Blog

Obývací stěny? Nikoli!

Jedním z vžitých terminologických nesmyslů je pojem „obytná nebo obývací stěna“. Co tímto svérázným slovním spojením myslíme? Obvykle určité seskupení skříněk. V žádném případě však tuto sestavu neobýváme ani v ní nebydlíme. Jak tedy zmíněný skříňkový útvar nazvat? Musíme-li už zvolit nějaké označení, pak nejlépe skříňková sestava nebo – přinejhorším – nábytková (popř. skříňková) stěna.

Kde se vzala?
Nemusíme jít do tak dávné historie, jako to v naší rubrice činíme u jiných nábytkových kusů. Stačí se vrátit do dvacátých let dvacátého století: v roce 1924 začal český výrobce nábytku Jan Vaněk v UP závodech – jako první v Evropě – vyrábět tzv. sestavovací nábytek. Do té doby se pro zařízení bytu vyráběly buď jednotlivé nábytkové kusy, nebo tzv. komplety či nábytkové soupravy. Známe komplety do obývacích pokojů, ložnic, jídelen, kuchyní, dětských pokojů. Komplety měly ustálený počet nábytkových kusů a byly obvykle vyráběny z jednoho druhu dřeviny – někdy exotické, neboť se nepočítalo, že by se v budoucnu doplňovaly nějakým dalším nábytkem. Jan Vaněk si zasluhuje v naší historii nábytku ocenění srovnatelné s významem rodiny Thonetů. Ve dvacátých letech začal v UP závodech v Rousínově na Moravě přemýšlet o nábytku pro sociální bydlení a o potřebách moderního bydlení vůbec. Pustil se proto do tzv. sestavovacího nábytku, později nazývaného nábytkem sektorovým. Ten díky určité modulové řadě (tj. několika jednotným hloubkám, šířkám a výškám) umožňoval kupovat jednotlivé skříňky, stavět je vedle sebe či na sebe a vytvářet tak různorodé sestavy podle vlastní potřeby.

Variabilní prostor
Trvalo dosti dlouho, než si na tento tvořivý způsob uspořádání individuálního bydlení zvykla tehdejší konzervativní společnost. Určitý odpor kladli zákazníci také proto, že u sektorového nábytku nebylo možné zajistit shodnou barevnost dřevin, a tak mohly mít skříňky, byť vyrobené z jednoho typu dřeva, odlišné odstíny. Ještě v roce 1953 byl z výroby vyřazen významný a tehdy jediný typ sestavovacího nábytku KS jen proto, že jeho tvarová jednoduchost zanikala v záplavě snad nejméně hodnotného nábytku do kuchyní, jaký se kdy vyráběl. Vraťme se však k bytovým stěnám. V roce 1960 bylo postaveno v pražském Karlíně experimentální sídliště Invalidovna (nedávno proběhl v televizi pořad, který se snažil objasnit, proč usiluje PhDr. Rostislav Švácha z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR o to, aby část tohoto sídliště byla vyhlášena architektonickou památkou). Architekti tehdejšího Ústavu bytové a oděvní kultury se snažili na Invalidovně ovlivnit bytový prostor už při vlastní stavbě vestavěnými úložnými prostory a variabilními příčkami. Vznikly zajímavé návrhy, mezi nimiž bylo i originální řešení stěn mezi pokoji, které sloužily k ukládání. Byly to skutečné bytové stěny: od podlahy ke stropu a od jedné zdi ke druhé.

Od mobility k monstru
V té době však socialistický nábytkářský průmysl zjistil, že ho vlastně výroba sektorového nábytku zatěžuje. Postupně se omezovala řada nabízených modulových skříněk (s výjimkou systému Universal), a pak se přišlo na jednoduché řešení. Nejčastěji kupované skříňky byly sdruženy do bloků a takto prodávány. Zákazník si nemohl určovat, zda chce takový či jiný rozměr nebo odlišnou výšku – zrodilo se monstrum nazývané „bytová stěna“. Pokud by to byla skutečně sestava tvořící stěnu mezi dvěma prostory, nedalo by se nic namítat. Šlo však o nedemontovatelný skříňkový objekt, který trůnil uprostřed ústřední stěny obvykle v obývacím pokoji. Tehdy se asi zrodil i onen nelogický název „obytná“ či „obývací“ stěna. Po mnoho let probíhal marný boj mezi architekty a výrobou. Reklama donutila statisíce rodin, aby si jako „moderní“ prvek tuto skříňkovou skrumáž pořizovali a zařadili se tak na „vrchol socialistické bytové kultury“ sedmdesátých a osmdesátých let. Chabou útěchou nám může být, že podobný proces probíhal i v západním, hospodářsky vyspělém světě.

Současnost
„Bytové stěny“ u nás kralovaly více než dvacet let. Naštěstí se po roce 1989 postupně pod vlivem světového vývoje přestaly vyrábět. Všude ve světě zvítězilo úsilí o individuální řešení bytového prostředí s použitím jednotlivých nábytkových kousků nebo skladebných systémů. Mnozí výrobci dnes v reklamách předvádějí něco, co by mohlo bytové stěny připomínat, jde však o individuální řešení pro jednotlivé zákazníky, kterým se určitý skříňkový soubor „šije“ na míru potřeb rodiny i rozměrů bytu. Co říci závěrem? Pokud už podobnou „sestavu“ máme doma, nazývejme ji alespoň tak, jak si zaslouží – obytné či obývací stěny jsou jazykový i obsahový nesmysl!
Lenka Žižková
Foto Jaroslav Kvíz,
Petr Žáček a archiv autorky

