|
|
Majiteli jsou mladí manželé, kteří se narodili v Děčíně a vrátili se sem po letech studií v Praze. Když získali po značném úsilí právě tuto parcelu, začali hledat architekta, jemuž by tento nelehký, ale zajímavý projekt svěřili. Bavili se o něm s mnoha lidmi a také s přítelem Janem Padrnosem, který se v té době zabýval hlavně designem nábytku, ale měl i zkušenosti s architekturou. Jan Padrnos načrtl příteli řešení, které bylo spíš pouhou skicou. Takových neformálních návrhů (i od renomovaných architektů) se sešlo víc a budoucí majitelé uspořádali večírek, na němž je dali účastníkům k posouzení. Jan Padrnos dnes s oblibou prohlašuje, že jeho návrh zvítězil proto, že „jury“ se nacházela pod vlivem alkoholu. Pravda je, že jeho návrh nejlépe využíval charakteru pozemku. Během dalších dvou let, kdy na projektu spolupracoval s majiteli, se jeho podoba stále vyvíjela až k současnému stavu. Původní představa byla přece jen trochu jiná – měl to být betonový kvádr, jakýsi bunkr zanořený do svahu, s prosklenou stěnou obrácenou do údolí a s možností dalšího přistavování. Tento požadavek, který by projekt komplikoval, nakonec majitelé naštěstí opustili.
Přerod bunkru Kromě limitu pramenícího z pozemku, byla stavba omezena i požadavkem investorů, aby nebyla příliš nákladná. Chtěli postavit pěkný atypický dům, který bude levný. A to se také podařilo díky tomu, že většina dodavatelů byly české firmy a použité materiály nepředstavují žádný luxus.
Dnešní podoba domu má stále původní tvar jednoduchého kvádru, který je však prosklený na západní a jižní straně otevřené do údolí. V létě chrání vnitřní prostory za okny před přílišným slunečním zářením hliníkové slunolamy, které velmi pěkně ladí s dřevěným obložením fasády na druhé polovině domu. Naopak v zimě lapají skleněné stěny bez žaluzií sluneční paprsky, a tak nezanedbatelně přispívají k udržování teploty v domě. Z obývacího pokoje se vychází na nevelkou dřevěnou terasu, kde dnes majitelé rádi pobývají. Naskýtá se odtud pohled, který se podobá podívané z letadla – dům se jakoby vznáší v prostoru.
V přízemí se nacházejí tzv. denní místnosti, tj. obývací pokoj, kuchyň s jídelnou, komory a WC, v patře je pak ložnice rodičů, dětský pokoj, koupelna a WC, na galerii, kam ústí schodiště, byla vytvořena pracovna.
Uprostřed přírody Kromě krásného výhledu má dům další přednost. Obklopují ho ze dvou stran stromy a svah pod ním se starší zástavbou. Až bude celý pozemek upraven (na návrzích se právě pracuje), stane se téměř součástí lesa. Potěšující pohledy do zeleného porostu nabízejí už dnes nevelká okna vedoucí na sever a východ. Takové umístění domu, v němž jsou obyvatelé obklopeni lesem a zároveň jsou stále součástí města, do jehož středu mají dvacet minut pěšky, je opravdu záviděníhodné. Jeho majitelé jsou s jeho konečnou podobou velmi spokojeni.
Slovo autora Než jsem se zaměřil na design nábytku, měl jsem po studiích příležitost pracovat v architektonickém ateliéru, kde jsem získal zkušenosti s navrhováním domů i jejich zařízení. A už jsem se nehodlal vrátit ke své původní vystudované profesi strojního inženýra. Ostatně mi toto vzdělání hodně dalo i pro designérskou práci. Tento dům vznikal poměrně pomalu – celé dva roky jsme s investory můj původní návrh dotahovali, ale pak jsem ho předal projekční firmě, kde vznikl prováděcí projekt. Pro mě skončil návrh u půdorysů, pohledů a řezů, protože jsem právě v té době zakládal a rozjížděl firmu Blackbox. Trochu toho lituji, protože jsem měl s investorem spolupracovat na dotažení interiérů a byl bych leccos udělal přece jen jinak. Proto jsem se rozhodl, že další podobné zakázky budu řešit až do finále, včetně interiérů a všech detailů. V současné době se snažím tyto záměry naplňovat mimo jiné v projektech domů pro vlastníky sousedních pozemků.
Kontakty: BLACKBOX, Karlovo nám. 31, Třebíč, tel.: 777 103 050; DESTR (truhlářské výrobky), Huntířov 69, 407 42, tel.: 602 441 857; ELIER RUBICON (ing. Zdeněk Tůma), Žitavská 2991, Česká Lípa, tel.: 777 217 734; REAST DĚČÍN (ing. Viktor Rejtar), U Plovárny 36/6, Děčín 1, tel.: 602 462 930
text: Bea Fleissigová foto: Oto Pajer |
Blog
Komfortní hnízdo
|
|
Dům svým protáhlým tvarem respektuje pozemek, který se zčásti mírně svažuje a skýtá nádherný výhled do údolí a na protější lesnaté vrchy. Plochy stěn jsou mírně zvlněny mělkými arkýřovými výstupky, z většiny plně prosklenými. Francouzská okna hlavních obytných prostor v přízemí směřují na jih. Terasu před nimi však zastiňuje daleký přesah střechy – půdorys podkroví tak dostal tvar výrazného písmene L, zatímco křídlo obývacího pokoje v přízemí ustupuje do hmoty domu ve prospěch terasy. Do plochy jižní a západní valby střechy se zařezávají hluboké lodžie pokojů v podstřeší. Zakřivení prostoru v praxi Do domu se vstupuje buď přes dvougaráž nasměrovanou k příjezdovým vratům, nebo hlavním vstupem uprostřed severní stěny domu. K této stinné světové straně s nejméně zajímavými výhledy jsou situována technická, servisní a hygienická příslušenství domu, aby se hlavní pobytové prostory mohly otevřít výsluní a utěšeným venkovským scenériím. Už prostorné reprezentativní zádveří hovoří jasně – toto sídlo není pouze pohodlným domovem rodiny, ale také místem společenských setkání. Trojdílné prosklené dveře propojují zádveří s halou. Odtamtud jim odpovídá protilehlé francouzské okno na terasu. Hala se sedací soupravou je však už součástí velkého, bohatě členitého obytného prostoru. Tomu jsou věnovány téměř dvě třetiny rozlohy přízemí a sestává z obývacího pokoje, jídelny, kuchyně a otevřeného spirálovitého schodiště do patra. Jeho polygonální stěna z režných lícovek, dubové stupně a zábradlí z kartáčované oceli jsou spolu se stáložárnými kachlovými kamny u protější stěny hlavními dominantami interiéru. Díky centrálnímu umístění schodiště je hlavní komunikační trasa domem velmi krátká – zádveří, kuchyň, jídelna jsou hned v dosahu. Dubová podlaha obývacího pokoje je snížena oproti úrovni haly o dva schody, stejně tak i u jídelny na opačném konci místnosti. V přízemí je umístěn poněkud stranou také hostinský pokoj. Jeho dveře ústí do haly. Přiléhá k němu menší sprchová koupelna s toaletou.
