|
|
Ačkoliv je Martina křtěná Vltavou, všechno mohlo být jinak. Než přišla na svět, tak její budoucí rodiče pobývali v Bolívii na Altiplanu. V těchto nám vzdálených končinách její otec – profesí hydrogeolog – hledal vodu pro indiány. Když maminka otěhotněla, místní lékař–indián jí doporučil, aby raději odešla do níže položených míst, protože z nedostatku kyslíku se „malá“ Martina pomalu vyvíjela. „Nakonec se moje maminka rozhodla odcestovat zpět do Prahy a porodila mě v Podolí. Otec zatím dokončil svůj projekt a já místo v Jižní Americe vyrůstala v rodinném domku se zahradou.“
Další důležitou etapou v životě budoucí televizní hlasatelky byl tříletý pobyt ve Španělsku. Odjela tam studovat klasickou kytaru a také španělštinu. „Snad nejvíce mne ovlivnila paní Cary, u které jsem během svého studijního pobytu bydlela. Cary je původem Kubánka, která ve svých dvaceti letech přijela do Španělska, aby vyzkoušela zcela jiný život. Její madridský byt byl tedy jakousi směsicí Latinské Ameriky a evropského stylu. Cary milovala umělé květiny a také háčkované dečky na kulatých stolech. Starý koloniální nábytek charakterizoval její vztah k místní kultuře. Na skříňkách byly fotky dětí, vnuků a příbuzných, tak si dovedete představit, jak to asi vypadalo. Připadala jsem si někdy jako ve výstavní síni. Úžasný zvonek u dveří vyhrával různé melodie, což byl signál, že někdo opět přichází. Zkrátka jiná mentalita – jiné bydlení.“
Výlet do neznáma Martina ráda cestuje, a tak měla možnost srovnávat životní úroveň a kulturu bydlení v mnoha zemích. Navštívila Jižní Ameriku (Ekvádor, Galapágy, Brazílii), Kubu, Nepál, Indii a Srí Lanku. Říká, že porovnávat tamní bydlení s evropským je téměř nemožné. „Viděla jsem příbytky, kde ženy a děti spaly na zemi, protože v domě byla jen jedna postel, a ta patřila hlavě rodiny. Indka mi svůj dům pyšně ukazovala, neboť patřila ve vesnici k těm nejbohatším. Na střeše sušila kravský trus, kterým si rodina v zimě přitápěla. Kdybych něco takového viděla u nás, tak si řeknu, že ti lidé jsou velmi chudí.
Na poměry v Indii to byla velmi slušně vybavená domácnost, protože ostatní obyvatelé spali třeba na ulici pod plachtou. Voda v Indii tekla jednou za dva dny na dvě hodiny, a když bylo sucho, netekla třeba vůbec. Přesto mi tamní lidé připadali šťastní. Mám takzvaně kliku, že žijeme v Evropě, kde lidé až na výjimky nežijí v extrémní chudobě. V Brazílii v Sčo Paulu jsem viděla přepychově zařízené rezidence, ale také kuchyně, kde byl jeden kotlík na zemi a v něm se vařila podivná šedá polévka nevábné vůně. I takový rozpor v sobě skrývá jedno město z mnoha velkých měst v Brazílii.“
Zpět domů Martina se nechává unést ještě vzpomínkami na Kubu, ale zároveň je už myšlenkami na statku za Prahou, kde žije se svým přítelem. Předchozí majitel – umělecký kovář –, jim zanechal starou kovanou kuchyň, kterou obdivuje téměř každý host. Martina je nyní ve fázi zařizování, což se nám hodilo. „Chceme se pokusit o kontrast venkovského stavení s moderním nábytkem. Barev se nebojíme, ale musejí mít své opodstatnění. Já bych si klidně pořídila brčálově zelenou nebo kanárkově žlutou koupelnu. V ložnici mám naopak ráda klid a harmonii – tedy tlumené barvy v tónech hnědé či krémové.“ Martina nerada vzpomíná na období, kdy žila v paneláku, a tak ho raději vynecháme.
Teď je spokojená. Ve svém domku za Prahou má prostor pro poslech hudby a svobodný pohyb na zahradě. Spíše inklinuje k venkovskému stylu, a tak fotografování bylo pro ni určitou výzvou k experimentování. Dokáže si představit, že solitér může být barevně a tvarově odvážnější. Podle Martiny by dům či byt měl mít svá zákoutí. „Když si chci číst knížku, mám vyčleněný kout nebo naopak, když chci pracovat, zajdu do pracovny. Základem domácnosti je bezesporu pevný stůl, o který se mohu opřít.“ Martina je pohodová dívka, která se snaží svým blízkým vytvořit příjemné mikroklima. Při fotografování z ní nebylo cítit napětí, což ocení zvláště její přítel.
Martina Vrbová – narodila se v Praze ve znamení Střelce – hoby – kytara, cestování, horolezectví, potápění – televizní hlasatelka ČT a moderátorka pořadu Sama doma – rozhlasová moderátorka Českého rozhlasu Regina
Kontakty: ARKUS INTERIER, Vinohradská 29, Praha 2, tel.: 222 253 779, fax: 222 253 783; Bedřicha Smetany 1, Plzeň, tel.: 377 259 707, fax: 377 259 722; CARPET DESIGN, Dejvická 46, Praha 6, tel./fax: 224 313 791; CESARE INTERIER, Vinohradská 167, Praha 10, tel.: 272 161 364, tel./fax: 272 161 365; DAK INTERIÉRY, Bayerova 6, Brno, tel./fax: 549 216 051; HOTOVÝ INTERIÉR, Roztylské nám. 12, Praha 4, tel.: 272 770 232; značková prodejna v Rubin centru, Sokolovská 79, Praha 8, tel.: 296 579 571, fax: 296 579 572; Foersterova 4, Karlovy Vary, tel.: 353 585 545; LIGNE ROSET, Ječná 15, Praha 2, tel.: 224 918 558, tel./fax: 224 919 599; LINEA PURA, Klimentská 48 Praha 1, tel.: 224 819 941–42, fax: 224 819 940; LOCCO, Balbínova 28, Praha 2, tel.: 222 252 141–42, fax: 222 253 502
text: Lenka kopecká foto: Marie Votavová styling: Radim Anděl |
Blog
Dokonalá proměna
|
|
Dispozice původního objektu z první republiky byla velmi stísněná a minimalizovaná. Stavba je však vysoce funkční a nese v sobě nepřehlédnutelné prvky moderní architektury.