Cizí slovo digestoř

Odtah, nebo recirkulace?
Již ve fázi projektu musíte mít jasno, jestli se o čistý vzduch ve vaší kuchyni bude starat odtahová verze digestoře (a podle toho naplánovat otvory a potrubí), či zda to bude recirkulační neboli bezodtahová varianta. V dnešní kuchyni odsavač zkrátka být musí. Instalace digestoře s odtahem (obr. 2) je nejjednodušší a nejefektivnější řešení – pachy a páry jsou odsávány pryč z vaší kuchyně a problém je jednou provždy vyřešen. Pokud vám ale například dispoziční řešení neumožní napojení na odtahové potrubí, přistupte k recirkulaci (obr. 3). Dnes jsou již recirkulační filtry na dobré úrovni a nemusíte se bát, zda vás nepříjemných zplodin z vaření zbaví. Dále tu je dvojí ekologický aspekt: zplodiny pohlcuje filtr a vy je nevypouštíte do ovzduší; v zimním období navíc šetříte tepelnou energii, protože ohřátý vzduch cirkuluje v místnosti a nevyháníte jej ven. Nevýhodou je pravidelná výměna filtrů (zhruba 1x za rok podle četnosti a způsobu vaření), ale úsporou tepla si na sebe filtr „vydělá“.
Vzhledem k tomu, že ani jedna z variant není výrazně lepší, lze na výše uvedenou otázku odpovědět takto: pokud nemáte problém s napojením odsavače par na odtahové potrubí či vysekáním otvoru realizujete odtah přímo skrz zeď, udělejte to. Ale pokud by instalace digestoře byla spojena s problémy (třeba vedením pětimetrového potrubí přes koupelnu), realizujte bezodtahovou variantu.

Nakupujte u odborníků
Toto staré heslo platí stále. Digestoř není sezonní záležitost, kterou byste po roce vyměnili. Proto se vyplatí vyhledat specializovanou firmu a dát si poradit – nabídka trhu je totiž široká a laik se v ní těžko orientuje.
Digestoře můžeme rozdělit do čtyř základních skupin:
1. Odsavače pod kuchyňskou linku
Tento typ je nejznámější a v posledních letech doznal výrazných kvalitativních změn. Od poněkud nevzhledných hranatých tvarů (obr. 4) s jednorázovými textilními protitukovými filtry, nízkým výkonem motoru a vysokou hlučností se tyto digestoře posunuly k eleganci a kvalitě: tvary se zaoblily, objevil se kovový protitukový filtr s prakticky neomezenou životností, výkon motoru stoupl a hlučnost se snížila.
Digestoře dnes již také mají několikastupňové ovládání, takže příprava málo aromatického pokrmu nemusí být doprovázena plným výkonem motoru, ale stačí zapnout nejnižší stupeň. A pokud tento typ doplníte teleskopickým dekorativním komínkem (viz obr. 7), získáte „komínovou“ digestoř za cenu i hodně pod 5000 korun.
V nabídce jsou jak šířky 50 či 60 cm (výjimečně i 90 cm), tak jedno- i dvoumetrové varianty; z barev se uplatňují především klasická bílá, hnědá nebo černá, případně i čím dál oblíbenější nerezové provedení.
2. Vestavné typy odsavačů
Trend vestavných spotřebičů se nevyhnul pochopitelně ani digestořím. Vestavné, výklopné, resp. výsuvné odsavače par pořídíte v rozmezí od tří do deseti tisíc korun.
Tyto typy digestoří jsou většinou mimo dobu provozu ukryty v kuchyňské skříňce a vidět z nich je jen výsuvné čelo. Hlavní část digestoře zabere buď zadní, nebo spodní část skříňky (obr. 5). Především pro malé kuchyňky představuje toto řešení maximální úsporu místa. Pro ty, kteří chtějí, aby digestoř nebyla mimo dobu provozu v kuchyni už vůbec vidět, je tu novinka: typ Best 415 (obr. 6) vykoná při zasunutí do skříňky i pohyb směrem vzhůru a odsavač se tak zcela ukryje vašim zrakům. Pro individuální či atypická řešení jsou pak určeny vestavné jednotky, které mají „načisto“ provedenou pouze spodní část, viditelnou po zabudování. Je zde protitukový filtr, osvětlení a ovládání. Takovou jednotku (viz obr. 8) lze zabudovat do libovolného korpusu, třeba ze sádrokartonu, plechu či dřeva – zkrátka může vzniknout digestoř zcela podle vaší fantazie.
3. Komínové digestoře
V poslední době došlo k velkému nárůstu obliby dalšího typu digestoře, jemuž říkáme „komínový“ nebo „krbový“. Obchodníci nabízejí komínové digestoře v širokém spektru typů, tvarů, materiálů, barev i kvalit. Ceny solidních výrobků začínají pod částkou 10 000 Kč (viz obr. 9), zatímco horní hranice je prakticky bez omezení a může se dostat i hodně přes padesátitisícovou sumu. Špičkové výrobky mohou mít například dálkové ovládání, hydraulické snižování výšky, automatické spínání odtahu atd. Nejběžnější rozměry bývají 60 a 90 cm. Odborníci vás budou přesvědčovat o šíři 90 cm – a budou mít pravdu. Elegance komínové digestoře totiž lépe vyzní při větší šířce (viz obr. 10). Nejčastější nabídka typů je v nerezu. Nerezový povrch vítězí nad klasickou bílou či dominantní černou. Praktickým doplňkem u komínové digestoře se může stát např. mřížková police (obr. 9) nebo nástěnný panel (obr. 13), který ochrání stěnu mezi sporákem a digestoří a působí velmi esteticky.
4. Ostrůvkové odsavače
Umístění varného centra uprostřed místnosti znamená také instalaci digestoře v prostoru. Ke stropu můžeme zavěsit buď klasický obdélníkový tvar, nebo kombinaci kovu a skla, případně třeba i futuristický typ (obr. 12). Záleží hlavně na vašem vkusu – při výběru ale dbejte především u tohoto typu na dostatečný výkon motoru, který si musí poradit s párou i pachy, jež v prostoru unikají do všech stran. Odsavač s výkonem pod 500 m ³/h pro vás nebude tím pravým „ostrůvkem pohody“. Abychom se v široké nabídce „neutopili“, musíme se v první řadě rozhodnout, který ze čtyř výše uvedených typů má vzduch v naší kuchyni čistit. Po tomto zúžení už můžeme brát ohled na funkční i estetická kritéria jednotlivých digestoří.