Dost místa i klidu pro všechny Klidová zóna domu se nachází v podkroví. Jeho jižní křídlo vyplňuje obytná manželská ložnice. Tři stěny, objímající zapuštěnou lodžii, jsou plně proskleny. Příslušná koupelna má dveře hned proti ložnici. Dětské pokoje jsou vzdáleny do západní části podstřešního prostoru. Těmto podkrovním královstvím architekt dopřál větší lodžii, než mají rodiče. Stejně jako pohled na zapadající slunce budou její uživatelé sdílet i společnou koupelnu, která je přístupná z chodby.
Pusťte architekta dovnitř! Třpytivé ticho zasněžených zahrad a kopců vstupuje velkým proskleným arkýřem do jídelny. Prohlédli jsme si dům a nyní s jeho majiteli a s jeho autorem architektem Jiřím Houšou hovoříme u stolu o detailech stavby. O kombinaci obkladů a mozaiky na zděném tělese kamen. O tom, jak se s investorem společně hledají ta správná svítidla nebo o výhodách toho, když se může architekt domu ujmout vzhledu interiéru. Přízemí je laděno do lehkých pastelových okrů a smetanových tónů s kontrastujícími šedými akcenty. Keramická dlažba v kuchyni, v zádveří a v hale je jedinou souvislou plochou, jen v každé místnosti se nenápadně mění dekor. Splývavé závěsy filtrují měkké světlo, které přichází ze stíněné terasy. Vysoká okna dosahují až ke stropu. Moc se nám odtud nechce…
Technické údaje dispozice: 5 + 1 zastavěná plocha: 234 m2 obytná plocha: 189 m2 obestavěný prostor: 1457 m3 základy: monolitické pasy z prostého betonu svislé konstrukce: obvodový plášť je sendvičové zdivo (keramické bloky Porotherm, tepelná izolace minerální vlnou Rockwool Airock v provětrávané mezeře, režné lícové zdivo) příčky: keramické příčkovky, v podkroví pórobetonové Ytong strop: železobetonová monolitická deska (obvodový věnec tvoří překlady nad otvory) konstrukce střechy: krov dřevěný tesařský (vaznice, nárožní krokve a sloupky z ocelových prvků), betonová krytina Bramac, parotěsná zábrana, tepelná izolace rohožemi Rotaflex, podhledy ze sádrokartonu; klempířské prvky z mědi podlahy: keramická dlažba, dřevěná plovoucí krytina výplně otvorů: okna, balkonové dveře, prosklené stěny atypické plastové; vchodové a interiérové dveře atypické dřevěné, dvojsklo DITHERM; vchodové a vnitřní dveře dřevěné; střešní okna dřevěná Roto vytápění: podlahové elektrické, u prosklených ploch podlahové konvektory; kachlová stáložárná kamna na dřevo cena: cca 7,5 milionu korun
text: Ondřej Vaněček foto: Robert Virt |
Něco pro perfekcionisty
|
|
Do jisté míry je tato potřeba oprávněná, nelze proti ní nic namítat, na-opak je správné jí (v rozumné míře) vyhovovat, i když je zřejmé, že ideálního stavu nemůže být nikdy dosaženo. Ale zejména věci dlouhodobé spotřeby by vskutku měly být po všech stránkách perfektní, a třebaže časem technicky vždycky poněkud zastarají, kvalitní materiály a kvalitní provedení by měly stárnout pomalu. Platí to o mnoha věcech a můžeme toto měřítko uplatnit také na kuchyňský nábytek, protože ten je vystaven velkému namáhání, kterému může čelit právě jen výroba všestranné kvality. Spolehlivě ji totiž prověřuje vlhko, horko, mastnota a ne-ustálá manipulace se zásuvkami a dvířky.
Na čem záleží Prvním předpokladem kvalitního kuchyňského nábytku jsou vhodné, perfektně připravené a upravené materiály. Pokud je to masivní dřevo, musí být dokonale vyschlé a vytříděné, pokud je to MDF, záleží na její konzistenci a provedení, protože pochopitelně existuje vždy několik tříd kvality. Důležitou roli hraje i povrchová úprava. Je-li provedena lakem, měli bychom se zajímat jak o technologii (kolik vrstev bylo aplikováno), tak o složení použitých laků. To se týká i konečné úpravy povrchů přírodními dýhami. Velké rozdíly v jakosti se mohou objevit i u laminovaných povrchů. A v neposlední řadě si musíme prověřit kvalitu kování, závěsných mechanismů, pojezdů u zásuvek, jejich vnitřní uspořádání a možnost snadného čištění. Opravdu velké rozdíly se mohou vyskytovat v provedení takzvaného drátěného programu, což jsou nejen jednoduché kovové poličky ve skříňkách, ale stále rafinovanější konstrukce úložných mechanismů.
A co design? V praxi ovšem tyto základní předpoklady kvality odsouvá poněkud do ústraní celkový vzhled kuchyně. Vybíráme především podle jejího barevného ladění, uspořádání jednotlivých pracovišť, využití různých praktických prvků, jako jsou mobilní pracovní plochy, rohové karusely, netradičně uspořádaná mycí a varná centra (vysunutá do prostoru nebo zcela oddělená na „ostrůvku“) a další vymoženosti. Design moderních kuchyňských sestav je stále rafinovanější a nabízí uživatelům i větší užitný komfort, kterému lze těžko odolat.
Jedna za všechny Preciznost a důkladnost našich západních sousedů je příslovečná, a pokud se týká designu, mluví obrázky samy za sebe. Řada Next 125 je vlajkovou lodí firmy Schüller, která ji představuje pod sloganem „kuchyň o generaci dál“ a zdůrazňuje u ní zejména přednosti, které jsme pro přehlednost shrnuli pod konkrétní obrázky.