Zahradní přístavek Dnešní nároky na prostor – zvláště u rodinného domu – jsou mnohem vyšší. Lidé mají více věcí, používají více technologií a elektronických vymožeností, někdy si domů berou i svoji práci a podobně. To je hlavní důvod, proč chceme společenské patro doplnit o dřevem obložený zahradní přístavek. Vznikne tak prostor pro rozlehlou kuchyň a toaletu vybavenou plnohodnotným umyvadlem, místo zbyde i na spižírnu či sklad. Rodina se dvěma dětmi by tak v polovině dvojdomu měla získat tolik místa, kolik opravdu potřebuje.
Průchozí prostory Navrhujeme také upravit okenní otvory – zejména v jižním pohledu do ulice a ze západní strany u hlavního vstupu. Směrem do ulice upravujeme výšky parapetů, aby prostor uvnitř byl využitelnější pro obývací pokoj z hlediska umístění sedací soupravy a množství dopadajících slunečních paprsků. Naopak na západní stěnu jsme jeden vertikální okenní otvor přidali, aby do obývacího pokoje proniklo barevně teplé západní slunce. Celé společenské patro je dispozičně uspořádáno tak, že jednotlivé prostory jsou dokola průchozí. Můžete se tedy vždy nejkratší cestou dostat tam, kam právě chcete. Barevnost rodinného domu je velmi důležitou součástí působení celku. Navrhujeme použít tmavší teplé barvy, které doplňujeme světlým přírodním smrkem, lazurovaným mírně do oranžova. Všechny kovové konstrukce zábradlí, okapů a plotu doporučujeme provést v pozinkované, popřípadě titanzinkové oceli.
Autoři Petr Pospíšil (1977) vystudoval Strojní průmyslovou školu v Brně, v roce 2000 absolvoval Fakultu strojní VUT v Brně, obor průmyslový design. Praktikoval v Atelieru Španihel, od roku2000 působí ve společnosti KYZLINK, s. r. o. Zabývá se návrhy interiérů, designem nábytku a webových stránek.
Jan Kyzlink (1974) absolvoval Střední průmyslovou školu strojní v Brně. Poté studoval Fakultu architektury VUT v Brně. V roce 1995 založil Ateliér Kyzlink, který se loni přejmenoval na společnost KYZLINK. Zabývá se architekturou a interiérovým designem, inspiruje se myšlenkami funkcionalismu, prosazuje minimalismus. Firma rovněž dodává stavby a interiéry na klíč pro obchodně-administrativní účely.
Kontakt: KYZLINK, s. r .o., Petr Pospíšil, Drobného 45a, 602 00 Brno, tel.: 541 429 394, prodejna: KYZLINK lifestyle, Jan Kyzlink, Plzeňská 5b, 150 00 Praha 5, tel.: 251 511 511,
text: Jan Kyzlink, Petr Pospíšil foto: Jan Kyzlink, Petr Pospíšil |
Moderně i postaru
|
|
Pro kuchyň vyčlenil architekt prostor v místě původní chodby spojující dvě dominantní části domu, z nichž jedna má půdorys obdélníkový a druhá kruhový. Stavebními úpravami tu vznikla místnost zcela netypického tvaru, která je oddělena otevřenou chodbou, přitom ale působí jako samostatný útvar a logicky i stylově navazuje na další části domu.
Zařídit její interiér účelně a přitom v duchu původního objektu však nebylo jednoduché. Na konečném projektu se podílel architekt, který navrhoval celkovou rekonstrukci, projektant kuchyňského studia Bening, své požadavky a představy uplatnil také pán domu.
Dřevo a kov Při volbě kuchyňského nábytku se majitelé rozhodli pro rustikální typ, který odpovídá stylu architektury domu i jeho současného zařízení. Tomuto požadavku vyhovoval nábytek ze série Roma (GORENJE NO – SLOVINSKO), jehož tmavší třešňové dřevo barevně ladí s dalšími dřevěnými prvky v přilehlých interiérech. Pak už bylo na projektantovi kuchyňského studia, aby se vypořádal s atypickým půdorysem a budoucí kuchyň sestavil tak, aby byl prostor maximálně ergonomicky i logicky využit. Hlavní části kuchyňské sestavy s varným centrem dominuje okno do zahrady. Pod ním je zabudována deska s troubou, okolo jsou po šířce celé stěny umístěny police a skříňky se zásuvkami. Linie velké pracovní desky je zakončena v netypickém koutu, kde našla své místo parní trouba a vysoká chladnička.