Odpovídající výkon motoru
Velikost místnosti musí být v souladu s výkonem motoru – čím větší místnost, tím výkonnější musí být odsavač par. Platí to zvláště v případě, jestliže je kuchyň propojena s dalším obytným prostorem. „Slušností“ u digestoře je dnes výkon alespoň 200 m ³/h, který zvládne běžnou panelákovou kuchyň o rozloze asi 8 m ². Solidní odsavač par s odtahem kolem 400 m3/h vás zbaví par a pachů v kuchyni s plochou zhruba 12 m ². A na větší prostor už se doporučuje výkon okolo 700 m ³/h. Jde samozřejmě o údaje orientační, ale pro základní rozhodnutí stačí. A pokud chcete přesnější informace, vezměte si k ruce kalkulačku a spočítejte si v krychlových metrech objem kuchyňského prostoru. Vzduch v místnosti se doporučuje vyměnit desetkrát až patnáctkrát za hodinu – a vyjde vám doporučený výkon motoru.
Nejdůležitějším prvkem u digestoře je právě motor a požadavky na něj jsou poněkud protichůdné: vysoký výkon, nízká hlučnost a dlouhá životnost. Test kvality je velmi jednoduchý – i na nejnižší stupeň musí digestoř udržet přisátý kancelářský papír formátu A4. Pokud ne, zkuste raději jiný výrobek.

Hlučnost
Hluk v kuchyni určitě nechcete – digestoř musí být tichá. Tak například odsavač par Best K 4035 (obr. 11) má při plném výkonu 520 m ³/h hlučnost jen 60 decibelů! A stačí snížení o jeden stupeň – na 400 m ³/h – a už nebudeme mluvit o hlučnosti, ale spíše o šumění (55 dB). Na odvětrání páry z jednoho přiklopeného hrnce hravě stačí první stupeň s výkonem 300 m ³/h – a nemít motor světelnou kontrolku chodu, nevěřili byste, že funguje. Hlučnost tu dosahuje pouhých 47 dB.
Nebojte se při koupi digestoře zeptat na hlučnost. Pokud se nedozvíte konkrétní číslo a prodávající vám neumožní si výrobek poslechnout v chodu, patrně nenakupujete u odborníků.

Design, osvětlení a další komponenty
Design je spíše otázkou vkusu každého z nás – někdo uvítá nevšední provedení, jiný nedá dopustit na klasické tvary. Pokud má digestoř kvalitní motor i osvětlení, otázka obalu zůstává zcela na vás.
Dostatečné osvětlení je ovšem pro vaši spokojenost s odsavačem par velmi podstatné. U levnějších typů je zajišťují žárovky, u dražších zářivky – a nejlepší světelný zdroj představují halogeny. Čistý vzduch ve vaší kuchyni nemusí být jen otázkou digestoře – dost možná budete řešit i problém dalších komponentů. Mezi ně patří především odtahové potrubí (může být z hliníku, plastu či jiných materiálů), dále redukce, kolena a přechody, ventilační mřížky, rychloupínací pásky, těsnicí tmely nebo čisticí prostředky… Je toho zkrátka dost, co bude lépe při nákupu digestoře realizovat v úzké spolupráci s odborným prodejcem. Navíc je rozhodně pohodlnější nakupovat na jednom místě, než běhat z obchodu do obchodu.

Premiéra na závěr
Začínali jsme u projektu – a nyní jsme na konci. Kuchyň voní novotou, a ta krásná digestoř… Je to opravdu třešnička na dortu. Ale co mastné výpary z řízků a otisky prstů? Jsme rádi, že vás můžeme seznámit s novinkou na našem trhu: na digestoře se mimořádně hodí speciální čisticí a ochranné přípravky Digič a Digen, které vznikly ve spolupráci dvou českých firem – Severochema Liberec a Incos Alfa. Digič vás zbaví nečistoty a mastnot (funguje na lihové bázi) a Digen pak ochrání především nerezové plochy, tolik náročné na údržbu. Vytvoří na povrchu účinný ochranný film, který brání usazování mastnot. Tím jednak zjednodušuje další údržbu i úklid, jednak prodlužuje životnost digestoře.
(fp)
Foto Incos Alfa

Proměnlivo

K variabilnímu řešení dětských pokojů vede designéry hlavně potřeba maximálně využít určený prostor a také nabídnout něco víc než jen nábytek. Pokud už se rodina rozhodne pořídit svým dětem vybavení odpovídající jejich věku i potřebám, většinou se pořizovací cena vyrovná ceně zařízení obývacího pokoje. A kdo by chtěl investovat do něčeho, co brzy zevšední?

Děti rostou

Při promyšleném uspořádání se na malé ploše dá soustředit maximum dětských činností a ušetřené místo zůstane volné pro dětskou fantazii. Přitom minimalizovat zařízení dětského pokoje není nic snadného — postel a pracovní stůl být musí, bez šatní skříně, polic na hračky a na knihy se také neobejdeme a nesmíme zapomenout ani na to, že děti rostou. S nimi rostou i věčně rozkopané boty v předsíni, bundy na věšáku i kalhoty a trička ve skříni, přibývá knih a pracovních pomůcek, množí se nejrůznější sbírky. I kamarádi. Rostou stejně a je značný rozdíl, když si na zemi s autíčky hrají dva tříletí caparti nebo dvanáctiletí kluci. Zdá se, že ideální dětský pokoj by měl být nafukovací.

Jak se šetří místem?