Kontakty: SCHÜLLER KUCHYNĚ (výhradní zastoupení), Pražská 212, Kožlany, tel.: 373 391 180; prodejci : KAREL KOVÁČ, Přerovská 54a, Olomouc, tel.: 585 151 030–32; SCHÜLLER KUCHYNĚ, Hanychovská 557, Liberec 3, tel.: 608 765 909; BODINGER, U Pošty 39, Rychvald u Ostravy, tel./fax: 596 546 057; SCHÜLLER KUCHYNĚ VORÁČEK, Chelčického 19, České Budějovice, tel.: 608 308 070, 386 356 238; SCHÜLLER KUCHYNĚ, Vinohradská 57, Praha 2, tel./fax: 222 251 319, 732 286 384
text: Romana Hložánková foto: archiv |
Vodní kouzlení
|
|
Vodní plocha by dnes neměla chybět v žádné zahradě, pro každý styl a velikost pozemku se dá najít vhodné řešení. Můžete se rozhodnout pro libovolně velkou a tvarovanou vodní plochu. Pro zahradu ve svahu bývá ideální potůček, třeba i s kaskádami a bočními tůňkami, zajímavým vodním motivem ovšem může být i malá kašna, fontánka nebo ptačí napajedlo či pouhé koryto osázené blatouchy a vodními kosatci. A nemáte-li na pozemku dostatečný přírodní pramen, nezoufejte, výrobci zahradní techniky dnes nabízejí nepřeberné množství plastových rybníčků, čerpadel, fólií, umělých vodopádů, které vám pomůžou i na vaší zahradě vykouzlit vodní scenerii vašich snů.
Jezírka Trendem posledních let se bezpochyby stala biologicky čištěná jezírka – člověk uměle vytvoří prostor pro život mnoha rostlin a živočichů a ti se mu na oplátku starají o čistotu a kvalitu vody. Ryby, vodní a mokřadní rostliny totiž z vody odčerpávají živiny tolik důležité pro největšího nepřítele stojatých vodních ploch – řasy. Také z estetického hlediska zapadá jezírko do celkové koncepce zahrady mnohem přirozeněji než bazén.
A že se chcete ve své vodní nádrži také koupat? Pak rozhodně zvolte víceúčelové jezírko s dostatečným úsekem na plavání. Ovšem nejméně polovinu plochy musíte plánovat pro osázenou zónu sloužící přírodnímu čištění vody. K tomu se nejlépe osvědčil puškvorec, pryšec bahenní, tokozelka, prustka, některé druhy kosatců a mnoho dalších.
Voda znamená život Vytvoříte-li optimální podmínky (kvalitní vodu, teplotu, živiny, dostatečný příliv světla), nebude dlouho trvat a vaše jezírko se (pro vás znenadání) stane domovem pro řadu živočichů. Přiletí lesklé vážky, po hladině bude zčistajasna kroužit bruslařka a vodoměrka, objeví se první žáby nebo dokonce čolci a mloci. Za svou snahu budete odměněni vzrušujícím dobrodružstvím při pozorování života kolem vody.
Kontakty: AGAU TRADE, Alešova 1092, Kladno, tel.: 312 661 080; FLOOD, Čimelická 958/3, Praha 4, tel.: 603 845 476
text: Lucie Martínková foto: Filip Kašlík a archiv |
Zdím, zdíš, zdíme…
|
|
Ano, je to tak – jako je alegorií moudrosti sova pálená, v českých a moravských zemích dosud zůstává pro mnohé investory i stavitele symbolem stavařské moudrosti pálená cihla. Nynější trh však nabízí celou řadu dalších zdicích materiálů či masivních hmot pro hrubou stavbu.
Nejde jen o sympatie Čím oddělit své soukromí od okolního světa? O žádném konstrukčním systému pro stavbu domů nemůžeme s obecnou platností prohlásit, že je buď lepší, nebo naopak horší než jiný. Vždy musíme posuzovat jeho použití v rámci konkrétních podmínek – jen tehdy můžeme říci, že je nějaký stavební systém vhodnější nebo méně vhodný. Propagační texty v reklamách a na internetových stránkách výrobců berme jenom jako upozornění na výrobek a na jeho přednosti. Nevýhody si obvykle musíme zjistit sami. Je jistě lepší učinit tak před zahájením stavby, než se s nedostatky seznamovat na vlastní kůži až při používání dokončeného domu. Pak už samozřejmě nesprávný materiál nebo nevhodnou kombinaci konstrukčních prvků nelze opravit. Proto je vhodné přizvat nezávislého odborníka už ke konzultacím se zpracovatelem projektové dokumentace. Někteří výrobci a dodavatelé totiž motivují projektanty a zhotovitele k výběru určitého materiálu nebo konstrukčního systému, a to i finančně. Ale jinak snad není třeba se bát, že by se na trh dostaly vyloženě nebezpečné zdicí materiály. Rozhodně se však vyplatí vyžádat si od jejich dodavatele příslušné certifikáty o schválení výrobku.
Statika a teplo A které faktory hrají roli při výběru konstrukčního materiálu? Rozhodující je jejich tepelný odpor a způsob, jakým lze danou stavební hmotu kombinovat se zateplením. Jiné nároky bude mít dům v horské oblasti, jiné v teplejších lokalitách. Záleží také na druhu uvažovaného vytápění. Stěny mohou jen izolovat teplo vzduchu v interiéru jako třeba v případě dřevostaveb, anebo také teplo akumulovat a později uvolňovat. To se týká stěn z pálených a vápenopískových cihel, a zvlášť pak z betonových prvků. K dalším zásadním faktorům patří statika budoucího objektu. Třeba dům z masivních betonových stěnových dílců či vápenopískových komponentů bude mít jistě vyšší nároky na pevnost podloží a nosnost základů než dřevostavba nebo dům z keramických či pórobetonových tvarovek.
Výhody ucelených systémů Stále populárnějšími se stávají ucelené systémy pro hrubou stavbu. U nich bývá dobře vyřešena vzájemná kompatibilita jenotlivých konstrukčních prvků. Překlady nad otvory jsou z téhož materiálu jako ostatní zdivo, což eliminuje tzv. tepelné mosty. Stejnorodá plocha se i snadněji omítá. Stavebnice dobře zapadajících prvků vytváří také jistě soudržnější celek. Přesně vyrobené prvky snižují dramaticky spotřebu spojovacího materiálu. Díky tomu vysyschá zdivo rychleji. Navíc objednání celého „balíku“ s sebou nese i příznivou cenu. K takovým uceleným zdicím programům patří Porotherm a Citherm (keramické tvarovky), KM Beta (vápenopískové cihly a tvarovky) nebo Liapor (betonové tvarovky a velkoplošné stěnové dílce) a Ytong (pórobetonové tvárnice). Z motnovaných systémů jsou zděným stavbám materiálově příbuzné třeba Canaba (betonový panel), Tusco (stěnové dílce z hmoty Cihelit) či Radlická cihelna (celostěnové dílce lepené z cihel), které používají masivní prefabrikáty. Zajímavým produktem je i stavební systém Cepol Thermo I, založený na dutých polystyrenových tvarovkách, jež se vylévají betonem. Vzniká třívrstvá stěna, která přes svou „tenkost“ výborně tepelně a zvukově izoluje a má minimální nasákavost.