Protější část sestavy je ukončena barovým pultem, který místnost opticky uzavírá a odděluje od chodby vedoucí do přilehlé jídelny a rozlehlé obývací knihovny. Pod pultem je zabudovaný dřez, další pracovní plocha, vestavěná myčka a skříňky určené na skladování čisticích prostředků i košů na tříděný odpad. Pracovní plochy a deska barového pultu jsou z umělého kamene corian. Tmavší dřevo nábytku i odstín pracovní desky oživují spotřebiče v nerezovém provedení. Pod vysokým stropem je kuchyň opticky uzavřena rampou, ve které je zabudované osvětlení. Světel je tu dostatek, takže lze jejich kombinací zajímavě měnit atmosféru interiéru.
Chvála techniky aneb tři trouby Po několika letech vaření v provizorní kuchyni je paní domu s novou kuchyní velmi spokojená. Má tu totiž přesně to, po čem touží každá hospodyně. S využitím moderních spotřebičů je příprava pokrmů snadná a radost z vaření umocňuje i jednoduchá údržba. Díky dostatku úložných prostor a myčce se tu nepovalují zbytečně předměty a kuchyň působí stále uklizeně.
Při každodenní přípravě pokrmů pro rodinu tu maximální využití našla parní trouba. „Používám ji takřka neustále,“ konstatuje matka dvou dětí. „Parní trouba je ideální na přípravu zeleniny, ryb, rychle a zdravě v ní uvařím k snídani třeba i vajíčka na několik způsobů.“
Úctě se těší také vestavěná klasická trouba, které k žádoucímu výsledku stačí jen zadat údaje o váze a druhu pečeného pokrmu. Funkci pečení kontroluje teplotní sonda, snadné údržbě napomáhá uhlíkový katalyzátor likvidující pachy a nečistoty. V kuchyňské sestavě nechybí ani mikrovlnná trouba. Se sympatiemi uživatelů kuchyně se setkala i „inteligentní“ varná deska s indukčním ohřevem v přední části a dvěma topnými tělesy Hi-Light v části zadní, a také chladnička s funkcí Biofresh.
Hojně využívaná „stříbrná“ technika kuchyň příjemně doplňuje. Celý interiér tak organicky zapadá do stylu domu, jako by sem patřil od začátku.
Kontakt: BENING KUCHYNĚ, Komenského 1100, Řevnice, tel.: 257 721 717–8, e-mail: bening@bening.cz
text: Libuše Lhotská foto: Kamila Břízová |
Koupelna pro děti
|
|
Zářivě oranžovou koupelnu s dekorem sluníčka uchystali svým dětem – chlapci a holčičce – mladí manželé, kteří právě takto prakticky uvažují. Jejich osobní koupelna je v barevnosti velmi střídmá, i když vybavená kvalitními zařizovacími před- měty. Pro své děti však chtěli vytvořit prostředí, které by je hned po ránu dobře naladilo a večer jim zpříjemnilo potřebnou očistu, k níž musí rodiče své potomky často nutit mírným násilím. Proto matka vybrala obklady v barvě, která prokazatelně působí na člověka povzbudivě a aktivně. A zlaté sluníčko – třebaže jen v podobě keramické dekorace – nás dokáže vždycky zahřát a rozradostnit.
Vlastní umyvadlo, proč ne? Každé dítě má své umyvadlo, a to je výborný trik, jak zamezit rannímu dohadování, kdo si půjde dřív vyčistit zuby, aby nepřišel pozdě do školy, a jak vymezit povinnost uklidit si každý sám po sobě. Oddělené WC by samozřejmě představovalo ideální řešení, ale to už se do dispozice bytu opravdu nevešlo. Zato umístění bidetu je chvályhodné. Toto zařízení se ve větší míře zabydlelo v našich domácnostech poměrně nedávno, ale jeho používání představuje výrazný krok ke zlepšení osobní hygieny ženy i muže. Jestliže si na ně zvyknou už děti, je to jen dobře.
Není nad lázeň Vana je pro děti vhodnější než pouhý sprchový kout, vždyť se rády dlouho ráchají v teplé vodě. Odborníci navíc doporučují, aby člověk dobře zvážil, zda dává přednost sprchování, nebo dlouhému poležení ve vaně, a volil jedno nebo druhé. Pro rychlé umytí celého těla, ale také pro rozkošnické sprchování je jednoznačně vhodnější kvalitní sprchový kout. Miluje-li ale někdo dlouhou koupel ve vaně s bylinkovými extrakty, pak by měl dát přednost tomuto zařízení. Kombinace vany se sprchovým zařízením, které může být i velmi luxusní, se nedoporučuje, protože klasická vana v některých parametrech nevyhovuje: obtížněji se do ní vstupuje, snáz lze uklouznout a celkově chybí volnost, kterou poskytuje dobře řešený sprchový kout.
Koupelna pro dvě děti, kterou si můžete prohlédnout na našich záběrech, možná není v této chvíli dokonalá – u umyvadel by mohly být poličky na kosmetické a jiné přípravky –, ale to je problém snadno řešitelný. Jejím uživatelům však mohou závidět nejen děti – vlastní umyvadlo zdaleka není u nás standard.
Oranžová – je barva radosti, kterou v nás vzbuzuje oranžové vzcházející či zapadající slunce, – signalizuje optimistickou chuť do života, – zvětšuje pocit živosti, ctižádostivost, chuť k aktivitám, odvaze a síle, – symbolizuje něžnou lásku spojenou s vřelými city, touhami a přáními, – odmítají ji lidé, kteří jsou nespokojeni se svým osudem.