Těžko, nemusíme si nic namlouvat. Přesto většinou najdeme rezervy v každém pokoji, který zařizovali rodiče bez rady s odborníkem. Mezi nejzajímavější profesionální návrhy v duchu současných trendů patří řešení mimoúrovňová: spaní nad pracovním koutem a ukládání ve stupních vedoucích k lůžku i po stranách konstrukce. Nebo naopak — pódium, z něhož se lůžko na noc vysouvá. Nahoře pak může být zařízena pohodlná pracovna se všemi potřebami po ruce. Jednoduchým a poměrně razantním vyúčtováním s dětskými nároky je celá jedna stěna pokoje obestavěná skříní, do níž se uloží všechno oblečení, včetně nepořádku na pracovním stole.

Sami sobě architekty

S trochou nadsázky můžeme říct, že děti jsou nevybuchlou sopkou kreativity. U menších se přetlak často projeví na bílých zdech, větší mívají tendenci občas “stěhovat”. Proč jim nedat volnou ruku v zařízení vlastního pokoje?

Dřevěné nebo kovové policové systémy mají jednu velkou výhodu oproti klasickému nábytku: snadno se sestavují, jsou velmi lehké a děti si jimi mohou zařídit pokoj podle svých představ.

Pomocí regálů mohou vymezit a částečně ukrýt svoje nejsoukromější místo, ať už je to kolem pracovního stolu, postele, nebo naopak v jiném koutě pokoje, kde bylo dosud prázdno. Pro rozpínavé vybavení malého člověka jsou policové systémy vstřícné — kdykoliv se dá přidat nebo odebrat další část, změnit dispozice. Když pak přijde čas na opravdový nábytek, regály se hodí v komoře, dílně nebo v garáži a mohou sloužit dál.

TEXT: PAVLÍNA BLAHOTOVÁ

FOTO: ARCHIV

Kontakty:

IKEA, Shopping Park Praha, Skandinávská 1, Praha 5, tel.: 02/51 61 01 10;

LINEA PURA, Na Ořechovce 41, Praha 6, tel.: 02/24 31 17 54;

INTERIER ŘÍČANY, Černokostelecká 1623, Říčany, tel.: 0204/62 11 05;

MARINI DESIGN, Lazarská 8/13, Praha 2, tel.: 02/24 94 70 37;

VOX, Lysolajské údolí 53/15, Praha 6, tel.: 02/20 92 07 42

Romantika v techno stylu

Chtělo by to trochu romantiky, nezdá se vám?
Zajímavé inspirace představuje na letošním milánském Salonu italská firma Zani&zani. Komu nevyhovují jemné výšivky, ažury nebo barevné potisky, může prostírat ubrusy a ubrousky z pavučinových kovových vláken. K takové dekoraci se skvěle hodí nerezové nádobí, ale ani stříbrný servis nevypadá špatně…

pan

Vyšší pojistné = větší náhrada.

Výše spoluúčasti je různá

Po zvážení hrozících rizik následuje cesta do pojišťovny. Ale jak vybrat tu správnou? Nejsnazší je zkonzultovat výběr s nezávislým pojišťovacím poradcem. Každopádně je dobré porovnat nabídky různých pojišťoven a nezvolit jednu z nich náhodným výběrem. Není také vhodné vybírat jen podle ceny, tedy výše pojistného. Důležité je totiž také to, proti čemu všemu je klient za dané pojistné chráněn. Například pojištění proti škodám způsobeným tíhou sněhu nemusí zahrnovat poškození staveb, jejichž pevnost byla oslabena korozí.

Kritériem při výběru pojišťovny je také výše spoluúčasti pojištěného na úhradě případných škod. Je-li spoluúčast nulová, hradí pojišťovna sto procent vzniklé škody. Když je spoluúčast například pět set korun a škoda způsobená třeba úderem blesku je pět tisíc korun, znamená to, že pojišťovna uhradí jen čtyři a půl tisíce korun. Ale spoluúčast má své výhody. Jestliže totiž bude klient souhlasit se spoluúčastí, bude platit nižší pojistné. Bude-li chtít, aby mu škody v plné výši proplatila pojišťovna, bude platit na pojistném více. Čím vyšší je spoluúčast klienta na úhradě případné škody, tím nižší je pojistné, které platí.

„Například v případě nemovitosti pojištěné na čtyři miliony korun může u naší pojišťovny sazba pojistného dosáhnout tři tisíce sto devadesát dvě koruny bez spoluúčasti klienta,“ říká Vladimír Ujec z ČSOB Pojišťovny. „Jestliže je ale s klientem dohodnuta spoluúčast ve výši deseti tisíc korun, bude pojistné činit tisíc pět set devadesát šest korun,“ dodává.

Nižší pojistné může být na venkově

Někdy může výši pojistného určovat i umístění nemovitosti. „Jestliže se dům pojištěný na čtyři miliony korun nachází ve větším městě, může roční sazba pojistného dosáhnout tři tisíce šest set korun,“ vysvětluje Zdeněk Smetana z Komerční pojišťovny a pokračuje: „Pojištění stejné nemovitosti umístěné na venkově by činilo tři tisíce dvě stě čtyřicet korun.“

Rekreační objekty jsou rizikovější

Výše pojistného je u některých pojišťoven jiná v případě rekreačního domu a celoročně obývaného domu. „Rozlišujeme mezi rekreační nemovitostí a rodinným domem pro celoroční bydlení,“ říká Vlasta Fialová z Generali Pojišťovny. „Pojištění rekreační nemovitosti je dražší, protože riziko rozsahu škody je vyšší – mohou být například větší následky při krupobití a vichřici z důvodu nepřítomnosti osob,“ upřesňuje. Podobně Česká podnikatelská pojišťovna rozlišuje mezi rodinnými a rekreačními domky, které jsou za stejné sazby, a rekreačními chatkami. „Zatímco rodinný dům a rekreační chalupa mají sazbu jedno promile, pojistné u chat dosahuje 3,6 promile z ceny stavby,“ vysvětluje Radka Novotná, vedoucí odboru marketingu.