Kolik podob má cihla V Čechách je dosud značné množství cihláren. Jejich výrobky se různí kvalitou i cenou. Trhu však dominuje společnost Wienerberger se svým uceleným systémem Porotherm. V závěsu za ní je společnost Cidemc s obdobným zdicím programem Citherm. Základem jejich úspěchu je rozměrově přesná děrovaná odlehčená cihla, která za své vlastnosti vděčí vyspělé technologii výroby. Pálený střep z cihlářské hlíny propůjčuje zdicím tvarovkám dobré difúzní vlastnosti. Prodyšnost stěn zabraňuje vzniku plísní v místnostech a poruchám uvnitř zdiva, které jinak způsobuje kondenzace vodních par. Termoizolační vlastnosti stěny z pálených tvarovek jsou dosaženy speciálním tvarováním vnitřních dutin, systémem zazubení a technologií výroby, při níž vzniká v keramickém střepu velké množství drobných pórů, vyplněných vzduchem. Izolační schopnost takového zdiva ještě graduje velmi nízkým obsahem mokrých spojovacích materiálů – malt. To je umožněno přesností keramických bloků – kladou se v řadě na pero a drážku a příčky se upevňují pomocí ocelových kotviček. Jednou z posledních vymožeností je broušená cihla. Zdí se jen s milimetrovou ložnou spárou. Před položením se její spodní plocha namočí do řídké malty.
„Bílé“ stavebnice Přesnost, systém pero a drážka – to je charakteristické pro nový vylehčený zdicí systém od společnosti KM Beta, vyrábějící jinak vápenopískové cihly a betonové tašky. Prvky se maltují či lepí speciálním tmelem jen na vodorovné spáře. Materiál předčí ostatní hmoty svou schopností zvukové izolace a především měrnou pevností, což umožňuje používat tenčí stěny. Původně nižší tepelněizolační schopnosti jednovrstvé obvodové stěny z vápenopískové hmoty vedlo výrobce k vytvoření propracovaného stěnového systému SENDWIX, řešící tento nedostatek tak, že zděnou vrstvu doplňuje speciálními omítkami a izolací.
Na pohled se vápenopískovému programu KM Bety podobají bílé tvarovky od Ytongu. Jsou však v porovnání s nimi o mnoho lehčí, neboť se vyrábějí z pórobetonu. Díky své křehkosti se dají v případě potřeby velmi snadno opracovávat sekerou nebo pilou. Ytong byl se svou stavebnicí z pórobetonových zdicích prvků průkopníkem ucelených zdicích systémů na českém trhu.
Kouzla z betonu Termoakustický zdicí program od společnosti Lias Vintířov je příkladem úspěšného komplexního systému pro hrubé stavby z materiálu, který u nás zatím nemá velkou tradici. Sestává totiž z dutých betonových tvárnic z Liaporbetonu. Jeho základem je Liapor – keramické kamenivo (keramzit). Je to lehký, výborně izolující, pevný a zdravotně nezávadný granulát. Vzniká vypalováním a současnou expandací přírodních jílů. Spojením Liaporu, cementu a vody pomocí vibrolisovací technologie se pak vyrábějí přesné tvarovky. Zdivo z nich vyniká minimální vodní vzlínavostí, protože materiál není kapilární. Neomítnutá stěna o tloušťce 36,5–42,5 cm dosahuje hodnoty tepelného odporu 2,70–3,13 m2kW-1.
A půl je hotovo… Masivní konstrukce není jen výsadou zdicích systémů. Mohou se jí pochlubit i některé typové montované rodinné domy. Jeden z největších tuzemských dodavatelů rodinných domů Canaba montuje své typové stavby z betonových panelů. Společnost Lias staví domy ze stěnových panelů, vyrobených z lehkého keramického Liaporbetonu v rámci svého programu „Dům jedním tahem“. Zajímavý je systém lepení celých stěn z cihel, jak to dělá Radlická cihelna. Skvělé vlastnosti má i plášť domů firmy Tusco vyrobený z Cihelitu – hmoty z cihelné drti, písku a cementu. K systémům masivních hrubých staveb patří i technologie monolitických betonových domů, pro niž se vžil název „ztracené bednění“ – dvojitý skelet ze zateplených dřevoštěpkových desek se vylije betonem. Stavebnice se jmenuje Velox (dodává třeba firma Hoffmann) nebo Durisol (např. společnost Futur). Rodinné domy montované z prefabrikovaných dílů z produkce těchto společností názorně ukazují jednu z výhod domů. Ona „mokrá“ a „špinavá“ část výstavby, po které by jinak zůstalo na vaší parcele tolik odpadu, se odehrává v tovární hale. Ani tyto pevné a hmotné domy „vlk“ jen tak nesfoukne.
Kontakty: Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., Plachého 388/28, 370 46 České Budějovice, tel.: 387 766 111, fax: 387 766 315, e-mail: info@wienerberger.cz, www.wienerberger.cz CIDEM Hranice, a. s., divize CITHERM, Skalní 1088, 753 40 Hranice, tel.: 581 654 111, fax: 581 602 846, e-mail: citherm@cidem.cz, www.citherm.cz Lias Vintířov, Lehký stavební materiál, k. s., 357 44 Vintířov, tel.: 352 324 444–8, fax: 352 324 499, e-mail: info@liapor.cz, www.liapor.cz YTONG CZ, s. r. o., Vodní 550, 664 62 Hrušovany u Brna, tel.: 547 101 137, fax: 547 101 213, e-mail: obchod.cz@ytong.com, www.ytong.cz KM Beta, a. s., Dolní Valy 2, 695 01 Hodonín, tel.: 518 321134, fax: 518 321138, Infolinka: 800 150 120, e-mail: kmbeta@kmbeta.cz, www.kmbeta.cz
Připravili: Luboš Chot, Ondřej Vaněček foto: fotoganka.cz. archiv firem |
Jedna ze tří
|
|
V domě jsou celkem tři koupelny. Ta „pohotovostní“ v přízemí se sprchou a umyvadlem je nevelká – slouží akutní očistě po práci v garáži či na zahradě. Denní světlo do ní přichází jen z haly – změkčeno luxferami dopadá na černobílý rytmus obkladů. Další a nejnákladnější koupelna se nalézá v patře. Je vyhrazena dětem. To je zřejmé z jejího jásavě žlutého tónu a hravých motivů, jež mají co možná nejvíce zpříjemnit „otravný“ proces očisty. My však míříme do koupelny rodičů. Ale do ní musíme proniknout přes manželskou ložnici…
Vodní království Do koupelny se vchází dvoudílnými posuvnými dveřmi s výplní z matného skla. Za nimi se ocitnete v jakési mořské atmosféře. Navozuje ji zelený odstín keramické dlažby a obkladů řady Champagne z koupelnového programu Harmony značky RAKO. Plochy stěn u jednotlivých sanitárních předmětů zdobí rozšafná kvalitní imitace mozaiky. Změkčuje tak přechod mezi zelenomodrým tónem interiéru a klasickým „bílým střepem“. V oranžových čtverečcích mozaiky jako by sem pronikala barevná ozvěna domovní fasády a malby v přízemí. V barevném souladu s místností je i koupelnový nábytek řady Wätern z IKEA. Obě dvě nenápadné skříňky mají vzhled prostých plastových hranolů s průsvitnými dvířky – úzký stojí na hliníkových nožkách u dveří, druhý menší je zavěšen naležato nad bidetem. Koupelnu s podlahovou plochou přes 8 m2 osvětluje denním světlem horizontální okno a prosklené dveře do ložnice.