Kontakty: ALISEO, Bělohorská 32, Praha 6, tel.: 220 512 865, 220 517 802, fax: 220 511 909, EUROBATH CZ, Havlíčkova 678, Brno-Modřice, tel.: 547 216 622, IKERA, areál Oskar centrum Vinice, Vinohradská 3216/165, Praha 10, tel.: 274 782 257
text: Romana Hložánková foto: Lubomír Fuxa |
Utržená krása
|
|
Péče o květiny by měla začít již ve chvíli jejich řezu nebo po zakoupení v obchodě. Pokuste se omezit dlouhou dopravu a s ní spojenou dehydrataci. Ta může vést ke vzniku vzduchových bublin v cévách, které pak brání průtoku tekutin i poté, co květinu vložíme zpět do vody. Kytici neponechávejte v uzavřeném autě nebo na jiném místě s vysokou teplotou a vyhněte se umístění v průvanu.
Nechte kytici zabalenou v papíru co nejdéle, v létě není na škodu ho orosit. Nesete-li si květiny domů v zimním období, snažte se vyhnout mrazu a velkým teplotním rozdílům — ponechte je nejprve na místě, které není přímo vyhřívané (při teplotě okolo 15° C) a až poté je přemístěte do vyhřáté místnosti.
Péče ve váze Ještě před vložením květin do vázy odřízněte šikmým řezem přibližně 3 cm stonku. Použijte ostrý nůž, nikdy nůžky – ty mohou způsobit zmáčknutí a uzavření vodivých cév. Stonky je vhodné odříznout pod vodou, protože se do nich nedostane vzduch, a květiny pak ihned vložit do vázy. Nezapomeňte také odstranit ze stonků všechny listy, které by zůstaly ve vodě. Urychlují totiž znečištění vody a to zkracuje životnost květin.
Ty vždy dávejte do dobře vymyté vázy a použijte nejlépe odstátou vodu. Chcete-li, aby kytice vydržela déle svěží, přidejte do vody výživu pro řezané květiny. Ta jim dodá potřebné živiny a také omezí množení bakterií ve vodě. Vodu ve váze pravidelně doplňujte a každé tři nebo čtyři dny vyměňte. Vyvarujte se také umístění květin v blízkosti ovoce, protože to uvolňuje etylen, který urychluje kvetení. Stejně působí i odkvetlé květy, proto je vždy z vázy odstraňte.
Růže a lilie Pokud dostanete lilie, dejte pozor na pyl z pestíků jejich květů, který při neopatrnosti může zabarvit vaše šaty. Odstraníte jej přiložením lepicí pásky na postižené místo. Rozhodně šaty nekartáčujte. Pokud růže svěsí předčasně hlavičky, může být na vině vzduch zachycený ve stoncích. Růže vyjměte z vázy, zkraťte stonky ostrým nožem asi o 2 centimetry v úhlu 45 stupňů a nechte květiny plavat ve vaně na vodní hladině se stonky ponořenými pod vodou. Asi po hodině se vzpamatují a můžete je vrátit zpět do vázy.
Tipy – Do vody ve váze je možno místo výživy pro květiny vložit také aspirin nebo cukr. Poslouží podobně jako speciální výživa, i když se slabším účinkem. – Květiny vystavte na chladnějším místě mimo dosah přímého slunce, průvanu a elektrických spotřebičů (kvůli bezpečnosti a teplu). Nenechávejte je na televizoru. – Květinám velmi prospěje, umístíte–li je přes noc a na víkend do chladničky s teplotou 5–8 °C.
Kontakt: HOLANDSKÁ KVĚTINÁŘSKÁ KANCELÁŘ, Týnský dvůr 10, Ungelt, Praha 1, tel.: 224 828 065–68, fax: 224 828 456, e-mail: ewing@ewingpr.cz , www.ewingpr.cz ;
text: Lucie Martínková foto: archiv |
Mít za co uchopit
|
|
I na nábytkovém kování se odráží charakter uživatelů bytu, jejich vkus a cit. Úchyty a madélka na skříních, komodách a stolech zase dokreslují výsledný dojem z celého interiéru a mnohdy jej dokážou výrazně změnit. Vyměníte-li na svém nábytku úchyty, možná se vám bude náhle zdát, že máte doma nábytek úplně jiný.
Materiál a tvar Materiál na úchyty bývá volen s ohledem na životnost celého nábytku. Protože si nábytek většinou pořizujeme na několik let, ani úchyty by nás neměly opustit předčasně. Stále populární je chrom a dřevo, ale postupně převládají také lehké kovy s nejrůznější povrchovou úpravou a speciálně tvrzené plasty. V širokém sortimentu ovšem nalezneme i úchyty a madla z granitu, mramoru, porcelánu nebo skla, existují i kožené varianty. Tvarové zpracování je také velice rozličné, od nejjednodušších hladkých linií přes kulaté, oválné či hranaté tvary, zakřivená ouška, až po napodobeniny živočichů, rostlin i lidí. Nábytkoví prodejci vycházejí zákazníkovi vstříc a často nabízejí celý sortiment úchytů přimontovaných vedle sebe na zásuvky, takže si vybere opravdu každý.
Nábytek bez úchytů Nejen v kuchyních, ale i obývacích pokojích se začíná čím dál častěji objevovat nábytek, který žádné úchyty ani madla nemá. Dvířka a zásuvky se otvírají díky důmyslným mechanismům skrytým uvnitř, a tudíž stačí pouze zatlačit na vrchní desku, skříňka se pootevře a pak ji můžeme snadno uchopit celou rukou a otevřít. Velmi elegantní je také zešikmení bočních stran výjezdů, které umožňuje velmi snadné otevření zásuvek, jichž si díky jejich hladkosti na první pohled ani nevšimneme.
Nábytek bez úchytů – Působí velmi jednoduše a elegantně. – Vyžaduje častější údržbu, neboť po dotyku ruky na něm zůstávají otisky. – Čistí se velmi snadno, neboť se jedná o hladkou plochu.