Dům lze pojistit na novou a časovou hodnotu

V některých případech pojišťovny umožňují volit mezi pojištěním na časovou hodnotu a pojištěním na novou hodnotu. Při pojištění na časovou hodnotu se vypočítává výše škody podle hodnoty nemovitosti v době pojistné události – tedy například v době, kdy pojištěný dům vyhořel. Určení výše škody se provádí s ohledem na amortizaci – do hodnoty nemovitosti se tedy promítají odpisy.

Z toho vyplývá, že čím je nemovitost starší, tím nižší částku majitel od pojišťovny v případě pojistné události dostane. Při pojištění na novou hodnotu by klient pojišťovny v případě úplného zničení nemovitosti dostal částku, za kterou ji koupil. Pojištění na časovou cenu vyjde však pro klienta levněji. „Pojištění například domu v hodnotě čtyři miliony korun, umístěného v Brně, na novou cenu přijde na tři tisíce dvě stě dvacet korun,“ říká Vít Hrabánek z pojišťovny Certusia. „Ale pojištění stejné nemovitosti na časovou cenu bude stát ročně tisíc devět set třicet dva korun,“ dodává.

Stálí klienti mohou získat slevy

Pojišťovny v některých případech nabízejí různá zvýhodnění pro své klienty. Častá je platba nižšího pojistného v případě, že po určenou dobu nedošlo k pojistné události. „Za první rok je to sleva ve výši deseti procent. S každým rokem bez pojistné události je sleva vyšší – až do čtvrtého roku, kdy dosahuje pětadvaceti procent,“ říká například Martina Lapáčková z Winterthur pojišťovny. Podobné zvýhodnění nabízejí i jiné pojišťovny. Slevy jsou často také nabízeny klientům, kteří mají u jedné pojišťovny sjednáno více druhů pojištění .

Pojišťovny poskytují slevy klientům s delší dobou pojištění „Při uzavření pojistné smlouvy na tři roky poskytujeme slevu ve výši pěti procent,“ říká Vlasta Fialová z Generali Pojišťovny. „Při uzavření pojistné smlouvy na pět let získá klient desetiprocentní slevu na pojistném,“ dodává Vlasta Fialová. Nižší sazby platí i majitelé takových nemovitostí, u nichž je z nějakého důvodu nižší riziko pojistné události – například když má stavba ocelovou střechu. Běžné je také zvýhodnění ročních plateb pojistného.

Například v pojišťovně Kooperativa může klient platit pojistné jednou za rok, pololetně nebo čtvrtletně. V případě ročního placení získá slevu ve výši pěti procent.

Poškozený může žádat revizi

Výši škod a tedy částku, kterou pojišťovna uhradí pojištěnému, určuje likvidátor. Ne vždy ale může klient souhlasit s tím, na kolik vzniklé škody likvidátor ocení. Může se však bránit. „Klient může požadovat přešetření u odborného útvaru Centrály Komerční pojišťovny,“ říká Zdeněk Smetana. Vladimír Ujec z ČSOB Pojišťovny uvádí: „V případě nesouhlasu pojištěného s výší plnění kontroluje postup likvidátora pracovník vyššího stupně. Pokud nedojde ani poté ke shodě, rozhoduje nezávislý odborník soudní znalec.“

„Při pochybnostech o tom, v jakém rozsahu je vzniklá škoda způsobena pojistnou událostí, vypracuje posudek expert určený pojišťovnou,“ říká Martina Lapáčková z Winterthuru. „Pokud pojištěný nesouhlasí s jeho stanoviskem, je vyžádán posudek soudního znalce, na kterém se strany dohodnou. Při opětovné neshodě může pojištěný nebo pojišťovna žádat o rozhodnutí expertní komisi. Do té obě strany určí po jednom soudním znalci. Rozhodnutí komise je závazné pro obě strany,“ vysvětluje Martina Lapáčková. V případě vážnějších sporů s pojišťovnou se může pojištěný obrátit na soud.

Výše ročního pojistného při pojištění dvoupodlažního domu, který stojí ve větším městě, pojištěného na 4 miliony korun, proti všem rizikům, proti kterým se lze u dané pojišťovny pojistit

Pojišťovna Výše pojistného (v Kč/rok)

Allianz 3600
Certusia 3220 (spoluúčast 1000 Kč)
Česká podnikatelská pojišťovna 4000
Česká pojišťovna 3262
Česko-rakouská pojišťovna 2500-3600 (spoluúčast 500 Kč)
ČSOB Pojišťovna 3192
ČS-Živnostenská pojišťovna 5120 (spoluúčast 1000 Kč)
Hasičská vzájemná pojišťovna 2400
IPB Pojišťovna 2720 (spoluúčast 1000 Kč)
Komerční pojišťovna 3600 (spoluúčast 1000 Kč)
Kooperativa 2470 (spoluúčast 500 Kč)
Generali Pojišťovna 4000
Slavia Pojišťovna 6800 (spoluúčast 1000 Kč)
Union pojišťovna 3200
Victoria 2800
Winterthur 3880 (spoluúčast 1000 Kč)

Výše spoluúčasti při pojištění nemovitosti proti živelním pohromám
Pojišťovna Výše spoluúčasti
pojištěného (v Kč)
Allianz 0
Certusia 1000-3000
Česká podnikatelská pojišťovna 0
Česká pojišťovna 0
Česko-rakouská pojišťovna 500-5000
ČSOB Pojišťovna 0-10 000
ČS-Živnostenská pojišťovna 500-50 000
Hasičská vzájemná pojišťovna 0-25% z poj. plnění
IPB Pojišťovna 1000-20 000
Komerční pojišťovna 500-10 000
Kooperativa 0-5000
Generali Pojišťovna 0-10 000
Slavia Pojišťovna 500-10 000
Union pojišťovna 1000-30 000
Victoria 0-5 promile z poj. částky
Winterthur 1000-10 000

kontakty

Allianz pojišťovna, a. s.
Římská 12, 120 04 Praha 2
telefon: 02/24 40 51 11
fax: 02/24 40 55 55
bezplatná info linka: 0800 – 170 000
e-mail: klient@allianz.cz