Mít jasnou vizi Vizi a hlavní slovo v pojetí i ztvárnění koupelny měla paní domu. Nejprve nechala svoji představu s pomocí specializovaných časopisů vyzrát. Především jí učarovala mozaika a střízlivý styl, který si na nic nehraje. Pak manželé oslovili koupelnové studio SÁGL. Tam vytvořili podle paní domu přesný počítačový návrh. To pravé rozmístění zařizovacích předmětů se na něm vylaďovalo asi dva měsíce. Manželé si pak mnohé z nich prohlédli zblízka na brněnských veletrzích a pak si je u studia SÁGL objednali. Platí to třeba o vodovod ních bateriích, o sprchovém koutě a o vaně. Ve jménu funkce Ozdobou manželské koupelny je umyvadlo. Nabízí se příchozímu hned po pravici. Vyniká svým jednoduchým a účelným tvarem, který je pro řadu Delta Diara typický. Jeho harmonický vzhled je dán vyváženým poměrem hran a oblých linií. Velké čtercové zrcadlo zvětšuje prostor a odráží světlo. V rohu za umyvadlem je sprchový kout. Vanička a zástěna z čirého bezpečnostního skla s antibakte-riální úpravou mají příjemný čtvrtkruhový tvar. Sprcha je vybavena termostatickou podomítkovou baterií. Technologický vrchol hygienického komfortu této koupelny pak představuje její nejnákladnější zařízení – pohodlná hydromasážní vana. Jinak v místnosti není nic zbytečného. Jen několik nejnutnějších doplňků ze stříbřitého kovu. Oáza relaxace a čistoty.
Kontakty: BLOMUS, Masarykovo nám. 397, Hradec Králové, tel.: 495 510 596-98, NOVASERVIS, Merhautova 208, Brno, tel.: 548 428 011, fax: 548 428 012, e-mail: novaservis@novaservis.cz , www.novaservis.cz ; POLYSAN, Nesměřice 52, Zruč nad Sázavou, tel.: 327 585 981, fax: 327 585 989, e-mail: info@polysan.net , www.polysan.cz ; RAKO,Šamotka 246, Rakovník, tel.: 313 537 709, fax: 313 537 732, e-mail: rako@rako.cz , www.rkz.cz ; RAVAK, Obecnická 285, Příbram, tel.: 318 427 111, fax: 318 427 27, e-mail: info@ravak.cz , www.ravak.cz ; SÁGL KOUPELNY, Vinohradská 127, Praha 3, tel.: 222 721 713, fax: 222 717 662, e-mail: info@sagl.cz , www.sagl.cz
text: Ondřej Vaněček foto: Robert Virt a archiv |
Exkluzivní půda
|
|
Skvělá adresa, kalendářově fotogenický výhled na Pražský hrad a výměra 150 m2 – takové jsou parametry podkroví, v němž si jeho majitelé rozhodli zařídit byt. Jakmile získali stavební povolení, zbývalo najít osobu, která by jim ze zaprášené půdy vysněné bydlení vykouzlila. Budoucí investoři nejprve objevili za výlohou jednoho z pražských interiérových studií nábytek, který přesně vystihoval jejich představu o stylu budoucího bytu. Dlouho neváhali a realizaci svého podkrovního snu svěřili jeho autorce – architektce Ivaně Dombkové, spolumajitelce a tvůrčí duši společnosti Donlić Interier.
Důvěra jako zadání „Investorům stačilo, že viděli naši práci, samotné řešení vestavby nechali plně na nás,“ ilustruje sympatická architektka neobvykle důvěrný vztah, který mezi ní a klienty vznikl. „V takovém případě je nezbytné se důkladně seznámit s životním stylem investora, s jeho zvyky, potřebami i zálibami. Z toho pak vycházím při koncipování interiéru.“ Také podobu malostranské vestavby zásadně ovlivnily osobnosti investorů. „V dispozici i barevném ladění interiéru se odráží jejich charakteristický temperament, naturelu klientů jsem přizpůsobila také výběr materiálů a doplňků,“ vysvětluje Iva Dombková.
Logika dispozice Architektka se musela nejprve vyrovnat s neobvyklým půdorysem tvaru písmene „U“. „Majitelé naštěstí nepotřebovali prostor nijak členit, proto jsem nechala jednotlivé části plynule navazovat tak, aby celek zůstal otevřený,“ rekapituluje svá východiska. Dispozice obytných zón byla zřejmá od samého počátku. Pravé křídlo s reprezentativním výhledem na Hrad nemohlo nepřipadnout společenské místnosti, kuchyni a jídelnímu koutu bylo vyhrazeno místo nalevo od vstupu a levé křídlo opanovala klidová zóna zahrnující ložnici a koupelnu.
Specifika podkroví Prostor vestavby výrazně omezují krovy sedlové střechy. Ostrý úhel, jejž s podlahou svírají krokve, znemožňuje zastavět obvod zdí běžným nábytkem. Tuto nevýhodu proměnila Dombková v přednost, když nechala spodní část šikmin „zaslepit“ na míru vyrobenými moduly, jejichž úložný prostor dostatečně supluje objem klasických skříní. Jen několika kusům nábytku se dostalo výsady opřít se o kolmé stěny štítů. Na zbývajícím prostoru lze využít volně stojící solitéry.
Původní bílá barva stěn působila v kontextu s tmavým protipožárním nátěrem trámoví příliš tvrdě. Architektka tento kontrast zjemnila nahrazením původní malby krémovou. Hegemonii světlých ploch pohledově narušují úložné moduly laděné do karmínové červeně.
Po světelných schodech Do bytu se vstupuje vchodovými dveřmi ve čtvrtém patře domu. Podesta za nimi je určena k odložení obuvi, rozměrné zrcadlo slouží nejen ke kontrole vizáže, ale zároveň opticky zvětšuje prostor zádveří. Potřeba projasnit tmavou chodbu byla jedním z důvodů, jež architektku přiměly nahradit původní smrkové schodiště novým z nerezové oceli. Volný průhled do vikýře v interiéru umožňuje přístup denního světla, které se od lesklého povrchu schodů odráží a rozjasňuje chodbu. Vizuální dojem z ní vrcholí kontrapunktem masivního karmínového sloupu, tvořícího pohledové těžiště chodby.