Nábytek s úchyty – Úchyty mívají menší životnost než nábytek, na němž jsou přimontovány, protože jsou frekventovaně namáhány. – V místech montáže se usazuje špína, je potřeba je pečlivě vyčistit, ovšem až za poměrně dlouhou dobu. – Úchyty lze velmi snadno vyměňovat, takže můžeme lehce změnit vzhled nábytku, na němž jsou přimontovány.
Kontakty: BRIK – INTERIÉR STUDIO, Senovážné nám. 23, Praha 1, tel.: 224 142 666, fax: 224 142 667; DESIGN DISTRICT PETŘÍN, Újezd 19, Praha 1, tel.: 257 317 410, 732 652 077; HETTICH ČR, Jihlavská 3, Žďár nad Sázavou, tel.: 566 692 111, fax: 566 692 130; INPRO CZ, Pražská 293/12, Hradec Králové, tel.: 495 532 810, fax: 495 532 833; NÁBYTEK ŘÍHA/KANCELÁŘSKÝ NÁBYTEK, INTERIER, Sokolovská 224, Praha 9-Balabenka, tel.: 266 310 418, 284 824 027, mobil: 602 690 970
text: Lucie Martínková foto: archiv |
Ozvěna starých dobrých časů
|
|
Doba počátku 20. století s sebou přinášela řadu prudkých změn, které se nevyhnuly ani oblasti architektury. Autoři obytných staveb začali více než dříve vycházet vstříc individuálním požadavkům klientů, zároveň se snažili o vytříbení vlastního stylu. Tvůrci z kontinentální Evropy se velmi často nechali inspirovat anglickými vzory. Centrem domu se stala schodišťová hala, z níž se prostor „rozléval“ do dalších obytných místností. Plášť staveb tvořilo hrázděné zdivo, charakteristické štíty, mohutné střechy a komíny. Zakladatel moderní české architektury Jan Kotěra v tomto duchu pojal hned několik realizací, z nichž jednu již časopis Můj dům představil v číslech 9/2003 a 10/2003.
Vstříc požadavkům klientů Vilu v Holoubkově pro dvorního radu, ředitele státních drah v Praze a ministra veřejných prací rakousko-uherské monarchie Karla Marka začal Kotěra navrhovat pravděpodobně v roce 1907. Anglický vliv je již potlačen ve prospěch autorova vyvíjejícího se rukopisu – „obálku“ budovy tvoří pásy lícového zdiva, cementové omítky a škrábané omítky. Komunikačním uzlem domu zůstala schodišťová hala. Paní Marková ráda vařila, proto architekt navrhl na svou dobu rozlehlou kuchyň, jejíž podlahu krášlí dekorativní dlaždice. Karel Marek zase miloval odpočinek při zahradničení – proto nakonec koupil mnohem větší pozemek, než původně zamýšlel. Jan Kotěra navrhl několik variant projektu, poslední pochází pravděpodobně z roku 1909. Charakteristickým prvkem dispozice je bezesporu vyvýšený kulečníkový sál a důraz na pohodlné hygienické zázemí – v každém podlaží domu se nachází několik splachovacích záchodů, dostatečně velký prostor vyčlenil architekt i pro hlavní koupelnu v patře.
Drama se šťastným koncem Podle dostupných zpráv žili manželé Markovy ve vile spokojeně. Karel Marek zemřel v roce 1936, jeho žena o dva roky později. Během druhé světové války však objekt zabavili němečtí okupanti a šťastná hvězda domu nadlouho pohasla. Po osvobození ho pro změnu obsadila sovětská armáda a zdálo se, že poslední „ránu z milosti“ zasadili vile komunisté. Po znárodnění sloužila jako zdravotní středisko. Vnitřní výzdoba postupně zanikala, svůj charakter si zachovala jen schodišťová hala. Potomci Markových dům restituovali v devadesátých letech, a od nich jej koupili současní majitelé. Ti se rozhodli objekt rekonstruovat. Architekti Jakub Cigler a Wanda Krčiková uvedli po dohodě s investory do původního stavu prostory přízemí a patra. V původně neobydleném podkroví vznikly hostinské pokoje s hygienickým zázemím. Navíc suterénu přibyl bazén, sauna a klimatizovaná vinotéka. Tyto prostory jsou umístěny v objemu jižní terasy.
Budiž světlo! Společně s památkáři a restaurátory prozkoumali architekti všechny dostupné podklady a určili původní barevnost pláště, kterou dodrželi. Nechali opravit poškozené lícové zdivo i škrábanou omítku. Kromě původní měděné věžičky jsou veškeré klempířské prvky nové, stejně tak i dřevěné žaluzie a kovové mříže. Lodžie byla natolik zdevastovaná, že již nešla uvést do původního stavu. Proto řemeslníci vyrobili její přesnou kopii. Truhláři pak repasovali všechna okna a dveře. Střechu kryjí keramické prejzy.
Na první pohled zaujmou subtilní celoprosklené světlíky – jediné exteriérové prvky, které se odchýlili od původní podoby. Jednalo se však o nejjednodušší možnost, jak do podkroví přivést dostatek přirozeného světlo. „Vyhnuli jsme se tak zásadním zásahům do domu,“ vysvětluje Wanda Krčiková.