CERTUSIA, pojišťovna a.s.
U Rajské zahrady 3, 130 00 Praha 3
telefon: 02/24 10 64 48
24 10 63 21
24 10 61 71
fax: 02/24 10 61 33, 34
E-mail: info@certusia.cz

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.
Budějovická 5, 140 21 Praha 4
telefon: 02/61 12 11 11
fax: 02/61 12 21 63
e-mail: pojistovna@cpp.cz

Česká pojišťovna a.s.
Spálená 16, 113 04 Praha 1
adresa centrály: Na Pankráci 121, 140 21 Praha 4
telefon: 0800 13 36 66 (non-stop)
fax: 02/24 05 22 20
e-mail: cpas@cpoj.cz
Internet: www.cpoj.cz

Česko-rakouská pojišťovna, a.s.
Bělohorská 19/269, 169 00 Praha 6
telefon: 02/20 51 31 28-33, 20 39 31 11
fax: 02/20 51 31 34, 20 39 32 84
bezplatná info linka: 0800 120 020
e-mail: crp@crp.cz

ČSOB Pojišťovna a.s.
Sladkovského 383 530 02 Pardubice
telefon: 040/602 71 11
fax: 040/661 51 23
e-mail: all@csobpoj.cz

ČS – Živnostenská pojišťovna, a.s.
Smilova 547, 530 02 Pardubice
telefon: 040/605 11 01
fax: 040/605 13 90
bezplatná info linka: 0800 15 41 54
e-mail: zivpo@zivpo.cz
internet:http: file://www.zivpo.cz

Generali Pojišťovna a.s.
Bělehradská 132, 120 84 Praha 2 P.O. Box 24
telefon: 02/21 09 10 00
fax: 02/21 09 13 00
bezplatná info linka: 0800 15 01 55
e-mail: odbyt@generali.anet.cz

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.
Římská 45, 120 00 Praha 2
telefon: 02/22 51 56 57, 24 25 52 95
fax: 02/22 51 44 12
e-mail: info@hvp.cz
http://www.hvp.cz

IPB POJIŠŤOVNA, a.s.
Smilova 315, 530 02 Pardubice
tel.: 040/602 21 11
ústředna s provolbou, 040/602 22 22 – informační služba
fax: 040/661 57 99 (Smilova 358), 661 51 98 (Smilova 315), 602 24 44 (bratr. Veverkových 2707)
Internet: http://www.ipbpojistovna.cz
e-mail: info@ipbpojistovna.cz.
0800 10 07 77 – zelená info linka pro motoristy

Komerční pojišťovna, a.s.
Jindřišská 17, 111 21 Praha 1
telefon: 02/22 09 51 11
fax: 02/24 23 66 96
e-mail: centrala@kp-kb.cz

Kooperativa, pojišťovna, a. s.
Templová 5
110 01 Praha 1
telefon: 21 00 01 11-2
fax: 232 26 33
e-mail: info@koop.cz
internet: www.koop.cz

Pojišťovna Slavia, a. s.
Ve Struhách 27/1076
160 00 Praha 6
telefon: 02/20 18 83 60
20 18 83 90
20 18 83 91
fax: 02/311 85 81
e-mail: pojisteni@pojistovna-slavia.cz

Union pojišťovna, a.s.
Gorkého 2, 702 00 Ostrava
telefon: 069/615 63 87
fax: 069/615 63 61
bezplatná info linka: 0800 11 44 11
e-mail: sekretariat@unionpoj.cz

VICTORIA pojišťovna, a.s.
Francouzská 28, Praha 2
telefon: 02/ 21 58 54 22
fax: 02/ 21 58 55 55
e-mail: victoria@victoria.cz

Winterthur pojišťovna, a.s.
Panská 7, 110 00 Praha 1
telefon: 02/22 12 71 11
fax: 02/22 12 72 00
bezplatná info linka: 0800 – 10 01 00
e-mail: martina.lapackova@winterthur.cz

Sjednanou pojistku je třeba zaplatit nebo vypovědět

Výpověď nové smlouvy
Může se stát, že klient uzavře s pojišťovnou smlouvu a vzápětí zjistí, že mu konkurence nabídla lepší podmínky, nebo se rozhodne zůstat bez << pojištění>> . V takovém případě má možnost do dvou měsíců od podepsání smlouvu vypovědět, aniž by musel pojišťovně cokoli platit. Výpovědní lhůta je osmidenní, jejím vypršením pojistka zaniká. Jestliže lhůtu propásne, měl by uhradit sjednané pojistné a smlouvu vypovědět na konci pojistného období, zpravidla to bývá jeden rok.

Výpověď existující pojistky
Jestliže není ve smlouvě jednoznačně uvedeno, že je smlouva uzavřena na určité období nebo k nějakému datu zaniká, a klient už nechce být klientem pojišťovny, musí pojistku vypovědět. A to vždy alespoň šest týdnů před vypršením pojistného období. Pokud výpověď pojišťovně nedoručí, pojistka se mu automaticky prodlužuje na další období. Měl by ji zaplatit, neboť mu opět hrozí, že smlouva zanikne a pojišťovna bude vymáhat náhradu pojistného.

Zpožděná platba
Pokud se klient s placením pojistného zpozdí, například na ně zapomene nebo nemá dostatek prostředků, nemusí se bát, že by ihned po uplynutí pojistného období pojistka zanikla. Podle zákona se na něj totiž vztahuje půlroční „ochranná“ lhůta. Jestliže mu během ní vznikne škoda a on bude po pojišťovně žádat její náhradu, musí do konce této lhůty pojistku zaplatit. V opačném případě pojišťovna peníze nevyplatí, smlouvu zruší a navíc bude požadovat náhradu pojistného za „nezaplacené“ období. V případě nové pojistné smlouvy je ochranná lhůta o polovinu kratší.

