Většina otrav se stane nešťastnou náhodou, vinou záměny, neznalosti, lehkomyslnosti a nerozumného jednání. Stačí nechat chvíli bez dozoru malé nudící se dítě nebo domácí zvíře a neštěstí je hotovo.
Nebezpečné je také lidové léčitelství, které často využívá i jedovaté rostliny v malých dávkách, v rukou laiků však mohou napáchat víc škody než užitku.
Oproti minulosti se již jedovatých rostlin téměř neužívá k vraždám, zato výrazně vzrostl počet těch, kdo si halucinogenními jedy ničí zdraví zcela dobrovolně.
Jak vlastně působí jedovatá rostlina? Účinné látky v ní obsažené po vniknutí do těla způsobí otravu. Některé jedy působí na nervovou soustavu, jiné na dýchací, trávicí nebo vylučovací ústrojí, další na srdce nebo dráždí sliznice a kůži. Jedy mohou vniknout do těla poraněním, požitím, někdy stačí se rostliny jen dotknout a trny, ostny, chloupky na povrchu listů vykonají své. Zvláštní kapitolou jsou alergie neboli přecitlivělost na některé rostlinné látky, které vyvolávají někdy až bouřlivé reakce.
Víte, že… |
| Notoricky známá je jedovatost pryšce nádherného neboli vánoční hvězdy, ale málokdo ví, že k jedovatým rostlinám patří i bramboříky. Před Vánocemi se jich prodají desetitisíce, otrávené děti, psi a kočky patří spolu se zapíchnutou rybí kostí, požárem stromečku a poraněním dělbuchem ke klasickým vánočním nehodám. Na jaře je vystřídají kvetoucí šťavely. |
Nejčastější rizika
Asi nejběžněji pěstovanými jedovatými rostlinami jsou diefenbachie. Pěstují se snadno, patří mezi nejodolnější a nejrozšířenější pokojové rostliny. Obsahují toxické látky, z nichž několik ještě ani není přesně určeno. Kromě jedů jsou ve šťávě rostlin přítomny jehlicovité krystaly šťavelanu vápenatého, které mohou těžce poškodit pokožku a především sliznice.
Promnutí oka potřísněnou rukou je velmi bolestivé a olíznutí nebo sežvýkání vyvolává slinění, otoky a křeče. Reakce nastává během 10 až 15 minut, a stačí odradit od další konzumace, takže otravy většinou bývají mírné, možné jsou však i velmi vážné problémy. Nutné je vyhledat lékařské ošetření.
Podobně často se lze setkat i s ostatními áronovitými rostlinami. Monstery, filodendrony, syngonia, potosy, zmijovce, aglaonemy, kaládia, anturia… – kdo by některou z nich neměl doma? Všechny tyto rostliny mají podobně vysoký obsah šťavelanu vápenatého jako diefenbachie a dále obsahují koktejl z různých alkaloidů, saponinů, glykosidů a některých aminokyselin. Při požití způsobují pálení v ústech a prudké zvracení s žaludečním a střevním katarem. Anturium a kala (Zantedeschia aethiopica) se nejčastěji dostanou do bytu v kytici jako řezané rostliny. Květina je to krásná, ale pozor, aby se nedostala do ruky příliš malým dětem nebo příliš opilým hostům.
Nebezpečně krásné listy
Sansevieria neboli „tchynin jazyk“ je také jedovatý. Otrava po rozžvýkání a spolknutí listů se projeví zvracením, bolestmi hlavy a břicha. Ohroženy jsou především malé děti a domácí zvířata, hlavně psi. Tyto rostliny hrozí nejen otravou – jejich velmi špičaté tuhé listy se snadno mohou při neopatrné manipulaci zabodnout do oka.
Pozor také na krotóny, šeflery, africkou kopřivu a dracény. Obsahují jedovaté saponiny a polyfenoly, otravy se projevují zvracením a průjmem, při těžších případech i křečemi. Zvlášť jedovaté jsou bobule a listy břečťanů, již po sežvýkání dvou listů nastávají křeče, dechové poruchy a při větším množství může být otrava i smrtelná.
Zrádné sukulenty
Skutečně nebezpečnými rostlinami jsou některé sukulenty. Rostliny, které patří mezi pryšcovité (Euphorbiaceae), po poranění roní bílé jedovaté mléko – latex. Snadno vystříkne při neopatrné manipulaci, třeba při přesazování, a pokud zasáhne oko, tak neváhejte, vypláchněte a ihned k lékaři! Potřísnění pokožky někomu nevadí, u jiného vyvolá těžkou alergickou reakci a několikatýdenní problém, rozhodně rychle umýt!Asi nejčastější je pryšec „trnová koruna“ (Euphorbia millii), ale v domácnostech jsou běžné i další druhy, třeba E. tirucalli, E. tetragona atd.