Slavnostní nálada Po příchodu do schodišťové haly se návštěvníka zmocní slavnostní pocit srovnatelný s dojmy, které většinou vyvolávají snad jen chrámové prostory. Okouzlující náladu podporuje východní denní světlo z vysokého okna a vysunutý arkýř pokoje pro hosta. Svítidlo vyrobili řemeslníci nové, přičemž se drželi jeho původní podoby zachycené na několika fotografiích. Interiér prohřívá dřevěná kazetová podlaha. Na centrální prostor navazuje salon s jemně štukovaným stropem, jídelna, kuchyň a zmíněný vyvýšený kulečníkový sál. Soukromou zónu patra tvoří ložnice rodičů, hlavní koupelna a dětský pokoj s vlastní koupelnou. Atmosféru interiéru dotvářejí repasované dřevěné obklady stěn a textilní tapety. Rekonstrukce se týkala i takových zdánlivých detailů, jakými jsou věšáky a držáky na deštníky. Výbornou práci odvedli odborníci ze společnosti Vysokoteplotní a užitková keramika Horní Bříza, kteří dokázali na zakázku vyrobit kopie původních dekorovaných dlaždic v počtu jen o málo převyšujícím několik kusů.
Architekti: Doc. ing. arch. Jakub Cigler (1962) absolvoval v roce 1987 Fakultu architektury ČVUT v Praze. Praktikoval v londýnských společnostech Richard Horden Associates a Future Systems. V roce 1989 si založil vlastní soukromou praxi, poté působil v New Yorku. Stal se prorektorem VŠUP v Praze, kde mu na katedře architektury byla udělena docentura. V letech 1992 až 1997 působil jako společník v architektonické kanceláři AIM Ltd. v Praze. Poté působil s Vítem Máslem a Davidem Chisholmem v architektonickém studiu CMC. Před třemi lety založil s Vincentem Maranim společnost Cigler Marani Architects.
Ing. arch. Wanda Krčiková (1970) studovala Fakultu stavební Slovenské technické univerzity v Bratislavě, poté přestoupila na téže vysoké škole na Fakultu architektury, kterou absolvovala v roce 1994. Praxi vykonávala ve společnostech Eva Jiricna Architects Ltd., Architecture Associates, AIM, CMC architekti a CMC architects. Od dubna loňského roku působí jako samostatný architekt.
Očima architektů Nové suterénní prostory přiléhají ke stávajícímu objektu a navíc se zahlubují pod úroveň základů. Tato situace si vyžádala rozsáhlé podchycení celé přední fasády domu. Trysková injektáž betonovou suspenzí zasahuje do hloubky 10,65 metru v místě druhého podzemního podlaží a do hloubky 9,2 metru ve zbývající části. Vzhledem k vysoké hladině podzemní vody je nutné její nepřetržité odčerpávání z vyhloubené stavební jámy. Celou přistavenou část tvoří uzavřená „krabice“, zapuštěná pod úroveň terénu. Úroveň nového suterénu se nachází níže než suterén původní. Výškový rozdíl je vyrovnán jednoramenným schodištěm.
Na úrovni podkroví se před rekonstrukcí nacházely neobývané půdní prostory. Nyní se zde nachází chodba, sklad, šatny a dva pokoje s vlastními koupelnami. Zvýšené požadavky na stálé a užitné zatížení si vyžádaly zapuštění nových nosných ocelových nosníků mezi stávající stropnice a vybourání jednoho vazného trámu. Dělicí příčky jsou sádrokartonové s vloženou akustickou izolací ORSIL-L. Vnitřní povrch střešních rovin je opláštěn rovněž sádrokartonem s požární odolností 30 minut. (redakčně zkráceno a upraveno podle technické zprávy)
Kontakty: Doc. ing. arch. Jakub Cigler, náměstí 14. října 17, 150 00 Praha 5, tel.: 257 320 490, fax: 257 325 056, e-mail: info@ciglermarani.cz; Ing. arch. Wanda Krčiková, mobil: 736 686 896, e-mail: krcikova@seznam.cz; dodavatelé: Průmstav, a. s., Štětkova 18, 140 86 Praha 4, tel.: 244 096 111, Vysokoteplotní a užitková keramika, s. r. o., Tovární 346, 330 12 Horní Bříza, tel.: 197 955 171, fax: 197 955 261
text: Filip Hubička foto: Ivan Bárta, Filip Šlapal |
Než vyrostou
|
|
Když se rodina rozroste o nového člena, je třeba během prvních měsíců, než začne ratolest chodit, učinit několik zásadních opatření. Kritických míst je v kuchyni více. Potvrzují to i statistiky, podle kterých je kuchyň nejčastějším místem úrazů v domácnosti. Řadu bezpečnostních zásad každý zná. Někdy na ně ale ve spěchu zapomeneme. Nebezpečné situace navíc vznikají velmi rychle, často během nepatrného okamžiku nepozornosti.
Pryč od sporáku Snad nejvíce nebezpečný je sporák. Z hrnců se kouří, bublá to tam a syčí. Když je dítě bez dozoru, může se stát, že neodolá pokušení. Je-li v blízkosti židle, snaží se vyšplhat nahoru a třeba „jen“ nahlédnout… Zrovna tak si ale může ublížit, když natáhne ruku a opře ji o horké nádobí či rozpálenou plotýnku. Dítě můžeme částečně ochránit neustálým vysvětlováním a zastrašováním, ale měli bychom využít i bezpečnostní pomůcky či přímo spotřebiče. Někteří výrobci nabízejí speciální kryt na sporák. Jde o nerezovou ohrádku, která se upevní na varnou desku a brání přístupu ze všech tří nebezpečných stran. Z hlediska ochrany před popálením jsou ideální indukční varné desky, které jsou po odstavení hrnců jen teplé. Na desce mohou být v nebezpečnější přední části indukční plotýnky a v zadní části plotýnky běžné.