Kdy má pojišťovna platit
Pojišťovna by měla klientovi, který nahlásí škodu, vyplatit příslušnou částku do patnácti dnů od té doby, co skončí šetření události. Pokud se toto šetření protáhne a ještě po měsíci pojišťovna zkoumá okolnosti škody, je povinna poskytnout klientovi přiměřenou zálohu.

Pramen: občanský zákoník, paragraf 788 a následující

Nabídky pojišťoven se příliš neliší, pojistné ano

Kolik bude stát pojištění domácnosti, záleží na několika okolnostech. Nejpodstatnějšími jsou velikost pojistné částky, rizikovost místa, kde se pojištěná domácnost nachází, a způsob pojištění , tedy to, zda se bude jednat o pojištění na novou či časovou hodnotu. Ještě dřív, než si majitel bytu vybere svou pojišťovnu a podepíše pojistnou smlouvu, měl by se zajímat o to, zda jde o pojistku na novou, nebo takzvanou časovou hodnotu pojištěných věcí.

„Klienti by si měli vybírat pojišťovnu, která pojišťuje na novou pojistnou hodnotu,“ říká předsedkyně pracovní skupiny prevence odcizení České asociace pojišťoven Jana Urbanová. Pokud je smlouva uzavřena na časovou hodnotu, nezaplatí pojišťovna při zničení novou sedací soupravu, ale poskytne jen náhradu v aktuální ceně soupravy, což může být jenom zlomek hodnoty nového nábytku. V případě pojistky na novou hodnotu zaplatí klient sice o něco více než při časové pojistce, ale při škodě dostane také více peněz. Většina pojišťoven umožňuje volbu mezi časovou a novou hodnotou, největší pojišťovna na trhu – Česká, pojišťuje zatím jen na časovou hodnotu. „Nové pojištění, které budeme nabízet v nejbližší době, už bude uzavíráno na novou hodnotu,“ říká její tiskový mluvčí Michal Urban.
Pojistnou částku určuje klient

Konkrétní výši pojistného ovlivňuje mnoho ukazatelů. Jedním z nich je výše pojistné částky. Ta představuje horní hranici plnění pojišťovny. Určovat pojistnou částku by měl každý s rozmyslem. Ač se může zdát pojištění vybavení bytu na půl milionu korun na první pohled dostatečné, nemusí to tak být. O výši pojistné částky rozhoduje klient, nikoliv zástupce pojišťovny, ten ji do návrhu pojistné smlouvy jenom vypisuje. Pojišťovna hradí jen podle smlouvy a klient v případě, že takzvaně podpojistí svůj majetek, na tom tratí. Pojistné i podmínky jednotlivých pojišťoven se velmi liší zmíněný byt v Brně pojistí nejlevněji IP pojišťovna za 875 korun, nejdráže Česká podnikatelská pojišťovna za 2500 korun.

Přesto levná pojistka nemusí být výhrou. „Za levnou pojistkou se může skrývat omezení při pojistném plnění,“ říká pojišťovací makléř Čestmír Irovský. Nižší cena pojistky může znamenat nízké pojistné plnění pro jednotlivé soubory věcí, jako je například elektronika, hotové peníze či starožitnosti. „U některé pojišťovny jsou peníze v základním pojištění zahrnuty ve výši do 3000 korun, u jiné do 15 000 korun, říká pojišťovací makléř Radim Dohnal. Náhrada za cennosti by měla klienta zajímat již před podepsáním smlouvy.

Pokud je například elektronika v základním pojištění obsažena pojistnou částkou dvacet pět tisíc korun, klient nedostane, pokud ji zvlášť nepřipojistí, od pojišťovny ani o korunu více, byť by měla hodnotu trojnásobnou. Z vypočítané ceny pojištění poskytují pojišťovny ještě slevy za vyšší spoluúčast, za jednorázovou platbu celé roční pojistky, i za bezeškodní průběh pojištění či nadstandardní zabezpečení bytu. Některé z pojišťoven ocení také věrnost klienta slevou z pojistného v případě, že už má s pojišťovnou sjednanou třeba životní pojistku nebo pojištěné auto.

Záleží na místě

Značnou měrou se na konečné výši pojistky podepisuje i takzvaný rizikový faktor. Pojišťovny při jeho konstrukci vycházejí z pravděpodobnosti možné pojistné události. V centru Prahy bude jistě vyšší pravděpodobnost vykradení bytu než v jihočeské vesnici. Stejně tak domek u řeky ohrožuje povodeň o hodně víc než podobný na kopci u lesa. Různá riziková pásma rozlišují pojišťovny i v rámci jednoho města, obecně jsou rizikovější velká města než vesnice, i když to tak nemusí být.

„Republiku máme rozdělenou do tří rizikových zón, do první jsou zařazena města s největší pravděpodobností pojistné události, většinou městské aglomerace. Zatímco pojistné v nejrizikovější zóně stojí třeba 2000 korun, v nejméně rizikové je o polovinu levnější,“ říká vedoucí oddělení marketingu pojišťovny Viktoria Martin Turek. Konkrétně – pojišťovna Kooperativa pojistí třípokojový byt na pojistnou částku půl milionu v Brně za dva tisíce dvě stě padesát korun, zatímco stejný byt v malém městě v okrese Praha-východ za tisíc korun.

