Blog

Svépomocná výstavba je v naší zemi obecně velmi oblíbená. A není divu, i když s sebou nese značnou fyzickou, psychickou i časovou náročnost, její hlavní výhodou jsou výrazně nižší realizační náklady. Právě ty často rozhodují o tom, zda se sen o vlastním domě vůbec promění ve skutečnost. Neméně důležitým faktorem ale bývá i kvalita odvedené práce. Ta je totiž kamenem úrazu u nemalé části stavebních firem a řemeslníků.

I pan Vladimír se proto rozhodl, že bude podstatnou část stavebních prací na svém domě realizovat sám. Na tom by nebylo nic převratného, tento příběh ale má jednu zásadní pointu: pan Vladimír je od dvaceti let nevidomý. Z pohledu většiny lidí to je při stavbě domu nepředstavitelná a téměř neřešitelná překážka, nikoliv však pro Vladimíra. Zapomeňte ale na srdceryvnou esej o překonání osudu, tento optimistický čtyřicátník se zdravě sarkastickým pohledem na svět by ho rozhodně neocenil. Pojďme se podívat na dům, na materiály, na to, jak se dá stavět „jinak“ – pomocí hmatu, intuice, s využitím neotřelých způsobů.

Jednovrstvé zdivo jako jasná volba

Dům pana Vladimíra stojí v okrajové části Lysé nad Labem. „Pozemek jsem kupoval ještě v době, kdy byly ceny snesitelné,“ přibližuje majitel. Jeho dům se v okolní zástavbě trochu vymyká, hlavně díky sedlové střeše klasické korálově červené barvy.

„Byl to záměr, v okolí stojí převážně šedé domy-kostky, s nízkými antracitovými střechami, šedými okny… Všechny jsou vlastně stejné, anonymní, trochu unylé,“ popisuje Vladimír, který se ujal návrhu. Zužitkoval při tom své zkušenosti ze studií na stavební průmyslovce. Aby měl dokonalou představu o dispozičním řešení, proporcích a návaznostech místností, vymyslel, vypočítal v hlavě a přenesl své myšlenky na velmi sofistikovaný kartonový model. Ten poté předal své kamarádce projektantce, která vytvořila projektovou dokumentaci.

Stavba je navržená a realizovaná z jednovrstvého cihelného zdiva HELUZ. „Jednovrstvé zdivo pro mě bylo jasná volba už z důvodu toho, že jsem nechtěl realizovat zateplovací systém. Chtěl jsem jednoduchou, fungující konstrukci. Navíc HELUZ vycházel v porovnání s konkurenčními zdicími systémy i cenově nejvýhodněji,“ vysvětluje volbu majitel.

Snadno, funkčně, bezpečně

Prioritou pro majitele byla přesnost broušených cihel a snadné nanášení lepidla, zároveň také výborné tepelněizolační vlastnosti díky vyplnění voštinových dutin polystyrenem. S ohledem na realizaci byl zásadní i důvod bezpečné manipulace s rozměrově přijatelnými prvky.

Obvodové zdivo domu je řešeno z cihel HELUZ FAMILY 44 2in1, nevytápěná garáž je řešena samostatně z cihel HELUZ tloušťky 30 cm, vnitřní nosné zdi mají tloušťku 25 cm.

Dům má tvrdý prefamonolitický strop s MIAKO vložkami, ten si nechal pan Vladimír realizovat stavební firmou.

Do budoucna tři ložnice a koupelna. Podkrovní místnosti mají relativně malá okna, ale to byl promyšlený záměr – nedochází tak k nežádoucímu přehřívání ložnic v letních měsících a nebylo nutné řešit předokenní stínění. Jak probíhala samotná výstavba? Majitel asi rok realizoval základovou desku, a to včetně inženýrských sítí. Pouze lití betonu a hutnění nechal realizovat firmou, stejně tak založení prvního šáru zdiva v přízemí i podkroví. Dále se zděním pokračoval svépomocí. Společně s kamarádem instalovali v rozích do rohů jekly se zavětrováním, které pomáhaly s dodržením svislosti, odměření všech svislých částí stavebních otvorů a vodorovné vedení zednické šňůry. Následně se mohl pustit do vyzdívání dalších šárů zdiva, které jsou dokonale vodorovné. Na otázku, jak dokázal rovinnost zachovat, odpovídá, že mu stačilo vyrovnání první řady, kterého se posléze při dalším zdění „držel“. „Opravdu to jde – vyzdít zdivo do tří metrů bez podkládání nebo znovuzaložení,“ říká stavebník.

Zdivo je vyzděné na tenkovrstvou maltu SIDI. Ta je dodávána na stavbu jako předem připravená směs a nanáší se jednoduše válečkem.

Vladimírova preciznost je patrná i v detailech, například v začištění otvorů pro okna a dveře, ale rovněž v provádění drážek a otvorů pro elektroinstalační krabice. Ty realizoval docela neotřelým způsobem kvůli navazujícím pracím – cihly drážkoval z horní části, svislé provrtával a rovnou zazdíval husí krky při zdění.

Perfektní vyříznutí je skvělým potvrzením toho, že příběh o cihle, která se rozpadla na kousky při drážkování, je skutečně mýtus. V současné době pan Vladimír dokončuje povrchy v garáži, k tomu využívá speciálně vytvořené pojízdné lešení, díky kterému může pracovat i ve výškách. Přes zimu má pak v plánu práce v interiéru.

Zahrada jako trénink

Při prohlídce domu zaujme i perfektně opečovávaná zahrada. Ta byla prvotním projektem a tréninkem stavebním dovedností. Realizována je pro bezpečný pohyb a orientaci nevidomého. Proto je řešena v pravých úhlech, obrubníky a zámková dlažba fungují jako vodící linky.

V její zadní části je umístěný zahradní domek, který funguje jako důležité zázemí a ve kterém se dá v případě potřeby přespat. Vladimír společně se svým tatínkem realizoval také bazén a nechybí ani venkovní sprcha s vtipně řešeným zakrytím – stačí chytit sprchový závěs, sklopit, udělat jednu otočku a soukromí je zajištěno. Jednoduché, ale chytré řešení, takové, jaká má pan majitel rád.