Nejznámější z rodiny plžů je hlemýžď zahradní (Halix pomatia). Donedávna se u nás sbíral pro výkup a export do Francie, což ho pomáhalo udržet v určitých mezích, dnes jeho chovy najdeme na farmách. Od plzáků se liší tím, že má ulitu, do níž se stáhne v případě nebezpečí nebo zimního klidu. V mládí je ulita hnědá, časem zesvětlá. Může se dožít i šesti let.
Zajímavostí plžů je oboupohlavnost (hermafroditismus). Vajíčka klade na jaře do země a bývá jich podle druhu od 200 do 400. Později nakladená vajíčka se začnou vyvíjet až po přezimování.
Největší z plzáků je plzák španělský (Arion lusitanicus), zavlečený k nám na počátku 90. let. Je podobný našemu plzákovi lesnímu, ale soustřeďuje se nejvíce v zahradách. Obecně lze říci, že čím vlhčí místo, tím se vyskytuje častěji. Všichni plži jsou nejaktivnější v noci, jen za deště je lze spatřit i přes den. Pokud se přemnoží, je třeba zahájit systematický boj. Ten začíná už z počátku sezony.
Trávník je třeba na jaře vyhrabat nebo projet vertikutátorem, pomůže to přirozeným nepřátelům zničit vajíčka. Nejčastěji jsou to kosi a drozdi, kteří likvidují jak vajíčka, tak dospělé jedince. Máme-li slepice, můžeme je brzy zjara na zahradu na pár dní vypustit. V posledních letech se rozšiřuje druh kachen, takzvaní indičtí běžci, pro něž jsou plži přímo lahůdkou. Kromě toho hubí plže také ježci, rejsci, žáby, slepýši a střevlíci. Záhony je nejlépe mít přes zimu zryté (v hrubé brázdě).
Mírné zimy posledních let usnadňují plžům přezimování. Když se plži z vajíček vylíhnou, dají se do žraní prakticky čehokoli zeleného. Při jejich velikosti a pomalosti pohybu je jejich spotřeba značná. Údajně za den sežerou tolik, kolik sami váží. Určitý přínos lze vidět v proměně organického materiálu na aktivní humus, podobně jako u žížal. Vyhledávají zejména rostliny mladé a šťavnaté.

Nejčastěji napadané rostliny jsou košťáloviny, mrkev, ředkvičky, ale i brambory a jahodník. Z okrasných rostlin plže přitahuje aksamitník (Tagetes, nesprávně afrikán). Naopak plže odpuzují: česnek, kapradí, hořčice, kerblík, řeřicha, lichořeřišnice, šalvěj, tymián, yzop. Ohledně máty se názory liší, podle některých ji plži přímo milují, podle jiných nesnášejí…
Nejjednodušší je hlemýždě a plzáky sbírat. Jako nástraha může posloužit lehce nahnilá dřevěná deska pokropená vodou, pod níž se shromažďují. Rychle je zahubíme přelitím horkou vodou, naopak sůl jim přinese pomalou a trýznivou smrt. Pokud se to někomu příčí, může nasbírané plže odnést do lesa, ale je třeba mít na paměti, že dokážou za noc urazit i 50 metrů. Z okapových rour nebo fólie lze vytvořit vodní překážku, kterou plži nepřekonají.
Často doporučované ohraničení záhonu pilinami, popelem, sazemi nebo vápnem funguje, jen pokud materiál nezvlhne. Značný odpuzující účinek má kofein, ale kávové sedliny má zpravidla zahrádkář k dispozici jen málo. Nástrahy, do nichž se dává pivo, mohou přitáhnout i plže z okolí, ale jejich účinnost je velká.
|
Náš tip |
|
|
Odborný poradce Pavel Kukal: pracuje jako zahradník na České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze-Suchdole. Zabývá se rovněž psaním odborných článků a přednáškovou činností.

Ekologickou variantou je pěstování česneku, řeřichy, šalvěje a dalších bylinek, které plže odpuzují. Jejich přirozeným nepřítelem jsou také parazitické hlístice. Seženete je pod názvem Nemaslug a aplikují se ve formě roztoku.















Pěstování třešní má v tuzemsku dlouhou tradici, zejména v okolí Prahy, na Kolínsku a na Turnovsku, kde jsou vázány na hluboké půdy, často s červenavým odstínem. Opylovací poměry mohou být složitější, některé odrůdy jsou cizosprašné. Jako opylovač se nejlépe hodí třešeň ptačí neboli ptáčnice (Prunus avium). V přírodě se vyskytuje často, a to ve dvou formách, bělokoré a hnědokoré, přičemž školkaři vyhledávají raději tu první.




Spojením dřevostavby a minerální izolace vzniká příjemné, vnitřní zdravé prostředí vytvořené z přírodních materiálů. Jejich kombinací lze zajistit požadovaný komfort pro koncového uživatele. Minerální izolace na bázi skla je léty i tradicí prověřenou izolací do rámových konstrukcí. „Jedním z produktů, které nabízíme, je minerální izolace URSA PUREONE. Ta, stejně jako izolace URSA GLASSWOOL, dosahuje nejlepších akustických, tepelněizolačních a protipožárních výsledků, ale navíc je bez obsahu zbytkových formaldehydů. Hodí se tak i do prostředí s vyššími hygienickými nároky, například do dětských pokojíčků, lékařských zařízení apod.,“ vysvětluje architekta Tereza Vojancová.






Nezbytností je bezpochyby botník. Jeho velikost by měla odpovídat počtům osob, které zde žijí, a také jejich konkrétním potřebám. Někomu stačí několik párů bot, jiný jich potřebuje uložit 3x více, a tak řešte tento nábytek opravdu na míru konkrétním potřebám. Uložení bot lze vyřešit několika způsoby. Jedno z častých a praktických řešení pro nízké boty jsou výklopy, kde lze za sebe dát i tři páry bot podle typu kování. Využít lze i klasické police, které jsou však vhodnější pro zimní vyšší obuv, jako jsou kozačky či sněhule.
Designérka, která vystudovala navrhování interiérů a nábytku, se oboru věnuje více než 15 let.



Vytápění se řeší výhradně krbovými kamny na kusové dřevo a jak říká, neměnil by. „Na domku máme prosklená kamna na dřevo a v zimě je to nádherné. Připadáme si tu jako na chalupě. A zima nám zde rozhodně není. Díky kvalitní izolaci má dům dobrou akumulaci tepla a rozhodně zde netrpíme, jak si mnozí myslí. Izolaci jsem použil na naše poměry možná nezvyklou, ale o to více jsem s ní spokojený. Jedná se o čistě přírodní lněnou izolaci, která má dlouhou životnost a dobré vlastnosti. Problém nastává spíše v létě, kdy se domek může přehřívat a je dobré ho umístit pod strom, případně zastínit sluneční plachtou.“

























