Pokuta za neudržování bytového domu
DOTAZ
Vlastním bytový dům na náměstí, který je ve špatném stavebně technickém stavu. Proto mě stavební úřad vyzval, abych ve lhůtě jednoho roku zajistil jeho řádnou údržbu. Protože jsem tak neučinil, respektive s údržbou jsem ani nezapočal, vydal stavební úřad rozhodnutí, jímž mně zjednání nápravy nařídil. Jelikož však mám v úmyslu dům prodat, ani poté jsem nařízené udržovací práce nezahájil. Za to mně byla stavebním úřadem uložena pokuta 90 000 Kč. Navíc mi bylo naznačeno, že pokud udržovací práce neprovedu ani poté, budu pokutován opakovaně. Je něco takového možné, když od zjištění daného závadného stavu již uplynula doba delší jednoho roku, a proto trestnost mně za vinu kladeného přestupku zanikla?
ODPOVĚĎ
Stavební úřad má k řešení takovýchto případů patřičné pravomoci, mimo jiné provádět kontrolní prohlídky staveb a dohlížet nad tím. Tentokrát jsme vybrali dotaz týkající se přístavby v zástavbě řadových rodinných domů a dotaz ohledně sankcí vůči majiteli, který neplní povinnosti spojené s údržbou bytového domu. zda je na nich řádně prováděna údržba staveb, vyzývat jejich vlastníky, aby ve stanovené lhůtě zjednali nápravu, případně ji nařizovat rozhodnutím (viz zejména § 132 odst. 1 a 2 písmeno e/, § 133 odst. 2 písmeno g/ a § 134 odst. 2 a 3 stavebního zákona). Jisté pochybnosti může v této souvislosti vyvolávat § 139 odst. 1 stavebního zákona, podle něhož: „Není-li stavba řádně udržována a její vlastník neuposlechne výzvy stavebního úřadu k provedení udržovacích prací, stavební úřad mu nařídí zjednání nápravy.“
| Více článků o bydlení na www.modernibyt.cz nebo www.mujdum.cz. |
Jde o pochybnosti v tom směru, že speciálnímu ustanovení § 139 odst. 1 stavebního zákona o údržbě staveb neodpovídá výslovně žádná skutková podstata přestupku v něm stanovená, žádné sankční opatření pro případ jeho nesplnění, a nastoluje se tak otázka, zda neudržování stavby, v němž nelze spatřovat veřejný zájem ve vazbě na § 132 odst. 3 písm. c) a d) stavebního zákona, lze vůbec sankcionovat. To je však na dlouhý rozbor a vám jde o charakteristiku daného chování z pohledu přestupku jako takového. Zde třeba předně konstatovat, že podle § 20 odst. 1 přestupkového zákona skutečně nelze přestupek projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.
Dobou spáchání přestupku je přitom doba, kdy byl přestupek dokonán. V daném případě jde pak o přestupek trvající povahy, jelikož je znovu a znovu pokračováno v útocích na zájem chráněný stavebním zákonem, udržovat stavbu v řádném stavebně technickém stavu. Stavbu neudržujete trvale a nejedná se tedy o jednorázový čin. Vámi zmiňovanou lhůtu jednoho roku je proto třeba počítat nikoliv od okamžiku zjištění závady na vaší stavbě, nýbrž až od ukončení nedovolené činnosti, tedy až po provedení udržovacích prací, jimiž zjištěné závady skutečně odstraníte. Byla-li vám uložena za neprovádění údržby pokuta, stalo se tak k určitému datu.
Proto zjistí-li stavební úřad poté, že nadále udržujete protiprávní stav spočívající v neprovádění údržby, může vám dané pokuty ukládat znovu a znovu, tedy opakovaně, přičemž jejich výši bude zřejmě zvyšovat za účelem dosažení jejich účelu. Je to ostatně zcela logické. Pojedete-li např. automobilem z Prahy do Brna a hned v Mirošovicích vám bude uložena pokuta za rychlou jízdu, tak to také neznamená, že jste si beztrestnost pro rychlou jízdu na ten den a dále předplatil. A tak je tomu i u všech trvajících přestupků.