Lepší zajištění bytu znamená nižší pojistné

Velikosti pojistné částky by mělo odpovídat zabezpečení domácnosti. Bohužel se stává, že agent pojišťovny bez uzardění oka sepíše s klientem pojistnou smlouvu na 800 000 korun, ale nepřipomene mu, že takové pojistce by mělo odpovídat také jiné zabezpečení bytu. Když dojde ke krádeži, je zabezpečení bytu a nutnost překonání překážek zlodějem první věcí, na kterou se policie vyptává. Malá ochrana bytu může být důvodem sníženého plnění pojišťovny. Jen v některých případech, pokud je pojistná částka hodně nízká, stačí jeden obyčejný zámek u dveří. Požadavky pojišťoven jsou obvykle obsaženy v pojistných podmínkách a rostou s velikostí pojištěného majetku. To, co stačí jedné pojišťovně, druhé stačit nemusí. Navíc některé pojišťovny ocení dobré zabezpečení bytu slevou z pojistného.

Orientační ceny roční pojistky za byt 3+1*

Pojišťovna v Brně v malém městě**
Allianz 1700 1200
Certusia 1200 1000
Česká podnikatelská 2500 2000
Česká pojišťovna 2100 1500
ČRP 1560 950
ČSOB 1400 500
ČS-Živnostenská 1500 900
Hasičská vzájemná 1400 700
Generali 1650 1150
IPB 875 450
Komerční 2250 1350
Kooperativa 2250 1000
Slavia 1100 925
Union 2016 1524
Victoria 2000 1000
Winterthur 1800 1250

Poznámka: * se spoluúčastí 500 korun, byt je v Brně ** do 10 000 obyvatel v okrese Praha-východ

Co se vyplatí udělat před uzavřením smlouvy

* zjistit a porovnat pojistné podmínky několika pojišťoven
* nechat si podrobně vysvětlit nejasné odborné termíny
* ptát se známých na zkušenosti s plněním pojišťoven
* ověřit u pracovníka pojišťovny, zda zabezpečení bytu odpovídá požadavkům pojišťovny na zvolenou pojistnou částku

Jak si správně naplánovat kuchyň

Firma Blum nyní vypracovala podrobný systém, který pomůže zákazníkovi skutečně na míru sestavit kuchyň právě pro něho. Pomocí programu na CD nebo v tištěné podobě si můžete naplánovat budoucí obsah své kuchyně, program vaše potřeby vyhodnotí a architekti studia teprve podle výsledků navrhnou počet skříněk, polic, zásuvek, vestavěných spotřebičů, pro něž je třeba v kuchyni najít místo. Více o firmě a interaktivní verzi tohoto plánování na www.blum.com .

pav

Pojistnou částku někdy určuje klient

„Hodnotu nemovitosti, tedy pojistnou částku, vždy určuje klient,“ říká například Vít Hrabánek, ředitel odboru obchodu pojišťovny Certusia. Podobně je tomu v Union pojišťovně. „Hodnotu nemovitosti si určuje klient sám,“ říká Zdeněk Opršal a dodává: „Zástupce naší pojišťovny pouze navrhuje klientovi pojistnou hodnotu, aby klient nebyl podpojištěn.“

Samozřejmě že v případě, kdy se vyplácí pojištění podle skutečné hodnoty nemovitosti, je rozhodující pro vyši pojistného také velikost nemovitosti. Často se totiž její hodnota určuje přesně definovaným postupem. „Pokud je k dispozici aktuální znalecký posudek, vychází pojišťovna Winterthur z hodnoty, uvedené v posudku,“ říká Martina Lapáčková, tisková mluvčí pojišťovny. „Jestliže posudek k dispozici není, pomůže s odhadem ceny agent podle vnitřní metodiky pojišťovny,“ upřesňuje.

Znalecký posudek využívá i Slavia Pojišťovna. „Hodnota dle znaleckého posudku se většinou píše do pojistné smlouvy,“ uvádí Michaela Vágnerová, poradkyně obchodního ředitele Slavia Pojišťovny. „Postupujeme podle zákona o oceňování nemovitostí,“ dodává. Výše pojistného je ale ovlivněna mnoha dalšími okolnostmi. Kromě již zmíněné spoluúčasti klienta to může být počet podlaží, stáří nemovitosti, podsklepení, materiál použitý na stavbu nebo třeba oblast, ve které je nemovitost umístěna. Vyšší pojistné platí například majitel domu stojícího v povodňové oblasti. Rozhodující může být také velikost plochy využívané pro podnikatelské účely. Pojištění proti jednomu riziku, například požáru, vyjde levněji, než pojištění proti více rizikům pokud ovšem pojišťovna umožňuje pojištění jen proti jednomu nebezpečí. „Výše pojistného závisí kromě jiného na sjednaném rozsahu pojištění ,“ souhlasí Martin Diviš z Kooperativy.

I rozestavěný dům se vyplatí pojistit

Rizika, která se vztahují k rodinným domům, jsou stejná i v případě nedokončených staveb. Proto je možné pojistit také rozestavěné nemovitosti. Většinou se nedokončené stavby pojišťují na cílovou hodnotu nemovitosti. U některých pojišťoven ale majitelé stavby mívají výhodnější sazby pojistného ve srovnání s pojistným, které platí majitel již hotové budovy. „Pojistná částka může narůstat podle hodnoty stavebního díla a pojistné je vypočteno z průměrné hodnoty této částky,“ říká Vladimír Ujec z ČSOB Pojišťovny. „Nebo může být po dobu stavby pojistná částka rovna hodnotě rozpočtu na zřízení,“ dodává.

Také u IPB Pojišťovny je možné pojistit stavbu na budoucí hodnotu hotové nemovitosti. „Případně lze pojistit rozestavěnou stavbu na hodnotu na konci pojistného roku podle rozpočtu nebo podle odhadu,“ upřesňuje Eva Chalupníčková z IPB Pojišťovny. Nižší pojistné oproti majitelům již hotových nemovitostí mají i klienti České pojišťovny. „Protože se jedná o dlouhodobá pojištění, má pojistná částka odpovídat hodnotě stavby po jejím dokončení,“ říká Michal Urban, tiskový mluvčí pojišťovny. „V případě novostavby může být ale pro první rok pojištění stanovena sleva na pojistném ve výši padesáti procent,“ dodává Michal Urban.