Kov a dřevo Přechod do interiéru charakterizuje kontrast ocelové hmoty schodiště s měkkým materiálem podlahy z běleného smrku. Pohled do kuchyně vlevo cloní jediná skříň standardních rozměrů, kterou v bytě najdete. Příchozím se tak primárně otevírá pravé křídlo se společenskou místností, oddělenou od schodiště skleněnou bariérou. Kuchyni dominuje kvádr pracovního stolu s varnou deskou a dřezem v nerezové pracovní ploše, další moduly se zabudovanými spotřebiči jsou zapuštěny v šikminách po stranách místnosti. Centrální dispozice kuchyně umožňuje bezproblémový pohyb po celé místnosti, jejíž prostor navíc pocitově zvětšuje.
V dostatečné vzdálenosti navazuje na kuchyň jídelní kout. Masivní dřevěný jídelní stůl, osvětlovaný vikýřovým oknem, jednoznačně odráží charakter prostoru, v němž přechází kuchyňská zóna v klidovou. Od ní je jídelní kout oddělen závěsem. Tématem ložnice situované v levém křídle bytu je solidní manželská postel. Dveře po pravé straně vedou do koupelny, která překvapí rozměrnou vanou a vtipně řešeným prostorem umyvadla stejně jako citlivým použitím doplňků, jimž byl zachován solitérní charakter. Z koupelny se otevírají dveře na balkonek s výhledem do dvora. Vyvedením smrkové podlahy až na balkon podtrhla Ivana Dombková homogenní charakter celého interiéru. Kromě dalších prvků sjednocujících jednotlivé obytné celky stojí za pozornost mosazná linka spojující stěny s podlahou. Mosazné, hliníkové i nerezové prvky však najdete na trámech i na jednotlivých kouscích nábytku, jejichž výhradní autorkou je sama architektka.
Půdička na míru Předsevzetí nemíchat se architektce do práce vydrželo investorům po celé dva měsíce, během kterých proběhla realizace. Investice „naslepo“ ve výši tří milionů se ale vyplatila. Když Ivana Dombková klienty do jejich nového bytu přivedla, pocit překvapení ještě umocnilo nadšení z proměny, jež poničená půda prodělala. „Myslím, že by předání mělo být co nejpříjemnější, proto dbám na to, aby byl byt kompletně vybaven vším, včetně šampaňského v lednici,“ odhaluje mladá architektka svůj smysl pro detail, jenž charakterizuje její autorský rukopis. Zapamatujte si jej. Až příště uvidíte exkluzivní bydlení, poznáte okamžitě, zda nese značku „Dombková“.
Architektka Ing. arch. Ivana Dombková (1965) Spolumajitelka společnosti DONLIć INTERIER Cena Design centra ČR za vynikající výrobek roku 2000, Cena GRAND PRIX EXPO IMAGE 2002, Mimořádná cena organizátorů udělená na komplexu výběrových výstav ART INTERIOR ‘02 za lidský rozměr vnímání designu, Cena novinářů za celkové vyznění expozice ART INTERIOR ‘02
Kontakt: DONLIĆ INTERIER, spol. s r. o., Bílkova 13, 110 00 Praha 1, tel: 224 812 850, 604 207 323,
text: Jakub Bielecki foto: Lubomír Fuxa |
Nenechali se odradit
|
|
Majitelé bytu své rozhodnutí o rekonstrukci zvažovali, neboť mnohé problémy se rýsovaly od počátku. Protože ale rozpočet na rekonstrukci třípokojového bytu vycházel přece jen výhodněji než koupě nového bytu, rozhodli se pro přestavbu. Protože muž je velmi vytížen v zaměstnání, řídila realizaci hlavně žena. Zvolila architekta, jehož výtvarný styl se jí zalíbil, a společně začali uvažovat o nutných změnách.
Více prostoru Architekt zvolil radikální řešení, které si vyžádalo velké změny dispozic: bourání příček, přesouvání komunikací, výměnu dveří a zárubní, budování nik, změny podlahových krytin. Hlavním záměrem bylo vytvořit na stejné ploše dojem většího, maximálně prosvětleného prostoru, který bude vhodně rozčleněn pro lepší praktické využití. Původně úzká potemnělá předsíň dnes působí dojmem světlé a vzdušné haly. Architekt toho dosáhl zejména tím, že ji rozšířil o prostor WC, které přesunul, takže se vstupní prostor zvětšil, spojovací chodba se zkrátila a současně rozšířila. Tím pádem zde bylo možné vybudovat osvětlené niky, které ji ještě opticky rozšiřují. Díky tomu, že se zároveň přesunuly dveře do ložnice, vzniklo místo pro velkou šatní skříň s posuvným otvíráním. Nový půdorys má i koupelna, nyní s velkým umyvadlem, sprchovým koutem, pračkou a skříní na různé nezbytnosti. Zásuvné dveře z matného skla výrazně šetří místo.
Lepší využití prostoru Totální přerod prodělala také kuchyň a obývací pokoj. Tvoří dnes multifunkční prostor, který je účelně rozčleněn na kuchyň, jídelní kout, odpočivný prostor s televizí a malé počítačové pracoviště. Ke zvětšení tohoto prostoru přispívá i zasklení lodžie, která se proměnila na zimní zahradu. Nově vytvořené centrum bytu bylo za pomoci optických klamů vtipným způsobem ze všech stran využito k různým účelům. Tak v kuchyňské části je do něj integrována vysoká lednice, směrem k sedací soupravě je začleněna televize a další audiovizuální technika, pracovna v něm získala úložné prostory a ukrytí kabeláže.
V protilehlé „klidové zóně“ se nachází ložnice a dětský pokoj. Také zde byly použity vestavby a zařízení bylo vyrobeno na míru ve stejném výtvarném i materiálovém pojetí jako celý byt. Vznikl tak ucelený, logicky dokonale vyřešený obytný prostor, kde se jeho obyvatelé vůbec necítí jako v paneláku.
Slovo architekta Ing. Martin Čermák z ateliéru Dessier vyzdvihl na této rekonstrukci zejména několik bodů: 1) Maximum nových akcí a vnitřního zařízení bylo provedeno tak, aby budily dojem stavební konstrukce nebo nábytku vestavěného do stavebních nik, protože jeho veškeré hloubky pak opticky ubírají prostoru méně místa, jsou méně nápadné a prostor sám je vzdušnější. 2) Protože dispozice bytu je stále relativně rozbitá, zvolili jsme pouze několik dobře sladěných barev, abychom celek zklidnili a propojili. Majitelka má v oblibě tmavě zelenou, která tvoří pěkný akcent k hnědé, bílé a stříbrné v různých odstínech. 3) Byt je relativně malý, takže jsme museli potlačit přehnanou dekorativnost. Veškerou zdobnost tvoří prolínání jednoduchých objemů a barev. 4) Abychom co nejvíce potlačili vzhled sídlištního bytu a navodili pocit „solidnosti“, udělali jsme v celém bytě podhledy, které zakrývají praskající omítku a spáry ve stropě. Ze stejného důvodu jsme také nahradili ocelové zárubně dřevěnými s poměrně širokými obložkami a vyměnili všechna okna. 5) Velký důraz kladu na dostatečné osvětlení, které musí odpovídat potřebě daného místa. Například vchod do bytu se nachází v tmavém středu chodby, takže jsme zde instalovali spínání na fotobuňku, aby člověk vždy vstupoval do světla.