Ještě nebezpečnější, prudce jedovaté jsou klejichovité rostliny (Asclepiadaceae). Jejich květy mají tvar pěticípé hvězdy, některé druhy jsou velmi atraktivní a často pěstované. Jsou to třeba smrdutky (Stapelia), svícníky (Ceropegia), karalumy (Caralluma), Duvalia, Huernia a další. Prodávají se běžně na výstavách a ne vždy prodavač upozorní na nebezpečí. Mezi klejichovité rostliny patří například populární voskovky (Hoya) nebo stefanotis (Stephanotis) – liány, které se namotávají na drát stočený do kruhu, takže tvoří za oknem hezký kvetoucí věneček. Na květech voskovek děti občas olizují sladké kapičky, rozhodně jim vysvětlete, že něco takového dělat nesmí!
Zahrádka rodiny Borgiů
Barevné letní záhony očima toxikologa – to je jedna nástraha vedle druhé! Jedovaté jsou máky, vlčí bob, stračky (obsahují nebezpečné a účinné alkaloidy delfinin a delfinidin), v pozdním létě také oměje nebo ploštičníky, z letniček například okrasné tabáky, hlazenec, klanokvět, ale i petúnie!
Samostatnou kapitolu představují již poměrně známé náprstníky s překrásnými a efektními, nicméně jedovatými květy. Obsahují kardioglykosidy, které se dříve používaly v lékařství jako součást mnoha srdečních léčiv, dnes je však nahradily jiné látky.
Na balkonech nebo v zahradách se také často vysazuje popínavý fazol šarlatový s velmi pěknými květy. Lusky patří k oblíbeným zeleninám, ovšem mnohdy se zapomíná, že je nutná tepelná úprava – zasyrova jsou všechny části fazolu, tedy i lusky a semena, jedovaté.
Oleandry zná také téměř každý, mnoho lidí si z dovolené u moře přiveze větvičku ze zvlášť pěkně kvetoucího stromku u hotelu. Zakoření velmi snadno a ochotně kvete každé léto, ovšem do dětského pokoje skutečně nepatří, ke smrtelné otravě malého dítěte stačí jen několik listů.
Stejně prudce je jedovatý i lilek Solanum rantonetii, který se pěstuje stále častěji, na letních terasách ho někdy doplňují brunfelsie, lantany, olověnce a s příchodem babího léta nádherné durmany. Lékaři neznají okurkovou sezonu a stále mají co dělat.
První pomoc |
| První pomoc je při všech otravách podobná: při požití vypláchnout ústa, vyvolat zvracení a rychle na pohotovost! Není špatné si někdy jen tak nalistovat v seznamu telefonní číslo na toxikologii a uložit si ho do mobilu – nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit. |
Máte-li nyní pocit, že drtivá většina rostlin kolem vás jsou zákeřné bestie, kterých je nutné okamžitě se zbavit, nezoufejte. Lidé žijí s jedovatými rostlinami již několik tisíciletí, mnohé z nich denně využívají v tradiční i moderní medicíně. Pokud máte rádi květiny, rozhodně se jich nevzdávejte, je však třeba rozumné opatrnosti. Stačí věnovat trochu pozornosti výběru druhů do zahrádky, přečíst si nějakou dobrou odbornou knihu, kde autor jedovatost druhů uvádí, a na výletě v přírodě vysvětlit dětem, jak se mají chovat. Pak vám zeleň ve vašem okolí přinese mnohem více potěšení než starostí.
Pozor na alergii
Alergie vyvolává mnoho z výše jmenovaných rostlin, někomu se stačí dotknout, například se jim přilepí lístek na ruku, když nesou kytici. U citlivých lidí zčervená pokožka, svědí kůže, vznikají záněty… Alergické reakce vyvolávají prvosenky a pelargonie, pro někoho i chryzantémy, africké fialky a řada dalších rostlin, které jsou hustě chlupaté.
Které rostliny jsou tedy bezpečné? Z těch nejběžnějších třeba všechny begonie, ibišky, mučenky, voděnky či pepřince. Neškodné jsou například i zázvorovité rostliny, většina palem a některé kapradiny (pozor na netíky a parožnatky). I dětem můžete nechat v pokoji banánovník nebo citrus. Zdraví prospěšné jsou pokojové jehličnany – cypřiše, araukárie a další, jejichž silice zlepšují kvalitu vzduchu v místnosti. Z dražších a náročnějších rostlin se nemusíme bát orchidejí, bromélií a třeba i masožravých rostlin.