Šetří i chrání Další nebezpečí představuje horká voda z dřezové baterie, přičemž nezáleží na tom, zda je baterie páková nebo klasická růžicová. Vůbec nejhorší je, když je přítok vody napojený na průtokový ohřívač nebo bojler. Nejjednodušší způsob, jak zabránit opaření, je snížit stabilně u elektrického spotřebiče nastavení teploty. U plynové karmy to ale možné není. Možnosti opaření nejlépe zabráníme termostatickou baterií. Jde sice o nákladnější řešení, ochrání ale všechny uživatele. Na termostatické baterii se nařídí stabilní teplota, kterou bude mít voda vždy po otevření kohoutku. Nastavením žádoucí teploty navíc ušetříme i několik litrů vody, které běžně odtečou, než se stačí namíchat požadovaná teplota.
Nebezpečné hrany a zásuvky Často se děti v kuchyni zraňují i o ostré hrany nábytku. Tomu lze předejít tak, že je opatříme speciálními chrániči. Malé všetečky láká i obsah zásuvek. Aby se dětské ručky nedostaly tam, kde jsou uloženy ostré nože, otevíráky konzerv, nůžky a jiné nebezpečné předměty, můžeme zásuvky opatřit plastovými pojistkami, které umožní jen částečné otevření. Možnost úrazu představuje i ubrus. Děti jej často stahují, aby zjistily, co je na stole zajímavé. Pokud trváte na tom, aby byl stůl ubrusem pokryt, zajistěte jej na několika místech pevnými sponkami. Další přechodnou pomůckou může být plastové nádobí. Pro své pohodlí volte typy, které lze dávat do myčky i používat v mikrovlnné troubě.
Nejen bezpečnost Při zařizování bytu obývaného malými dětmi myslíme kromě bezpečnosti i na jejich pohodlí. Aby se mohlo dítě najíst s ostatními členy rodiny u jídelního stolu, pořiďte mu vysokou stoličku. Při jejím výběru se neřiďte jen vzhledem, myslete i na to, aby byla dostatečně stabilní a pro dítě pohodlná. Děti rády pomáhají a vy jim to umožněte. Lepší, když dělají něco pod dohledem. K tomu, aby mohly na pracovní desce nebo jídelním stole spolupracovat, jim pořiďte stabilní stupátko opatřené protiskluzovou podložkou.
Nebojte se spolupráce Děti jsou zvídavé a rády pomáhají. Tím, že jim zakážeme přístup k pracovní desce nebo ke dřezu, je neuchráníme. Lepší je, když využijeme některé bezpečnostní pomůcky a přizveme je ke spolupráci. Tak jim zároveň lépe vysvětlíme, co pro ně může být nebezpečné.
Kontakty: M. G. DISTRIBUZIONE/CASA BELLA, Štěpánská 4, Praha 1, tel.: 224 941 431, tel./fax: 224 941 532; Husova 1, Praha 1, tel.: 222 220 191; IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110; Shopping Park Brno, Skandinávská 4, Dolní Heršpice, Brno, tel.: 543 539 111; Shopping Park Ostrava, Rudná 110, Ostrava-Zábřeh, tel.: 596 783 462, POTTEN & PANNEN, Václavské nám. 57, Praha 1, tel.: 224 214 936; TON, Michaela Thoneta 148, Bystřice pod Hostýnem, tel.: 573 325 111, 573 325 245, fax: 573 378 261
text: Libuše Lhotská foto: archiv |
Italsky velkorysé vítězství
|
|
Touha ví, co chce, i když vám to zůstává ještě skryto. Ale dovede vás k cíli, intuitivně. Platí to i o příběhu jedné koupelny v pražské novostavbě bytového domu, která je – řekněme „vášnivě moderní“. Prostě svým smyslem pro styl nezapře italskou inspiraci.
Tušení koupelny Investorka neměla příliš ujasněné představy, jak přesně bude koupelna vypadat. Oslovený architekt zahýřil na svých náčrtech efektními kreacemi, ale s funkčním řešením koupelny si poradit nedovedl. Oslovila tedy pražský ateliér Il Bagno, který nabízí italské koupelny. Úkol nebyl jednoduchý. K nejtvrdším oříškům patřil nepravidelný půdorys protáhlé místnosti. Pak tu byly požadavky zadavatelky: rohová vana s hydromasážním systémem (pokud možno stříbřitá), dvě umyvadla, sprchový kout, WC a bidet. Přála si také, aby koupelna působila světlým dojmem. Stalo se…
Šedomodrá elegance v bílé Návrhář studia minimalizoval barevnou škálu, aby ji sladil s kovově stříbřitou vanou. Z několika návrhů pak majitelka zvolila obklad i dlažbu ve smetanovém odstínu s jemnými akcenty v podobě tmavomodré mozaiky a čtverečků, jež s něžnou dráždivostí narušují strohou geometrii dlažby. Motiv modrých čtverečků se opakuje i na šedých listelách. Vzhledem k velkému oblému tělesu rohové vany byly správně zvoleny měkké tvary dalšího zařízení. Platí to o sprchovém koutu čvrtkruhového půdorysu s čirou zástěnou a o vejčitém tvaru bělostné keramiky WC a bidetu. Výjimku z této jednoty tvoří jen zrcadlová skříňka a pod ní šedofialové obdélníkové pláty dvou umyvadel z průsvitného plastu. Jejich ostré úhly vyvažuje mělké prohnutí, jakoby způsobené kovovou tíhou blyštivé vodovodní baterie a sifonu. U jedné stěny jsou tedy tvary ostré, u protilehlé zase oblé.