Kontakty: DESSIER, Budějovická 9, Praha 4, tel: 261 211 430, e-mail: dessier@dessier.cz, www.dessier.cz; MOBILIER, Štěpánská 47, Praha 1, tel./fax: 222 230 530; CORRECT INTERIOR, V Jámě 3, Praha 1, tel.: 224 162 056–57, fax: 224 162 058; Příkop 4, budova IBC, Brno, tel.: 545 176 231; Hypernova Doubí, Liberec 23, tel.: 485 134 051, fax: 485 132 528; PETR KUBÁT (elektromontáže), Mírovka 71, Havlíčkův Brod, tel.: 569 438 235, 604 205 346; SPV – MIROSLAV BAŽANT (truhlářské práce), Matějovského 2118, Praha 5, tel./fax: 257 911 629; Š+V – PETR VOLESKÝ (stavební práce), Nedašovská 336, Praha 5, tel.: 257 950 573
text: Bea Fleissigová foto: Oto Pajer |
Žlutá jako slunce
|
|
Jasná sluníčková sluší spoustě květin. Poznáte je někdy podle českého názvu (slunečnice, sluncovka) nebo podle odborného latinského názvu. Objevuje se v nich řecké slovo helios (slunce), chrysos (zlato), nebo latinské aureus (zlatý), případně flavus (žlutý). Příkladem je Chrysanthemum, Heliopsis, Helianthemum, Helianthus, Helenium, Helichrysum.
Vliv světla Jaro i léto, slunce, oheň… Většina lidí má ráda žlutou právě pro symboliku zrození života a v zahradě je téměř nepostradatelná. Je nejviditelnější z celého spektra. Člověk, který ztrácí zrak, ji prý vidí jako poslední. Nejhezčí je za odpoledního slunce, které ji změkčí a dává jí teplý meruňkový nádech. V takovém světle navíc ztmavne zelená a světlé barvy vedle ní vypadají sytější a výraznější. Jarní světlo sluší jemným tónům narcisů a prvosenek. Za podzimního rána a odpoledne jsou třapatky, aksamitníky nebo chryzantémy zlatavé jako na obrazech starých mistrů. Velké skupiny žlutých květin ale nesázejte do míst, na něž se často díváte v letním poledni: jsou sluncem „vybledlé“ do unavených tónů a mohou vás i nepříjemně oslňovat.
Kombinace s jinými barvami Některé odstíny jsou příjemné a snesou se téměř se všemi ostatními barvami, ale třeba na sírově žlutozelenou musíme dávat pozor. S modrou vás úplně bije do očí – takový efekt lze použít jen cíleně jako překvapení, ale nemůže být na místě, kam s díváte pořád.
Obecně platí, že se pestré, výrazné plochy mají kombinovat s méně nápadnými – žlutou výborně zklidní zelená, její sousedka v barevném kruhu. Ta se naopak zdá vedle žluté mnohem teplejší než vedle modré. Ideální partnerkou žluté je komplementární (doplňková) barva fialová (modrofialová). Spolu jsou nejhezčí, navzájem se zklidní a zvýrazní.
Ale pozor! Pokud vytvoříte dvě stejně velké skupiny fialové a žluté, budou se „prát“. Je-li ale jedna z nich pouhým akcentem, bude váš záhon krásný. Když do modrofialové nebo fialové přidáte krémovou nebo bílou (nejlépe drobné květy), vznikne snášenlivá jemně pastelová. Zajímavé je promíchat sazenice rostlin na hranici skupin – obě barvy do sebe plynule a nenásilně přejdou.
Malé denní, velké odpolední Velké plochy žlutých květin nebo žlutě olistěných keřů se hodí do prostornějších zahrad. Moře narcisů v ovocném sadu je jako jarní probuzení, vysoké slunečnice, zápleváky nebo třapatky na pozadí jehličnanů, keřů nebo tmavého dřevěného plotu přitáhnou váš pohled i do vzdálených koutů.
K terase u domu, do spár ve schodišti nebo do květináčů sázejte malé skupiny drobnějších žlutých květin – devaterníky, tařice, dymnivky. Jarními druhy nemusíte tolik šetřit, letní míchejte s jinými barvami.
Osvědčené triky Jedna ostře zbarvená rostlina (nebo malá skupina) bude efektním akcentem v jednobarevné ploše pastelových květin harmonické barvy. Třeba jediná monarda (Monarda didyma) ve žlutém řebříčku (Achillea taygetea ‘Moonshine’) nebo jediný žlutý aksamitník mezi oranžovými.
Míchejte spolu různé druhy žlutě kvetoucích nebo olistěných rostlin – ve velké skupině krásnoočka (Heliopsis scabra ‘Karat’) se jako sen vznášejí liliovité květy denivky (Hemerocalis flava). Nápadné květiny podpoří příměs jemné citronové nebo máslové.
Jako akcent se do žluté hodí čistá modrá (třeba stračka, šalvěj), případně modrofialová (rozrazil, zvonky), opačně poslouží žlutá v modré a modrofialové. Žluté „body“ osvěží studenou paletu romantického záhonu, ale nepřežeňte to – stačí jeden nebo dva.
Voňavé asociace Žlutě olistěná vajgélie (Weigela ‘Looymansii Aurea’) voní po limetkách, žlutě kvetoucí smil (Helichrysum italicum) zase prosycuje vzduch vůní kari; anglicky se mu říká „curry plant“.
Žádný květ není jednobarevný Na květních plátcích najdeme odlišné odstíny nebo barvy žilek, v bázi pastelově žlutých tulipánů je krémová, u špiček skoro oranžová, uvnitř jsou tmavé tyčinky. Na malbu květu denivky budete potřebovat zlatavou pro ústí trubky, něžně lososovou a oranžovou pro petaly.
