. |
 |
První variantaŘešení zahrady je založena na záhonu hluboce zaříznutém do volné plochy trávníku. Takto se stává prvkem, který zahradu opticky dělí. Vhodnou skladbou dřevin (keřového podrostu) a zachováním průhledů z „přední“ do „zadní“ části zahrady však utváří hloubku a dynamiku zahrady.
Užitný záhon je v této variantě umístěn v těsné blízkosti domu a je tak snadno dostupný z kuchyně. Plynule navazuje na terasu, kterou bychom navrhovali částečně clonit pergolou v kombinaci s popínavými rostlinami (např. s vistárií), a přirozeně tak propojit dům se zahradou. Zahradní domek a kompost jsou umístěny v jihovýchodní části zahrady, částečně je zakryje vzrostlejší zeleň.
|
 |
Druhá variantavychází z rafinovanější modelace terénu, což je současně prvek členící zahradu. Terénní vlna je umístěna přibližně ve středu zahrady a svažuje se mírně k západu. Na tento pomyslný „remízek“ jsou umístěny dvě jabloně, které utvářejí přírodní charakter. Možnou technickou potíž spojenou s kosením trávníku v tomto místě navrhujeme řešit použitím extenzivní luční směsi, kterou postačí sekat jen několikrát do roka a která zároveň zvýší ekologickou hodnotu zahrady poskytnutím prostoru pro výskyt mnoha živočišných druhů.
Terasa v této variantě plynule navazuje na další biotop – vřesoviště. Terasa sama je zde více obklopena stromy, které v létě poskytnou chladivý stín.Užitná zahrádka je umístěna v zadní části zahrady, kde nevyžaduje tak intenzivní péči jako v předešlém řešení.
|
|
Předzahrádka je v obou variantách řešena stejně, až na použité rostliny. Její koncept vychází opět z čisté architektury domu a z přímého napojení na parkovací plochu. Majitelé si přejí použít pro zpevnění parkovací plochy žulové dlažební kostky, tato varianta je jistě dražší než obyčejná zámková dlažba, ale je neporovnatelně vkusnější! Díky takto uvážlivé volbě materiálu nebude zpevněná plocha působit masivně a strnule. Od branky ke vstupním dveřím je cesta řešena opět přírodním kamenem. Mohutné šlapáky z lomového kamene – výběr z odvalu – jsou usazeny v trávníku.
Skladba rostlin je volena s ohledem na světelné podmínky – vhodné jsou takové druhy, které snesou i částečné zastínění.
|
AUTOŘI ŘEŠENÍTOMÁŠ PEIKER (1971) KATEŘINA PEIKEROVÁ (1980) |
|
Kontakty: |