Otázka prostoru Atraktivní design subtilně konstruo-vaných umyvadel není samoúčelný. Zadavatelka si původně přála umyvadla zapuštěná do pultu. To však chtělo příliš mnoho prostoru. Takhle byl fakticky, ale i opticky ušetřen. Odkladovou plochu řeší přizdívka, která navíc skrývá vodovodní a odpadní armatury.
Pracovníkům studia se podařilo investorku přesvědčit i ohledně sprchového koutu. Zvolila rozměry 80 x 80 cm, ale pouhých 10 cm navíc místnosti nic neubere a představuje už výrazně větší pohodlí. To si vyžádalo jen menší přizdívku z pórobetonu, aby sprchový kout nevyčníval. Za ním jsou v úzkém výklenku situovány vstupní dveře. Majitelka zbývající centimetry citlivě využila pro skříň, jejíž zrcadlové dveře opticky zvětšují jinak trochu stísněnou část místnosti.
Vana na zakázku Klenotem koupelny je robustní šedě stříbřitá vana. Jedná se sice o typ Simona, ale firma Polysan ji vyrobila na zakázku z desky barvy „metal“, kterou nechalo studio Il Bagno pro svou zákaznici dovézt. Z téhož materiálu je vylisována i vanička sprchového koutu. Vana je vybavena hydromasážním systémem a tzv. chromoterapií – tedy efekty barevných světel, které prozařují plastový výlisek. Právě zde tato italská koupelna tají pod chladivou elegancí svou vášeň.
Ceny zařízení – Baterie: 31 200 Kč – Umyvadla: 38 309 Kč – Vana s vybavením: 149 524 Kč – Toaleta se zařízením: 36 668 Kč – Bidet: 17 002 Kč – Kompletní sprchový kout: 64 063 Kč – Dlažba a obklady: 46 680 Kč
Kontakty: EMCO, nám. T. G. Masaryka 95, Smečno, tel.: 312 547 844; IL BAGNO (realizace), Ostrovského 36, Praha 5, tel: 251 562 116, fax: 251 562 243,
text: Ondřej Vaněček foto: Robert Virt |
Brunovo království
|
|
Bruno je jeden a půl roku starý zlatý retrívr, který patří jistě k nejšťastnějším psům na světě. Ještě dřív než přišel na svět, začal pro něj 20 kilometrů za Prahou růst dům. Zvenku stavba nepůsobí nijak vyzývavě, naopak svou nenápadností zcela zapadá mezi ostatní vesnické domy, uvnitř je však plná promyšlených detailů a překvapení, které uspokojí nejen náročné koníčky a rozmary Bruna, ale vyplňují i představy o pohodlném bydlení jeho majitelů. „Chtěli jsme, aby náš dům nijak nevybočoval z ostatní zástavby, aby nebil do očí a nenarušoval přirozený kolorit vesnice. Zároveň jsme se však snažili koncipovat ho tak, aby splňoval naše základní představy o vlastním bydlení. Chtěli jsme, aby byl světlý, jednoduše a čistě zařízený a především praktický, nenáročný na úklid,“ říká mladá žena. „Dům jsme stavěli a zařizovali s ohledem na to, že v něm s námi bude žít pes a výhledově také děti.“ Mladý pár řešil dispozici po poradě s architektem tak, že přízemí je ryze společenské, patro naopak soukromé. Když vstoupíme do domu, za malým zádveřím nás přivítá prostorná hala, hlavní komunikační uzel interiéru. Vedou odsud dveře do dalších obytných prostor, je zde místo k posezení a také schodiště do horního patra s ložnicemi. Hala je otevřená přes dvě podlaží, takže je do ní přiváděno denní světlo střešními okny. Centrem rodinného i společenského dění je zbytek přízemního patra. Členitá místnost v sobě zahrnuje kuchyň, jídelní část s velkým stolem a především rozlehlé posezení u krbu. „Kuchyň je jedinou místností, jejíž zařízení jsem si po dlouhé diskusi prosadila podle vlastní představy. Nemám ráda v současné době populární linky v dýze a na varném ostrůvku jsem tvrdohlavě trvala,“ říká mladá žena, mezi jejíž zájmy patří architektura a design a která hledala inspiraci při zařizování mj. v Moderním bytě.
V domě převládají velmi kvalitní a moderní materiály, jako je dub, bělený dub, čiré i pískované sklo a chrom. Za zmínku jistě stojí originálně pojatý kout s krbem – skleněná deska před krbem má kromě funkce estetické také funkci praktickou – přivádí totiž světlo do suterénu, ve kterém najdeme úplné relaxační centrum – bazén, whirlpool a saunu. Toto zařízení společně s „pánským pokojem“, v němž dominuje knihovna a kulečník, a s terasou tvořící spojnici mezi obývacím pokojem a zahradou, poskytuje manželům v tomto zvenku obyčejném domě neobyčejnou možnost sportovního vyžití, krásný prostor k společenskému setkávání i rodinné zázemí. Pro zlatého Bruna je pak zajisté psím rájem na zemi.
Kontakty: CAST INTERIORS (nábytek), Žitná 41, Praha 1, tel.: 222 212 420; DREAM HOUSE (látkové okenní rolety), interiérový ateliér, Jankovcova 53, Praha 7, tel.: 234 602 250; ELIOS LIGHTING (osvětlení), Vlastislavova 11, Praha 4, tel.: 241 740 306, 241 740 308; EUROHOF (kuchyň), Žitná 52, Praha 2, tel.: 222 874 235–36, 224 943 123, 224 943 125, fax: 222 874 367, 224 941 985; GENERAL COMPACT, Chlum u Třeboně 90, tel./fax: 384 797 211; RADASTA, s. r. o. (stavební firma), tel.: 603 473 444
text: Lucie Martínková foto: Atudio Fotograf |