Příklady rostlin se žlutými květy nebo listy dřeviny – žluté olistění javor (Acer japonicum a palmatum – žluté formy), dřišťál (Berberis thunbergii ‘Aurea’), brslen (Euonymus fortunei ‘Emerald and Gold’), buk (Fagus sylvatica ‘Dawyck Gold’), dřezovec (Gleditsia triacanthos ‘Sunburst’), trnovník akát (Robinia pseudoacacia ‘Frisia’), jilm (Ulmus ‘Wredei’)
dřeviny – žluté květy žanovec (Colutea arborescens), čilimník (Cytisus), zlatice (Forsythia), kručinka (Genista), vilín (Hamamelis), třezalka (Hypericum), jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), zákula japonská (Kerria japonica), štědřenec (Laburnum), mahónie (Mahonia), mochna (Potentilla fruticosa – žluté odrůdy), růže (Rosa foetida, R. hugonis, R. banksiae, Rosa ‘Graham Thomas’), plamének (Clematis tangutica), zimolez (Lonicera periclymenum)
Trvalky – žluté květy Řebříček (Achillea filipendulina), rmen (Anthemis tinctoria), blatouch (Caltha palustris), krásnoočko (Coreopsis), dymnivka (Corydalis lutea), kamzičník (Doronicum), záplevák (Helenium), devaterník (Helianthemum nummularium), smil (Helichrysum), janeba (Heliopsis), slunečnice (Helianthus), denivka (Hemerocalis), oman (Inula), kosatec (Iris pseudoacorus), len (Linum flavum), vrbina (Lysimachia), pupalka (Oenothera), prvosenka (Primula), třapatka (Rudbeckia), rozchodník (Sedum), celík (Solidago), upolín (Trollius), divizna (Verbascum) Letničky Měsíček (Calendula), Limnanthes, aksamitník (Tagetes), slunečnice (Helianthus annus), krásnoočko (Coreopsis), sluncovka (Eschscholzia californica), vitálka (Sanvitalia), dmuloret (Calceolaria ‘Sunshine’), Nemesia strumosa Cibuloviny Česnek (Allium), montbrécie (Crocosmia), šafrán (Crocus), jiřina (Dahlia), talovín (Eranthis hyemalis), kandík (Erythronium), mečík (Gladiolus), lilie (Lilium), narcis (Narcissus), tulipán (Tulipa)
text: Jana Pyšková foto: Jana a Petr Pyškovi |
Improvizace ve stylu hi-tech
|
|
Kombinace starožitného nábytku umístěného v typicky půdním prostoru s moderními liniemi techna je překvapivě efektní. Přestože se kuchyň od ostatního zařízení výrazně liší, oba styly se zajímavě doplňují a vzájemně neruší. „V interiéru je hodně dřevěných prvků,“ konstatuje paní domu. „Kromě nábytku a korkové podlahy tu jsou trámy konstrukce krovu, a tak jsme měli pocit, že by budoucí kuchyň měla být z jiného materiálu. Nakonec jsme se rozhodli pro kontrast, jednoduchou kuchyň bez výrazných barev, které dominuje šedivá kombinovaná s kovem.“ Při volbě kuchyňského nábytku a spotřebičů se nechali inspirovat specializovanými zahraničními časopisy. Pak už zbývalo jen najít vhodného dodavatele.
Na míru Potíž byla v tom, že v roce 1999 si nový trend strohého designu kuchyňského nábytku laděného do šedivých odstínů u nás teprve hledal svou cestu. Pokud jej vůbec kuchyňská studia nabízela, šlo o pevné moduly, a ty byly pro nové obyvatele půdních prostor bytu nepoužitelné. Rozměry budoucí kuchyně byly pevně vymezené konstrukcí krovu a na čtvercovém půdorysu kuchyně (3,5 x 3,5 m) nebyla navíc ani jedna volná stěna. Vstupní část z jídelny je tu otevřená, na levé a přední obvodové zdi je okno a balkonové dveře a na pravé straně zase dveře do spíže. Proto bylo zapotřebí nechat vyrobit kuchyňský nábytek netypických rozměrů přesně na míru.
Kdo a jak Po delším hledání vhodné firmy, která by byla schopna splnit jejich představy, se dohodli ve studiu Peter Max. Tam totiž kromě kuchyní vyráběli i nábytek kancelářský. A právě materiál – šedivé laminové desky –, používaný firmou na zhotovení kancelářského nábytku, zvolili majitelé bytu pro svou budoucí kuchyň.
„Kromě toho, že jsme potřebovali nestandardní rozměry jednotlivých kusů, abychom jimi mohli kuchyň vyplnit přesně na míru, jsme chtěli i netypickou výšku pracovních ploch,“ vypráví majitelka, která se při zařizování nového bytu ujala funkce architekta a realizátora. „Jsme totiž s manželem oba vyšší postavy a běžná výška kuchyňských linek je pro nás nepohodlná. Ve studiu vyšli našim požadavkům maximálně vstříc. Na jednotlivé kusy nábytku zhotovili přesnou dokumentaci, takže při konečné montáži nebyl už žádný problém.“
Keramický obklad? Ne! K doladění technického rázu i zbarvení kuchyně bylo zapotřebí vybrat také vhodný obklad stěn. Dnes běžně dostupné hliníkové obklady ale na trhu ještě nebyly, a tak bylo zapotřebí improvizovat. S tvořivostí sobě vlastní se paní domu rozhodla použít průmyslový pochozí plech. Montáž na stěny byla sice vzhledem k jeho velké váze poněkud komplikovanější, výsledek je však velmi efektní. Výborně se osvědčilo i to, že část ho namontovali na pracovní desku u sporáku, kam teď mohou bez obav odkládat horké nádobí a plechy na pečení. Ani volba pracovní desky nebyla jednoduchá, neboť i zde byla tehdy nabídka trhu podstatně menší než nyní. Nakonec po užili stejný materiál, ze kterého je zhotoven nábytek.
Teplo domova Dokonalou atmosféru dolaďuje promyšlené osvětlení bez centrálního světla, které nahrazují lanková svítidla z IKEA. Další reflektory jsou ve dřevěných rampách instalované tak, že každá část kuchyně má vlastní osvětlení. Kombinací lampiček a reflektorů lze vytvořit v kuchyni různé nálady, přičemž rychlou změnu nasvícení umožňuje zapojení vypínačů do několika obvodů. S celkovým vzhledem kuchyně dobře ladí podlahová krytina ze zátěžového linolea, které je imitací teraca v šedivých odstínech. Rodině se velmi osvědčilo i z praktického hlediska. Je odolné proti poškození a dobře se udržuje. Strohost technického řešení kuchyně nenásilně nabourávají drobné doplňky, které sice stylově neodpovídají, kuchyň však příjemně zútulňují.
Co byste v kuchyni nehledali Stěny nad pracovní deskou a sporákem jsou obloženy průmyslovým pochozím plechem. Materiál, z něhož jsou zhotoveny jednotlivé kuchyňské moduly, byl původně určen na výrobu kancelářského nábytku.
Kontakty: Peter Max, Radlická 3, Praha 5, tel.: 257 310 032, IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 251 610 110, Shopping Park Brno, Skandinávská 4, Dolní Heršpice, Brno, tel.: 543 539 111; Shopping Park Ostrava, Rudná 110, Ostrava-Zábřeh, tel.: 596 783 462,
text: Libuše Lhotská foto: Eva Faltusová |
